Plus strana 8 z 47

Oxfordský vysokoškolský profesor Jake Richardson na prahu šedesátky zjišťuje, že jeho virilita začíná upadat, a rád by proti tomu něco dělal. Zkouší to proto s různými moderními i módními typy sexuální psychoterapie, a ačkoli při tom se zaťatými zuby prožívá situace často silně žinantní a většinou značně pokořující, nijak mu to nepomáhá. Čím trapnější jsou Jakeovy zážitky, tím víc se čtenář baví a směje, avšak zároveň se zvyšuje i frekvence pasáží, kdy ho zároveň i trošku mrazí v zádech.

Román líčí nová dobrodružství historika Tomáse Noronhy, který byl hlavním hrdinou veleúspěšné knihy z pera téhož autora, jímž byla Šifra samotného Boha. Tomás, jenž je díky svému povolání historika výtečným znalcem islámského světa, tentokrát bojuje spolu s agenty Spojených států amerických proti hrozbě nukleární katastrofy. Islámští teroristé se podle zpráv výzvědných služeb dostali k jadernému materiálu a chystají se provést zničující atentát.

Johannes Cabal je brilantní vědec, který před lety upsal duši Ďáblu, aby si osvojil umění nekromancie. Bohužel pro něj se záhy ukázalo, že duše je k jeho výzkumu potřebná – a tak pro ni sestoupil až do ohnivých jam pekelných. Znuděný Lucifer mu pak navrhne sázku: pokud mu Johannes do roka a do dne nepřinese sto duší, přijde o život a zůstane zatracený navždy. A aby byla sázka ještě zajímavější, Satan mu k tomuto účelu zapůjčí kočovný karneval.

Soumrak rockové hudby bývá předpovídán periodicky už pětatřicet let, zatím však zjevně nenastal! Jeden z autorů úspěšného titulu a televizního cyklu „Bigbít“ vydává tentokrát obsáhlé svědectví o vývoji rockové hudby ve světě. Sám o Neznámých slastech říká: „Impulsem k napsání mi byl prodavač v největším londýnském hudebním knihkupectví, který na můj dotaz po takové knize s úšklebkem pravil: „To byste si ji musel napsat sám.“ A tak se také stalo. Kniha je bohatě fotograficky vybavena.

Román Albatros, dokončený v roce 1978, zůstával dosud ukryt v samizdatu a knižně vychází poprvé jako třetí svazek České řady. Vypráví příběh statečného prvorepublikového vojáka a dostihového jezdce, který během druhé světové války velel v odboji. Hlavní děj se však odehrává po válce, v podivné době, kdy odvaha, charakter a disciplina najednou začínají být nadbytečné a pro ty, kteří je během války neprokazovali, dokonce nežádoucí. Protagonista major Horský načas opouští svou posádku a s ní i ovzduší intrik a strachu.

Román autorky, o jejíchž životních osudech se skoro nic neví, vypráví o dnech Pražského povstání v květnu roku 1945. Autorčin pohled, založený na osobních vzpomínkách, je mírně řečeno velice neobvyklý. Popisují se v ní krutosti páchané Revolučními gardami nejen na německém civilním obyvatelstvu, ale i na Češích, kteří jen v nejmenším nesouhlasili s tím, co gardisté provádějí, a proti jejich řádění se postavili. Hlavním viníkem těchto hrůz byl podle autorky Pražský rozhlas, který svým bezdůvodným štvaním způsobil, že v těch několika dnech přišly o život desítky tisíc lidí. Památný boj o rozhlas byl podle ní jen zinscenovanou provokací, jež měla vyvolat vražedné běsnění a rabování. Květnové povstání bylo v jejích očích motivované pouze mstou, potřebou kolaborantů zamést za sebou stopy a ambicemi těch, kteří v konci války spatřovali možnost, jak se dostat k moci a bohatství.

Škola patří stejně jako láska a smutek k nejvýraznějším motivům celé „ságy Peanuts“, a tak není divu, že je jí zasvěcen i čtvrtý výbor Snoopy po škole. A jak naznačuje hned jeho název, škola není pro Charlese Schulze tak docela idylické místo, nevinná vzdělávací instituce, ale především svérázné a mnohdy pořádně drsné společenské prostředí. Mnohé rysy „normální“ společnosti jsou v ní vyostřeny do groteskní podoby: tyrani jsou ve škole tyranštější, krásné holky krásnější, šplhouni šplhounštější, drzouni drzejší, pitomci pitomější a podivíni podivnější. A nikdo se s nikým zrovna nemazlí, učitele nevyjímaje. Koho by ještě léta nepronásledovaly sny o zvlášť sveřepém matikáři, angličtinářce či učiteli tělocviku. Ale přes všechny ústrky a tíživé nároky, které s sebou vstup do nemilosrdné školní reality nese a které Schulz ve svých stripech zachycuje s důvěrnou znalostí, i tady svítá naděje a daří se velké legraci.

