Portál strana 77 z 212

Publikace je velmi praktickou základní příručkou pro všechny odborníky, kteří v rámci své profese pravidelně komunikují s rodiči dětí. Autorka nevyčerpává čtenáře zbytečně rozsáhlou teorií, hned od začátku se věnuje praktickým otázkám. Věnuje se v komunikaci s rodiči, předpokladům sebejistého vystupování a profesionálním hranicím. Rozebírá komunikaci z perspektivy rodičů, věnuje se jejich potřebám, rozlišuje typy rodičů podle způsobu, jakým komunikují, rodičům cizojazyčným, rodinám s nízkým vzděláním a vysvětluje i obranné reakce rodičů na nepříjemná sdělení. Nabízí přípravy na rozhovor s rodiči a jednotlivé druhy rozhovorů, obsahuje konkrétní nástroje pro vedení rozhovoru a je plná doporučení a návodů, jak zvládat konflikty, kritiku a různé výjimečné situace. Všechny kapitoly jsou proložené praktickými a dobře využitelnými poznámkami, konkrétními návrhy pro interní potřeby, předlohami, určenými ke kopírování a další použití. Ulrike Lindner vystudovala komunikaci a je trenérkou paměti. Vede semináře pro rodiče a pedagogy předškolního a školního věku.

Mnozí lidé, kteří trpí duševní poruchou, si myslí, že jim nic není a že nepotřebují pomoc. U lidí se schizofrenií a bipolární afektivní poruchou se jedná o zhruba polovinu, podobně jsou na tom lidé se závislostí či poruchou příjmu potravy, a svůj stav často podcení i lidé s depresí nebo úzkostnou poruchou. Také lidé, u nichž se rozvíjí demence, mají často problém nahlédnout, že se jejich stav zhoršuje. Autor se ve své práci inspiroval životním příběhem svého bratra, který onemocněl schizofrenií, a na řadě příkladů z jejich společného života a ze své praxe ilustruje, jak složité je přimět člověka s duševní nemocí akceptovat léčbu. Knihu uvítají psychiatři, psychologové, blízcí lidí s duševní nemocí. Xavier Amador je klinický psycholog, profesor Kolumbijské univerzity a ředitel LEAP institutu. Mezi forenzní případy, na nichž se podílel, patří Unabomber, Lynndie Rana Englandová (obviněná z mučení zajatců), masový vrah Jared Lee Loughner, únosce Elizabeth Smartové (unesena ve 14 letech, denně zneužívána) a terorista Zacarias Moussaoui. Napsal osm knih, má více než pětadvacetiletou zkušenost s prací s dospělými, rodinami a páry. Žije v New Yorku.

Člověk v pozici outsidera, který se odcizil sám sobě a společnosti, nemůže prožívat sebe samého či ostatní jako skutečné. Vytváří si falešné self, přes které se konfrontuje s vnějším světem i s vlastním zoufalstvím. Dezintegrace jeho skutečného self jde ruku v ruce s rostoucím pocitem neskutečnosti jeho falešného self, až do bodu, kdy se v podobě akutního schizofrenního zhroucení dezintegruje celá osobnost. Na případových studiích schizofrenních pacientů autor nejen objasňuje tuto problematiku, ale předkládá vizi duševního zdraví a nemoci jako stupňů spojení či odpojení dvou lidí, kdy jeden je na základě obecného mínění zdráv. Ronald D. Laing byl skotský psychiatr, který se věnoval práci s psychotickými pacienty. Byl vyškolen v Tavistockém institutu a spolupracoval s osobnostmi, jako byli D. Winnicott, J. Bowlby a Ch. Rycroft. Jeho osobnsot inspirovala řadu divadelních her a filmových zpracování, poslední v roce 2017 Mad to Be Normal.

Do mnoha jazyků přeložená kniha známého dánského sociologa pojednává o výhodách skromnějšího, uměřeného, nikoli na spotřebu zaměřeného života, který není založen na individualismu zahleděném do sebe a chrání jedince před manipulací agresivního trhu. Autor poukazuje na nereálnost nutkavé honby za štěstím, typické pro pozitivní myšlení prezentované v mnoha příručkách pro osobní růst, dokládá svou teorii množstvím zajímavých myšlenek moderních i starších filozofů, psychologů a sociologů a neotřelých termínů. Argumentuje z hlediska politického ve smyslu demokratické odpovědnosti za dění ve společnosti (jsme poháněni ke štěstí ve smyslu nekončícího množství možností, ale taková podoba štěstí je spíše zátěží), existenciálního (jsme posedlí touhou prožít toho co nejvíc, ale definuje nás nejen to, co děláme, ale i to, co neděláme), etického (žijeme v etickém zmatku, stále nové vjemy vedou k věčné nespokojenosti a mohou být i spouštěčem současné epidemie deprese), psychologického (brát si méně, než nám přísluší, má svou cenu) a estetického (hodnota spočívající v tom, že se dobrovolně vzdáme některých požitků). Svend Brinkmann je profesorem psychologie na Katedře psychologie a komunikace v dánském Aalborgu. Zabývá se zejména filozofickými, morálními, etickými a kulturně kritickými tématy, o nichž napsal téměř dvacet knih.

