Portál strana 98 z 212

Publikace je určená pro děti od čtyř let, respektive zejména pro jejich rodiče, a zaměřuje se na rozvíjení jemné motoriky. Jedná se o procvičování různých pohybů rukama a především prsty, například napodobování zvířete na pevné podložce (na stole, na vlastní nebo cizí ruce). Cvičení doprovázejí krátké rýmované texty a rovněž obrázek, který si lze (podle věku, situace a nálady dítěte) s básničkou spojit a rozvíjet tak motiv básničky. Jindřiška Ptáčková je spisovatelka. Napsala a publikovala řadu knih pro děti i dospělé, působila jako redaktorka a šéfredaktorka nakladatelství.

Publikace definuje znalosti, dovednosti a postoje moderní sociální praxe v péči o lidi s duševními poruchami koncipované dle biopsychosociálního modelu s akcentem na vnitřní dynamiku onemocnění a environmentální faktory. Autoři zpracovali základní popis projevů duševních onemocnění, včetně detekce rizikových faktorů, a dále charakteristiku specifických znalostí a dovedností, důležitých pro sociální práci a komunikaci s člověkem s duševním onemocněním. Zaměřili se také na pracovní vztah s lidmi s duševním onemocněním, jeho prožívání sociálními pracovníky, a rovněž na znalosti a dovednosti nezbytné pro šetření, včetně šetření sociálních faktorů (rodina, sociální síť, dostupné zdroje okolí, stigma, sociální vyloučení a inkluze), které se u řady duševních onemocnění významnou měrou podílejí na průběhu, vyústění onemocnění a dosažení úzdravy. O konceptu úzdravy pojednává samostatná kapitola, zvláštní oddíl vymezuje systém péče v ČR. Kniha je příspěvkem na cestě k nové etapě transformace psychiatrické péče. PhDr. Václava Probstová, CSc., pracuje jako klinický psycholog, psychoanalytik a supervizor, vysokoškolský pedagog, je předsedkyní správní rady Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. MUDr. Ondřej Pěč působí jako psychiatr, psychoanalytik, skupinový analytik, vysokoškolský pedagog, je mj. ředitelem Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET, předsedou o. s. ESET-HELP a konzultantem Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Publikace definuje znalosti, dovednosti a postoje moderní sociální praxe v péči o lidi s duševními poruchami koncipované dle biopsychosociálního modelu s akcentem na vnitřní dynamiku onemocnění a environmentální faktory. Autoři zpracovali základní popis projevů duševních onemocnění, včetně detekce rizikových faktorů, a dále charakteristiku specifických znalostí a dovedností, důležitých pro sociální práci a komunikaci s člověkem s duševním onemocněním. Zaměřili se také na pracovní vztah s lidmi s duševním onemocněním, jeho prožívání sociálními pracovníky, a rovněž na znalosti a dovednosti nezbytné pro šetření, včetně šetření sociálních faktorů (rodina, sociální síť, dostupné zdroje okolí, stigma, sociální vyloučení a inkluze), které se u řady duševních onemocnění významnou měrou podílejí na průběhu, vyústění onemocnění a dosažení úzdravy. O konceptu úzdravy pojednává samostatná kapitola, zvláštní oddíl vymezuje systém péče v ČR. Kniha je příspěvkem na cestě k nové etapě transformace psychiatrické péče. PhDr. Václava Probstová, CSc., pracuje jako klinický psycholog, psychoanalytik a supervizor, vysokoškolský pedagog, je předsedkyní správní rady Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. MUDr. Ondřej Pěč působí jako psychiatr, psychoanalytik, skupinový analytik, vysokoškolský pedagog, je mj. ředitelem Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET, předsedou o. s. ESET-HELP a konzultantem Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Pohádky v této knížce jsou krátké, všechny se vejdou do kapsy. Na jejich přečtení postačí malá chvíle. Každá z nich však s sebou nese možnost hezkého času stráveného při společném čtení s předškolním dítětem či začínajícím čtenářem a při následném povídání. V pohádkách se prolíná reálný svět s hravým světem fantazie. Při jejich čtení si děti nenásilným způsobem rozvíjejí jazykový cit a schopnost porozumět textu. Jednotlivé příběhy doplnila půvabnými ilustracemi Magda Veverková-Hnčířová. Stanislava Reschová je autorkou pohádkových příběhů pro děti. Publikovala knížku Ježkovy voči a jiné pohádky, která získala roku 2010 první místo v literární soutěži o nejlepší původní moderní pohádku a nominaci na Zlatou stuhu 2013. V Portálu vyšla její kniha Veselá kopa pohádek.

