Rozmluvy strana 7 z 8

Neobvyklý příběh italské komtesy Caroliny Fantoniové se zakládá na osudech skutečných osob z počátku devatenáctého století, lyrické líčení krajiny a barvitých snů mladé šlechtičny jej však posouvá do světa fantazie, světa mlžných rán, citroníkových hájů, slavnostních plesů i panských domů, kde čas plyne pomaleji a emoce jsou silnější a vášnivější.

Urozená mladá dáma, a stát se malířkou? Dívka z přední rodiny a živit se samostatně štětcem a barvami? V Anglii na počátku předminulého století pro ženu věc zcela vyloučená, společensky nepřijatelná, ba přímo skandální. Cassandra z proslulého rodu Darcyových, hrdinka našeho příběhu, je postižena nejen výtvarným talentem, ale i schopností samostatně přemýšlet a překračovat zavedená pravidla. Proto nebude její osud jednoduchý, ale pro čtenáře, sledující jej z perspektivy dalších dvou století, tím zajímavější.

ak pronést řeč - Jak se pohybovat na večírku - Jak být dobrým hostem - Jak správně podlézat šéfovi - Jak být dobrým šéfem - Jak zvládnout obchodní oběd - Jak se dát vyfotit - Jak se dostat do kondice - Jak kupovat dámské prádlo - Jak učinit nabídku k sňatku - Jak si vybudovat šatník - Jak dešifrovat oblékací kódy - Jak začít s golfem - Jak přestat kouřit - Jak pečovat o ústa - Jak zachovat klid - Jak žehlit košili - Jak objednat víno - Jak otevírat šampaňské - Jak vykurýrovat kocovinu - Jak se přestat cpát atd. atd. Kniha Dylana Jonese, šéfredaktora mužského společenského časopisu GQ, je určena dnešním moderním mužům a není vhodná pro ženu – ledaže by ji tomu svému s určitým úmyslem věnovala.

Renomovaný britský historik Andrew Roberts nabízí nový pohled na nejkrvavější kapitolu dějin počínaje napadením Polska 1. září 1939 až po japonskou kapitulaci o šest roků a jeden den později. S využitím dosud neznámých dokumentů, jež objevil v tzv. Sayerově archivu, hledá odpověď na hlavní otázku: mohly mocnosti Osy válku vyhrát – a pokud ano, co způsobilo jejich porážku? Autor přináší nejen fundovanou odpověď, ale též nový ucelený pohled na vojenskou strategii Osy i Spojenců a podrobné, vzrušující a výstižné líčení dějů, jež v letech 1939–1945 ovládaly svět. Kniha byla oceněna jako nejlepší britské vojensko-historické dílo roku 2010.

Mladý doktor Barry Laverty se těší na první Vánoce v útulné vesnici Ballybucklebo, radost mu však pokazí jeho dívka Patricie, protože nemíní na svátky přijet. Jenomže Barry se nemůže svými srdečními záležitostmi příliš zabývat – on a jeho starší kolega Fingal Flahertie O’Reilly mají plno práce s běžnými chorobami i s naléhavými případy vyžadujícími plnou pozornost. A navíc se objeví velký problém. V blízkém okolí si otevře ordinaci nový doktor, jenž podvodně přetahuje pacienty a jehož šarlatánství začíná ohrožovat zdraví důvěřivých venkovanů. Je možné, aby se ve zdejším kraji uživili tři praktičtí lékaři? Barry o tom začíná pochybovat. Leč i v nepříjemném zimním období nastávají bezstarostné chvíle a páni doktoři z Ballybucklebo si uprostřed shonu kolem vánočních sešlostí a veselic dokážou najít čas, aby obstarali třeba nadílku pro děti osamělé matky. Sníh tady sice padá jen zřídka a ani zázraky se nedějí jako na běžícím pásu, to ovšem neznamená, že musejí být Vánoce nutně na blátě a lidé že by měli přestat doufat a věřit… Ať už jste staří známí, anebo se s oběma doktory a jejich bližními setkáváte dnes poprvé, vítejte do světa humoru, přátelství a lásky!