Příběhy Bruna Ferrera, známého italského sběratele moudrostí a poučení, nabízí duchovní osvěžení a podněty pro všechny milovníky spirituální literatury, rodiče, vychovatele i dospívající. Autor je mistrem narativní zkratky a prosté pointy, která posluchače může provázet na jeho cestě všední dnem. Laskavé příběhy a podobenství o lidech, kteří objevili v životě poklad a udělali vše pro to, aby ho získali, uvádějí do světa nenadálých setkání, překvapivých životních situací a každodenních zázraků, které mohou být pro vnímavého posluchače směrovkami na cestě naděje a prohlubování vnitřního života. Interpret: Postlerová Simona Délka nahrávky: 2 hod. 35 min.

Známý duchovní autor vycházející z liberálního židovství a vlastních životních zkušeností, kdy mu na nevyléčitelnou nemoc zemřel dospívající syn, se v této knize zabývá tématem krize středního věku. Za průvodce mu slouží biblická postava Kazatele, který v půli svého života bilancuje. Dosáhl všech hmotných statků, zažil úspěch, bohatství, požitky, pak se dokonce obrátil na duchovní cestu, poznal důkladně i tu a přesto má pocit marnosti a prázdnoty. Kushner svým typicky realistickým způsobem, který je ale plný empatie a moudrosti, píše o ošidnostech bezhlavé honby za úspěchem a majetkem, obrací pozornost k tomu, co dělá život skutečně smysluplným, a vede člověka k vnitřní zralosti. Autor uvádí: Tato kniha není o tom, jak být šťastný nebo jak být populární. Na to je spousta jiných knih. Je o tom, jak být úspěšný, ale ne v tom smyslu, jak jej používá většina lidí. Protože jde o to, jak být lidský, jak žít s pocitem, že jste víc než mol, který žije jen pro jeden moment a pak mizí. Jde o to, jak vědět, že jste žili, jak mají lidské bytosti žít, že jste svůj život nepromrhali. Je to kniha o tom, jak dát svému životu smysl, pocit, že jste využili svůj čas na zemi dobře a nepromarnili ho, že svět bude jiný díky tomu, že jste jím prošli.

Cesta za vlastním posláním je náročná a riskantní, někdy nahání strach, což je důvod, proč ji tak málo lidí dokončí. Toto je kniha o objevování vlastního životního poslání, tom nesmírně cenném pokladu, po kterém všichni toužíme. Je o nalezení úkolu, pro který jsme se narodili. Jak autor vysvětluje, hledání začíná vášní, ale nekončí u ní. Až když se zájmy spojí s tím, co svět potřebuje, začneme žít pro vyšší cíle. Ti, kteří se na této křižovatce ocitli, prožívají něco výjimečného a záviděníhodného. I když je to vzácné, takového cíle může dosáhnout každý, kdo si troufne to zkusit. Líčením vlastní zkušenosti, pozoruhodných příběhů jiných lidí a na základě současného výzkumu motivace a nadání autor ukazuje čtenáři, jak najít své poslání a co čekat na cestě k němu. V každé kapitole vypráví příběh nalezení vlastního poslání po linii na sebe navazujících fází procesu či kroků: 1. Uvědomění 2. Učednictví 3. Praxe 4. Objevování 5. Profese 6. Mistrovství 7. Odkaz.

Na začátku 20. století proslul penzionovaný berlínský učitel matematiky tím, že jeho kůň, jemuž se začalo přezdívat chytrý Hans, umí počítat a rozumí složitým slovním pokynům. Byly schopnosti koně skutečné? Jistěže ne! Ale čím to, že jim uvěřilo tolik lidí a že vzbudil takový zájem médií? A jak tento mechanismus ve skutečnosti fungoval? Na počátku 90. let minulého století získala velkou pozornost takzvaná facilitovaná komunikace, užívaná u dětí s autismem. Jenže na jejím základě nejenže začaly děti zázračně mluvit, ale také došlo k obvinění jejich rodičů ze zneužívání. I funkčnost této metody se ukázala jako klamná. Co má kůň, který uměl počítat, společného s metodou zázračné komunikace? Američtí profesoři psychologie za pomoci těchto i jiných příkladů ukazují, jak funguje naše myšlení, jak se vyhnout sebeklamu a jak myslet jasně a kriticky. Jakoby mimochodem přitom vysvětlují řadů vědeckých pojmů a zajímavých skutečností.