První ucelená publikace-manuál pro každodenní praxi školních psychologů na základní či střední škole. Autoři shrnují zkušenosti a ověřené postupy, jak může psycholog v prostředí školy pracovat s jednotlivými žáky, malými růstovými skupinami nebo celými třídami, poskytují praktický pohled na problémového žáka, problémovou třídu. Součástí knihy jsou také diagnostické nástroje, náměty pro vedení třídnických a intervenčních hodin formou komunitních sezení. Zvláště začínající školní psychologové ocení informace o legislativě, která se týká jejich činnosti, a uvedení do základů supervizního zajištění. Publikace je určena i pro další odborníky, kupříkladu z pedagogicko-psychologických poraden, neziskových (např. preventivních) organizací. PhDr. Richard Braun působí jako školní psycholog a externí pedagog UK Praha a UP Olomouc a klinický psycholog Nemocnice na Bulovce. Mj. poskytuje metodickou a supervizní podporu. PhDr. Dana Marková je dlouholetá školní a poradenská psycholožka a supervizorka. Působí v PPP. Mj. poskytuje supervizi v oblasti školství a sociálních služeb. Mgr. Jana Nováčková pracuje jako školní psycholožka. Působí jako lektorka odborných seminářů a kurzů, poskytuje supervizi a koučink.

Průběh lidského života jako celek, od mateřského lůna až po smrt. Publikace obsahuje dlouhý a složitý příběh lidského života a autor jej vypráví s co největším využitím poznatků psychologie, sociologie a dalších vědních oborů. Opírá se přitom zejména o koncepci tzv. biodromální psychologie, o poznatky psychoanalytiků a sociálních psychologů (koncepce E. Eriksona o vývojových stadiích a úkolech), ale pochopitelně nepřehlíží ani poznatky biologicky nebo kognitivně orientovaných badatelů. Výsledkem je kniha, která je víc než jen fundovaným a čtivým uvedením do jednoho vědního oboru - je průvodcem čtenáře po jeho vlastním životě a pomocníkem v jeho utváření.

Augmentativní a alternativní komunikace se pokouší přechodně nebo trvale kompenzovat projevy poruchy a postižení u osob se závažným postižením řeči, jazyka a psaní. Alternativní komunikační systémy se používají jako náhrada mluvené řeči. Augmentativní systémy komunikace mají podporovat již existující, ale pro běžné dorozumívání nedostatečné komunikační schopnosti. Cílem obou metod je to, aby dítě mohlo vyjadřovat své potřeby a sdílet své pocity nebo zážitky. Nemožnost domluvit se a porozumět mluvené řeči může mít vliv na intelekt. Na úvodní obecný přehled metod a pomůcek navazuje druhá část publikace věnovaná jednotlivým typům postižení a odkazující do první části na pomůcky, které v případě určitého postižení lze nejlépe využít. Knihu využijí speciální pedagogové, logopedi, odborníci pracující s dětmi a dospělými s poruchou komunikace. Mgr. Jana Šarounová po vystudování speciální pedagogiky pracovala jako speciální pedagog v ÚSP, učitelka v ZŠ pro děti s kombinovaným postižením, od roku 1997 působí jako logoped a poradenský pracovník se specializací na augmentativní a alternativní komunikaci. Externě vyučuje na PedF UK předmět Augmentativní a alternativní komunikace.

Zábavné počítání, hravá abeceda a poznávání světa pro děti od 4 do 7 let Pracovní sešit zahrnuje ve třech oddílech šedesát úkolů k procvičování abecedy, jednoduchých početních úkonů a logického myšlení. Zábavnou a hravou formou vede děti ke správnému rozlišování geometrických tvarů a pojmů nahoře-dole, malé-velké, bílé-černé, kulaté-hranaté atd. Sešitem provázejí dva kamarádi – Anička a Šimon. Typy úkolů jsou přehledně označeny ikonkami, u každého úkolu je krátké motivační zadání. V úvodu nechybějí metodické pokyny pro práci s listy. E. Štanclová je ředitelka Mateřské školy v Hospozíně u Kladna. Pro své žáky vymýšlí pohádky, básničky a písničky vztahující se k jednotlivým výchovným celkům. R. Frančíková je ilustrátorka dětských knížek.

