Plus strana 6 z 47

Kniha Stvořitelé a spasitelé (2008) je strhující, velkoryse rozvržený román o spletitém putování iluminovaného židovského rukopisu napříč pěti staletími. Poté, co se objeví v troskách válkou zničeného Sarajeva, dostane se k mladé australské restaurátorce vzácných knih Haně Heathové, která zcela propadne jeho kouzlu a na základě nepatrných materiálních stop zachovaných v jeho staré vazbě postupně s pomocí řady dalších specialistů objasňuje jeho četná tajemství. Příběh, inspirovaný skutečnými okolnostmi spojenými s nalezením tzv. Sarajevské hagady, zavede čtenáře do středověkého Španělska, Benátek inkviziční éry, Vídně přelomu století až po Sarajevo obsazené nacisty. Brooksová bravurně evokuje jednotlivá prostředí a barvitě líčí mnohdy pohnuté osudy této ojedinělé knihy a lidí kolem ní, to vše s nevídaným dramatickým talentem – ne náhodou ji jeden kritik popsal jako „Dana Browna v sukních“.

Hlavní hrdina knihy 10 rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr Tomislav Bokšić alias Toxic, profesionální zabiják chorvatské mafie v New Yorku, má problém. Pro vraždu policisty je mu v patách celá FBI a Toxic musí opustit zemi. Nic však nejde podle plánu a on místo v Záhřebu končí převlečen za pastora na studeném Islandu. V zemi, kde je člověk podezřelý, i pokud jde sám po chodníku nebo jede autobusem městské hromadné dopravy, v zemi, kde téměř neexistuje zločin a není možné sehnat zbraň, a kde se navíc zoufale nedostává tmavých zákoutí, protože v létě slunce vůbec nezapadá. Navíc v zemi ochotných křesťanských kazatelů, kteří se svého amerického kolegy rádi ujmou. A mají krásné dcery. Přidejte k tomu probouzející se svědomí, a je jasné, že Tomislav Bokšić má problém. Román islandského spisovatele Hallgrímura Helgasona Deset rad nájemného vraha, jak vyčistit kvartýr je brilantně napsaná, inteligentní kniha plná sžíravého černého humoru a sarkasmu. Autor skvěle pracuje s kontrastem vtipného, svěžího vyprávění a temných, místy až baladických tónů, které se na jeho pozadí vynořují a přinášejí svědectví nejen o islandské společnosti, ale rovněž o novodobých traumatech současné Evropy.

Druhý svazek výboru strašidelných povídek nazvaný Zpátky do temnoty jednoho ze zakladatelů moderní dobrodružné literatury Roberta E. Howarda mapuje tvorbu z let 1933–1936, tedy autorova vrcholného období. V té době Howard rozvrhuje odvážnou koncepci Hyborského věku, jehož ústřední postavou je barbar Conan. Pracuje na několika povídkách najednou, rozvíjí originální scénáře pro celé série. Redaktoři magazínů už vědí, že Howard je lákadlem, kterému čtenáři nedokážou odolat. A autor opravdu exceluje v povídkách „Holubi z pekla“, „Mohyla na ostrohu“, „Červi země“ aj. Šest povídek je doplněno literární črtou autorova zrání i nečekaného konce.

Poslední román nazvaný Peklo autora Roberta Olena Butlera, jednoho z nejzajímavějších současných amerických prozaiků a držitele Pulitzerovy ceny, nás zavede na bezmála dantovskou cestu peklem – oproti Dantovu pochmurnému líčení však Butlerovo Peklo hýří inteligentním, štiplavým a dosti černým humorem. Televizní hlasatel Hatcher McCord jednoho krásného dne zjistí, že se ocitl v pekle, a snaží se pochopit, jak k tomu došlo. Neblahý osud ovšem nezakouší sám: peklo je zalidněno celou plejádou barvitých osobností, včetně Williama Shakespeara, Adolfa Hitlera, všech papežů a většiny amerických prezidentů. Hatcherovi však znenadání, po setkání s Dantovou Beatricí, svitne naděje: Beatrice je přesvědčena, že se z pekla dá dostat, neboť ani sám Satan (který mimochodem vládne vytříbeným smyslem pro humor, požívá mimořádně vulgární slovník a voní se výhradně kolínskou Old Spice) není všemocný…

Román odehrávající se v komunistické armádě padesátých let 20. století napsal autor v roce 1954 a poprvé ho vydal v roce 1971 jako první publikaci torontského exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers, kde se stal čtenářsky nejúspěšnější knihou, podobně jako když vyšel v milionovém nákladu poprvé oficiálně v Čechách v roce 1990. Absurditu, zuřivost i neschopnost totalitního vojančení, jehož jediným smyslem bylo ponížit, převychovat nebo zničit normální lidské životy, ukazuje Josef Škvorecký jako grotesku, vyvolávající salvy smíchu nápaditým využíváním obecné češtiny a vojenského slangu.