Příběh malého Alana už dodal sílu a povzbuzení v nelehkých situacích mnoha generacím českých čtenářů. Však také vychází už poněkolikáté a byl podle něho natočen i film. Biografické vzpomínky z dětství autora, které prožil na australském venkově, se okamžitě staly bestsellerem. Když Alan onemocní dětskou obrnou a ochrne, je operován a postupně se pokouší navrátit do běžného života, přestože má obě nohy téměř bez citu a musí chodit o berlích. Díky pevné vůli, optimismu a podpoře milujících rodičů se mu to do velké míry podaří a může prožívat podobné dětství jako zdravé děti, včetně klučičích pranic, toulek buší, plavání a ježdění na koni. Kniha je pozoruhodná i barvitým líčením množství rázovitých postaviček komentovaných z pohledu malého chlapce. Alan Marshall je autorem většího počtu povídkových sbírek a románů z australského venkova.

Cílem této knihy je ukázat jednu z možností, jak propojit literární předlohu a metody dramatické výchovy při práci s předškolními dětmi. Inspiruje k tomu, jak učit děti a dospělé hledat společnou cestu k příběhům, pohádkám, poezii, dramatické výchově, ale hlavně k životu právě přes pohádkové hrdiny, jejich svět a problémy a také přes tvorbu a realizaci literárně-dramatických projektů. Kniha nabízí postup při plánování vlastních projektů, zabývá se výběrem literatury, prací s textem, volbou cílů, metod a her. Také představuje několik již realizovaných projektů, které popisují konkrétní činnosti a situace, reflektují průběh, líčí reakce dětí. Projekty jsou doplněné ukázkami grafických listů. Kniha je určená pedagogům předškolní výchovy, zejména učitelkám a učitelům mateřských škol, ale i dalším, kteří se zajímají o práci s předškolními dětmi. Chce podpořit každého, kdo si rád hraje, čte a hledá inspiraci, jak vše využít v praxi.

Děj příběhu je situovaný do současné Prahy, vystupují v něm obyčejní školáci s láskou k baletu tanci a hudbě, kteří jsou pro svou vášeň ochotni leccos obětovat. Malí tanečníci z uměleckého baletního souboru se chystají na baletní soutěž. Během třítýdenní přípravy na soutěž poznávají jeden druhého, ostatní děti a vedoucí v souboru i ve škole, a hlavně sami sebe, svůj vlastní charakter. Do příběhu se zapojuje také trenérka Saša a Tomášova maminka, obě bývalé tanečnice. Příběh vrcholí napínavou scénou na baletní soutěži. Kniha přináší příběh z neobvyklého tanečního prostředí, které kombinuje vrcholový sport s uměním a hudbou, je to také vyprávění o tom, jak bojovat s genderovými předsudky, zorientovat se sám v sobě a přijmout svou i cizí jinakost. Kniha je určena dětem ve věku 10 - 14 let.

Víte, že kromě tělesných rozcviček existují i ty mentální? Tato kniha vám jich nabízí přesně 365, aby ani jediný den nezůstal němý. Můžete je řešit postupně, ale na druhé straně není nutné omezovat se na jediné cvičení denně. Různé typy úkolů jsou záměrně promíchány, někdy vyžadují chvíli zkoušení a hledání. Kniha je určena pro všechny, kdo rádi luští, pracují na své mentální kondici a flexibilitě, kdo rádi přemýšlejí a hrají si s písmeny, slovy a jazykem. PhDr. Mgr. Mgr. Mgr. Jana Bílková, Ph.D., je psycholožka, překladatelka a tlumočnice. Učí na univerzitách a akademiích třetího věku, vede přednášky v knihovnách a v aktivizačních programech pro seniory. V Portále vydala úspěšnou knihu Trénink mentální kondice (2017).