Prevence problémů s agresivitou, pasivitou a závislostí. Kniha je bohatým zásobníkem informací, her a metod, které mohou účinně pomáhat při vytváření zdravé osobnosti dětí. Zlepšují komunikaci,vztahy ve skupině a zvyšují vzájemné pochopení a schopnost obrany proti manipulaci. Účastníci her aktivně překonávají překážky a řeší sami nebo ve skupinách modelové situace, týkající se vztahů mezi lidmi, přežití, první pomoci, nakládání s penězi, ochrany přírody, soužití s menšinami apod. Využívají také metod outdooru, hudebně dramatických postupů a příběhů. V zážitkových hrách a při následných rozhovorech si osvojí hráči mnoho znalostí, dovedností a postojů užitečných v běžném životě. Osvojené formy jednání a prožívání působí jako silná prevence problémů se závislostí, pasivitou a agresivitou. Náměty pro činnosti s dětmi a mládeží od 9 do 15 let.

C. G. Jung ve svých spisech předložil svůj komplexní obraz člověka a rozvinul celistvou koncepci procesu uzdravení. Podle renomovaných jungovských analytiček Vereny Kastové a Ingrid Riedelové je v Jungově díle centrální pojetí tvořivé dimenze, stávání se a rozvoje, jež je vlastní každé existenci. Má-li člověk, byť jen v nepatrné míře přístup k této tvořivé dimenzi, může docházet k jeho růstu. Proto se Jung vztahuje tak často k sebeúzdravným silám v člověku a k jeho zdrojům. S tímto ohledem editorky vybraly zásadní a dobře srozumitelné Jungovy texty (např. Analytická psychologie, O vztahu psychoterapie k duchovní péči, Cíle psychoterapie atd.), které již generacím psychoterapeutů poskytují praktická vodítka pro jejich terapeutickou práci.

Svými MIND MAPS (myšlenkovými mapami) zavedl Tony Buzan revoluční systém tvorby poznámek, který může pomoci rozvoji v řadě oblastí života. Praktická příručka ukazuje, jak tento nástroj používat a jak ho využít k rozvoji kreativity, k hledání řešení každodenních problémů, ke stanovování cílů, k sebemotivaci a k motivaci druhých a k tréninku a zlepšení paměti. Kniha osloví zájemce o vlastní osobnostní rozvoj, o rozvoj kreativity, o trénink a zlepšení paměti, o zkvalitnění života. Efektivní práci s mentálními mapami podporuje rovněž software Mindjet MindManager.

Svými MIND MAPS (myšlenkovými mapami) zavedl Tony Buzan revoluční systém tvorby poznámek, který může pomoci rozvoji v řadě oblastí života. Praktická příručka ukazuje, jak tento nástroj používat a jak ho využít k rozvoji kreativity, k hledání řešení každodenních problémů, ke stanovování cílů, k sebemotivaci a k motivaci druhých a k tréninku a zlepšení paměti. Kniha osloví zájemce o vlastní osobnostní rozvoj, o rozvoj kreativity, o trénink a zlepšení paměti, o zkvalitnění života. Efektivní práci s mentálními mapami podporuje rovněž software Mindjet MindManager.

Námět představuje interaktivní knihu, kterou mohou při práci se seniory využít profesionálové ve zdravotnických a sociálních zařízeních, rodinní pečovatelé, příbuzní, přátelé, dobrovolníci, zároveň však i samotní senioři či lidé dlouhodobě nemocní a lidé s handicapem. Publikace čítá 27 témat vztahujících se ke kalendářnímu roku, jejichž výběr ovlivnila česká historie a kultura. Každé téma je naplněno náměty a úkoly, v nichž se prolíná práce se vzpomínkami (reminiscence) s trénováním paměti. Vše je zpracováno tak, aby bylo možné knihu použít bez přípravy. Kniha je využitelná pro individuální i skupinovou práci. Vzhledem k možnosti komplexního a dlouhodobého využití může publikace představovat pomocný materiál k uskutečnění individuálního plánu klienta v sociálních službách. Jednotlivci poslouží jako osobní cvičebnice pro vzpomínání a procvičování paměti, pro zkrácení dlouhé chvíle, pro zlepšování kognitivních schopností a zároveň pro udržení dobré orientace v čase. V rodinném prostředí dává publikace množství podnětů ke zpestření společně stráveného času a poskytuje inspiraci k mezigeneračnímu sblížení. Klára Cingrošová Vystudovala sociální práci na VOŠ sociální práce, věnuje se zejména aktivizaci seniorů. Absolvovala řadu kurzů zaměřených na práci se seniory, zejména reminiscenci a trénování paměti a také 5 letý psychoterapeutický výcvik. Věnuje se seniorům v Brandýse n. Labem, několik let pracovala jako vedoucí Denního stacionáře v Domově Sue Ryder. Klára Dvořáková Vystudovala sociální práci na VOŠ sociálně právní, učila výtvarnou výchovu a český jazyk na základní škole. Absolvovala kurzy trénování paměti a reminiscence. Pracuje se seniory v Centru denních služeb v Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech, působila jako dobrovolník s dlouhodobě nemocnými pacienty.

