Alena Miltová - Slon strana 19 z 21

Edici KLAS jsme v roce 1997 otevřeli souborem studií jednoho z nejvýznamnějších světových sociologů, Georga Simmela (1858-1918). Esejistickou formou psané úvahy o módě, nepřátelství, cizinci, studu, diskrétnosti, o roli peněz a konfliktu v moderní kultuře poskytují prostřednictvím neobvyklého pohledu na jevy každodenního života osobitý obraz moderní společnosti. Tento svazek byl vůbec prvním přiblížením Simmela českému čtenáři.

Ekonomie světového trhu změnila ve své nátlakové dynamice pravidla světové politiky. Zbavením ekonomiky, politiky a společnosti hranic začíná nový boj o moc a protimoc. Nejen to: nově jsou dojednávána samotná pravidla legitimní vlády. Povědomí o neodvolatelném vzniku "kosmopolitní moderny" však není důvodem k jásání, nýbrž je velice ambivalentní - jak by tomu také mohlo být jinak po zkušenostech s totalitním rozpoutáním politiky v katastrofickém 20. století? Označit celý ideový svět národněstátně utvářené ekonomiky, společnosti a politiky při zpětném pohledu jako první modernu a vymezit ji proti ještě neostré druhé moderně - definované globálními ekologickými a ekonomickými krizemi, zostřujícími se nadnárodními nerovnostmi, individualizací, křehkou námezdní prací a právě požadavky kulturní, politické a vojenské globalizace -, slouží cíli překonání "protekcionistického reflexu", který po zhroucení bipolárního světového řádu intelektuálně a politicky ochromuje nejen Evropu. V centru této knihy je proto metazměna ekonomie, politické sféry a státnosti v globálním věku: mění se zdánlivě ultrastabilní vůdčí ideje a koordináty změny, zároveň s tím i základy a základní pojmy moci a panství, legitimace a násilí, hospodářství, státu a politiky. Vůdčí otázka, jak by se mohla druhá moderna stát modernou kosmpolitní, míří na uskutečnění alternativního řádu, v jehož středu se nachází politická svoboda, jakož i sociální a ekonomická spravedlnost (a nikoli zákony světového trhu). /z autorovy předmluvy ke knize/ Přeložili Alena Bakešová a Vladimír Jochmann.

Po dlouhých deseti letech vydává Václav Bělohradský v Čechách novou knihu. Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné z technických důvodů je zkracovat či různě upravovat. Některé eseje v té formě, v níž jsou tu publikovány, nevyšly.

Publikace, kterou zpracoval tým pracovníků Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd UK, objasňuje problémy, vývojová ohrožení a rozvojové příležitosti české společnosti ve výhledu budoucích desetiletí. Shromažďuje relevantní teoretické výklady jejích sociálních, ekonomických, politických a institucionálních proměn na cestě hledání dynamické rovnováhy mezi uplatněním trhu, státu a občanského sektoru, mezi různými úrovněmi vládnutí (především úrovní národního státu a Evropské unie), to vše s přihlédnutím k subjektivním charakteristikám zúčastněných aktérů (elit a veřejnosti).

Autor knihy přichází s argumenty ve prospěch následujícího tvrzení: Chtějí-li Evropané úspěšně zvládat rizika globalizace, potřebují paralelně k politické integraci pěstovat občanskou společnost v evropském transnárodním rámci, potřebují pěstovat „evropskou občanskou společnost“. Autor předkládá pokus o komplementární přístup k teorii občanské společnosti, snaží se poskytnout rámec pro interpretaci vznikající „evropské občanské společnosti“ a téma přiměřeně operacionalizovat. Postupně prozkoumává následující témata: povahu „evropských“ institucí ve vztahu k jejich schopnosti budovat sociální soudržnost a posilovat formování evropské identity, dále předpoklady a možnosti formování „evropské veřejné sféry“ a konečně podmínky a východiska konstrukce evropské identity.

Práce týmu českých a slovenských autorů přináší poznatky o té části mládeže, která vyhledává riziko či nepřiměřená dobrodružství, spojená někdy s agresivním chováním, o mladých lidech ohrožených zneužíváním návykových látek a vystavených silnému odmítání ze strany společnosti a současně odmítajících společenská pravidla. Kniha se zabývá i formami a metodami práce s rizikovou mládeží, přičemž autoři preferují nikoliv represivní modely, nýbrž aktivizující přístupy založené na zvyšování motivace klientů a dobrovolné a alternativní programy. V nakladatelství téměř rozebráno, k dostání u distributorů!

Tato příručka vymezuje důležité pojmy, jež souvisí s životem v demokratické společnosti. Pojednává o tématech, ve kterých by se měl na počátku 21. století každý občan orientovat. Na rozdíl od běžných slovníků, v nichž bývá heslo definováno v několika větách, jsou v této knize všechna hesla vyložena v širších souvislostech. Každé heslo obsahuje motivační článek, stručné vymezení hesla, popis hesla, praktický příklad a odkaz na další literaturu, právní předpisy a internetové zdroje. Každé heslo je tak velmi přehledné a kromě jeho vymezení získá čtenář i praktické informace prezentované v příkladu, případně odkazy na další zdroje, z nichž se o daném problému může dozvědět více. Příruční slovník občana obsahuje témata, která jsou součástí předmětů občanská výchova na základních školách a občanská nauka a základy společenských věd na středních školách. Učitelé mohou knihu velice dobře využít jako příručku při hodinách občanské nauky, občanské výchovy a základů společenských věd. Vzhledem ke svému pojetí je tato kniha určena i široké veřejnosti, která v ní může najít odpověď na celou řad praktických otázek

Kniha seznamuje s vývojem, hlavními přístupy a metodami sociologie náboženství jako disciplíny, s jejími aktuálními tématy a výzkumnými okruhy a s hlavními postavami oboru. Záměrem autorů je, aby sloužila jako referenční příručka o současném stavu a směřování sociologického studia religiozity a spirituality, včetně jejich individualizovaných a detradicionalizovaných podob. Je určena studentům sociologie, religionistiky a dalších společenských a humanitních věd, badatelům v těchto oblastech, pracovníkům státního i neziskového sektoru, novinářům a širší zainteresované veřejnosti.

