Alena Miltová - Slon strana 16 z 19

S rostoucím využíváním kvalitativního výzkumu v posledních desetiletích a zařazením kvalitativních výzkumných metod do osnov různých studijních oborů na vysokých školách se technika polostrukturovaného rozhovoru stala značně populární, zřejmě pro svoji zdánlivou jednoduchost a dostupnost. Realizace polostrukturovaného rozhovoru, stejně jako dalších metod a technik kvalitativního výzkumu však vyžaduje splnění určitých požadavků. Kniha začíná ujasněním základních metodologických otázek spojených se sociologickým výzkumem, charakterizuje metodu rozhovoru a podrobně se zaměřuje na techniku polostrukturovaného rozhovoru. Přibližuje jeho podstatu, přípravu, realizaci a využití. Polostrukturovaný rozhovor je v knize zařazen do kontextu kvalitativního výzkumu. Autor v šesti kapitolách podrobně rozebírá jednotlivé výzkumné etapy. Každá etapa je ilustrována mnoha praktickými příklady. Čtenář je jimi veden postupně, krok za krokem, od přípravy projektu kvalitativního výzkumu až po prezentaci získaných výsledků. Patřičná pozornost je věnována postupům využívaným při kvalitativní analýze dat, včetně zakotvené teorie. Opomenuty nejsou ani etické otázky a kvalitativní parametry tohoto typu výzkumu. Kniha může uspokojit všechny zájemce o využití polostrukturovaného rozhovoru jak při přípravě závěrečných studentských prací, tak pro účely vědeckého výzkumu.

Cílem této knihy je přispět na základě kvalitativního výzkumu a teoretických a konceptuálních přístupů z oblasti studií vědy a technologií a genderových studií k diskuzi probíhající transformace vědy a výzkumu v České republice. Nabízíme sociologickou reflexi proměn každodenní výzkumné praxe, kariérních drah badatelů a badatelek, vědních politik a jejich působení, využívání a přetváření ve výzkumných institucích. Věnujeme se přitom jak přírodním, tak sociálním vědám a v závěrečné kapitole nabízíme jejich srovnání v několika vybraných klíčových tématech: ustavování vědy jako soutěže a podnikání; publikační infrastruktury a publikační strategie; epistémické tkáně institucí a postavení a role doktorandů; a utváření a role genderu.

Publikace se zabývá genderovými aspekty globalizace a antiglobalizačního hnutí ve světě a v České republice. Hlavní otázka, kterou si autorka položila, zní: Kde se setkává a míjí antiglobalizační kritika s feministickým pojetím globalizace? Práce představuje feministickou kritiku globalizace a její začlenění v antiglobalizačním diskurzu. Jako průsečík feminismu a antiglobalismu ve světě chápe ženskou organizovanost zdola proti negativním dopadům neoliberálních politik. Kniha pojednává o různých aspektech současného antiglobalizačního hnutí – jeho ideologických rámcích, složení a taktikách.

Tématem knihy jsou možnosti uchopení soudobé fáze modernity a jejích vývojových tendencí prostřednictvím makrosociologického výkladu dějin, který spojuje a kombinuje sociologii, ekonomii, historii, politologii, religionistiku a kulturní antropologii. Pro zkoumání dějin civilizací a kultur, jejich vztahů, průniků a střetů používá tento metodologický postup Jaroslav Krejčí, působící od konce šedesátých let minulého století na univerzitě v anglickém Lancasteru. Ve svém příspěvku otištěném v této knize charakterizuje současnost jako antropologickou mutaci z epochy civilizace do epochy technizace.

