Rozmluvy strana 4 z 8

Není pochyb o tom, že hrdinkou románu Pýcha a předsudek, Lízinkou, je sama Jane Austenová (1775–1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generací dopředu. Víc než půldruhého století je doba, která dovedla pohltit stovky literárních děl, jimž se při zrodu prorokovala nesmrtelnost; a byla to díla s daleko efektnějšími a vzrušivějšími náměty než Pýcha a předsudek. Jemné kouzlo Jane Austenové má svůj stálý vděčný okruh čtenářů a každá nová generace autorčin odkaz objevuje po svém, v nových barevných odstínech a v novém lesku.

Amsterdam v roce 1907. Zlatý věk vrcholí, světovou válku si nikdo neumí představit a do přepychového domu holandského velkopodnikatele nastupuje domácí učitel, aby se staral o syna postiženého nutkavými běsy. Jenže Piet Barol, mladík z provinčních poměrů, má méně ušlechtilé úmysly: hodlá se vyšvihnout mezi elitu a podělit se s ní o hédonistický způsob života. Spoléhá přitom jak na své fyzické přednosti, tak na vemlouvavost a licoměrnost. Nakolik mu však bude po vůli magnátova choť, kterou si vybral jako nástroj svého vzestupu, a nakolik se její manžel projeví jen jako slepý paroháč? Ve svém nejnovějším románu Richard Mason zpracovává věčné stendhalovské téma kariérismu a provoz v salonu, ložnicích i v kuchyni rejdařova domu sleduje jako prvotřídní voyeur i vynikající stylista. Jak spolu v zjemnělém ovzduší secese souvisejí náhoda s předurčením, kalvinistické odříkání s láskou k tomu či onomu pohlaví a vášnivý sex s představou dobra? Odpověď dá tento znamenitý, čtivý a napínavý portrét „La Belle Époque“.

Vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za "jazzový věk" a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity "ztracené generace", přináší milostný příběh z lepší společnosti. Selfmademan Jay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová pronikli v éře prohibice do těchto sfér každý po svém a tak se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké "nevinnosti". Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého "zeleného světla" - oné "šílené, vzrušující budoucnosti, která před námi rok za rokem ustupuje" - a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce. Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu přinášíme v novém, moderním překladu.

Jaká byla cesta, kterou až dosud urazil slabý a nevýznamný tvor, který před dvěma miliony let v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své bratrance rodu Homo a ovládl planetu? Umožnila mu zvítězit nelítostná krutost nebo schopnost vzájemné spolupráce? Harari s velkou erudicí i odvážnou představivostí líčí paradox tvora, který se vydal mimo hranice svých biologických parametrů. Jeho kolektivní vlastnosti umožnily spolupráci stále rozsáhlejších lidských skupin a po kognitivní revoluci před 70 000 lety přišly další dějinné zlomy – objevy zemědělství, peněz, společenského kultu, impéria, peněžního úvěru i víry v budoucnost. Co čeká lidstvo dál? Mají dějiny směr, jak naznačuje globální obchod a hromadné technologie? Kam nás zavede závratný vývoj posledních desetiletí? Autor podává provokativní hypotézy na zneklidňující otázky vyplývající z proměn přírody, psychiky, rodiny i společnosti. Opravdu žijeme šťastněji než kdysi? Co bude třeba obětovat kvůli blahobytu? Jsme před branami ráje, nebo pekla? Nadějeplný příběh má temné kontury a paradoxní odpovědi.

Nejhlubší a nejdůležitější fyzikální zákony vynikají průzračně jasnými formulacemi – kdyby je totiž omezovaly četné podmínky, nemohly by mít tak dalekosáhlé důsledky. Polemizovat s nimi v myšlenkách proto může každý. Tato kniha seznámí čtenáře velmi přístupnou formou s nejvýznamnějšími myšlenkovými paradoxy uvnitř fyzikálních teorií, s problematickými abstraktními konstrukcemi, s nimiž se potýkala moderní fyzika. V úvodu autor „pro zahřátí“ rozebírá několik zábavných, zneklidňujících paradoxních tvrzení. V následujících kapitolách nabízí pro devět fyzikálních zákonů slavné paradoxy, které splňují jejich podmínky, ale mají nečekané, teorii odporující důsledky. Jim Al-Khalili předkládá dostatek stop a náznaků řešení, a tak se s jeho knihou lze vydat na samostatnou cestu za odpovědí. Nepůjde to vždycky hladce, vždyť třeba s paradoxem Maxwellova démona si nevědělo rady několik generací fyziků…

