Alena Miltová - Slon strana 14 z 19

Otázka, zda a jak šetřit, je trvalou součástí rodinných i veřejných diskuzí a budí někdy až vášnivé emoce. V základech těchto diskuzí je podle autorů knihy nejen mnohoznačnost, ale především morální rozměr pojmu šetrnost a dalších ekonomických pojmů. Autoři ukazují, že lidé o významy a hodnocení ekonomických pojmů svádějí boje, v nichž jde o moc, identitu a nezřídka i o společenskou důstojnost. V obecné rovině autoři upozorňují na významnou roli, jakou v ekonomice hraje jazyk a komunikace. Kniha je určena výzkumníkům, učitelům, studentům a dalším čtenářům, kteří se zajímají o roli diskurzu v utváření (nejen) ekonomického jednání jedinců, sociálních skupin a institucí. Jakou úlohu sehrál pojem šetrnosti v dějinách středních tříd? Jak se mluví a píše o šetrnosti v současnosti a jak tomu bylo za socialismu? Má způsob psaní a mluvení o šetrnosti dopad na ekonomické jednání lidí? Jaká je povaha kontroverzí v rodinných či veřejných debatách o šetrnosti?

Kniha se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku, zkoumá postavení obyvatel těchto oblastí na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých forem sociálního znevýhodnění. Zabývá se problematikou vzdělání a ptá se, zda děti vyrůstající v periferiích mají stejné možnosti získat kvalitní vzdělání jako ostatní. Věnuje se rovněž každodennímu životu rodin a popisuje, před jakými obtížemi stojí rodiče při výběru školy, zajišťování volnočasových aktivit pro své děti a při snaze skloubit péči o děti a zaměstnání. Sleduje též spokojenost obyvatel venkovských periferií a porovnává ji se spokojeností obyvatel jiných typů území. Kde se v Česku nachází periferní venkov? Kde jsou u nás lidé nejspokojenější a kde nejméně spokojení? Jaké těžkosti přináší bydlení v odlehlých venkovských obcích? Proč mají lidé na venkově nižší plat než lidé ve městě? Mají venkovské děti stejné šance na vzdělání jako jejich vrstevníci ve městech? Jak se hledá zaměstnání ve vesnicích s vysokou nezaměstnaností? Přesouvají se sociálně vyloučené lokality z měst na venkov?

Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie. V souladu s tím autor člení látku do čtyř tematických okruhů: Přibližuje institucionalizaci oboru ve střední Evropě v porovnání s vývojem v zemích na západě i na východě. Srovnává národní sociologické diskurzy s využitím obsahové analýzy dobových sociologických časopisů. Porovnává díla klíčových teoretiků. Využívá klasické koncepce pro řešení některých soudobých teoretických problémů. V kombinaci s komparativním přístupem ke zkoumané látce tak kniha přináší plastický obraz klasické sociologie ve střední Evropě. Kdy a jakými cestami se etablovala sociologie v zemích střední Evropy? Bylo formování sociologie ve střední Evropě jen doháněním ujíždějícího vlaku velkých západních sociologií? A jak tomu bylo dál na východě? O čem psali první sociologové v Polsku, na Slovensku, v českých zemích, Maďarsku nebo Rakousku? V čem se lišily národní sociologické tradice? Jaké intelektuální vzory ve střední Evropě dominovaly, domácí nebo západní? Znali se a ovlivňovali středoevropští sociologové mezi sebou? Vzniklo ve střední Evropě v počátcích sociologie něco významného? A dozvěděli se o tom i v zahraničí? Kdo je sociologickým klasikem ve střední Evropě? Jaký byl vztah mezi klasickou sociologií a politickými režimy? Kde měla ve střední Evropě sociologie ustláno na růžích, a kde spíš na trní? Přispívala sociologie rodící se v době budování národních států ve střední Evropě ke konstrukci národní identity? Zrodil se funkcionalismus ve střední Evropě?

