Alena Miltová - Slon strana 14 z 21

Kniha Tvrdošíjnost myšlenky přináší českému publiku průřez celoživotní prací přední českoněmecké kriminoložky a teoretičky genderu profesorky Gerlindy Šmausové/Smaus formou vzájemné konfrontace jejích vlastních studií a kritické diskuse nad nimi v še sti oblastech: feminismus, trestní právo a abolicionismus; sociální kontrola; feministická kriminologie; kulturní androgynita; teorie genderu; gender a socialismus. Uvádí do našeho prostředí feministickou kritickou kriminologii, disciplínu, která dos ud stála na okraji zájmu české odborné veřejnosti zabývající se genderovými studiemi. Zároveň na příkladu jedné vědecké biografie nastiňuje vývoj pojmů a přístupů ve feministické diskusi od poloviny 80. let do současnosti, přičemž reflektuje i vývoj genderové teorie a feministického myšlení u nás od roku 1989.

Kniha Česká rozvojová spolupráce rozebírá a hodnotí zahraniční rozvojovou spolupráci České republiky, jejímž cílem je podle mezinárodních a evropských závazků přispívat ke snižování chudoby zejména v Africe, Asii a Latinské Americe a naplňovat progra m OSN "Rozvojové cíle tisíciletí". Podrobně se věnuje jak diskursům, historickým a právním východiskům, politickému a společenskému kontextu a vládním koncepcím rozvojové spolupráce, tak i jejím praktikám, provádění a efektivnosti projektů, aktérům a vztahům mezi nimi. Upozorňuje na to, že i mírné změny v dalších vládních politikách obchodu, zemědělství nebo řízení migrace mohou mít na rozvojové země větší dopad než reforma rozvojové spolupráce, kterou česká rozvojová spolupráce prošla v uplynul ých letech.

Za jakých okolností je vhodný určitý volební systém? Jaké jsou výhody, nevýhody a pravděpodobné účinky jednotlivých volebních systémů? Proč vyvíjejí političtí předáci tolik úsilí k prosazování jejich změn a úprav, když někteří experti tvrdí, že na ni ch příliš nezáleží? Není nějaký volební systém, například poměrné zastoupení, vždy lepší, jak tvrdí někteří autoři? Má smysl usilovat o "smíšené" volební systémy? Lze dávat dvoukomorovým parlamentům všeobecně přednost? V čem spočívá politická stabili ta a má vůbec cenu se o ni snažit? Na tyto otázky - a na mnoho dalších - najdeme v této knížce jasné odpovědi. Ty jsou plodem systematického srovnávání existující zkušenosti a pronikavé racionální analýzy. Autor navíc neváhá vtipně a trefně vyvracet často tradované politické pověry, k jejichž propagaci bohužel přispěli leckdy i představitelé politické vědy.

Tato kniha Právo a dobro v ústavní demokracii vznikla v návaznosti na polemiku o právu a dobru v ústavní demokracii, která proběhla mezi Jiřím Přibáněm a Pavlem Holländerem na stránkách sobotní přílohy Lidových novin Orientace na sklonku léta 2010. Jejím smyslem není ani tak oslovit akademickou obec, ale hlavně širší veřejnost a studenty právních i sociálních věd. Díky značné akademické, profesionální, politické a generační rozmanitosti jednotlivých příspěvků se v ní čtenář může seznámit s teoretickými, filosofickými, sociologickými, politologickými, ale například i jazykovědnými pohledy na pozitivní a přirozené právo, obecné dobro v ústavnědemokratické společnosti, fungování právního státu, tvorbu práva nebo soudcovskou argumentaci. Přítomny jsou názory liberální i konzervativní, radikální i umírněné, individualistické i komunitaristické.

Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních pětadvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému. Pro mnohé se stal U. Beck zosobněním zcela nového přístupu sociologie k ekologii. Jeho práce reflektují existenci mezí růstu a snaží se ukázat, jak se tato skutečnost promítá do charakteru moderní společnosti, jak je zároveň tímto charakterem spolupodmiňována a stále znovu reprodukována. Beckova koncepce rizikové společnosti ve světové sociologii zdomácněla, tím spíše, že je spjata s podnětným vstupem do probíhající debaty o skutečné povaze modernity a o celkovém smyslu procesu modernizace.

Dílem o pohlaví a temperamentu se uzavírá i vrcholí oceánský, „jihomořský“ cyklus, trilogie, jež z Meadové učinila jednou provždy nejen autoritativní antropologickou osobnost, nýbrž otevřela cestu i k mediální, veřejné dimenzi své autorky.