Daniel McEvoy je vysloužilý voják Irské armády, kdysi prošel řadou mírových misí mimo jiné v bouřlivém Libanonu, nyní se ale živí jako vyhazovač v malém ošuntělém kasinu v New Jersey a jeho nejhorším trablem je nepříjemný úbytek vlasů. Až do dne, kdy je na parkovišti za kasinem s prostřelenou hlavou nalezena jeho občasná milenka a záhadně zmizí i jeho dávný kámoš doktor Zeb Kronski, jenž mu v Americe ilegálně implantuje vlasové kořínky. A než se naděje, je obviněn z vraždy a vedle zkorumpovaných policajtů má v patách i půlku místního podsvětí.

Setkání Winstona Churchilla s búrským generálem Bothou, který ho kdysi coby řadového vojáka zajal, filmová hvězda proslavená snímkem Eroticon nositelkou patentu na geniální technický vynález, výhrůžky komunistického vůdce Klementa Gottwalda z roku 1929 československým politikům, které se později doslova naplnily, atentát na Stalina, který chystali Němci, význam Jamese Bonda pro studenou válku a řada dalších – to jsou neuvěřitelné příběhy, kterým, ač je to s podivem, historici nevěnovali zatím pozornost. Nyní je předkládá po letitém mnohdy téměř detektivním bádání publicista a spisovatel Karel Pacner. Doteky dějin též dotvářejí životní příběhy obyčejných lidí, které vůbec nejsou obyčejné, a ač málokdy posunují dějiny, ilustrují přesně danou dobu. Autor si všímá i událostí téměř kuriózních, např. jak se pravověrná muslimka vypravila do vesmíru či doporučení lékaře: více sexu před startem na Měsíc!

Druhá část třetího svazku lovecraftovských spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů...

V románu islandské autorky se dvaadvacetiletý vypravěč vydává na cestu z rodného severského ostrova. V batohu má několik výhonků vzácných osmilistých růží, pomocí kterých chce obnovit starou zanedbanou zahradu v jednom v horském klášteře v blíže neurčené zemi na kontinentu. Cestou si telefonuje s otcem a občas s někým promluví. Čtenář si tak postupně skládá drobné i velké události, které vypravěčově cestě předcházely: láska jeho nedávno zemřelé matky k zahradě a květinám, náhodné zplození vlastní dcery ve skleníku s takřka neznámou dívkou, pravidelné večeře s autistickým bratrem a starým otcem, který vaří podle matčiných receptů... Na knize je pozoruhodný především prostý a zároveň napínavý způsob podání, v němž se čtenáři vše odkrývá zvolna a jakoby na přeskáčku a velmi často v poměrně strohých dialozích. Situační i vypravěčův humor, ale i jakékoliv jiné pohnutí jsou velice tlumené, podobně jako jemný tón vyprávění, který neusiluje o žádné vnější efekty, a přesto kniha působí silným dojmem jako celek. Próza z roku 2007 vloni zaznamenala velký úspěch u francouzských čtenářů – prodalo se 66 000 výtisků, získala cenu tamních knihkupců, byla nominována i na další ocenění ve Francii a Quebecu. Chystají se překlady do němčiny, dánštiny, italštiny, holandštiny a španělštiny.

Román britského autora J.G. Ballarda Království tvé je katastrofickou vizí Anglie a naší současnosti vůbec. Smutným „hrdinou“ je malé město u Londýna, kde postavili obrovské nákupní středisko. Konzumní způsob života, který s ním přišel, zničil veškeré společenské vazby mezi lidmi a převrátil jejich hodnoty. V celém kraji bují rasismus a násilí a po pumovém útoku na nákupní středisko rozpoutá běsnící dav revoluci. Zdá se, že jediným státním zřízením, které by mohlo širokým masám vyhovovat, je fašistický režim.

Román Včelička, od úspěšného britského novináře Chrise Cleavea, se okamžitě po svém vydání stal bestsellerem díky neobyčejně silnému příběhu dvou zcela rozdílných žen. S humorným nadhledem, a přece nekompromisně vypovídá o potížích a mravních dilematech, s nimiž se jeho hrdinky musí vypořádat v současném globalizovaném světě. Dramatické události, jež provázejí první setkání těchto dvou žen – úspěšné londýnské novinářky Sáry a mladičké domorodky – na opuštěné nigerijské pláži, mají pro obě nedozírné následky. Sára kvůli nim ztratí manžela, a Včelička ještě mnohem víc. Když se pak o dva roky později znovu setkají v Londýně, rozvine se mezi nimi překvapivé přátelství, v němž svou roli hraje i dvouletý Batman neochvějně bojující se všemožnými záporáky.

Novela Ábel Sánchez, od španělského myslitele, spisovatele a básníka Miguela de Unamuno, patří ke knihám, jež nikdy nezestárnou, protože pronikají k samé podstatě lidských vztahů a citů a zachycují archetypální rysy lidských povah. Na pozadí příběhu dvou přátel Joaquína Monegra a Ábela Sáncheze Unamuno rozvíjí téma nezvladatelné zášti, mučivé žárlivosti, která poznamenává životy všech zúčastněných.