Alena Miltová - Slon strana 11 z 19
vydavateľstvo
Vlastní cestou?
Kniha se zabývá současným uspořádáním partnerství a rodiny a vysvětluje jejich proměny a různorodost. Zároveň přináší analýzu proměn toho, jak lidé kombinují pracovní a soukromý život a jaká nerovně rozložená rizika z toho vyplývají. Tyto proměny nahlížejí autorky perspektivou životních drah. Postupují od teoretického a metodologického ukotvení výzkumu životních drah, pokračují analýzou mezigeneračních a meziskupinových rozdílů ve vybraných doménách životních drah až k hloubkovým analýzám životních trajektorií a zkušeností vybraných skupin.
Jednotlivé kapitoly představují ucelené studie, které lze číst samostatně. Zároveň celou knihu spojuje téma prolínání a proměn soukromého a pracovního života a rizik, jimž jednotlivci v této souvislosti čelí.
dostupné aj ako:
Imaginace genů. Sociologická perspektiva
Kniha je v prvé řadě sociologickou úvahou nad tématem DNA a genetiky ve spojitosti s kategoriemi etnicity, rasy, národa, ale také v souvislosti s mytologií dávných kořenů či domoviny. Téma distribuce stejnosti a rozdílnosti ukazuje autorka i v rámci
širší analytické oblasti současných projevů tzv. biomoci, a to zejména na případech budování genografických popisů populací či ustavování genetických biobank. Tyto fenomény jsou předmětem zájmu sociálních věd, protože jsou součástí širšího proudu jevů souvisejících se specifickou správou moderní populace skrze koncept života. Důraz na tělesnost, bios, tedy na kategorii živého, stojí v základech moderního procesu vytváření a spravování populace prostřednictvím biomoci/biopolitiky, konceptu, který ve svých textech popsali Michel Foucault, Giorgio Agamben či Thomas Lemke. Pozornost věnovaná reprezentacím tělesnosti, konkrétně DNA a představám o diverzitě populací, je v této souvislosti důležitým předpokladem sociálněvědní konceptualizace nových hranic subjektivity, vztahu mezi sfrou tzv. přírody a sférou tzv. kultury a úvah nad identifikacemi či přináležitostmi k nacionální komunitě ve 21. století.
Sociologie konfliktu
Kniha se zabývá sociologickými teoriemi konfliktu. Její první část poukazuje na problémy spojené s vymezením sociologie konfliktu a uvádí principy, podle kterých jsou uspořádány texty, jejichž předmětem je sociální konflikt. Jejím ústředním tématem je pojetí sociálního konfliktu především v Marxem ovlivněných teoriích konfliktu, v teoriích racionální volby a obecných teoriích konfliktu. Přináší také kritické ohlasy na vybrané teorie konfliktu a ukazuje, v čem spočívají principiální rozdíly a podobnosti těchto teorií. Poskytuje pohled na strukturu pojetí konfliktu v sociologii, umožňuje porozumět východiskům teorií konfliktu a poukazuje na silné stránky a problémová místa těchto teorií. Zabývá se také stavem bádání o sociálním konfliktu jak ve světě, tak v České republice. Závěrečná část se věnuje metodologii a metodice zkoumání sociálního konfliktu.
Vypredané
15,58 €
16,40 €
Sociologie konfliktu
Kniha se zabývá sociologickými teoriemi konfliktu. Její první část poukazuje na problémy spojené s vymezením sociologie konfliktu a uvádí principy, podle kterých jsou uspořádány texty, jejichž předmětem je sociální konflikt. Jejím ústředním tématem
je pojetí sociálního konfliktu především v Marxem ovlivněných teoriích konfliktu, v teoriích racionální volby a obecných teoriích konfliktu. Přináší také kritické ohlasy na vybrané teorie konfliktu a ukazuje, v čem spočívají principiální rozdíly a p
odobnosti těchto teorií. Poskytuje pohled na strukturu pojetí konfliktu v sociologii, umožňuje porozumět východiskům teorií konfliktu a poukazuje na silné stránky a problémová místa těchto teorií. Zabývá se také stavem bádání o sociálním konfliktu jak ve světě, tak v České republice. Závěrečná část se věnuje metodologii a metodice zkoumání sociálního konfliktu.
