Portál strana 76 z 212

Tam, kde je světlo, je i stín. V Jungově individuaci jde o protiklad s personou tou stránkou, kterou rádi stavíme na odiv a jejíž prostřednictvím prezentujeme svou bezúhonnost. Čím vyhraněnější persona, tím větší přetvářka a tím více potlačený stín. Stín ale nemusí znamenat vyložené zlo, nýbrž častěji prostě něco, co je méněcenné a nedokonalé. Ten, kdo si neuvědomuje vlastní stín, ho často promítá na druhé třeba na cizince. Integrovat vlastní stín znamená překonat úzkost a paradoxně jí odebrat sílu. Znamená to přijmout vlastní životnost, stát se realističtějším a méně narcistickým. Verena Kastová existenci stínu dokládá na mýtech, pohádkách i příkladech z terapie či z každodenního života. Popisuje individuální i kolektivní stín a způsoby, jak stín přijmout. Výsledkem takového procesu je větší opravdovost, pokora i zodpovědnost za vlastní chyby. Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na institutu C. G. Junga v Curychu. Do roku 1998 byla předsedkyní Mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Je autorkou řady knižních titulů. V nakladatelství Portál vyšly její knihy Imaginace jako prostor setkání s nevědomím (1999), Krize a tvořivý přístup k ní (2000), Dynamika symbolů (2000), Otcovédcery, matkysynové (2004), Hněv a jeho smysl (2010), Touha po druhém (2011), Úzkost a její smysl (2012), Sny (2013), Truchlení (2015), Závist, žárlivost a jejich smysl (2016).

Spolupráce se v dnešním světě stává stále náročnější a zároveň nezbytnější. Pokud chceme, aby vzniklo něco, na čem nám opravdu záleží, často musíme spolupracovat s lidmi, i když s nimi nesouhlasíme, nemáme je rádi nebo jim nedůvěřujeme. Autor, který má zkušenost s vyjednáváním v nejrůznějších kontextech ve více než padesáti zemích světa, popisuje rozdíl mezi konvenční spoluprací a tzv. pružnou spoluprací, která nás nutí vyjít mimo sebe samé. Ta první předpokládá společné cíle a jasné dohody, zatímco druhá systematicky experimentuje s různými perspektivami, nutí postupovat po malých krůčcích bez předem daného celkového plánu a nezřídka vyzývá ke změně vlastní pozice. Velmi praktickou a inspirativní knihu zakončuje popis šestitýdenního kurzu pružné spolupráce. Adam Kahane je facilitátor pracující s řediteli, politiky, generály, bandity, státními zaměstnanci, odboráři, aktivisty, duchovními i umělci ve všech koutech světa. Žije v Montrealu a Kapském městě.

Potřebujete navázat více pracovních kontaktů, ale máte rádi samotu nebo si rádi věci dopředu dobře rozmýšlíte? Devora Zack pro vás připravila rádce, který vám umožní využít právě vašich preferencí a předností, abyste se seznámili s druhými lidmi. Ve své knize rozkrývá, čeho všeho se týká a netýká introverze a extroverze, a umožní vám zjistit, k jakému z těchto pólů inklinujete. Její kniha se přitom zaměřuje na všechny, kteří nesplňují kritéria vyhraněných extrovertů. Rozebírá a zpochybňuje různá zavedená pravidla. Radí s networkingem, který se soustředí spíše na kvalitu než kvantitu hloubku, zájem o druhé a dobré pozorovací schopnosti. Dává tipy, jak se chovat na společenské akci nebo třeba při přijímacím pohovoru či na služebních cestách. To vše činí nenásilným a vtipným stylem za pomoci tabulek, obrázků, cvičení a sebeposuzovacích dotazníků. Devora Zack se označuje za introverta a nepřítele klasického networkingu, nicméně má dlouholeté zkušenosti jako konzultantka manažerů a řečnice v oboru rozvoje vůdčích schopností. Její knihy byly přeloženy do 12 jazyků. Česky vyšla její kniha Singletasking.