Při vesmírné výpravě na dalekou planetu Solaris se astronauti nečekaně setkají s bytostmi vybavenými inteligencí založenou na odlišných, lidem neznámých principech. Je totiž součástí živého organického oceánu, jenž dokáže zhmotnit nevyslovené lidské myšlenky, a dokonce vytvořit kopie dávno zemřelých lidí. Zoufalé úsilí výzkumníků, kteří vzdorují nepochopitelným jevům a nasazují životy, aby prolomili bariéru odlišnosti nebo jí alespoň porozuměli, přináší fascinující zkušenost. Snaha o porozumění mezi jinak myslícími může vyjít naprázdno, pro účastníky je však přesto zásadně důležitá, protože otevírá psychologický pohled do jejich vlastního nitra a odkrývá rozporuplnou lidskou přirozenost. Solaris Stanisława Lema patří k světovým vrcholům žánru sci-fi. Kniha byla zfilmována už dvakrát, nejprve Andrejem Tarkovským a později Stevenem Sonderberghem, jehož film dosáhl mimořádného úspěchu – snad i proto, že režisér pokládá Lema za největšího sci-fi spisovatele všech dob.

Životopis Margarety Thatcherové (1925–2013), trojnásobné britské premiérky, je fascinující jako román, vymyslet by se ovšem nedal. Je to příběh dívky z malých poměrů, jež pod dohledem přísného, laskavého otce vyrostla k významné dějinné roli. Británie byla v době politického zrání Thatcherové politicky svobodná, avšak vyčerpaná válkou, ztrátou impéria, dislokací milionů a postupným rozpadem průmyslu. Země ztrácela ekonomickou svobodu, onen základ skromné a těžce zasloužené prosperity její rodiny. I vzdělaní konzervativní politici byli pod vlivem předválečné hospodářské krize a válečné hospodářské politiky přesvědčeni, že stát musí ekonomiku řídit. Z velké krize ovšem mohou povstat velcí politici, kteří voličům dokáží předložit, co demokracie bytostně nesnáší – pot a slzy. V atmosféře nepochopení politických kolegů či rivalů a rozdělené veřejnosti se odehrálo drama, jehož vyústění prokázalo, že prosperita vyplývá z vnitřního vztahu svobody a soukromého majetku. Příběh statečné Margarety je kronikou urputného zápasu proti socialistům, odborům, státní byrokracii, oligarchii monopolů a zestátněných firem i téměř celé akademii teoretizujících ekonomů. Železná lady, jak ji označili Sověti, ve studené válce zvítězila. V té ekonomické jen dočasně. Ani její největší odpůrce by sice už dnes nenapadlo propagovat státní průmysl, pevný kurs měny, regulaci platů a cen, vysoké progresivní daně… A přece přibývá regulace a byrokracie, daně se plíží nahoru. Stát i bez vlastnictví dokáže spolykat polovinu národního produktu. Opět povstává prastarý problém demokracie, která od státu pod novou ideologií lidských práv požaduje od státu nemožné, dokonce právní kodifikaci materiálního zabezpečení. Růst byrokracie a omezování hospodářské svobody ničí prosperitu a v konečném důsledku ohrožuje i samu demokracii. Proto je zápas Margarety Thatcherové velkým poučením i varováním.

,,Žena, se kterou jsem žil přes pětačtyřicet let, se včera odpoledne zastřelila. K tomu alespoň dospěla policie; a já hraji roli smutnícího vdovce s nadšením a úspěšně. ... Moje manželka byla příliš duševně vyrovnaná a příliš pevně zakotvená v přítomnosti, než aby ji napadlo na sebe vztáhnout ruku. ... To já jsem ji zabil.“ Světoznámá novela Richarda Masona není běžným kriminálním příběhem, totožnost vraha je od první stránky známá a tajemství vyrůstá odjinud – založilo je setkání s americkou dědičkou cornwallského zámku a šlechtického titulu, kdy se talentovaný houslista ve svých dvaadvaceti letech tragicky zamiloval. Autor brilantně rozehrává kolotoč překvapivých zvratů, ovšem za romantickými kulisami se objevuje hluboce realistická psychologická a introspektivní sonda, jíž vypravěč proniká přes odstup mnoha let do smyslu událostí, do svého charakteru i do omylů, jež ho zavedly na scestí. Opojná první láska, nepochopené přátelství, zrada a spiknutí, to vše sebestředný mladý muž kdysi plně nevnímal, tak jako si my sami málokdy včas uvědomujeme důsledky svého jednání – a pak zbaběle obviňujeme osud.