Kniha se věnuje porozumění a pomoci párům/manželům s jejich problémy. Tradiční přístupy v manželském poradenství poskytují rady, dávají instrukce a učí páry správným formám chování. Psychoanalytický přístup v párové terapii respektuje životní styl každého páru, postoje a hodnoty každého z partnerů. Snaží se pomoci klientům najít společnou dohodu a umožnit realizovat sebe sama ve vztahu, více si ho užít a získat z něj více podpory. Pracuje s pocity, touhami a fantaziemi (často nevědomými), které klienti do vztahu vkládají. Teoretická část knihy nabízí přehled hlavních prvků klasické i moderní psychoanalytické teorie, které se uplatňují v párové terapii. Nejdůležitější pojmy a teorie objasňuje na příkladech z psychoanalytické praxe. V praktické části autor formuluje svůj přístup k porozumění a terapii párových konfliktů a objasňuje vlastní teorii nevědomých přesvědčení. Zabývá se technikou párové terapie, jejími základními principy, vedením prvních rozhovorů, technikami terapie, práce se ztrátou a truchlením v terapii a ukončováním terapeutického procesu. PhDr. Slavoj Titl je významný český psychoanalytik a psychoterapeut, člen České psychoanalytické společnosti, České společnosti pro psychoanalytickou terapii a spoluzakladatel Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie.

Předškolní věk je považován za věk hry, neboť hra tvoří základní činnost dítěte v tomto období. Prostřednictvím hry dítě poznává svět. Ve světě hry, tj. ve světě symbolů, fantazie, snů a přání uspokojuje své potřeby a vyjadřuje sebe samo, rozvíjí svůj intelekt, tvořivost, vyjadřuje emoce, socializuje se. Současné pojetí předškolního vzdělávání klade na hru dítěte velký důraz. Považuje ji za nástroj rozvíjení dětské osobnosti, za základní metodu, kterou je třeba při výchově a vzdělávání dětí užívat, aby byl naplněn vzdělávací obsah kurikula. Učení hrou by mělo být prožitkové a kooperativní, mělo by být založeno na přímých zážitcích dítěte, mělo by podporovat zvídavost, radost z učení a zájem o objevování. Předškolní vzdělávání má navazovat na spontánní činnosti dítěte, jeho vlastní plány, zájmy, potřeby a vůli. V tomto duchu má dítě dále cíleně podněcovat a stimulovat tak, aby byly naplněny cíle předškolního vzdělávání. Publikace se věnuje hře dětí předškolního věku, pojednává o specificích hry a v pojetí současného předškolního vzdělávání předkládá učitelkám mateřských škol řadu praktických informací a návodů, jak integrovaný vzdělávací obsah koncipovat u dětí formou hry s ohledem na jejich věk a vývojové zvláštnosti tak, aby byl naplněn princip individualizace. Praktická rovina navazuje na teoretická východiska této problematiky doplněná o ukázky z praxe. Tato provázanost vede učitelky k hlubšímu pochopení daného tématu a tím k zefektivnění jejich práce s dětmi. Kniha je určena pedagogům mateřských škol. Mgr. Eliška Suchánková, Ph.D., působí v Ústavu pedagogických věd Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, úzce spolupracuje s praxí v oblasti preprimárního i primárního vzdělávání.

Záměrem manuálu je formulovat pragmatické východisko pro práci s tzv. mnohoproblémovými rodinami. Manuál poskytuje praktické instrukce týkající se procesu práce s rodinou (mj. navázání kontaktu, práce s obranami, ochrana pracovníka, spolupráce organizací), dále instrukce pro intervenci v hlavních sférách fungování rodiny (zaměstnání, bydlení, výživa, ochrana zdraví, vedení domácnosti, výchova dětí aj.) a konečně vodítka pro práci s rodinami, v nichž jeden vážný problém dominuje (např. domácí násilí, závislost na návykových látkách, pobyt ve vězení, duševní nemoc). Doc. PhDr. Oldřich Matoušek učí na katedře sociální práce FF UK v Praze. Má za sebou dlouholetou praxi klinického psychologa a psychoterapeuta. Je autorem řady odborných publikací, v posledních letech zejména z oblasti sociální práce. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D., je odbornou asistentkou na katedře sociální práce FF UK v Praze. Zaměřuje se na práci s dětmi v ústavních zařízeních, pěstounskou péči a práci s ohroženými dětmi. Je rovněž autorkou odborných publikací.