Nevědomí, hluboký zdroj vnitřních konfliktů, ale i růstu, obnovy, síly a moudrosti se pojevuje prostřednictvím řeči symbolů. Porozumět mu můžeme, vydáme-li se po jedné ze dvou cest: porozuměním snům a aktivní imaginací. Porozumíme-li svým snům a naučíme-li se pracovat s aktivní imaginací, napojíme se na zdroj naší rozvíjející se osobnosti v součinnosti s procesy, které vedou ke sjednocení celého já. Kniha nabízí praktický přístup krok za krokem k vnitřní práci založené na jungiánské analýze snů a spočívá v osvojení schopnosti číst symbolický jazyk snů. Aktivní imaginace pak nabízí využití síly imaginace k rozvoji pracovního vztahu mezi vědomou myslí a nevědomím. Jak? Sérií tělesných a duševních kroků, které nám pomohou přistoupit ke snu, rozluštit symboly a odhalit význam, které pro nás mají. Robert A. Johnson byl americký jungiánský psychoterapeut. V Portále vyšly jeho knihy O spokojenosti a Věčný příběh romantické lásky.

Není vám lhostejné, kolik odpadu vaše rodina produkuje, a snažíte se zavést opatření, která produkci odpadu omezují? Nakupujete do vlastních látkových sáčků? Pořídili jste dětem voskové ubrousky na svačinu? Vyrábíte vlastní čisticí a kosmetické prostředky? Pak je tato kniha právě pro vás! Základem knihy je pět principů: odmítat nepotřebné, redukovat, používat znovu, recyklovat, kompostovat. Vyžaduje to poměrně velký zásah do navyklého způsobu života, ale s trochou promyšleného plánování je přechod snadno uskutečnitelný. Navíc se nejedná o žádné radikální dogma, ale o realistický pohled na věc s využitím toho, co má člověk po ruce a co ho příliš nezatěžuje. Kniha nabízí třicetidenní cyklus uskutečňování změn v duchu života bez plastů rozdělený na pět okruhů. Zabývá se například tématy, jako jsou nákupy, vaření a uchovávání potravin, kuchyňské potřeby, cestování, úklid domácnosti, praní, koupelna, neškodící kosmetika, byt, zahrada, kancelář, školní oblečení, dětství, velké svátky v roce, chov zvířat vše bez plastů. Autorka změnu přístupu přirovnává ke stěhování nebo ke změně zaměstnání i v těchto případech je potřeba vše postupně vyzkoušet a zavádět. Na každý den je připraveno jedno téma, ale samozřejmě lze vše uskutečňovat ve vlastním tempu. Autorka, německá novinářka Sylvia Schaab, se už od mládí zajímá o ochranu přírody, alternativní životní styl a udržitelnost. Patří ke generaci, která již byla v tomto duchu vychovávána, a je přední propagátorkou hnutí zero waste v Německu.

Tam, kde je světlo, je i stín. V Jungově individuaci jde o protiklad s personou tou stránkou, kterou rádi stavíme na odiv a jejíž prostřednictvím prezentujeme svou bezúhonnost. Čím vyhraněnější persona, tím větší přetvářka a tím více potlačený stín. Stín ale nemusí znamenat vyložené zlo, nýbrž častěji prostě něco, co je méněcenné a nedokonalé. Ten, kdo si neuvědomuje vlastní stín, ho často promítá na druhé třeba na cizince. Integrovat vlastní stín znamená překonat úzkost a paradoxně jí odebrat sílu. Znamená to přijmout vlastní životnost, stát se realističtějším a méně narcistickým. Verena Kastová existenci stínu dokládá na mýtech, pohádkách i příkladech z terapie či z každodenního života. Popisuje individuální i kolektivní stín a způsoby, jak stín přijmout. Výsledkem takového procesu je větší opravdovost, pokora i zodpovědnost za vlastní chyby.

