Alena Miltová - Slon strana 18 z 21

Kniha podává ucelenou analýzu fungování trhu s nemovitostmi určenými k bydlení a odkrývá některé zákonitosti, rizika i pasti, jež vyplývají z vlastnictví bydlení obecně i v konkrétním českém prostředí. Publikace je zamýšlena jako užitečná pomůcka pro všechny, kteří si chtějí koupit byt či dům, ať už pro vlastní potřebu, či pro následný pronájem. Těm, kteří již dům nebo byt vlastní, může poskytnout informace o tom, jak se vytváří hodnota jejich nemovitosti, jaké faktory ji nejvíce ovlivňují, jakým rizikům jako vlastníci čelí a jak si mohou ochránit svou v zásadě největší rodinnou investici.

Kniha Veřejné osvětlení přitažlivě oživuje problém, který se stal středobodem krize současných demokracií: Co je veřejný prostor a jak se v něm pohybovat, aby jednotlivec neměl pocit manipulace a deziluze? Veřejné osvětlení novináře a publicisty Petra Fischera není pouhým souborem sloupků, které vycházely v novinách a teď se - jako mnoho jiných - dočkaly knižního vydání. Jde spíše o seriálové variace na dané téma, kterým je v tomto případě současná morálka a politika.

Filozoficko-sociologická studie o podstatě politiky, politického řádu a ideologie z pera britského filozofa a sociologa konzervativní myšlenkové orientace. Levy rozvíjí zejména podněty Maxe Schelera, Nicolaie Hartmanna a Erica Voegelina. Kniha čtenáře uvádí do tematiky i u nás dnes diskutované, jako je například vztah politiky a pravdy, ideologické a "nepolitické" politiky apod. Jde o jednu z prvních knih tohoto typu u nás vůbec. Bezvýhradně o ní platí, že úsilí vynaložené na její studium se vrací v hlubším porozumění politickým dramatům moderního světa. Přeložily Libuše Měkutová a Jana Ogrocká.

Kniha přináší sociologickou analýzu antipornografického feministického diskursu. Tato analýza se zaměřuje jednak na pojetí genderu a sexuality, jednak na chápání performativity v kontextu symbolické moci řečových aktů. Autorka kriticky analyzuje koncept genderu a jeho propojení se sexualitou tak, jak je (explicitně i implicitně) přináší antipornografický feminismus. Věnuje se také současnému antipornografickému diskursu v v České republice. Analyzuje proto práce z oborů sexuologie a kriminologie na téma pornografie. Současnému českému diskursu o pornografii totiž dominují tyto obory, nikoli feministický diskurs, nicméně oba překvapivě s antipornografickým feminismem rezonují.

Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách. Zároveň je v knize popsáno, jakými způsoby společenské vědy zakrývají přechod od nerovnosti k nesouměřitelnosti. V této souvislosti autor analyzuje například pojmy sociální kapitál, sociální vyloučení a nová sociální rizika. Propojuje teorie sociální stratifikace, sociologie města, sociologie organizace a některých dalších disciplín a ukazuje, jakou hrozbu představuje sociální nesouměřitelnost pro demokracii a pro budoucnost otevřené společnosti.

Ekonomie světového trhu změnila ve své nátlakové dynamice pravidla světové politiky. Zbavením ekonomiky, politiky a společnosti hranic začíná nový boj o moc a protimoc. Nejen to: nově jsou dojednávána samotná pravidla legitimní vlády. Povědomí o neodvolatelném vzniku "kosmopolitní moderny" však není důvodem k jásání, nýbrž je velice ambivalentní - jak by tomu také mohlo být jinak po zkušenostech s totalitním rozpoutáním politiky v katastrofickém 20. století? Označit celý ideový svět národněstátně utvářené ekonomiky, společnosti a politiky při zpětném pohledu jako první modernu a vymezit ji proti ještě neostré druhé moderně - definované globálními ekologickými a ekonomickými krizemi, zostřujícími se nadnárodními nerovnostmi, individualizací, křehkou námezdní prací a právě požadavky kulturní, politické a vojenské globalizace -, slouží cíli překonání "protekcionistického reflexu", který po zhroucení bipolárního světového řádu intelektuálně a politicky ochromuje nejen Evropu. V centru této knihy je proto metazměna ekonomie, politické sféry a státnosti v globálním věku: mění se zdánlivě ultrastabilní vůdčí ideje a koordináty změny, zároveň s tím i základy a základní pojmy moci a panství, legitimace a násilí, hospodářství, státu a politiky. Vůdčí otázka, jak by se mohla druhá moderna stát modernou kosmpolitní, míří na uskutečnění alternativního řádu, v jehož středu se nachází politická svoboda, jakož i sociální a ekonomická spravedlnost (a nikoli zákony světového trhu). /z autorovy předmluvy ke knize/ Přeložili Alena Bakešová a Vladimír Jochmann.

Na základě sociologického výzkumu provedeného mezi čtenáři české, francouzské a německé národnosti otevírají autoři v této knize diskuzi nad otázkou existence čistě kulturního, přesněji národního přístupu k románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Práce, opírající se o výzkum v oblasti sociologie, antropologie, historie, analytické filozofie, recepční estetiky a teorie překladu, je v širším smyslu zamyšlením nad aktem čtení.

