Slon strana 2 z 2

Jaká jsou východiska fenomenologické sociologie? V čem spočívá její hlavní přínos? Lze budovat sociologii na ryze filozofických postulátech? Má smysl věda o samozřejmostech každodennosti? Může analýza vědomí přispět k výkladu sociální reality? Je možné vysvětlit společnost jako celek pouze ze vztahu "já-ty"? Vystačí sociologie s pouhým popisem jevů? Práce se pokouší konkretizovat tezi o myšlenkové návaznosti A. Schütze na E. Husserla na základě teoretického statusu konceptu "světa života" (Leben swelt) v myšlení obou teoretiků. Autor nejprve ukazuje význam konceptu "světa života" v historické perspektívě jako teoretický výraz postupné subjektivizace traktování světa (kterou reprezentuje filozofie života a která je odpovědí na novokantovskou snahu rehabilitovat duchovědní poznání od metod přírodních věd), následně pak analyzuje užití tohoto konceptu v myšlení - E. Husserla a A. Schütze.

Kniha se věnuje aktuálnímu tématu populačního a individuálního stárnutí, ke kterému přistupuje z užšího pohledu autonomie seniorů. Uchování autonomie ve stáří je v publikaci zachyceno i z „opačné strany“ & prostřednictvím střední generace, jejíž vlastní autonomie je s nezávislostí generace nejstarší více či méně spjata. Kniha podává rozsáhlý přehled teoretické literatury vážící se k tématu stárnutí, stáří a autonomie, který je doplněn konkrétními výsledky empirických výzkumů. Mnohostranně pojednává rovněž o mezigeneračních vztazích a okolnostech směny pomoci a podpory v příbuzenstvu. Kniha je určena odborné veřejnost, zejména sociologům nebo odborníkům v gerontologických oborech, v sociální politice, sociální práci ap. Je adresována také vysokoškolským studentům sociologie, sociální práce, andragogiky, psychologie aj. Osloví i čtenáře z praxe, kterých se téma stárnutí a stáří v jejich práci „jakkoli“ dotýká.