Žijeme v době, kdy si můžeme dovolit vlastnit hodně věcí. Čím více věcí, tím snáze vzniká nepořádek. Přestáváme rozlišovat hodnotné od nehodnotného. To má špatný vliv na to, jak se cítíme. Gretchen Rubin ve své nové knize radí vypořádat se s tímto problémem zábavně, a to v několika krocích: Zvolte to, co si ponecháte. Vytvořte z toho řád. Vtiskněte mu svou individuální podobu. Zvykněte si tento řád udržovat. Dodejte k tomu kousek krásy. Gretchen Rubin původně vystudovala práva, ale později dala průchod své lásce ke knihách a psaní. Je autorkou řady knih, ve kterých se zabývá otázkou, jak žít lepší a šťastnější život. Z nich asi nejslavnější je Projekt štěstí (česky 2011).

Další svazek z populárního souboru praktických knih o modlitbě se věnuje usebrání jako jedné z podmínek vnitřní modlitby. První dvě kapitoly se věnují aktivnímu usebrání, ať už při vnitřní modlitbě, nebo v ostatních způsobem modlitby, zatímco poslední dvě usebrání jako stylu života a pasivnímu usebrání jako prvnímu mystickému daru. Ústřední čtyři kapitoly se pak věnují konkrétním cvičením k usebrání, jimiž se člověk může uvést do vnitřní modlitby nebo v sobě obnovit vědomí Pánovy přítomnosti i během dne. Díky této praktické části se kniha může stát pomůckou pro začátek každé vnitřní modlitby, dříve než člověk začne meditovat Písmo nebo přinášet svůj život před Pána. Pavel Vojtěch Kohut je bosý karmelitán, teolog, překladatel a autor duchovní literatury. V letech 20022009 přednášel na KTF UK, následně (20112017) byl misionářem ve Středoafrické republice. V současné době působí v italském Arenzanu. Je překladatelem spisů sv. Terezie z Ávily a sv. Jana od Kříže. V Portále vydal knihu Slabikář vnitřní modlitby (2016), Čítanka vnitřní modlitby (2017) a Prvouka vnitřní modlitby (2018).

Jednoho dne zkoumal osmapadesátiletý Fallon hromádku skenů mozků svých rodinných příslušníků: obrázků, které měly sloužit jako kontrolní záznamy určené ke srovnání se snímky pacientů s Alzheimerem. Úplně vespod ležel snímek, který zjevně odpovídal mozku psychopata. Fallon si pomyslel, že se tam přimíchal nedopatřením ze štosu snímků opakovaně trestaných násilníků, takže se domluvil s techniky, že zkontrolují, komu záznam patří. Ti nade všechny pochybnosti prokázali, že nikdo nic nepopletl a inkriminovaný sken pochází skutečně od Fallonovy rodiny. Jednalo se o jeho vlastní mozek. V knize Psychopat v mém mozku se prolíná autorovo zamyšlení nad neurologickým a genetickým základem a příčinami psychopatie s vyznáním popisujícím, co všechno se o sobě dozvěděl od svých kolegů a rodinných příslušníků, i zamyšlením nad tím, zda lze psychopaty změnit a čím mohou takoví lidé prospět světu.

Po sezení s psychiatrem, kterého nikdy předtím neviděla, je osmnáctiletá Susanna odeslána do psychiatrické léčebny McLean, aby podstoupila léčbu deprese. Dva roky pak tráví na oddělení pro dospívající dívky a líčí příběhy jednotlivých dívek i vlastních prožitků na pozadí bouřlivých 60. let. S humorem, nadsázkou, ale i s mrazivě kritickým pohledem na odosobněný režim psychiatrické nemocnice se zamýšlí nad tím, co je normální a co je známka šílenství, co je duševní nemoc a jakou cestou se dobrat uzdravení? Kniha byla zfilmována s Winonou Ryder v hlavní a Angelinou Jolie ve vedlejší roli.