Kniha na pozadí poměrně známých faktů a souvislostí systematicky popisuje a částečně vysvětluje migrační a integrační realitu Česka. Je postavena na konceptuálním rámci tzv. migračního přechodu, který zobecňuje v evropské realitě často pozorovanou skutečnost, že státy mění charakter své migrační situace s měnícím se socioekonomickým stupněm své vyspělosti – konkrétně jde o transformaci zemí z pozice migračně „saldově ztrátových“ do pozice zemí „saldově ziskových“ probíhající v důsledku modernizačního procesu. Autoři k dané problematice přistupují systematičtěji a komplexněji, aniž text zatěžují složitými teoretickými výklady. Zároveň jsou některá aktuální témata představena hlouběji nebo úplně nově – jde např. o dopady globální ekonomické krize na migrační situaci Česka, o souvislost migračních parametrů s makroekonomickými charakteristikami, migrační politikou a postoji majority vůči cizincům, o postavení migrantů v českém sociálním systému, o téma prostorového rozmístění cizinců uvnitř Prahy, či komparativní srovnání českých migračních trendů s realitou v Polsku a Maďarsku. Kniha je díky svému komplexnímu pojetí a formě zpracování přístupná širokému okruhu čtenářů od laiků, přes studenty společenskovědních disciplín až po odbornou veřejnost.

Kniha na pozadí poměrně známých faktů a souvislostí systematicky popisuje a částečně vysvětluje migrační a integrační realitu Česka. Je postavena na konceptuálním rámci tzv. migračního přechodu, který zobecňuje v evropské realitě často pozorovanou skutečnost, že státy mění charakter své migrační situace s měnícím se socioekonomickým stupněm své vyspělosti – konkrétně jde o transformaci zemí z pozice migračně „saldově ztrátových“ do pozice zemí „saldově ziskových“ probíhající v důsledku modernizačního procesu. Autoři k dané problematice přistupují systematičtěji a komplexněji, aniž text zatěžují složitými teoretickými výklady. Zároveň jsou některá aktuální témata představena hlouběji nebo úplně nově – jde např. o dopady globální ekonomické krize na migrační situaci Česka, o souvislost migračních parametrů s makroekonomickými charakteristikami, migrační politikou a postoji majority vůči cizincům, o postavení migrantů v českém sociálním systému, o téma prostorového rozmístění cizinců uvnitř Prahy, či komparativní srovnání českých migračních trendů s realitou v Polsku a Maďarsku. Kniha je díky svému komplexnímu pojetí a formě zpracování přístupná širokému okruhu čtenářů od laiků, přes studenty společenskovědních disciplín až po odbornou veřejnost.

Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách. Zároveň je v knize popsáno, jakými způsoby společenské vědy zakrývají přechod od nerovnosti k nesouměřitelnosti. V této souvislosti autor analyzuje například pojmy sociální kapitál, sociální vyloučení a nová sociální rizika. Propojuje teorie sociální stratifikace, sociologie města, sociologie organizace a některých dalších disciplín a ukazuje, jakou hrozbu představuje sociální nesouměřitelnost pro demokracii a pro budoucnost otevřené společnosti.

Významný britský sociolog vstoupil touto knihou výrazně do soudobé diskuse o povaze doby, v níž žijeme. Neklade si akademické otázky o vztahu modernity a postmodernity, ale srozumitelně, současně však na vysoké teoretické úrovni, analyzuje reálné problémy, s nimiž se setkáváme v běžném životě a v politickém a veřejném diskursu: problém jistoty a nebezpečí, důvěry a rizika, proměněné role prostoru a času, změn v institucionální struktuře pozdně moderní společnosti, globalizace a jejích důsledků atd. Giddens formuluje originální stanoviska a otevírá nová témata, jako je problém důvěry v abstraktní systémy, fenomén tzv. reflexivity, vztah důvěry a ontologického bezpečí a další.

Významný britský sociolog vstoupil touto knihou výrazně do soudobé diskuse o povaze doby, v níž žijeme. Neklade si akademické otázky o vztahu modernity a postmodernity, ale srozumitelně, současně však na vysoké teoretické úrovni, analyzuje reálné problémy, s nimiž se setkáváme v běžném životě a v politickém a veřejném diskursu: problém jistoty a nebezpečí, důvěry a rizika, proměněné role prostoru a času, změn v institucionální struktuře pozdně moderní společnosti, globalizace a jejích důsledků atd. Giddens formuluje originální stanoviska a otevírá nová témata, jako je problém důvěry v abstraktní systémy, fenomén tzv. reflexivity, vztah důvěry a ontologického bezpečí a další.

V díle Kolektivní paměť Maurice Halbwachs (1877-1945) originálně otevřel témata vztahu individuální a skupinové paměti, kolektivní paměti a prostoru, kolektivní paměti a času a také kolektivní a historické paměti. V edici KLAS dílo vychází v překladu kritického vydání, jež zásadním způsobem reviduje dřívější zásahy do autorova nedokončeného rukopisu. Halbwachsovy texty jsou opatřeny předmluvou a rozsáhlým doslovem editora kritického francouzského vydání Gérarda Namera. Editor českého vydání svazek doplnil o životopis autora a jeho bibliografii.

