Alena Miltová - Slon strana 4 z 19

Na základě sociologického výzkumu provedeného mezi čtenáři české, francouzské a německé národnosti otevírají autoři v této knize diskuzi nad otázkou existence čistě kulturního, přesněji národního přístupu k románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Práce, opírající se o výzkum v oblasti sociologie, antropologie, historie, analytické filozofie, recepční estetiky a teorie překladu, je v širším smyslu zamyšlením nad aktem čtení.

Do jaké míry je uzavírání sňatků v české společnosti sociálně strukturované? Jaké typy homogamie se u nás vyskytují? Jak se jednotlivé typy homogamie v čase vyvíjejí? Co tento vývoj znamená pro strukturu české společnosti? Jaké faktory podmiňují homogamně a heterogamně uzavírané sňatky? Proč můžeme hovořit o "nerovných šancích na sňatek"?

Kniha má tři cíle: 1) seznámit se současnými kritérii kvality ve výběrových dotazovacích šetřeních; 2) posoudit prostředí pro realizaci výběrových dotazovacích šetření v ČR; 3) provést hlubší analýzu ve dvou vybraných oblastech: návratnost výběrových dotazovacích šetření v ČR a realizace šetření volebních preferencí v ČR. Prostředí pro realizaci výběrových šetření u nás se proměnilo. Sociální výzkum se přibližuje vyspělému světu v rozsahu svého uplatnění, musí však čelit také podobným problémům. Pro dosahování kvality je tak třeba přehodnotit některá východiska a přizpůsobovat metodiky nové situaci. Obecně se charakter a základní parametry českých šetření zásadně neliší od praxe běžné ve vyspělých zemích, objevují se však nedostatky a zůstává nevyužitý významný potenciál pro úspěšnější překonávání nepříznivých podmínek. Lze věřit výsledkům dotazníkových šetření? Otázky kvality výběrových dotazníkových šetření přesahují koncepty matematické statistiky k výběrové chybě a psychometrické přístupy validity a reliability.

Po dlouhých deseti letech vydává Václav Bělohradský v Čechách novou knihu. Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné z technických důvodů je zkracovat či různě upravovat. Některé eseje v té formě, v níž jsou tu publikovány, nevyšly.

"Kniha není převyprávěným příběhem. Je záměrně zachovanou autentickou zpovědí. Úvahami co bylo, co bude, co by bylo, kdyby..." Anna Rasl Jednou se podařilo, že jsem Karla naložil do auta a vyvezl na Svinec, což je kopec nad Novým Jičínem. Odtud je nádherný rozhled na Beskydy, na Oderské vrchy. Karel sa chytil za srdce. Byl neměkko. Sjezdil celý svět, ale kořeny měl zasazeny tady. Krátce před svou smrtí řekl, že do Nového Jičína jezdí, aby si tu opatroval svoje hroby, kde by ctěl být jednou po chován. Ani tohle přání manželka Marlen nespektovala. Aniž by se zeptala bráchy nebo ségry, uložila ho na Břevnově, kde se musí cítit naprosto cize a osaměle. I když v Novém Jičíně by na něho určitě nemělo čas dohlížet tolik lidí, kolik chodí k břevn ovské zdi. Jeho hrob je stále zalitý parafinovým voskem. Kytek je tam tolik, že nakonec všechny sázené pani švagrová vyrvala a dala místo nich bílé kameny. Myslím si, že Karel rád není. Šutry takového rázu by na sobě nést nechtěl. Jan Kryl

Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.

Autoři této publikace sledují především institucionalizovanou participaci v různých oblastech politického a společenského života. Věnují se těmto tématům: legislativní rámec politické participace a reprezentace zájmů, politické strany, odbory, zaměstnavatelské svazy a profesní komory, sociální dialog, třetí sektor, zájmové asociace územních samospráv a veřejná správa (vztahy veřejná správa - občan, účast občanů na rozhodování). Jednotlivé kapitoly publikace hledají odpověď na následující otázky: 1. Jaké jsou možnosti a bariéry členství v organizacích? 2. Jaká je kvantita a kvalita členství, co členství členům přináší, co jim umožňuje, co získávají? 3. Jaký je vztah zkoumaných kolektivních aktérů ke státu, jenž je ztělesněn především veřejnou správou?