Příručka pro práci s dětmi ve věku 3 až 8 let, která se zaměřuje na výtvarné aktivity. Autoři vycházejí z přesvědčení, že školní estetická výchova by se neměla jednostranně zabývat vzděláváním, ale mnohem více než doposud podpořit emocionální a socializační složku výchovy. K tomu napomáhá tzv. skupinový reflektivní dialog, který podporuje schopnost dětí přemýšlet o tom, co a proč tvoří, srovnávat vlastní výtvory s díly spolužáků, vyjadřovat své estetické názory atd. Takto vedené dítě pak nevnímá výtvarnou či hudební výchovu jako vyučovací předmět, ale umění se mu může postupně stát životní potřebou. Knížka je určena učitelkám MŠ, pedagogům 1. st. ZŠ a rodičům. Mgr. Vladimíra Slavíková je ředitelkou MŠ, je spoluautorkou publikace Výtvarné čarování. Mgr. Sylva Eliášová je učitelkou 1. stupně ZŠ, s Vladimírou Slavíkovou spolupracuje na projektech kooperace učitelek předškolního a primárního školního vzdělávání. Doc. Jan Slavík učí na Pedagogické fakultě UK. Jako autor a spoluautor mnoha publikací se zabývá oblastí všeobecného vzdělávání, především se zaměřením na umění ve výchově a na arteterapii.

Londýnské přednášky přednesla Maria Montessori v roce 1946 na výcvikovém kurzu pro učitele. V každé z nich čtenář cítí, že Maria Montessori procestovala svět a měla dostatek příležitostí pozorovat děti a jejich vývoj. Přednášky jsou prodchnuty její moudrostí a netýkají se pouze dětství, ale celého vývoje člověka. Londýnské přednášky Marie Montessori se staly základem pro výcvikové kurzy Mezinárodní asociace Montessori. Doslov Hana Slabá. Maria Montessori (18701952) byla všestranná italská pedagožka, filozofka a vědkyně. Je známa především svými novými pedagogickými metodami. Vystudovala medicínu, filozofii a psychologii, zabývala se antropologií, biologií a pedagogikou. Po celý život nepřestávala studovat. V její práci se vzájemně ovlivňovala teorie a praxe. Práce Marie Montessori není založena jen na teorii. Její síla spočívá v praktickém uskutečňování myšlenek. Převážnou část jejich prací tvoří výklady pozorování dětí a zdůvodňování pedagogických experimentů.

O ADHD se mluví jako o výlučně mužské záležitosti. Hyperaktivní? Přece muži! Nezvládají svůj život? Přece muži! Zoë to ale vidí jinak. ADHD k ní patří, zjistili ho, až když už byla dospělá, a ona se s ním musí nějak vypořádat. Nic nezastírající výpověď o tom, jaké to je být hyperaktivní a mít potíže se soustředěním v sobě pojí humor i slzy. Ano, je to těžké, když vyhrajete nevypsanou soutěž o nejhorší sekretářku roku. A když nezvládnete schůzky s kamarády, které jste si domluvila, je to také hloupé. ADHD nám hází klacky pod nohy, ale Zoë našla strategie, jak se s ním vypořádat a nebýt jen ta hyperaktivní a nesoustředěná. Její příběh je určen všem ženám, které se potýkají s podobnými problémy. Knihu ocení dívky a ženy s ADHD, jejich rodiny a přátelé, psychologové a terapeuti. Zoë Kessler je úspěšná autorka, získala řadu ocenění a přednáší o tom, jaké to je mít ADHD.