Lze se celý život opájet iluzí o důstojnosti našeho úkolu? Majordomus Stevens si s ní bohatě vystačí. S buldočí zaslepeností si předsevzal sloužit svému pánovi do roztrhání těla, až tím neméně svědomitě promarnil i vlastní vyhlídky. Největší potíž je však v tom, že tento toporný lokaj není tak docela „mužem bez vlastností“. Když před zraky čtenářů bilancuje své předválečné působení na panství lorda Darlingtona, působí dojmem navýsost oddaného, předvídavého a za všech okolností delikátního sloužícího. Chybí mu nicméně to lidsky podstatné – osobitý názor, špetka hrdosti i schopnost projevit plnohodnotný cit –, a tak zasévá smutek a zkázu všude tam, kde by namísto kamenné tváře byly zapotřebí selský rozum či vlídné srdce.

Reverend Ames připomíná v městečku Gilead v americkém státě Iowa věkovitý strom uprostřed cesty, odolávající poryvům větru a pamatující mnohé z prospektorských časů Velkých plání. Jako duchovní vůdce komunity, kterou tu při osídlování Západu pomáhali budovat jeho dědeček i otec a o jejíž vizi „země zaslíbené“ jeví jeho mladší spoluobčané čím dál menší zájem, je tento kazatel dokladem nadějí, útrap a iluzí, jimiž USA procházely na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století. V létě 1957, kdy obeznalý muž přirozené noblesy poznává, že se jeho čas naplnil, se rozhodne tuto zkušenost sdělit svému sedmiletému synkovi, jehož se navzdory krutému osudu k stáru dočkal. V sérii dopisů – které si chlapec přečte, až vyroste – mu otec odkáže neobyčejně dojemný příběh o nádheře obyčejných věcí, poněvadž každý lidský život je zázrak a požehnání. Marilynne Robinsonová přichází s knihou plnou lásky mezi otci a syny, s knihou plnou vzpruhy pro malověrné, která si podmaní čtenáře bez ohledu na postoj k náboženství. Její druhý román odměněný několika významnými knižními cenami potvrzuje, že autorka je při stopování amerického mýtu v poetickém prostoru skromné domácnosti více než důstojnou ženskou protiváhou Cormacu McCarthymu. Vždyť ideál lze naplnit i v podmínkách upadajícího maloměsta zrozeného v místech někdejší prérie – pokud si člověk ubrání svou jedinečnost a zároveň je druhým k užitku.

Reverend Ames připomíná v městečku Gilead v americkém státě Iowa věkovitý strom uprostřed cesty, odolávající poryvům větru a pamatující mnohé z prospektorských časů Velkých plání. Jako duchovní vůdce komunity, kterou tu při osídlování Západu pomáhali budovat jeho dědeček i otec a o jejíž vizi „země zaslíbené“ jeví jeho mladší spoluobčané čím dál menší zájem, je tento kazatel dokladem nadějí, útrap a iluzí, jimiž USA procházely na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století. V létě 1957, kdy obeznalý muž přirozené noblesy poznává, že se jeho čas naplnil, se rozhodne tuto zkušenost sdělit svému sedmiletému synkovi, jehož se navzdory krutému osudu k stáru dočkal. V sérii dopisů – které si chlapec přečte, až vyroste – mu otec odkáže neobyčejně dojemný příběh o nádheře obyčejných věcí, poněvadž každý lidský život je zázrak a požehnání. Marilynne Robinsonová přichází s knihou plnou lásky mezi otci a syny, s knihou plnou vzpruhy pro malověrné, která si podmaní čtenáře bez ohledu na postoj k náboženství. Její druhý román odměněný několika významnými knižními cenami potvrzuje, že autorka je při stopování amerického mýtu v poetickém prostoru skromné domácnosti více než důstojnou ženskou protiváhou Cormacu McCarthymu. Vždyť ideál lze naplnit i v podmínkách upadajícího maloměsta zrozeného v místech někdejší prérie – pokud si člověk ubrání svou jedinečnost a zároveň je druhým k užitku.