Nový psychothriller Petry Braunové se zaobírá žhavým tématem sociálních sítí, které dramaticky ovlivňují mezilidské vztahy. Jako červená nit se příběhem táhne neuróza a psychóza v rodině Moniky, hlavní hrdinky knihy. Ta vyrůstala u prababičky a pradědy, jejichž psychiku krutě poznamenala válka, a vyrostla z ní narušená osobnost, která to, čím trpěla v dětství, nepřímo vrací svému okolí. Neuvěřitelně si vymýšlí, intrikuje, vytváří kolem sebe atmosféru strachu. Vše pak vyvrcholí, když si Monika na Facebooku založí „Klub radostí dnešního dne“. Brzy zjistí, jak snadno lze ve virtuálním světě lidi ovládat, a zcela popustí uzdu svým manipulativním sklonům. Jednoho dne se jí však věci vymknou z rukou…

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony. Každá ze čtrnácti kapitol je doplněna o stručné vysvětlení pojmů, které se k danému období vážou, v publikaci nechybí ani obsáhlý jmenný rejstřík. Dvacáté století bylo patrně nejkrutější v celé historii lidstva. Ovšem pohled na moderní dějiny nás zároveň přivádí k otázce: jaké dobré či špatné dědictví přinese toto století našim potomkům, obyvatelům století jednadvacátého?

Deníky, které si v letech 1940–1946 vedla Hana Bořkovcová, zaznamenávají události od doby nástupu protižidovských opatření, přes lágry, osvobození až k návratu zpět do „běžného“ poválečného života. Zápisy z doby před transportem do Terezína podávají obraz života v zužujícím se prostoru „ghetta beze zdí“, života poznamenaného hrozbou transportů, jimiž postupně odcházejí příbuzní a přátelé; záznamy zachycují prostředí pražské židovské školy, fungování Židovské obce i okruh mladých sionistů, scházejících se na Hagiboru. Rok a dva měsíce prožila Hana v Terezíně. Její život je zde rozprostřen mezi péči o děti a terezínské kulturní dění, četbu a mnohdy určující přátelství.

Ve svém mimořádně působivém debutu portrétuje Leslie Jamisonová tři generace „zraněných žen“. Nejmladší z nich, pohledná Stella, pracuje na Manhattanu a vede nezávislý, dosti odvázaný život; obden však dojíždí za starou, nemohoucí babičkou Lucy do Connecticutu a stará se o ni. Jedné noci od babičky zjistí rodinné tajemství: Stella má tetu Tilly, které se kdysi rodina zřekla a která nyní žije kdesi v Nevadě. Stella se za Tilly vypraví a začne se svou tetou žít v ušmudlaném přívěsu. Obě ženy se sblíží, Stella se pokouší své tetě pomoci vybřednout z devastujícího alkoholismu, Tilly zase Stelle pomáhá zbavit se náznaků anorexie a dalších, povětšinou psychických problémů – a zprvu jasná představa, kdo tu koho zachraňuje, v průběhu románu doznává zajímavých změn…. Autorčin naléhavý a přitom prostý jazyk dovedně vykresluje i ta nejintimnější hnutí duše a vnitřní proměnu hrdinek; nejen díky němu se Tajná komora řadí mezi nejlepší knižní debuty loňského roku.

Když bystrý a neohrožený mladík Kapak Raimi poprvé vstoupí do Města, hodlá se stát gangsterem-profesionálem po vzoru strýce Thea. Pro novou práci má vrozený talent, přesto je zřejmé, že mu jeho výpady procházejí až příliš hladce – a není to náhodou... Zpovzdálí nad ním drží ochrannou ruku sám obávaný Kardinál: jeho krutost je pověstná, a nikdo přesně neví, jak dalece celým Městem manipuluje. Čím blíž se k němu Kapak Raimi dostává, tím děsivější jsou tajemství, která jej pohlcují a zavádějí až za hranice lidskosti. Procesí mrtvých je první díl trilogie Město, kterou se Darren Shan poprvé obrací k dospělému publiku. Tento drsný urbánní thriller je zároveň příběhem o manipulaci, touze po moci, osudové lásce a zradě.