Diagnóza neplodnost
Kniha zkoumá neplodnost jako medicínsky konstruovanou podmínku a zároveň jako specifický sociální status. Cílem autorčina výzkumu bylo zjistit, jakou roli hraje neplodnost v rámci životní biografie ve společnosti, která si rodičovství vysoce cení a zároveň se vyznačuje jednou z nejnižších porodností v Evropě. Autorku zajímalo, jak se lidé adaptují na situaci, kdy se jejich životní plány dostanou do střetu s překážkami na úrovni fyzického těla i společenských hodnot. Soustředí se tedy především na perspektivu mužů a žen, kteří mají s touto diagnózou osobní zkušenost. Vychází z hloubkových rozhovorů, jejichž analýzu představuje ve čtyřech kapitolách. Každá z nich se zabývá jednou z dimenzí zkušenosti s neplodností a její léčbou: první je věnována časovému a věkovému aspektu léčby neplodnosti, druhá kontaktu neplodných coby pacientů s lékaři a medicínou, třetí se zabývá genderovými rozdíly v reakci na neplodnost a čtvrtá způsoby, jakými se neplodné páry rozhodují o léčbě neplodnosti a budoucím rodičovství.
Jaké to je procházet léčbou neplodnosti?
Jakou roli v tom hraje věk a peníze?
Jaké řešení Češi a Češky v případě neplodnosti preferují: adopci, nebo umělé oplodnění?
Jak těžké je rozhodnout se pro použití dárcovských buněk v léčbě neplodnosti?
Jak se liší reakce mužů a žen na neplodnost?
Jsou neplodní lidé stigmatizovaní?
Od veřejného prostoru k nákupním centrům
Kniha je vedena otázkou, k níž odkazuje i její název: Jsou nákupní centra budoucností veřejného prostoru? Tato otázka se často vynořuje v médiích v reakci na to, jak se „výlet do nákupního centra“ stává častějším a legitimním způsobem využití volného času, přičemž v této funkci nahrazuje vylidňující se centra měst. Kniha tuto otázku uchopuje ze sociologické perspektivy.
Ukazuje přitom, že na pozadí poměrně jednoznačného konfliktu veřejný prostor vs. nákupní centra vystupuje daleko komplexnější a sociologicky hlubší problém regulace prostoru a produkce řádu v každodenním světě. Pro veřejný prostor měst je charakteristické setkávání cizinců, tedy navzájem si neznámých osob, které spolu sdílí fyzický prostor města. Tato situace vyžaduje přítomnost určité formy řádu, který zaručí, že se navzájem neznámí lidé budou moci ve veřejném prostoru rutinně a s důvěrou pohybovat. Hledání tohoto řádu je proto tázáním po tom, jak je vlastně veřejný prostor možný, v parafrázi Simmelovy klasické otázky „Jak je možná společnost?“. V odpověď na tuto otázku identifikuje autor dva způsoby regulace městského prostoru: regulaci vnitřní, tedy intersubjektivní a zpravidla nepsanou, a regulaci vnější, vykonávanou prostřednictvím formální sociální kontroly. Fungování těchto dvou forem regulace kniha ukazuje na dvou formách sdíleného prostoru: na tradičním veřejném prostoru, který vzniká v centrech moderních měst a na nákupních centrech, která v posledních dvaceti letech radikálně proměnila náš způsob trávení času a náš vztah k našim městům. Jak je vlastně veřejný prostor možný?
Jak mohou v současných městech rutinně koexistovat navzájem neznámí lidé? Co a proč ohrožuje náš veřejný prostor? Proč mluvíme o úpadku veřejného prostoru? Jakým způsobem nákupní centra vyrábí "nový veřejný prostor" a čím nás do něj lákají? Jak vzniká svět nákupních center? Jak se vyrábí prostor, který je zároveň bezpečný a vzrušující? Jsou nákupní centra budoucností našich měst?
Mezinárodní organizace: Systémy spolupráce mezi státy
Kniha usiluje o upevnění a prohloubení znalostí o mezinárodních organizacích v českém prostředí. Klade si dva základní cíle. Její první cíl spočívá v předložení komplexního a podrobného obecného rozboru mezinárodních organizací.
„Obecným rozborem“ zde máme na mysli analýzu organizací jako abstraktního, teoretického jevu, ale i jako souhrnného jevu, tedy úhrnu existujících organizací. V této souvislosti se kniha zaměřuje především na konceptuální rozpracování mezinárodních organizací a jejich jednotlivých částí a dále na nástin jejich dosavadního historického vývoje. Druhý cíl spočívá v analýze několika vybraných důležitých případů mezinárodních organizací. Mezinárodní organizace kniha rozebírá prostřednictvím souboru výzkumných otázek. První skupina otázek se na organizace zaměřuje v teoretické, zejména konceptuální rovině. Tyto otázky se týkající obecné povahy mezinárodní organizace, jejích aktérů struktur a procesů.