Otázka Čím chceš být, až vyrosteš? vyvolává dojem, jako by si každý z nás musel vybrat jeden druh zaměstnání a jednu vášeň, jíž se v životě bude věnovat. Jenže jsou i lidé, kteří prostě mají řadu zájmů a věnují se ať už postupně, nebo zároveň řadě různých projektů. Pro tenhle typ lidí už vzniklo mnoho názvů: třeba renesanční lidé, všeumělové, skeneři nebo jak je označuje autorka této knihy, která mezi ně počítá i sebe samu multipotenciálové. Ve své knize píše, v čem je v dnešním světě plném změn multipotencialita výhodou (takoví lidé totiž dovedou syntetizovat ideje, rychle se učí, jsou adaptabilní a myslí v souvislostech). Radí, pomocí jakých strategií se dá zaměřit na více projektů. Jak se vypořádat s pocity, jako je strach, že člověk nebude nejlepší, či vina, protože o něco ztratil zájem. Informačně nabitá, chytře psaná a zábavná kniha je vybavena různými výčty, tipy, cvičeními i seznamem slavných multipotenciálů a příkladů interdisciplinárních oborů. Emilie Wapnick se dosud profesionálně nebo akademicky věnovala hudbě, umění, filmu a právu. Je spisovatelkou, výtvarnicí, kariérovou koučkou a zakladatelkou Puttylike.com, kde pomáhá multipotenciálům integrovat jejich zájmy a vést plodný život. Její přednáška z cyklu TED má zatím přes čtyři miliony zhlédnutí.

Takzvané zlo je asi nejznámější a nejkontroverznější kniha Konrada Lorenze, který se v ní zabývá tématem agrese. Dílo neodmyslitelně patří ke klíčovým textům etologie. Podle autora je agrese v rámci jednoho živočišného druhu podstatně častější než ta mezidruhová. Lorenz tvrdí, že agrese plní důležité funkce regulace sociálního chování, jako je ochrana teritoria a rodiny či výběr sexuálních partnerů. Do své ucelené teorie agresivity, jejích příčin, funkcí a motivací, zahrnul také chování člověka, u nějž se agrese může snadno vymknout kontrole. Na základě rituálů, které agresi brzdí i ve zvířecí říši, se ovšem u lidí vyvíjejí pravidla morálky. Konrad Lorenz (19031989) byl rakouský zoolog, zakladatel etologie. Jeho výzkumy týkající se chování zvířat (např. ptáků a ryb) ale oblast studia zvířat přesáhly a lze z nich vyvodit četné závěry pro psychologii, sociologii a etiku. Za přínos pro biologii i pro poznání člověka byla autorovi v roce 1973 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.

Publikace se zaměřuje na problematiku plánování rozvoje dítěte v souladu s individualizací předškolního vzdělávání. Vychází z teorie projektové výuky a integrované tematické výuky ve shodě s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Teoretická východiska jsou doplněna řadou praktických příkladů. Jednotlivé kroky vedoucí k vytvoření krátkodobého projektu vzdělávání dětí v mateřské škole jsou doplněné o fázi realizace vzdělávání, ale i hodnocení jak průběhu, tak ukončení projektu. Kniha je určena učitelům a ředitelům mateřských škol, ale i studentům SPgŠ a studentům VŠ oboru Učitelství pro mateřské školy a Předškolní pedagogika. Mohou ji využít také učitelé vysokých i středních škol oborů zaměřených na předškolní vzdělávání. PhDr. Zora Syslová, Ph.D., a Mgr. Lucie Štěpánková jsou vysokoškolské pedagožky s předchozí pedagogickou praxí v mateřské škole.

Teoretické zpracování oboru zaměřujícího se na osobnostní a týmový rozvoj prostřednictvím přímých prožitkových situací je v českém prostředí zcela novým počinem. Na rozdíl od dříve publikovaných praktických a metodických návodů jsou zde zpracovány především terminologické a ideové aspekty včetně širších sociálních souvislostí a soudobých civilizačních proměn, na něž by měl tento edukativní směr adekvátně reagovat. Dramaturgicky uspořádané prožitky z pohybu, přírody, či lidského setkávání mohou představovat transformativní zkušenost proměňující ucelený horizont významů a porozumění jedince. Kniha tak představuje i filozofický model odpovídající na hlavní otázku oboru na pomezí pedagogiky volného času, andragogiky a kinantropologie, totiž jak může krátkodobá zkušenost ovlivnit celek lidského života. Čtenář je veden k tomu, aby se zamýšlel nad teoretickým rozměrem programů a metod, který je v dosavadní literatuře často opomíjen. Kniha je nezbytným podkladem pro další promýšlení rozvoje oboru v kontextu jeho historického vývoje i současné podoby, je jedinečným zdrojem úvah pro studenty i zkušené praktiky z řad pedagogů, volnočasových vedoucích, instruktorů a lektorů kurzů pro děti i dospělé. Prof. PhDr. Ivo Jirásek, Ph.D., je garantem studijního oboru rekreologie na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Odborně se zabývá problematikou výchovy v přírodě v diskurzu zážitkové pedagogiky, tématy filozofické kinantropologie (filozofie sportu) a fenoménem spirituality a spirituálního zdraví. Zakládal a jako šéfredaktor do roku 2016 vedl časopis Gymnasion, dlouhodobě spolupracoval s Prázdninovou školou Lipnice.