Béowulf patří k největším hrdinským příběhům všech dob; poprvé byl písemně zaznamenán před více než tisíci lety, dodnes však patří k pilířům evropské kultury. Mísí se v něm mýtus a individuální osud, hrdinství a zrada, světlo a noční děs, mizející pohanský svět a nastupující křesťanství… Nové převyprávění uznávaného irského básníka a prozaika Richarda Nye představuje tento klasický text navýsost čtivou formou i těm, pro něž je veršovaná verze eposu příliš náročnou četbou. Na své si tu přijdou milovníci fantasy i klasické literatury: příběh hrdiny Béowulfa, statečně bojujícího s netvorem Grendlem a poté i s Grendlovou matkou, je nejen ikonickým dílem raně středověké literatury, ale také inspirací takových mistrů fantasy literatury, jako byli J. R. R. Tolkien či C. S. Lewis.

Nový, premiérový český překlad Kenzaburóa Óeho přináší v jednom svazku dvě kratší novely, neméně provokativní než loni vydaná Soukromá záležitost. Seventeen je příběhem středoškoláka, dospívajícího v Japonsku na přelomu 50. a 60. let, který těžce hle dá cestu ze své osamělosti i své místo ve společnosti. Nepochopený sedmnáctiletý mladík, chronický onanista, nachází smysl své existence v extrémním pravicovém hnutí... Román Sexuální bytosti pojednává o partě filmařů, která přijíždí do přímořského l etoviska natáčet experimentální film. Každý ze sedmi účastníků výpravy má pro svou účast na natáčení své osobní důvody. Vztahy mezi nimi jsou více než provázané. S jednou z těchto postav se setkáváme i v druhé části románu, jež se odehrává v tokijské m metru, kde se v přeplněných vagonech oddává mladík J sebeukájení, přičemž své chování chápe jako formu protestu proti společnosti a riziko potřebné k vymezení vlastní identity.

Smrt může přijít v mnoha podobách, ale v Benátkách přichází po vodě.V Benátkách se chystá karneval, ale k veselí bude jen málo příležitosti. Ulicemi chodí zlo a své oběti vysává do poslední kapky. Říká se mu mnoha jmény, ale ona sama dává přednost oz načeníKrálovna stínů. Nikdo před ní není v bezpečí, neboť jed jejích lží proniká pod kůži i těm nejotrlejším a nejstatečnějším.Volné pokračování knihy Moje ruka touží po meči

V Knize léta Tove Janssonová, autorka známých příběhů o Muminech, zpracovala své vlastní vzpomínky na léta, která v dětství trávila na ostrůvku Klovharun u finského pobřeží. Prostořeká Sofie přijíždí na ostrov spolu s tatínkem a babičkou, a zatímco t atínek většinou pracuje, babička se Sofií si užívají volného času, divoké přírody a nespoutaného moře. Podnikají průzkumné výpravy po ostrově, staví si vlastní Benátky v mokřinách, jezdí na člunu a sdílejí různá tajemství. Babička si se Sofii většino u dobře rozumí, protože si umí hrát a má bujnou fantazii, někdy se ale obě i do krve pohádají a občas se jejich role dokonce obrátí, takže Sofie až příliš volnomyšlenkářskou babičku přísně usměrňuje. Drobné příhody z ostrovního života jsou zachyceny s jemným vtipem a hlubokým porozuměním pro citové nejistoty dětství i nástrahy stáří.

Pavel Pepperštejn je umělec mnoha talentů, grafik, malíř a spisovatel, a dokonce i filmař. V roce 2009 zazářil jako hvězda ruského pavilonu na Bienále současného umění v Benátkách. V Pražské noci stejně jako v celém svém různorodém díle využívá poten ciál kulturních a popkulturních, historických i politických citací, narážek a parafrází. Na počátku nového tisíciletí do Prahy dorazil mladý básník- -zabiják Korolenko; spolu s ním procházíme městem, v pohledu cizince s ostřížím zrakem a krasomilno u duší se míhají snadno rozpoznatelná místa i figury ze zdejší kulturně-společenské sféry. Pepperštejn v této fantaskní novele s politickými podtóny propojuje obraz soudobé Prahy, jako nově objeveného rejdiště obskurních velkopodnikatelů, s prvky jeh o starobylé magicko-hermetické tradice. Skutečnost se prolíná se snovými představami a nikdy není jisté, zda to vše autor míní opravdu vážně, nebo si ze čtenářů s potutelným úsměvem utahuje.