Druhá skupina otázek má empirickou, „klasifikační“ povahu a soustředí se na obecný historický vývoj mezinárodních organizací a na analýzu tří vybraných případů mezinárodních organizací. Těmito případy jsou Organizace spojených národů (OSN) coby bezpečnostní organizace, Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Tato volba vyplývá především z druhého cíle knihy, který usiluje o rozbor několika vybraných důležitých mezinárodních organizací. Kniha se obrací především ke dvěma skupinám čtenářů. Do první z nich patří výzkumní pracovníci, vysokoškolští pedagogové a doktorští studenti působící v oboru mezinárodní vztahy.
Těmto kolegům kniha poskytne především ucelený a propracovaný analytický rámec pro zkoumání mezinárodních organizací a rovněž poznatky o několika hlavních mezinárodních organizacích. Druhá skupina zahrnuje širokou skupinu zájemců o mezinárodní dění. Patří do ní studenti bakalářských a magisterských oborů vysokých škol (zejména oborů mezinárodní vztahy, bezpečnostní studia nebo politologie), odborná veřejnost a širší veřejnost se zájmem o mezinárodní dění. Těm kniha nabízí možnost seznámit se s podstatou mezinárodní organizace jako obecného jevu i s jeho několika významnými případy.
Vypredané
17,72 €
18,65 €
Hledání stop sociologie v nesociologických vědách
Kniha, jež vznikla v rámci projektu „Dějiny a současnost české sociologie“, zkoumá vliv sociologie na jiné vědní obory (případně vliv oboustranný), a to specificky v Českých zemích, resp. Československu a České republice. Zabývá se doposud nepříliš prozkoumanou problematikou vlivu sociologie (a to primárně sociologie české) na vybrané vědní obory v českém prostředí, její intervence a vstupování do nich: konkrétně do uměnovědných oborů, etologie a archeologie. Vztahy sociologie a ostatních vědních oborů jsou jen nastíněny, stejně jako historické období předcházející vzniku sociologie jako samostatného vědního oboru. Kniha se snaží inspirovat k dalšímu zkoumání na tomto poli. Nedílnou součástí publikace jsou přílohy složené především z dobových úryvků textů dokumentujících přítomnost sociologie i tam, kde bychom ji nečekali.
Analýza politiky a političtí aktéři
Ambicí knihy je přispět čtyřmi původními kvalitativními případovými studiemi k diskusi o možnostech, problémech i řešeních spjatých s aplikací tzv. velkých politologických teorií v praxi. Každá studie je zaměřena na jinou úroveň rozhodovacího či schvalovacího procesu, resp. úroveň politického systému – na evropskou (nadnárodní) úroveň, na úroveň národní, regionální a komunální. Všem případovým studiím je společné zaměření na politické aktéry, jejich identifikaci, povahu, roli a zájmy.
Případové studie prokázaly nutnost vývoje originálních konceptů přizpůsobených odlišnosti komunální úrovně. U regionální úrovně politického systému se tento problém již neobjevuje a autoři na ni mohli aplikovat například Weberovo vymezení vztahu byrokracie a politiky, koncept fiskálního federalismu i teorii veto players. Hlubší vhled do role aktérů přinášejí studie zaměřené na národní a nadnárodní úroveň, které dokládají latentně konfliktní povahu vztahů mezi formálními a neformálními aktéry, jejichž cíle byly ve zkoumaném procesu nekoherentní, někdy dokonce i antagonistické. Podrobným sledováním vztahů mezi aktéry se podařilo ověřit především zákulisní působení neformálních aktérů v jednotlivých fázích procesu, a to od fáze iniciační, ve které působili na byrokratický aparát, až po fázi implementační, která je v daném případě stále otevřená.
Odjištěná společnost
Rozhovory v této knize osvětlují mnohé konflikty současné společnosti, ať už v oblasti sociální, ekonomické, politické, kulturní nebo vojenské. Tyto konflikty přinášejí do každodenního života mnoha lidí i celé společnosti velkou míru nejistoty a rizika. V této souvislosti můžeme obrazně mluvit o odjištěné společnosti a formulovat cesty k potřebné společenské změně. Knížka předkládá kritické úvahy filosofa a sociálního vědce Marka Hrubce o soudobém systému globálního kapitalismu a jeho diskuse s lidmi, kteří s ním sdílejí obavy o současnou společnost v Česku, Evropě, Africe i jinde ve světě. Rozhovory s ním vedli badatelé z Burundi, Egypta, Slovenska a Česka. Profesně se každý z nich věnuje poněkud jiné oblasti společenskovědního zkoumání – jejich obory jsou filosofie, sociologie, politologie, anglistika, pedagogika a žurnalistika. Rozhovory jsou výzvou ke kritickému přemýšlení o současné společnosti a jejích globálních i lokálních dramatických změnách. Uvádějí čtenáře a čtenářky do debaty o nejisté společnosti, v níž dosavadní a nová rizika čekají jako nášlapné miny na přešlapy států, firem, politiků, vědců, aktivistů i dalších občanů.