Opravené, 2. vydání Johnsonova díla DĚJINY 20. STOLETÍ je strhující příběh úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Kniha vzbudila velký rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu všem levicovým intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, teror nebo útlak. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu, či se dokonce stává neosobním „majitelem“ hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i v Latinské Americe za nepřežitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí bránil liberální demokracii, aby zvítězila. DĚJINY 20. STOLETÍ v mistrovském překladu Jana Čulíka jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie a politologie.

V celém díle Josefa Škvoreckého, plném komických zápletek lidské marnosti, zaznívá bolestný tón ztracené generace, která předčasně dospěla za války, toužila po světě bez ideologie, bez reglementace, bez násilí a nesla vzpomínku na středostavovský komfort první republiky. Čekal ji však primitivismus politruků, pronásledování za buržoazní původ, chudoba a proletářská kultura. Škvoreckého krutě realistické prózy mají lyrický tón, jenž dosahuje nejvyšší intenzity právě v těchto dvou legendách - snech. Krásná Rebekka, která jediná z rodiny přežila koncentrační tábor, naslouchá v sedmi epizodách tragickému příběhu zmaru, smutnému svědectví o lidské zbabělosti, strachu a zradě, jež zničily nejenom její rodinu. Nadpozemsky půvabná slovenská Maďarka Emöke obětuje budoucnost, aby zachránila režimem postižené rodiče před bídou. Východisko z krutostí života nalézá v náboženském zanícení, jež její světácký posluchač nedokáže pochopit. A na to, aby její vyprávění možná předznamenalo milostnou předehru, jde okolní svět příliš zkratkou a pošpinění na sebe nenechá dlouho čekat. Rebekka a Emöke, dva žalozpěvy nad nadějemi mládí a smutným světem přetvářky a lži, nad věčnou milostnou hrou drobných klamů a úskoků - a především nad věčnou touhou po ztraceném ráji.

Dnes už klasická knížka laureáta Nobelovy ceny Konrada Lorenze výstižně vyslovuje varovné i velmi inspirativní poselství. Srovnáním s živočišnými společenstvími dokládá, v čem je dnešní civilizace škodlivá, když popírá geneticky dané potřeby člověka. Lidský živočich nejen závisí na přírodě, jejíž masivní likvidace podlamuje jeho biologickou schopnost přežití, ale potřebuje žít v pospolitosti vyznávající kulturní, hodnotové normy, bez nichž rovněž hyne. Ztráta estetické vnímavosti, extrémní individualismus a konzumní životní styl v anonymních megakonglomeracích mají za následek rozpad rodinné i společenské soudržnosti a v konečném důsledku osamělost. Pro život na izolovaném ostrově však člověk není uzpůsoben. Lorenzova nedoktrinářská ekologie je velmi aktuální.

Ve smyslných hrátkách se ideálně doplňovali, ale po hořkém zklamání v New Yorku jdou nezkrotná Summer a Dominik každý svou cestou. Partnerem houslistky se stane její dirigent, ona však prchá před jednotvárností do Evropy na rocková pódia, aby v hlavním městě hédonismu zažívala nové aféry. Dominik prodělává životní krizi a nedokáže se zbavit vzpomínek na nespoutanou fantazii, s níž překračovali hranice konvenční erotiky. A chvilkové známosti mu nevyhovují. Když vyjde najevo, že housle, které stály u zrodu jejich vztahu, poznamenalo zlo, dostane zpřetrhané pouto novou šanci. Je Summer ohrožena kvůli vražedné minulosti nástroje? Kdo se zmocnil symbolu jejich osudového spojení? Události vracejí charismatického Dominika znovu do života mladé ženy a oba spojí své síly k záchraně. Podaří se jim rozplést věčný problém lásky a vášně?