Reverend Ames připomíná v městečku Gilead v americkém státě Iowa věkovitý strom uprostřed cesty, odolávající poryvům větru a pamatující mnohé z prospektorských časů Velkých plání. Jako duchovní vůdce komunity, kterou tu při osídlování Západu pomáhali budovat jeho dědeček i otec a o jejíž vizi „země zaslíbené“ jeví jeho mladší spoluobčané čím dál menší zájem, je tento kazatel dokladem nadějí, útrap a iluzí, jimiž USA procházely na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století. V létě 1957, kdy obeznalý muž přirozené noblesy poznává, že se jeho čas naplnil, se rozhodne tuto zkušenost sdělit svému sedmiletému synkovi, jehož se navzdory krutému osudu k stáru dočkal. V sérii dopisů – které si chlapec přečte, až vyroste – mu otec odkáže neobyčejně dojemný příběh o nádheře obyčejných věcí, poněvadž každý lidský život je zázrak a požehnání. Marilynne Robinsonová přichází s knihou plnou lásky mezi otci a syny, s knihou plnou vzpruhy pro malověrné, která si podmaní čtenáře bez ohledu na postoj k náboženství. Její druhý román odměněný několika významnými knižními cenami potvrzuje, že autorka je při stopování amerického mýtu v poetickém prostoru skromné domácnosti více než důstojnou ženskou protiváhou Cormacu McCarthymu. Vždyť ideál lze naplnit i v podmínkách upadajícího maloměsta zrozeného v místech někdejší prérie – pokud si člověk ubrání svou jedinečnost a zároveň je druhým k užitku.

Strhující a proslulé románové zpracování osudů Oskara Schindlera – bezohledného kariéristy, válečného zbohatlíka, milovníka elegance, přepychu, alkoholu a krásných žen, jenž ve stínu osvětimských komínů našel svoji lidskost a riskoval nejen majetek, ale i

Strhující a proslulé románové zpracování osudů Oskara Schindlera – bezohledného kariéristy, válečného zbohatlíka, milovníka elegance, přepychu, alkoholu a krásných žen, jenž ve stínu osvětimských komínů našel svoji lidskost a riskoval nejen majetek, ale i

Třetí román Jane Austenové nabízí spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venskovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité - ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která si i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad i ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat...

JANE AUSTENOVÉ (17751817) mohlo celé devatenácté století děkovat za galerii krásných moderních žen, které měly odvahu chovat se tak, jak jim velel zdravý rozum ať už to byla Elizabeth z Pýchy a předsudku, Eleonor z Rozumu a citu nebo Anna z románu Anna Elliotová. Její první publikovaný román Rozum a cit (1811) dodnes nachází vděčné čtenáře a především čtenářky, neboť hrdinkami jsou dívky a ženy, které se musí smířit s tvrdostí života a najít rovnováhu mezi rozumem a citem. I po téměř dvou sta letích překvapuje Austenová neobvyklou zápletkou, jemným humorem, skvělými dialogy i vřelostí citu. Mnohými čtenáři i kritiky je proto považována za největší autorku anglické prózy.

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů“. Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané“ krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají.

JANE AUSTENOVÉ (17751817) mohlo celé devatenácté století děkovat za galerii krásných moderních žen, které měly odvahu chovat se tak, jak jim velel zdravý rozum ať už to byla Elizabeth z Pýchy a předsudku, Eleonor z Rozumu a citu nebo Anna z románu Anna Elliotová. Její první publikovaný román Rozum a cit (1811) dodnes nachází vděčné čtenáře a především čtenářky, neboť hrdinkami jsou dívky a ženy, které se musí smířit s tvrdostí života a najít rovnováhu mezi rozumem a citem. I po téměř dvou sta letích překvapuje Austenová neobvyklou zápletkou, jemným humorem, skvělými dialogy i vřelostí citu. Mnohými čtenáři i kritiky je proto považována za největší autorku anglické prózy.

Chestertonova dnes už klasická romantická „Ortodoxie“ je osobní i univerzální obhajobou zdravého rozumu, hlubokého smyslu lidské existence, demokracie a vznešeného poslání Západní civilizace. Jeho zábavná a veselá polemika s morbidními kazisvěty té doby, kterých za sto let od napsání ješte přibylo, je návodem k aktivnímu, dobrodružnému a barvitému životu plnému fantazie. Mistr paradoxu mluví o „potřebě spojovat důvěrně známé s neznámým (s tajemnem) a dívat se na svet tak, abychom měli současně pocit úžasu, daru i toho, že jsme tu vítáni“. Má-li člověk v životě to pravé poslání, stává se každý den dobrodružstvím, každodennost zázrakem a zdánlivě malé věci vyrostou do nebeských výšin. Jako detektiv pátrá Chesterton metodicky po příčině psychologicky udržitelné radosti ze života, která může vycházet jenom z určité víry, tak jako každý pesimismus vychází z nevíry. V novém, stručném a soudobém překladu zní autorova gigantická životní energie naplno.