Kniha se zabývá otázkou, zda samotné vlastnictví bydlení může pomoci vyřešit finanční obtíže ve stáří a představovat doplňkový zdroj příjmu. Autoři a autorky objasňují postoje Čechů k vlastnímu bydlení v souvislosti s finančním zajištěním na stáří, a to na základě statistických dat i speciálně provedených výzkumů. V souvislosti se stárnutím české populace je generace dnešních čtyřicátníků stále silněji nabádána k tomu, aby se sama dostatečně zajistila na důchod. Spoří si však Češi na důchod dostatečně? Výzkumy ukazují, že tomu tak není, a tak se nabízí otázka, jak bude početná generace tzv. Husákových dětí čelit předpokládaným finančním nesnázím v důchodu. Právě bohatství uložené ve vlastním bydlení, které představuje pro většinu Čechů největší část jejich jmění, může být oním zdrojem příjmů. Budou však rodiče jako vlastníci ochotni spotřebovat své bydlení na úkor dědictví pro své děti? Mnohé poznatky z výzkumu dokládají, že většina Čechů chápe své bydlení jako majetek, který dává rodině jistotu a který jednou dostanou či zdědí jejich potomci. Právě potřeba zanechat dětem nějaký majetek a pomoci jim být také vlastníky, mít onu jistotu bydlení, je jedním z hlavních důvodů, proč již dopředu zavrhují jakoukoliv možnost zpeněžit své vlastní bydlení. Není však vyloučeno, že finanční tíseň může tyto představy značně proměnit a že se i u nás rozšíří zahraniční modely, které umožňují zůstat do konce života ve svém vlastním bydlení a současně využít podstatnou část jeho hodnoty pro spotřebu v důchodovém věku. Kniha seznamuje čtenáře právě s takovými inovativními finančními modely fungujícími zejména v zahraničí. Na základě speciálně provedeného výzkumu pak hodnotí jejich možné využití v českém prostředí. Budou Češi muset pro přilepšení v důchodu sáhnout i na svůj majetek? Jaké bohatství ukrývá naše vlastní bydlení? Kdo vydělává na růstu cen nemovitostí? Můžeme čelit finančním obtížím ve stáří pomocí vlastního bydlení? Budou Češi ochotni své bydlení ve stáří spotřebovat na úkor dědictví pro své děti?

Liberální demokracie je na počátku 21. stoletá údajně v krizi politické, hospodářské, krizi důvěry, krizi reprezentace, krizi konstitucionalismu, krizi sebedůvěry. Existuje cesta ven z této krize? A kam vlastně liberální demokracie míří? Političtí filosofové a filosofky se domnívají, že právě jejich disciplína dokáže nejen formulovat správné otázky, ale také nabídnout konstruktivní odpovědi i proto, že období závažných proměn a krizí byla v lidských dějinách vždy doprovázena vrcholnými výkony politického filosofování. Na tomto pozadí autorský tým z Katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně prozkoumává některé nejvýznamnější odborné diskuse, které v soudobé politické filosofii probíhají a které se týkají životaschopnosti liberální demokracie jakožto doposud dominantního modelu vládnutí. Ve dvanácti kapitolách věnovaných mimo jiné logice politické reprezentace, vztahu demokracie a lidských práv, utopismu a realismu v politickém myšlení nebo konstitucionalistické obhajobě populismu vyzývají Dufek, Baroš a kol. k zahájení debat, které v českém prostředí dosud příliš nezaznívají. Kniha jako celek i jednotlivé kapitoly přitom oslovují jak širší odbornou veřejnost, pro niž může sloužit jako podnět k výzkumným snahám, tak studenty a studentky politických věd, filosofie a dalších společenskovědních a humanitních oborů, jimž kniha nabízí pokročilý úvod do klíčových problémů současné politické filosofie. Vychází v koedici s Masarykovou univerzitou.

Kniha je příspěvkem k obecné sociální teorii. Argumentace je vedena dvojím zájmem. Na jednu stranu je to zájem o problematiku intersubjektivity v sociologii. Výzkum intersubjektivity rozumění, která je předpokladem koordinace jednání mezi jedinci, nabízí alternativu vůči často diskutovanému dilematu mezi individualismem a holismem. Na druhou stranu je to zájem o hermeneutiku, jak je studována ve filozofii. Hermeneutika při výzkumech intersubjektivity umožňuje překonat orientaci na reprodukci sociálního řádu, která převažuje ve fenomenologickém zpracování Alfredem Schützem. Kniha využívá konceptuální úvahy filozofů Hanse-Georga Gadamera a Paula Ricoeura k dynamizaci intersubjektivity. Cílem je vypracovat teorii, která umí objasnit sociální změnu probíhající v soudobých rozvinutých společnostech. Vychází v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i.

