Alena Miltová - Slon strana 16 z 21

Kniha Veřejné osvětlení přitažlivě oživuje problém, který se stal středobodem krize současných demokracií: Co je veřejný prostor a jak se v něm pohybovat, aby jednotlivec neměl pocit manipulace a deziluze? Veřejné osvětlení novináře a publicisty Petra Fischera není pouhým souborem sloupků, které vycházely v novinách a teď se - jako mnoho jiných - dočkaly knižního vydání. Jde spíše o seriálové variace na dané téma, kterým je v tomto případě současná morálka a politika.

Autor, světově proslulý svou knihou o vztahu modernity a holocaustu, se v pěti esejích zabývá sociálním smyslem a podstatou sporu o postmodernitu, proměnami životního stylu a osobnostních vzorců chování, velkoměstským životem, způsoby zacházení s tělem a především současnými a budoucími osudy mravnosti. Baumanovy eseje jsou první publikací vydanou v češtině, která se zabývá sociologickými aspekty života v postmoderní společnosti srozumitelně, vtipně a čtivě. Přeložil Miloslav Petrusek.

Tato příručka vymezuje důležité pojmy, jež souvisí s životem v demokratické společnosti. Pojednává o tématech, ve kterých by se měl na počátku 21. století každý občan orientovat. Na rozdíl od běžných slovníků, v nichž bývá heslo definováno v několika větách, jsou v této knize všechna hesla vyložena v širších souvislostech. Každé heslo obsahuje motivační článek, stručné vymezení hesla, popis hesla, praktický příklad a odkaz na další literaturu, právní předpisy a internetové zdroje. Každé heslo je tak velmi přehledné a kromě jeho vymezení získá čtenář i praktické informace prezentované v příkladu, případně odkazy na další zdroje, z nichž se o daném problému může dozvědět více. Příruční slovník občana obsahuje témata, která jsou součástí předmětů občanská výchova na základních školách a občanská nauka a základy společenských věd na středních školách. Učitelé mohou knihu velice dobře využít jako příručku při hodinách občanské nauky, občanské výchovy a základů společenských věd. Vzhledem ke svému pojetí je tato kniha určena i široké veřejnosti, která v ní může najít odpověď na celou řad praktických otázek

Do jaké míry je uzavírání sňatků v české společnosti sociálně strukturované? Jaké typy homogamie se u nás vyskytují? Jak se jednotlivé typy homogamie v čase vyvíjejí? Co tento vývoj znamená pro strukturu české společnosti? Jaké faktory podmiňují homogamně a heterogamně uzavírané sňatky? Proč můžeme hovořit o "nerovných šancích na sňatek"?

Kniha je určena studentům společenských věd. V první části zde ti, kdo se dosud nesetkali s náročnějším odborným textem, naleznou několik rad, jak jej číst. Většina textu je však věnována základním zásadám, jichž je dobré se držet při psaní odborného textu. Čtenáři se zde seznámí se základními žánry společenskovědní odborné stati, s drobnými informačními žánry, s tím, jak vést odkazový aparát a jak dostát pravidlům publikační etiky. Samostatná kapitola je pak věnována ústnímu projevu, a to jak na seminářích, tak na konferencích a pracovních zasedáních. V závěrečné kapitole se čtenáři dozví, co se děje s odborným textem v redakci odborného časopisu nebo v nakladatelství předtím, než je vydán tiskem. Rady týkající se strategie a taktiky psaní odborného textu jsou určeny nejen těm, kdo se chystají psát diplomovou práci, ale i začátečníkům stojícím před úkolem napsat první seminární práci. Text sice vznikl v reakci na praktické potřeby studentů sociologie, ale předkládá rady obecnější, které mohou pomoci pri počátečním tápání i studentům ostatních společenských věd. Některé autorčiny zkušenosti by mohly zajímat i začínající pedagogy.

