Alena Miltová - Slon strana 21 z 21

Kniha - soubor esejů a přednášek z posledních let - nabízí sociologicky a historicky promyšlený pohled na současný světový vývoj a jeho pozadí. Immanuel Wallerstein je jedním z nejtvořivějších a nejuznávanějších sociálních vědců dnešní doby. Jeho pohled na rozjitřený začátek 21. století se opírá o analýzu historického vývoje kapitalismu od jeho počátků v 15. století. Ta vychází z koncepce "světosystému", kterou autor, žák Fernanda Braudela, vytvořil v 60. a 70. letech a která mu přinesla světový ohlas. Pokud jde o Spojené státy, Wallerstein hledá kořeny jejich nynějšího dominantního postavení v 70. letech 19. století, kdy USA v soutěži s Německem začaly přebírat roli vůdčí světové mocnosti po Velké Británii. Způsob, jakým autor plasticky popisuje a analyzuje trajektorii moderních dějin USA - od jejich vzestupu přes úspěchy ve dvou světových válkách až po vrchol jejich síly a vlivu v 50. a 60. letech 20. století a nynější začátek úpadku - je na mnoha místech strhující. Mnohovrstevnatá a novátorská teoretická koncepce umožňuje Wallersteinovi přesvědčivě analyzovat hlavní soudobé celosvětové problémy, konkrétní děje i trendy. Autor má odvahu vyjadřovat se k pravděpodobnému budoucímu průběhu událostí a také vyslovovat hodnotící soudy (což považuje za povinnost vědce). Od samého počátku patřil k ostrým kritikům války v Iráku jako zcela nepřiměřené reakce na útok 11. září 2001. Wallersteinova kniha je důstojným protějškem známých prací Fukuyamových a Huntingtonových a implicitně také jejich kritikou z levicových pozic. České odborné i širší veřejnosti nabízí u nás sice neobvyklý, ale o to podnětnější pohled na soudobý svět a jeho klíčové problémy. Z angličtiny přeložil Rudolf Převrátil.

Autor při zpracování knihy vycházel ze svého pedagogického působení na Fakultě sociálních věd UK. Je určena především pro studenty politologie a mezinárodních teritoriálních studií, jimž poskytuje informace nutné k pochopení vzniku, fungování a směřování současného francouzského politického systému, a to jak z hlediska institucí (státních i decentralizovaných), tak z hlediska tamních politických proudů a stran. Tato kniha je pojata jako politologická studie podložená historickým přístupem. Má ale funkci nejen informativní, nýbrž i analytickou – poukazuje na některé problémy či témata aktuální i pro Českou republiku (poloprezidentský režim, kohabitace, většinový volební systém apod.).

Soubor sociologických esejů, které se snaží systematickou formou odpovědět na otázku, v jaké společnosti žijeme. Autor zvolil poněkud neobvyklou metodu: vybral totiž více než sto pojmenování, jichž se v sociologii a příbuzné literatuře pro označení moderní a postmoderní společnosti používá, seřadil je abecedně, vyložil jejich významy původní a odvozené, naznačil historické a literární souvislosti a některá pojetí kriticky komentoval. Ačkoliv kniha vyžaduje jisté sociologické vědění, může být použita i jako nestandardní uvedení do sociologie: nevypovídá totiž o sociologii samé, ale o soudobých společnostech, jak je sociologie vidí. Žijeme ve společnosti moderní nebo postmoderní? Jakou roli hraje v našem společenském životě cynismus, narcismus, důvěra a spokojenost? V jakém vztahu je štěstí a blahobyt? Co je to společnost kreditních karet? Ohrožují nás kreditní karty, a jestliže ano, jak? Jakou roli hraje formální vzdělání? Žijeme ve společnosti diplomů? V jakém smyslu lze mluvit o posttotalitní a postkomunistické společnosti? Mají tato označení věcný smysl, a jestliže ano, jaký? Jak je to vlastně s postmodernitou? Co je to somatická společnost a jakou roli hraje tělo v dnešní společnosti? Žijeme ve společnosti blahobytu? Jaké jsou stinné stránky informační společnosti? Ačkoliv kniha neodpovídá na žádnou otázku definitivně a kategoricky, vyzývá k diskusi nad řadou hojně diskutovaných i nedotčených a dokonce tabuizovaných témat. Současně nabízí čtenáři solidní přehled literatury k jednotlivým problémům.

Publikace se zabývá genderovými aspekty globalizace a antiglobalizačního hnutí ve světě a v České republice. Hlavní otázka, kterou si autorka položila, zní: Kde se setkává a míjí antiglobalizační kritika s feministickým pojetím globalizace? Práce představuje feministickou kritiku globalizace a její začlenění v antiglobalizačním diskurzu. Jako průsečík feminismu a antiglobalismu ve světě chápe ženskou organizovanost zdola proti negativním dopadům neoliberálních politik. Kniha pojednává o různých aspektech současného antiglobalizačního hnutí – jeho ideologických rámcích, složení a taktikách.

Kniha přináší sociologickou analýzu antipornografického feministického diskursu. Tato analýza se zaměřuje jednak na pojetí genderu a sexuality, jednak na chápání performativity v kontextu symbolické moci řečových aktů. Autorka kriticky analyzuje koncept genderu a jeho propojení se sexualitou tak, jak je (explicitně i implicitně) přináší antipornografický feminismus. Věnuje se také současnému antipornografickému diskursu v v České republice. Analyzuje proto práce z oborů sexuologie a kriminologie na téma pornografie. Současnému českému diskursu o pornografii totiž dominují tyto obory, nikoli feministický diskurs, nicméně oba překvapivě s antipornografickým feminismem rezonují.