Vypredané
10,28 €
10,82 €
Mezigenerační proměny způsobu života na Hlučínsku
Kniha se zabývá tím, jak se v průběhu tří generací (z)měnil pospolitý, pracovní, rodinný a náboženský život na Hlučínsku. Je zaměřena na období od konce druhé světové války po současnost. Během těch šedesáti let obyvatelé Hlučínska uzavírali sňatky, vychovávali děti, stavěli domy, chodili do kostela, modlili se, pracovali, utvářeli svou regionální identitu, tedy žili své dny všední i sváteční. Jádro knihy tvoří analýza a interpretace vyprávění Hlučíňanů o těchto i mnoha dalších životních událostech a okolnostech.
Přestože je Hlučínsko modernizující se region, zachovává si některé tradiční znaky, jako je například vícegenerační soužití, náboženská víra, orientace na pospolitost s převažujícími příbuzenskými vazbami, lokální endogamie a provázané příbuzenské sítě. Je tedy zřejmé, že modernizační změna není jednoduchým lineárním přechodem od jednoho typu společnosti ke druhému. Modernita a tradice nejsou vzájemně neslučitelné, strategie přizpůsobit se novému, ale nenechat odumírat staré může být úspěšná a může sloužit jako ochrana před nejistotami a riziky druhé modernity. Odkazem na setrvačnost některých projevů života tak kniha přispívá k obecnějšímu vědění o přechodu z průmyslové a pevné modernity do modernity rizikové či postindustriální.
Vypredané
16,03 €
16,87 €
Od totality k defektní demokracii
Po vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie se zdálo, že Česká republika úspěšně završila politickou a ekonomickou transformaci i bezpečnostní ukotvení v euroatlantickém prostoru. Mnozí si mysleli, že demokracie nezvratně zvítězila a lze očekávat „lokální konec dějin“.
Ovšem 25 let po pádu totalitního režimu nastala kvalitativně jiná situace. Politologové již nezkoumají, proč je Česká republika stabilizovanou zemí, ale naopak důvody, které ji dovedly do stavu defektní demokracie. Nabízí se kardinální otázka: Proč se občané nadvakrát, v letech 2010 a 2013, vzbouřili proti politické reprezentaci a svými volebními hlasy vyhodili do povětří strukturovaný a usazený stranický formát umírněného pluralismu s dvěma ústředními stranami?
Ve stále ještě postkomunistické realitě České republiky není tolik důležité, zda se tu vyskytuje dvou či vícestranický systém, zda většinový, či konsenzuální model demokracie. Primární je odpověď na otázku, zda a v jaké míře netransparentní byznys a organizovaný zločin rozkládají jednotlivé strany, politický systém a společnost.
Postarat se ve stáří
Poskytování péče o seniora v rodině je náročný úkol a praktická podoba této péče může mít mnoho tváří. Kniha Radky Dudové se zaměřuje na palčivé otázky a problémy, které v České republice péči o seniory provázejí z pohledu pečujících blízkých osob. Klade vedle sebe výsledky analýzy mediálního a politického diskurzu a výsledky biografického výzkumu neformálních pečovatelek a pečovatelů. Pojmenovává přitom rozpory a paradoxy, které v této oblasti existují. Mediální prezentace tématu péče o seniory zdůrazňuje odpovědnost rodiny a příbuzných za zajištění péče a blahodárnost péče v domácím či přirozeném prostředí. Osobní příběhy pečujících žen a mužů oproti tomu ukazují ambivalentnost zkušenosti péče: na jedné straně obětavost a lásku projevenou v každodenních aktivitách, na straně druhé ekonomická rizika, vyčerpání, pocit nezastupitelnosti i hledání jiných možných řešení. Kniha přispívá do diskuse, zda je skutečně možné v neformální péči v rámci rodiny spatřovat budoucí řešení narůstající potřeby péče o seniory v souvislosti se stárnutím populace. Ukazuje na možné nové zdroje sociálních nerovností a na slepé uličky současného uvažování o daném problému
Vypredané
11,61 €
12,22 €
Na/O kraji
Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na
okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti. Změny na domácí politické scéně a přístupový
proces k EU přiměly klíčové politické aktéry k tomu, že koncem milénia u nás byly vyšší územně
správní celky zřízeny. Stávající odborná literatura se doposud soustředila především na otázku krajských
voleb, sestavování krajských řídicích orgánů a hodnocení výkonu krajů. V centru pozornosti této
publikace stojí krajští politici, jejich názory a postoje. Kniha přináší řadu srovnání: 1. srovnání v čase, tj.