Péče a konkrétně péče o děti je v současné době velmi diskutované téma, a to jak v českém, tak v evropském kontextu. Tato kniha se tématu péče o děti věnuje z hlediska legislativního a institucionálního rámce podpory péče o děti a genderových důsledků současného společenského nastavení v České republice, jakož i v kontextu současného směrování politiky péče v jiných evropských zemích. Jejím cílem je především zprostředkování výsledků empirických výzkumů a analýz v této oblasti široké veřejnosti a upozornění na některá koncepční pochybení v současném směrování politiky péče u nás.

Kniha - soubor esejů a přednášek z posledních let - nabízí sociologicky a historicky promyšlený pohled na současný světový vývoj a jeho pozadí. Immanuel Wallerstein je jedním z nejtvořivějších a nejuznávanějších sociálních vědců dnešní doby. Jeho pohled na rozjitřený začátek 21. století se opírá o analýzu historického vývoje kapitalismu od jeho počátků v 15. století. Ta vychází z koncepce "světosystému", kterou autor, žák Fernanda Braudela, vytvořil v 60. a 70. letech a která mu přinesla světový ohlas. Pokud jde o Spojené státy, Wallerstein hledá kořeny jejich nynějšího dominantního postavení v 70. letech 19. století, kdy USA v soutěži s Německem začaly přebírat roli vůdčí světové mocnosti po Velké Británii. Způsob, jakým autor plasticky popisuje a analyzuje trajektorii moderních dějin USA - od jejich vzestupu přes úspěchy ve dvou světových válkách až po vrchol jejich síly a vlivu v 50. a 60. letech 20. století a nynější začátek úpadku - je na mnoha místech strhující. Mnohovrstevnatá a novátorská teoretická koncepce umožňuje Wallersteinovi přesvědčivě analyzovat hlavní soudobé celosvětové problémy, konkrétní děje i trendy. Autor má odvahu vyjadřovat se k pravděpodobnému budoucímu průběhu událostí a také vyslovovat hodnotící soudy (což považuje za povinnost vědce). Od samého počátku patřil k ostrým kritikům války v Iráku jako zcela nepřiměřené reakce na útok 11. září 2001. Wallersteinova kniha je důstojným protějškem známých prací Fukuyamových a Huntingtonových a implicitně také jejich kritikou z levicových pozic. České odborné i širší veřejnosti nabízí u nás sice neobvyklý, ale o to podnětnější pohled na soudobý svět a jeho klíčové problémy. Z angličtiny přeložil Rudolf Převrátil.

Soubor sociologických esejů, které se snaží systematickou formou odpovědět na otázku, v jaké společnosti žijeme. Autor zvolil poněkud neobvyklou metodu: vybral totiž více než sto pojmenování, jichž se v sociologii a příbuzné literatuře pro označení moderní a postmoderní společnosti používá, seřadil je abecedně, vyložil jejich významy původní a odvozené, naznačil historické a literární souvislosti a některá pojetí kriticky komentoval. Ačkoliv kniha vyžaduje jisté sociologické vědění, může být použita i jako nestandardní uvedení do sociologie: nevypovídá totiž o sociologii samé, ale o soudobých společnostech, jak je sociologie vidí. Žijeme ve společnosti moderní nebo postmoderní? Jakou roli hraje v našem společenském životě cynismus, narcismus, důvěra a spokojenost? V jakém vztahu je štěstí a blahobyt? Co je to společnost kreditních karet? Ohrožují nás kreditní karty, a jestliže ano, jak? Jakou roli hraje formální vzdělání? Žijeme ve společnosti diplomů? V jakém smyslu lze mluvit o posttotalitní a postkomunistické společnosti? Mají tato označení věcný smysl, a jestliže ano, jaký? Jak je to vlastně s postmodernitou? Co je to somatická společnost a jakou roli hraje tělo v dnešní společnosti? Žijeme ve společnosti blahobytu? Jaké jsou stinné stránky informační společnosti? Ačkoliv kniha neodpovídá na žádnou otázku definitivně a kategoricky, vyzývá k diskusi nad řadou hojně diskutovaných i nedotčených a dokonce tabuizovaných témat. Současně nabízí čtenáři solidní přehled literatury k jednotlivým problémům.