V díle Kolektivní paměť Maurice Halbwachs (1877-1945) originálně otevřel témata vztahu individuální a skupinové paměti, kolektivní paměti a prostoru, kolektivní paměti a času a také kolektivní a historické paměti. V edici KLAS dílo vychází v překladu kritického vydání, jež zásadním způsobem reviduje dřívější zásahy do autorova nedokončeného rukopisu. Halbwachsovy texty jsou opatřeny předmluvou a rozsáhlým doslovem editora kritického francouzského vydání Gérarda Namera. Editor českého vydání svazek doplnil o životopis autora a jeho bibliografii.

V díle Kolektivní paměť Maurice Halbwachs (1877-1945) originálně otevřel témata vztahu individuální a skupinové paměti, kolektivní paměti a prostoru, kolektivní paměti a času a také kolektivní a historické paměti. V edici KLAS dílo vychází v překladu kritického vydání, jež zásadním způsobem reviduje dřívější zásahy do autorova nedokončeného rukopisu. Halbwachsovy texty jsou opatřeny předmluvou a rozsáhlým doslovem editora kritického francouzského vydání Gérarda Namera. Editor českého vydání svazek doplnil o životopis autora a jeho bibliografii.

Cílem této knihy je představit veřejnosti přístupným způsobem práci sociologů, demografů, ekonomů, politologů a sociálních geografů, kteří působí v Sociologickém ústavu AV ČR, v.v.i. Autorům a autorkám nejde o předložení ucelené zprávy o české společnosti, ale o odpovědi na některé často kladené otázky, ověření/neověření platnosti různých předsudků a představ, které sami o sobě máme. Sociální vědci poukazují i na jevy, které sama společnost příliš nevnímá, ale odborníci je považují za důležité fenomény dnešní české společnosti. Přístup prezentovaný ve většině příspěvků knihy vychází z dlouhodobé tradice instituce, ve které se tato kniha zrodila. Většina kapitol knihy zpracovává informace, které byly získány sociologickým výzkumem. Seznamuje čtenáře se závěry založenými zejména na empirickém přístupu k sociálním jevům, postaveném na jejich systematickém zkoumání, měření a analyzování. Autorky a autoři dostali volnost jak z hlediska formy, tak z hlediska výběru a způsobu zpracování svých témat. Každý mohl své téma přiblížit způsobem, který považoval za nejlepší. Narozdíl od standardních vědeckých textů určených pro odbornou komunitu omezují vhled do souvisejících teorií a na nezbytné minimum redukují i popis analytických metod, pomocí kterých autoři došli ke svým závěrům. V této knize se čtenář nesetká se složitými statistickými modely ani s jinými náročnými analytickými nástroji. Autoři se snaží prokázat své poznatky pomocí jednoduchých a široké čtenářské komunitě srozumitelných nástrojů. Jací opravdu jsme a jak se to o sobě dozvídáme? Jsme evropští, jsme světoví, nebo hlavně sví? Lze věřit výzkumům veřejného mínění? Jsme ze zvyku sociálními a/nebo ekonomickými pesimisty? Jak a čím nás poznamenává konzumní společnost? Jaké jsou trendy a příčiny korupce v České republice? Jsou Češi skutečně nevěřící? Jaké postoje zaujímáme vůči cizincům a národnostním menšinám? Jsou Češi politicky aktivní? Jaká je kvalita demokracie v České republice? Na čí účet se v naší společnosti rodí děti?

Autorky a autoři předkládají v této monografii výsledky tří teoreticko-metodologicky propojených výzkumů sociálních nerovností. Výzkumy se teoreticky opírají o nové trendy obecně charakterizované jako tzv. kulturní obrat ve studiu nerovností. Metodologicky navazují na kvalitativní přístupy ke zkoumání sociálních nerovností, vycházející z konstruktivismu. První kapitola čtenáře seznamuje s kulturním obratem v konceptualizaci problému nerovnosti. Druhá kapitola vysvětluje výzkumnou strategii a konkrétní postupy vytváření dat, analýzy a vzorkování s použitím příkladů z provedených výzkumů. Empirickým jádrem publikace jsou tři kapitoly, z nichž každá je věnována utváření jiného typu nerovností či znevýhodnění v každodenních interakcích a rozmluvách: problémům zaměstnaných rodičů malých dětí, postavení imigrantů žijících u nás a nerovnostem v bydlení z pohledu vlastníků domů a bytů. V rámci závěrečných úvah o možnostech a mezích výzkumu nerovností, jenž klade důraz na jejich kulturní ukotvení a orientuje se na mikrorovinu, jsou základní zjištění konfrontována s vybranými koncepty a teoriemi, o nichž referuje kapitola první. Kniha je určena všem, kdo ve výzkumné či praktické rovině řeší problémy spojené s nerovnostmi v naší společnosti. Vedle sociologů a kulturních antropologů tedy i pracovníkům státní či veřejné správy a neziskových organizací. Zároveň může sloužit jako metodologická příručka s ukázkami využití kvalitativních metod a technik ve zkoumání praktických problémů, čímž může být užitečná studentům sociologie, kulturní a sociální antropologie i veřejné a sociální politiky a práce, jakož i jejich pedagogům