Kniha je netradiční učebnicí, v níž se autoři věnují různým stránkám všedního života, dilematům a volbám, s nimiž se vyrovnáváme, přičemž nemáme ani čas, ani příležitost je do hloubky promyslet. Pro nové vydání , na němž se autorsky podílel Tim May, byla

Tato kniha je příspěvkem k teoretickému sociologickému myšlení, k pochopení možnosti fungování společnosti jako takové. Společnost jako abstraktní celek je přiblížena na základě souhry tří struktur: jednání, diskursu a kritiky. Ve třech částech jsou pomocí vybraných teoretických přístupů postupně konkretizovány jak základní obrysy tří zkoumaných struktur, tak jejich vzájemná interakce a význam pro konstituci společnosti jako takové. Autor přitom netvrdí, že jde o jediný dogmatický výklad společnosti. Snaží se pouze myslet společnost v optice, kterou chápe jako jednu z mnoha možných. Čtenář v knize nalezne teoreticky široce založené pojednání, které stojí na detailní analýze myšlení Webera, Parsonse, Habermase či Foucaulta stejně jako na výkladu dědictví kritické teorie a moderního feminismu. Jak lze vysvětlit dynamiku společnosti? Utváří lidské jednání společnost, anebo naopak vzorce jednání formuje tlak společnosti? Do jaké míry je motivace jednání ovlivněna nároky sociálního systému? Jak se udržuje a naopak proměňuje sociální řád? Co způsobuje změnu sociálních norem?Toto jsou otázky kladené v této knize.

Práce je prvním pokusem o systematické shrnutí antropologického studia příbuzenství v českém jazyce. Autor v ní příbuzenské vztahy nahlíží jako sociální vztahy vycházející z interpretace zákonitostí lidské reprodukce a věnuje se kulturní logice jejich uspořádání v alternativních variantách příbuzenských systémů v různých společnostech. Práce obsahuje jedenáct kapitol tematicky rozdělených do čtyř částí. Výklad jednotlivých témat je ilustrován více než sto padesáti příbuzenskými diagramy, grafy a tabulkami.

Kniha se zabývá politickým systémem Polska, a to v časové perspektivě po roce 1989. Pojednává o následujících tématech: přechod k demokracii, ústavní vývoj a proměny politického režimu, struktura a fungování nejvyšších ústavních orgánů, lidská a občanská práva a svobody, státní kontrola a veřejné finance, ústavní soudnictví a systém soudů, regionální správa a její reformy po roce 1989, politické strany a stranický systém, volební systémy a jejich reformy, volební chování, referendum, dopad vstupu Polska do Evropské unie na jeho politický systém a některé další specifické otázky (katolická církev, nevládní organizace a socioekonomické vztahy). Práce je doplněna řadou přehledových tabulek.

Kniha přibližuje osudy soukromě hospodařících rolníků po roce 1989, jejich názory, hodnoty a postoje. Opírá se o materiál získaný sociologickým výzkumem, jehož podstatnou složkou byl důraz na ekologické vědomí rolníků i na jejich snahu zaujmout pozici střední vrstvy na venkově.

Kniha bude kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a o jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky různé typy sociálního státu. V této souvislosti podrobuje kritice koncept "modernizace" sociálního státu, jenž se stal jedním z ústředních hesel dnešního politického a mediálního diskursu. Všímá si především krize solidarity, která je doprovodným jevem této modernizace. Kriticky se zabývá řadou návrhů na to, jak prohlubující se krizi sociálního státu řešit.

Malinowského kniha je dokumentem doby, v níž vznikla. Mnoho témat ještě bylo tabuizováno, řada tvrzení v ní byla pozdějším vývojem v antropologii i psychologii modifikována. Přesto zůstává Malinowského pojednání o sexu a jeho potlačování jak v divošské tak v civilizované společnosti neobyčejně poučným čtením a o užitečnosti vydání českého překladu nemůže být pochyb. Právě pro tento systematický výklad v porovnávacím duchu, kdy i moderní společnost je citlivě členěna do stavů zámožných a vzdělaných a do vrstev pracujících v zemědělství a průmyslu, je Malinowského kniha přitažlivá pro antropology i pro jakéhokoli čtenáře, který se nebojí být srovnáván s divochy. Je napsána přístupným jazykem, který si nezadá s nejlepšími populárně poučnými díly a přitom neztrácí na své profesionální vědecké úrovni.

„Dobré sociologické oko“ je pro sociologa nepostradatelná schopnost, říká autor knihy. Jejím hlavním tématem je využití analýzy už existujících fotografií i samostatného fotografování badatele jako výzkumných metod doplňujících tradiční sociologické metody. Pojednává o „společnosti v objektivu“, o fotografii jako doplňku sociologických metod a o fotografickém obrazu jako předmětu interpretace, ale i o teoretických inspiracích vizuální sociologie. V dodatku pak autor předkládá přehled úkolů, které lze doporučit studentům pro utváření a zdokonalování jejich vizuální představivosti.

Kniha Veřejné osvětlení přitažlivě oživuje problém, který se stal středobodem krize současných demokracií: Co je veřejný prostor a jak se v něm pohybovat, aby jednotlivec neměl pocit manipulace a deziluze? Veřejné osvětlení novináře a publicisty Petra Fischera není pouhým souborem sloupků, které vycházely v novinách a teď se - jako mnoho jiných - dočkaly knižního vydání. Jde spíše o seriálové variace na dané téma, kterým je v tomto případě současná morálka a politika.