Proč by si londýnský úředníček pan Pooter, fanatický ctitel vžitého pořádku a skladatel „vtipných“ slovních hříček, nemohl psát deník? Není sice žádná veličina a nepřitahuje pohledy veřejnosti, ale důležitý se cítí jako málokdo. Dokonalost není maličkost, a v jejím jménu čelí pan Pooter neochvějně posměškům přátel, potížím s řemeslníky a se sousedy, nezvedenostem a neuctivým hláškám líného syna Lupina i odevzdanosti své Karličky a ředevším svým vlastním trapasům. Takový už je holt život. Samolibost, příčinu většiny trablů, autorovi(a možná i sobě) nakonec rádi odpustíme, klasický laskavý anglický humor je totiž osvobozující. „Lituji pouze, že jsem si deník nezačal psáti již v mládí,“ povzdechne si pan Pooter – a s ním i my, jeho čtenáři!

Trilogie 80 DNÍ je barvitý provokativní příbeh erotické touhy, smyslnosti a naplnění. Rozešla by se mladá žena s přitažlivým, slušně situovaným mužem, který už možná pomýšlí na založení rodiny? Patrně ne. Summer se však nedá vtěsnat do navyklých přihrádek, chce najít sama sebe a touží po partnerovi, jenž ji přijme celou i s její submisivní smyslností. Hudba totiž této houslistce k erotickému naplnění nestačí. Když jí výtržníci v metru zničí housle, překvapivě ji osloví neznámý muž, kterého fascinuje její rudovlasý zjev. Nabídne jí nové, drahé housle pod podmínkou, že mu zahraje nahá.Chemie mezi Summer a Dominikem všechno zařídí po svém a rozvine divoký příběh žádostivosti plný úskalí a prudkých zvratů, v němž žena postupně odhazuje zábrany, aby prozkoumala nejvzdálenější končiny svého já. Honba za slastí si ale žádá svou daň z bolesti a vztah vyrostlý z vášně a netradičního sexu přináší problémy. Má budoucnost, anebo potrvá jen pár týdnů?

Slavný román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose (1741-1803) už víc než dvě století strhuje čtenáře příběhem rafinovaně předstírané lásky, jež je pouze vypočítavou a krutou hrou. Dva hlavní aktéři, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont rozdmýchávají milostné city svých obětí, které ze msty nebo pro zábavu vtahují do svých nemilosrdných hrátek. Kořením příběhu jsou jejich neuvěřitelně vykalkulované spletité strategie, aristokratický cynismus, ale i velmi trefná analýza matoucích citů, které nakonec zničí i oba konspirátory lásky. Jeden z nejčtenějších světových románů stále láká k filmovému zpracování. Po Vadimově adaptaci s Jeanne Moreau a Gérardem Philipem natočil Miloš Forman film Valmont, mírně komediální interpretaci s Annette Bening a Colinem Firthem v hlavních rolích. Snad netřeba dodávat, že se film setkal s obrovským úspěchem.

Něžná je noc, Fitzgeraldův fascinující psychologický román o úskalí lásky a sebelásky patří spolu s jeho kultem opředenou impresionistickou novelou Velký Gatsby k vrcholům světové literatury. Dějově bohaté, čtivě a zábavně napsané dílo zalidněné pronikavě vykreslenými postavami vyniká zároveň jako hluboká sonda do nejzazších končin individuální lidské existence. V roztančené době divokých večírků sledujeme mladého talentovaného lékaře – psychiatra, jenž v sobě cítí dar empatie i poslání pomáhat narušeným lidským bytostem. Ty je třeba milovat profesní odosobněnou láskou, a mladý doktor chce být za svou laskavost milován. Stává se bavičem i utěšitelem svých zámožných krajanů, kteří v Evropě hledají osvobození od dosavadních ctností povinnosti a sebeovládání. V osudovém vztahu k mladé pacientce z miliardářské rodiny jej život strhává do neovladatelného víru.Ernest Hemingway o tomto románu právem prohlásil: „Můžeme se tomu divit, ale při pohledu zpět Něžná je noc promlouvá čím dál víc k našim současníkům.“ Román přinášíme v novém, moderním překladu.