Bojíš se přihlásit, když se učitel v hodině na něco ptá? Když už zvedneš ruku, stane se ti, že ti správná odpověď vypadne z hlavy, protože ji přemažou tvoje obavy a strach? Bojíš se trapasů a nevíš si rady ve vztazích s ostatními lidmi? Pořád přemýšlíš o tom, co si o tobě druzí budou myslet, a blokuje tě to? Dobrá zpráva je, že podobně na tom jsou i někteří tví vrstevníci. I oni se někdy bojí, že selžou, mají strach navázat sociální kontakt s ostatními, stydí se. Tahle knížka ti pomůže tyhle problémy dostat pod kontrolu. Najdeš v ní tipy, jak poznat škodlivé myšlenky a jak je změnit. Také tady najdeš tipy, jak relaxovat, a knížka tě podpoří v tom, když se odhodláš navzdory strachu k něčemu, co ti nahání strach. Kniha je určena dospívajícím se sociální fobií a úzkostnou poruchou, jejich rodičům a vychovatelům, psychologům pracujícím s dospívajícími se sociální fobií. PhDr. Lucie Bělohlávková je psychoterapeutka působící v Psychoterapeutickém centru Řipská. Od roku 2015 toto centrum i vede. Pracuje s dětmi i s dospělými klienty. Specializuje se především na problémy spojené s úzkostnými stavy (fobie, panická porucha, sociální úzkost, obsedantně-kompulzivní porucha), dále také na poruchy příjmu potravy, práci s traumaty a Aspergerův syndrom. Po studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy absolvovala výcvik v kognitivně-behaviorální terapii na Odyssea Mezinárodním institutu KBT. Při své práci využívá tohoto přístupu.

Publikace je velmi praktickou základní příručkou pro všechny odborníky, kteří v rámci své profese pravidelně komunikují s rodiči dětí. Autorka nevyčerpává čtenáře zbytečně rozsáhlou teorií, hned od začátku se věnuje praktickým otázkám. Věnuje se v komunikaci s rodiči, předpokladům sebejistého vystupování a profesionálním hranicím. Rozebírá komunikaci z perspektivy rodičů, věnuje se jejich potřebám, rozlišuje typy rodičů podle způsobu, jakým komunikují, rodičům cizojazyčným, rodinám s nízkým vzděláním a vysvětluje i obranné reakce rodičů na nepříjemná sdělení. Nabízí přípravy na rozhovor s rodiči a jednotlivé druhy rozhovorů, obsahuje konkrétní nástroje pro vedení rozhovoru a je plná doporučení a návodů, jak zvládat konflikty, kritiku a různé výjimečné situace. Všechny kapitoly jsou proložené praktickými a dobře využitelnými poznámkami, konkrétními návrhy pro interní potřeby, předlohami, určenými ke kopírování a další použití. Ulrike Lindner vystudovala komunikaci a je trenérkou paměti. Vede semináře pro rodiče a pedagogy předškolního a školního věku.

Mnozí lidé, kteří trpí duševní poruchou, si myslí, že jim nic není a že nepotřebují pomoc. U lidí se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou se jedná o zhruba polovinu, podobně jsou na tom lidé se závislostí či poruchou příjmu potravy, a svůj stav často podcení i lidé s depresí nebo úzkostnou poruchou. Také lidé, u nichž se rozvíjí demence, mají často problém nahlédnout, že se jejich stav zhoršuje. Autor se ve své práci inspiroval životním příběhem svého bratra, který onemocněl schizofrenií, a na řadě příkladů z jejich společného života a ze své praxe ilustruje, jak složité je přimět člověka s duševní nemocí akceptovat léčbu. Knihu uvítají psychiatři, psychologové, blízcí lidí s duševní nemocí. Xavier Amador je klinický psycholog, profesor Kolumbijské univerzity a ředitel LEAP institutu. Mezi forenzní případy, na nichž se podílel, patří Unabomber, Lynndie Rana Englandová (obviněná z mučení zajatců), masový vrah Jared Lee Loughner, únosce Elizabeth Smartové (unesena ve 14 letech, denně zneužívána) a terorista Zacarias Moussaoui. Napsal osm knih, má více než pětadvacetiletou zkušenost s prací s dospělými, rodinami a páry. Žije v New Yorku.