Rozmluvy strana 4 z 7

Ještě než se začal doktor Fingal Flahertie O’Reilly starat o své pacienty v severoirském městečku Ballybucklebo, nastoupil jako mladý vojenský lékař do války proti hitlerovskému Německu. Po roce služby dostane nabídku, aby si zvýšil kvalifikaci v oboru anesteziologie v britské námořní nemocnici Haslar. Ve stejné době plánuje sňatek s milovanou Deirdre. Budoucnost je nejistá, avšak Fingal a Deirdre jsou odhodláni spojit svoje životy bez ohledu na válku. Záhy po svatbě je Fingal povolán na bitevník Warspite, kde se jako lodní lékař potýká s válečnými útrapami na moři. Bitva o Británii je v plném proudu a obyvatele ostrovního království ohrožují neustálé nálety německých stíhaček… O čtvrt století později je z O’Reillyho vyhlášený venkovský doktor, jehož zcela naplňuje léčba tělesných i duševních neduhů rázovitých obyvatel Ballybucklebo. Ani dlouho po válce však neplyne život hladce – ať už jde o těhotenské komplikace jedné z pacientek nebo záhadný zdravotní problém dávného spolužáka z medicíny. Nové příhody a bláznivé situace – jako když se jeden podnikavec pokouší vydělat na prodeji smečky prapodivných závodních psů – dávají Fingalovi i jeho mladému partnerovi Barrymu pořádně zabrat. Pomůže O’Reillymu čas spolu s jeho svéráznými pacienty, aby dal navěky sbohem přízrakům z válečné minulosti?

Henrymu Jamesovi je v Anglii dobře, tak dobře, že ji poctil magií výřečnosti, v níž svého času nenašel mezi Američany konkurenta. Při objevování krás země, kterou coby odchovanec měšťanského New Yorku na sklonku života přijal za náhradní vlast, se jeho bystrozrak uplatní nejen ve chvílích, kdy se fascinovaně zahledí na Londýn, babylonskou podstatou děsivý a zároveň lákavý mumraj lidských typů. Jasnozřivě se projeví i na vrcholcích majestátních útesů, na sedačce obyčejné lokálky, na chodbách sirotčince nebo na výpravách, při nichž spisovatel z pozic vlažného křesťana glosuje zdánlivě ustrnulý klid zdejších katedrálních městeček. Stranou od projevů rodícího se masového turismu putuje autor pěšky, na bicyklu i ve člunu za dávnou historií ostrovní velmoci, jelikož malebné trosky ohlodané zubem času ho odedávna vábí nejvíc. Kráčí ve stopách kolegů Thackerayho, Dickense či Scotta a všímá si pozůstatků „veselé Anglie“ ze Shakespearových dob. To dědictví je přece patrné i nadále: v rozkochání pozdní viktoriánské éry, která se navzdory útlocitně pěstěné uměřenosti tak ráda baví, zvlášť když se namane neděle, park, neřkuli dostih v Derby. Angličan svého času vynašel způsob, jak pohodlně žít a současně si uhájit čest i svobodu volby – a o tom jednadvacet črt láskyplně ostřených Jamesovou „dvojitě broušenou ironií“ vypovídá ze všeho nejvíc.

MÁM NOVÉ JMÉNO NOVOU RODINU JSEM CELÁ ZBRUSU NOVÁ OPRAVDU? Její matka už ve svém domě spáchala několik vražd a nejenom to – v záchvatech pomatení mučí svoji dceru, aby se hrůz účastnila. Matka předtím taková nebyla a měla svoje děti ráda, a Annie matku ji přese všechno ještě pořád miluje, ale jediný způsob, jak může strašlivým událostem udělat konec, je udat ji na policii. Annie pak dostává v životě druhou šanci. Má novou identitu, jmenuje se teď Milly, a žije v nové, zámožné pěstounské rodině, díky které dokonce začne chodit do prestižní soukromé školy. Jenomže pokračující vyšetřování jí dalšími a dalšími výslechy připomíná tragickou minulost. Milly má být hlavním svědkem obžaloby v soudním procesu s její matkou, který se neúprosně blíží. Otřesená Milly se trápí pochybami – převažují u ní zděděné předpoklady, nebo ji víc ovlivňuje to, co dobrého i hrozného dosud zažila? Dokonce i v novém domově Milly potkávají nesnesitelné chvíle, když ji šikanují její vrstevnice. Napětí se už nedá unést, svědomí v ní bojuje se smrtelným vábením a ona se musí definitivně rozhodnout. Dokáže zapřít matčinu krev a uniknout běsům? Vzepře se našeptávání démonů a zaplatí za to, anebo se stane učednicí své matky? MINULOST NEDOKÁŽE NIKDO SMAZAT… ALE JE MOŽNÉ SE JÍ VZEPŘÍT?

Čtenáři románů Patricka Taylora znají Kinky Kincaidovou jako pohodovou hospodyni, která se stará o dva často velice přepracované doktory. Příhody, které prožívá v malebném irském městečku Ballybucklebo, jsou tak opravdické, jako by tady žila odjakživa. Zdání však klame. Naše milá Kinky se narodila a vyrůstala jako Maureen OHanlonová na farmě v hrabství Cork. Jako malá měla hlavu plnou snů, velké romantické srdce a k tomu zdědila po své matce zvláštní dar vidět "za život?" do říše tajemných sil - dobrých i zlých duchů a jiných kouzelných bytostí, jejichž srdceryvný nářek zaslechla kdysi poprvé za jedné zasněžené noci… Z dívenky vyrostla mladá sebevědomá slečna, která se nechce kvůli lásce vzdát svých snů a plánů. Roztáčí se napínavý příběh, ve kterém svou roli sehrají i staré irské legendy, příběh, který dívku nakonec dovede k poznání, že… K jakému, to se dozvíte v knížce Patricka Taylora!

Karel Čapek o G. K. Chestertonovi napsal: „Vesele a zplna hrdla velebil věci, které náleží mezi pět švestek obyčejného života, jako je domov, víra, demokracie, řád a důvěra. Byl jako kouzelník, který vytahuje králíky z klobouku; nejvážnější pravdy, nejvznešenější výzvy vysypával ze svého hravého a laskavého humoru; byl to skotačící filosof, který metal kozelce ze samé radosti, že má co dělat s pravdou a vážností nesmrtelné člověčiny... Hájil prostotu a konzervativnost lidského života s nejskvělejší genialitou poety. Nevíme, jak je v nebesích odměňován humor; ale je-li tam pro něj sebemenší čestné místo, pak Gilbert Keith Chesterton zasluhuje nějakého stupně blahoslavenství, jehož svátek by navěky mohl slavit veškeren lidský svět bez rozdílu věr.“ A proto ho i z našich současníků milují lidé nejrůznějšího ražení: Ivan Vyskočil, Jiří Suchý, Vladimír Just, Tomáš Halík, Karel Schwarzenberg a mnoho dalších.