Publikace se zabývá genderovými aspekty globalizace a antiglobalizačního hnutí ve světě a v České republice. Hlavní otázka, kterou si autorka položila, zní: Kde se setkává a míjí antiglobalizační kritika s feministickým pojetím globalizace? Práce představuje feministickou kritiku globalizace a její začlenění v antiglobalizačním diskurzu. Jako průsečík feminismu a antiglobalismu ve světě chápe ženskou organizovanost zdola proti negativním dopadům neoliberálních politik. Kniha pojednává o různých aspektech současného antiglobalizačního hnutí – jeho ideologických rámcích, složení a taktikách.

Kniha přináší sociologickou analýzu antipornografického feministického diskursu. Tato analýza se zaměřuje jednak na pojetí genderu a sexuality, jednak na chápání performativity v kontextu symbolické moci řečových aktů. Autorka kriticky analyzuje koncept genderu a jeho propojení se sexualitou tak, jak je (explicitně i implicitně) přináší antipornografický feminismus. Věnuje se také současnému antipornografickému diskursu v v České republice. Analyzuje proto práce z oborů sexuologie a kriminologie na téma pornografie. Současnému českému diskursu o pornografii totiž dominují tyto obory, nikoli feministický diskurs, nicméně oba překvapivě s antipornografickým feminismem rezonují.

Autor při zpracování knihy vycházel ze svého pedagogického působení na Fakultě sociálních věd UK. Je určena především pro studenty politologie a mezinárodních teritoriálních studií, jimž poskytuje informace nutné k pochopení vzniku, fungování a směřování současného francouzského politického systému, a to jak z hlediska institucí (státních i decentralizovaných), tak z hlediska tamních politických proudů a stran. Tato kniha je pojata jako politologická studie podložená historickým přístupem. Má ale funkci nejen informativní, nýbrž i analytickou – poukazuje na některé problémy či témata aktuální i pro Českou republiku (poloprezidentský režim, kohabitace, většinový volební systém apod.).

Svazek zahrnuje známé stati R. K. Mertona, jednoho z tvůrců klasické verze strukturálního funkcionalismu, O historii a systematice sociologické teorie, Strukturální analýza v sociologii, Nepředvídané důsledky záměrného sociálního jednání, Kánon antisociologismu, Sociální struktura a anomie, Byrokratická struktura a osobnost, Sebenaplňující se proroctví. Svazek dává poměrně ucelený obraz vědeckých zájmů autora slavné knihy Sociální teorie a sociální struktura. Přeložila Jana Ogrocká. Doslov a bibliografie Miloslav Petrusek.

Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaceti letech od svého vzniku ve třetím vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru ži

Kniha je syntetickým výkladem národotvorných procesů v Evropě 19. století. Snaží se zachovat rovnováhu mezi využíváním empirických poznatků a výsledky teoretických analýz moderních společenských věd. Odmítá jednostranné spekulace o národu jako výsledku ma

Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.

Manuál prognostických metod vychází ze zkušeností českých prognostických pracovišť s uplatněním prognostických metod. Je zpracován tak, aby vyšel vstříc potřebám českých (příp. i slovenských) čtenářů. Obsahuje celkem dvacet metod, od tvrdě formalizovaných až k heuristickým (expertním) metodám, sázejícím především na využití poznatků, dovedností, intuice a tvořivosti zkušených výzkumníků. Popis každé metody uvádí krátká anotace. Poté následují části věnované historii metody, jejímu podrobnému popisu, aplikačnímu poli a charakteristice silných i slabých stránek příslušné metody. Následuje upřesnění vztahu dané metody k jiným metodám a nakonec názorný příklad její praktické aplikace. Manuál je určen studentům a výzkumným pracovníkům společenskovědních, přírodovědných i technických oborů, vyšším úředníkům, dále manažerům, podnikatelům a konzultantům, jakož i aktivistům občanského sektoru. Nabídne uživateli možnost kdykoli si vybavit důležité informace o metodách využívaných v praxi prognózování, strategického řízení a veřejné politiky.