Kniha se zabývá trávením volného času a v obecné rovině životním stylem obyvatel České a Slovenské republiky. Fenomén volného času zasazuje do širšího kontextu základních vývojových trendů a změn soudobé společnosti. Rovněž uvádí hlavní osy společenského vývoje v obou zemích od rozpadu společného státu. Jednotlivé kapitoly postupně sledují témata jako pracovní doba a volný čas, hodnoty (především napětí mezi prací a volným časem), domácí volnočasové činnosti i aktivity mimo domov, kontakty s příbuznými a přáteli, spolková činnost, sportování a navštěvování sportovních akcí, chození za kulturou, kulturní vkus, sledování médií. Neopomíjí ani nově vznikající způsoby trávení volného času (na počítači/internetu nebo v obchodních centrech). Studie si vždy kladou otázku, zda a jak se naše společnosti v jednotlivých sférách životního stylu liší. Česko-slovenský autorský kolektiv ukazuje, že mezi oběma zeměmi existují hlubší historické kořeny rozdílů, zejména rozdílná sídelní struktura a odlišně probíhající proces modernizace, a také to, že naše společnosti urazily od roku 1993 v mnohém divergentní dráhy. Přesto, alespoň pokud jde o volný čas a kulturní aktivity, jsme si stále velmi podobní, v případě nejmladší generace se dokonce kulturní vzorce dále sbližují. Kniha navazuje na tradici výstupů českých a slovenských sociologických výzkumů sociální struktury. Je vyústěním spolupráce slovenských a českých sociologů, na níž se podílela pracoviště Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, Sociologického ústavu SAV v Bratislavě, Sociologického ústavu AV ČR v Praze a Ostravské univerzity. Založena je zejména na vzájemně koordinovaných reprezentativních výzkumech trávení volného času a kulturní participace (uskutečněných v ČR 2011 a v SR 2016) i analýze dat pocházejících z mezinárodních komparativních projektů (EVS, EU-SILC, ESS, ISSP). Máme v súčasnosti vôbec čas na voľný čas? Prečo sa naháňame aj vo voľnom čase? Znamená viac moderných technológií viac voľného času? Je voľný čas pre Čechov a Slovákov dôležitejší než práca? Majú Česi lepšie možnosti kultúrneho vyžitia ako Slováci? Kto viac športuje či chodí častejšie na futbal? Sú pre nás vo voľnom čase dôležití priatelia? Čítame vôbec knihy v dobe internetu? Chodíme ešte na filmy do kina? Majú Česi a Slováci v obľube rovnaké typy televíznych programov? Konzumujeme kultúrnu všehochuť, alebo sú naše preferencie nejakým spôsobom vzájomne prepojené?

Kniha obsahuje čtyři vybrané kapitoly (přednášky) z rozsáhlé knihy Sozialtheorie: zwanzig einführende Vorlesungen, která vyšla v němčině poprvé v roce 2004, v angličtině v roce 2009 a od té doby v obou jazycích v dalších vydáních a také v překladech do řady jazyků. Vybrané přednášky jsou doplněny o překlad interview s Hansem Joasem z roku 2017. Sociální teorie Joase a Knöbla se zaměřuje na sociální resp. sociologickou teorii druhé poloviny 20. století. Němečtí autoři zvolili formu podání látky, která je vhodná pro studentky a studenty sociologie a ostatních sociálněvědních oborů. Jejich výklad přibližuje myšlenkové postupy uplatňované v teoretické sociologii. Čtenáře čekají poutavé pohledy na vývoj teorií i díla jejich autorů. Z knihy byly pro český překlad vybrány informačně bohaté a do jisté míry propojené kapitoly: Úvodní kapitola pojednává o důležitosti teorie v sociologii, o vztahu teorie a empirie a vytváření teorie obecně a sociálněvědní teorie zvláště (Popper, Kuhn, Alexander). Další kapitoly jsou věnovány Giddensově teorii strukturace a novější britské sociologii moci (Lockwood, Mann, Hall), krizi modernity (Beck, Bauman) a novějším diagnózám doby (Bellah, Rawls, Etzioni) a neopragmatismu (Rorty, Putnam, Bernstein, Joas). V kapitolách se objevuje i řada poznámek k Habermasovi, Luhmannovi a Parsonsovi. Poslední přeložená kapitola, interview o jeho příspěvku k sociální teorii a doslov Miloše Havelky představují poprvé myslitele Hanse Joase v českém prostředí.

Smyslem této publikace je poskytnout začínajícím studentům (nejen) demografie výchozí, stručné informace (nejen) o demografii a odrostlejším a pokročilejším absolventům nejrůznějších oborů umožnit rychlou orientaci v pojmech, problémech a souvislostech ob