Umění pomáhat je přehledná učebnice základních postupů práce s lidmi, kteří potřebují pomoc. Je to knížka návodná, kterou čtenáři mohou ihned aplikovat na svou práci s klienty. Na rozdíl od jiných učebnic metod sociální práce na našem knižním trhu, které podávají přehled různých přístupů, se tato kniha drží jednoho výchozího přístupu - systemického přístupu k pomoci a terapii. Dotisk druhého vydání (ve SLONu). Kniha je určena praktikům i studentům, kteří chtějí obstát v náročných sociálních profesích a naučit se nové přístupy ke klientům. Osvědčila se při výuce metod sociální práce i jako pomůcka pro praktiky pracující s klienty, a to v oblasti sociální práce, medicíny či psychoterapie. Třetí vydání (ve SLONu druhé, první 1999). V nakladatelství rozebráno, v omezeném množství k dostání u distributorů.

Kniha se zabývá sociologickým rozborem lékařské profese a zkoumá sociální roli lékaře/lékařky z pohledu kulturních proměn. Zabývá se mj. otázkou, jaké důsledky má pro lékařskou profesi přeměna moderní společnosti v pozdně moderní či postmoderní. Práci autorka rozvrhla na rozsahem srovnatelné části, teoretickou a empirickou část. Teoretická část vychází ze známých sociologických koncepcí (Parsons, Freidson, Illich) a diskutuje je. Empirická část se věnuje identifikaci mladých lékařů s rolí, „ženským“ aspektům lékařské profese a proměnám české lékařské kultury v posledních desetiletích. V empirické části vychází autorka z vlastních výzkumných projektů, které realizovala v letech 2000-2004 na téma socio-profesní problematika absolventů lékařských fakult v období transformace českého zdravotnictví a sociologické proměny lékařské profese.

Na základě sociologického výzkumu provedeného mezi čtenáři české, francouzské a německé národnosti otevírají autoři v této knize diskuzi nad otázkou existence čistě kulturního, přesněji národního přístupu k románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Práce, opírající se o výzkum v oblasti sociologie, antropologie, historie, analytické filozofie, recepční estetiky a teorie překladu, je v širším smyslu zamyšlením nad aktem čtení.

Kniha bude kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a o jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky různé typy sociálního státu. V této souvislosti podrobuje kritice koncept "modernizace" sociálního státu, jenž se stal jedním z ústředních hesel dnešního politického a mediálního diskursu. Všímá si především krize solidarity, která je doprovodným jevem této modernizace. Kriticky se zabývá řadou návrhů na to, jak prohlubující se krizi sociálního státu řešit.

Tématem knihy jsou možnosti uchopení soudobé fáze modernity a jejích vývojových tendencí prostřednictvím makrosociologického výkladu dějin, který spojuje a kombinuje sociologii, ekonomii, historii, politologii, religionistiku a kulturní antropologii. Pro zkoumání dějin civilizací a kultur, jejich vztahů, průniků a střetů používá tento metodologický postup Jaroslav Krejčí, působící od konce šedesátých let minulého století na univerzitě v anglickém Lancasteru. Ve svém příspěvku otištěném v této knize charakterizuje současnost jako antropologickou mutaci z epochy civilizace do epochy technizace.

Kniha má tři cíle: 1) seznámit se současnými kritérii kvality ve výběrových dotazovacích šetřeních; 2) posoudit prostředí pro realizaci výběrových dotazovacích šetření v ČR; 3) provést hlubší analýzu ve dvou vybraných oblastech: návratnost výběrových dotazovacích šetření v ČR a realizace šetření volebních preferencí v ČR. Prostředí pro realizaci výběrových šetření u nás se proměnilo. Sociální výzkum se přibližuje vyspělému světu v rozsahu svého uplatnění, musí však čelit také podobným problémům. Pro dosahování kvality je tak třeba přehodnotit některá východiska a přizpůsobovat metodiky nové situaci. Obecně se charakter a základní parametry českých šetření zásadně neliší od praxe běžné ve vyspělých zemích, objevují se však nedostatky a zůstává nevyužitý významný potenciál pro úspěšnější překonávání nepříznivých podmínek. Lze věřit výsledkům dotazníkových šetření? Otázky kvality výběrových dotazníkových šetření přesahují koncepty matematické statistiky k výběrové chybě a psychometrické přístupy validity a reliability.

Kniha se zabývá politickým systémem Polska, a to v časové perspektivě po roce 1989. Pojednává o následujících tématech: přechod k demokracii, ústavní vývoj a proměny politického režimu, struktura a fungování nejvyšších ústavních orgánů, lidská a občanská práva a svobody, státní kontrola a veřejné finance, ústavní soudnictví a systém soudů, regionální správa a její reformy po roce 1989, politické strany a stranický systém, volební systémy a jejich reformy, volební chování, referendum, dopad vstupu Polska do Evropské unie na jeho politický systém a některé další specifické otázky (katolická církev, nevládní organizace a socioekonomické vztahy). Práce je doplněna řadou přehledových tabulek.

Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.