Autorky a autoři předkládají v této monografii výsledky tří teoreticko-metodologicky propojených výzkumů sociálních nerovností. Výzkumy se teoreticky opírají o nové trendy obecně charakterizované jako tzv. kulturní obrat ve studiu nerovností. Metodologicky navazují na kvalitativní přístupy ke zkoumání sociálních nerovností, vycházející z konstruktivismu. První kapitola čtenáře seznamuje s kulturním obratem v konceptualizaci problému nerovnosti. Druhá kapitola vysvětluje výzkumnou strategii a konkrétní postupy vytváření dat, analýzy a vzorkování s použitím příkladů z provedených výzkumů. Empirickým jádrem publikace jsou tři kapitoly, z nichž každá je věnována utváření jiného typu nerovností či znevýhodnění v každodenních interakcích a rozmluvách: problémům zaměstnaných rodičů malých dětí, postavení imigrantů žijících u nás a nerovnostem v bydlení z pohledu vlastníků domů a bytů. V rámci závěrečných úvah o možnostech a mezích výzkumu nerovností, jenž klade důraz na jejich kulturní ukotvení a orientuje se na mikrorovinu, jsou základní zjištění konfrontována s vybranými koncepty a teoriemi, o nichž referuje kapitola první. Kniha je určena všem, kdo ve výzkumné či praktické rovině řeší problémy spojené s nerovnostmi v naší společnosti. Vedle sociologů a kulturních antropologů tedy i pracovníkům státní či veřejné správy a neziskových organizací. Zároveň může sloužit jako metodologická příručka s ukázkami využití kvalitativních metod a technik ve zkoumání praktických problémů, čímž může být užitečná studentům sociologie, kulturní a sociální antropologie i veřejné a sociální politiky a práce, jakož i jejich pedagogům

Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.

Ghoshova cesta do starobylé země začala v knihovně Oxfordské univerzity, kde při hledání materiálů ke své disertační práci narazil na edici středověké obchodní korespondence, kterou z rukopisů nalezených v geníze káhirské synagogy vydal arabista Šlomo Dov Goitein. Kniha Ve starobylé zemi, která vyšla poprvé roku 1992, spojuje dva příběhy: autorovo autobiografické vyprávění, či vzpomínky z terénního výzkumu (1980-81 a 1988) a historickou rekonstrukci života kupce Ben Jica a jeho otroka Bommy, jehož postava se stává autorovým alter egem. Fascinuje ho na ní už samotná skutečnost, že se tak nevýznamná postava stala shodou náhod součástí psané historie, ale zejména kulturní propustnost světa, v němž on i jeho pán žili.

Dějiny sociologie je možno sledovat jako vývoj sociologických teorií anebo jako vývoj výzkumných projektů. Počátky sociologie zpravidla nebývají spojovány s empirickými výzkumy. Trvalo půl století, než se sociologům výzkumníkům podařilo prosadit, že vědecká komunita uznala empirický sociologický výzkum jako legitimní a velice potřebnou součást akademické sociologie. Kniha se zabývá půlstoletím vývoje výzkumného snažení desítek a stovek sociologů – jejich dnes slavnými sociálními výzkumy, a to od jeho počátků na konci devatenáctého století až po definitivní uznání výzkumu jako legitimní součásti sociologie koncem čtyřicátých let dvacátého století. Soustřeďuje pozornost na ty výzkumy, na nichž bylo možno transparentně ukázat postupný vývoj a pokroky výzkumné metodologie. Při výběru projektů bylo důležité, nakolik jejich autoři nechali nahlédnout do své výzkumné dílny. Cílem bylo představit empirický výzkum jako zdroj poznatků pro kumulativní budování sociální teorie a zároveň empirický sociální výzkum na teoretických poznatcích založený, sociologickou teorii respektující. Kniha tak čtenáře seznamuje s šestnácti slavnými a osmi mimořádnými sociologickými výzkumy první poloviny dvacátého století. Jak se stal empirický sociální výzkum součástí akademické sociologie? Kdy začínají empirické sociální výzkumy? Jaké metody užívali výzkumníci chicagské sociologické školy? A jakou metodologii zavedla kolumbijská sociologická škola? Proč trvalo padesát let než se stal empirický výzkum pravidelnou a uznávanou součástí sociologie?

Kniha se zabývá metodologií textových analýz v kontextu sociálních věd. Tematicky pokrývá tři typy textových analýz, které se v sociálních vědách nejčastěji používají: obsahovou, diskurzní a narativní analýzu. Uspořádávající osou celé knihy je role čtenáře – člověka nebo stroje, protože žádný text nelze v sociálních vědách analyzovat bez toho, aby byl nějakým způsobem čten. V perspektivě dvojakosti lidského a strojového čtení autor vysvětluje tři výše zmíněné textově analytické přístupy a ilustruje je na konkrétních výzkumných příkladech. Kniha se zaměřuje na vybrané metody, se kterými má autor výzkumné zkušenosti. Užitečná bude všem vysokoškolsky vzdělaným odborníkům v sociálněvědním výzkumu, kteří se zabývají nebo by se chtěli zabývat sociálněvědní analýzou textů.