vývoje územní správy v historickém pohledu a zvláště pak proměnu profilu a politických drah krajských
politiků od roku 2000 po současnost; 2. srovnání pohledů politiků a občanů; 3. kvalitativní obsahovou
analýzu volebních programů z roku 2012; 4. srovnání názorů českých krajských zastupitelů se zastupiteli
provincií, departmentů a podobných úrovní vládnutí v různých evropských zemích.
Lidská práva (ne)smysl české politiky?
Vznik této knihy původně inspirovaly polemiky o lidských právech a české zahraniční politice, které spolu před časem v různých médiích vedli Jiří Přibáň, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Jiří Pehe a další filosofové, politologové, sociologové nebo historici.
Vzhledem k mimořádnému veřejnému ohlasu celé diskuse se její hlavní účastníci rozhodli oslovit další kolegy a kolegyně, ale také bývalé a současné soudce a soudkyně nebo vysoké úředníky mezinárodních organizací, aby se k ní také připojili obecnějšími úvahami o smyslu a významu lidských práv v české, evropské i globální společnosti. Výsledkem je kniha esejů, která je výjimečná tím, že se v ní setkávají lidé nejen rozmanitých, ale často zcela protichůdných a konfliktních názorů a zkušeností. Jsou zde socialisté i konzervativci, liberálové i tradicionalisté, radikálové i umírnění. Opakuje se v něm téma naší politické identity a historie, vztahu k tzv. Západu nebo reflexe demokratického vývoje po roce 1989 a významu i vlivu Václava Havla na naše „současné dějiny“. Aktuální problémy a témata globální společnosti střídají úvahy nad smyslem lokální politiky a divokou filosofickou spekulaci či politickou kritiku doprovází střízlivá historická analýza. Již tato tematická, stylová a názorová pestrost by měla být zárukou, že kniha nebude patřit do dlouhé řady publikací „lidí, co spolu mluví“, ale naopak dokáže oslovit i ty, kdo by spolu jinak vůbec nezavedli
Národní identity a identifikace
Kniha je věnována národní identitě Čechů a Češek z různých pohledů. Lidé mají tolik sociálních identit, kolika sociálních skupin jsou členy. Hlavní pozornost je věnována sociální skupině zvané národ, sociálním emocím (národní hrdosti), které lidé k národu mají, národním předsudkům a stereotypům. Autorky a autoři knihy zkoumali, kdo je považován za opravdového Čecha či Češku, jaké postoje mají lidé k cizincům, kteří přicházejí pracovat a žít do České republiky. Stát, kterého jsou lidé občany nebo rezidenty, určuje jejich hospodářskou, sociální a politickou existenci. Teritoria států a jejich vnitřní uspořádání se však proměňují a spolu s tím se mění i národní a teritoriální identity lidí. Kniha ukazuje, jak vnímali obyvatelé Československa v letech 1990–1992 společný stát a jak se identifikují obyvatelé 28 členských států Evropské unie s touto nadnárodní entitou. Každý je občan nějakého státu. Je to pro nás ale v každodenním životě důležité, nebo nás více zajímá, jaké mají lidé zaměstnání, rodinný stav a jakého jsou věku? Nesvědomitý, nepřívětivý, omezený neurotik a introvert. To je stereotyp Čecha/Češky mezi Čechy s nízkou národní identifikací. Vidí nás sousední národy jinak? Bylo rozdělení Československa správným krokem? Kdo je opravdový Čech? Ten kdo se tu narodil, má české rodiče a hovoří plynně česky, nebo ten kdo tu dlouho žije, cítí se Čechem/Češkou, dodržuje zákony a respektuje státní instituce? Klesá ochota přijímat migranty spolu s nárůstem jejich počtu? Má Evropská unie lepší image v nových členských státech nebo v těch starých? Co jsou nejdůležitější prvky EUropské identity – vlajka, hymna, měna, nebo kultura, historie, a demokratické hodnoty? Které národy jsou v Evropské unii nejvíce hrdé a jak jsou na tom s národní hrdostí Češi?