Soubor sociologických esejů, které se snaží systematickou formou odpovědět na otázku, v jaké společnosti žijeme. Autor zvolil poněkud neobvyklou metodu: vybral totiž více než sto pojmenování, jichž se v sociologii a příbuzné literatuře pro označení moderní a postmoderní společnosti používá, seřadil je abecedně, vyložil jejich významy původní a odvozené, naznačil historické a literární souvislosti a některá pojetí kriticky komentoval. Ačkoliv kniha vyžaduje jisté sociologické vědění, může být použita i jako nestandardní uvedení do sociologie: nevypovídá totiž o sociologii samé, ale o soudobých společnostech, jak je sociologie vidí. Žijeme ve společnosti moderní nebo postmoderní? Jakou roli hraje v našem společenském životě cynismus, narcismus, důvěra a spokojenost? V jakém vztahu je štěstí a blahobyt? Co je to společnost kreditních karet? Ohrožují nás kreditní karty, a jestliže ano, jak? Jakou roli hraje formální vzdělání? Žijeme ve společnosti diplomů? V jakém smyslu lze mluvit o posttotalitní a postkomunistické společnosti? Mají tato označení věcný smysl, a jestliže ano, jaký? Jak je to vlastně s postmodernitou? Co je to somatická společnost a jakou roli hraje tělo v dnešní společnosti? Žijeme ve společnosti blahobytu? Jaké jsou stinné stránky informační společnosti? Ačkoliv kniha neodpovídá na žádnou otázku definitivně a kategoricky, vyzývá k diskusi nad řadou hojně diskutovaných i nedotčených a dokonce tabuizovaných témat. Současně nabízí čtenáři solidní přehled literatury k jednotlivým problémům.

Kniha vyšla poprvé v roce 1973 a od té doby se stala světovou ciganologickou klasikou. Je koncipována jako uvedení do problematiky studia Cikánů. Knihu Cikáni napsal profesionální sociolog, určena je však všem zájemcům o ciganologickou problematiku, neje

Kniha je kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a o jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, zm

Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaceti letech od svého vzniku ve třetím vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru ži

Filozoficko-sociologická studie o podstatě politiky, politického řádu a ideologie z pera britského filozofa a sociologa konzervativní myšlenkové orientace. Levy rozvíjí zejména podněty Maxe Schelera, Nicolaie Hartmanna a Erica Voegelina. Kniha čtenáře uvádí do tematiky i u nás dnes diskutované, jako je například vztah politiky a pravdy, ideologické a "nepolitické" politiky apod. Jde o jednu z prvních knih tohoto typu u nás vůbec. Bezvýhradně o ní platí, že úsilí vynaložené na její studium se vrací v hlubším porozumění politickým dramatům moderního světa. Přeložily Libuše Měkutová a Jana Ogrocká.

Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny (1999 a 2002), ale podstatně rozšiřuje a aktualizuje její text – a především ho orientuje jako učebnici s propracovanou didaktickou podporou. V první části knihy (kapitoly 1 až 3) autor podává přehled o vývoji teoretického uvažování o rodině od jeho počátků v 19. století, přes stále inspirující velké teorie z poloviny minulého století až po nové, často převratné vidění rodiny a jejího otřeseného postavení na konci moderního věku. V druhé, rozsáhlejší části (kapitoly 4 až 9) přináší systematický přehled o stavu poznání takových jevů, jako jsou fungování rodiny v systému majetkové a sociální nerovnosti, mechanismy vzájemného výběru partnerů, změny v povaze rodičovství a dětství ve vyspělých společnostech, vliv všeobecné zaměstnanosti žen na rodinné chování obou partnerů a další. V závěru této části nastiňuje probíhající diskusi o transformaci rodiny ve věku individualizace a o soudobých sociologických teoriích intimity, sexuálního chování a párových vztahů. Poslední, charakterem opět odlišnou část představuje poslední, desátá kapitola, která přináší jedinečně ucelený přehled o stavu české rodiny a o jejích dynamických přeměnách po změně politického a ekonomického systému naší společnosti. Doplněno ilustracemi Vladimíra Jiránka. Kniha obsahuje věcný a jmenný rejstřík.

Kniha se zabývá problematikou vzniku kapitalizmu v Evropě 16. století a jeho dalším vývojem z pohledu tzv. teorií světového systému. Tyto teorie vidí moderní svět jako celek propojený mocenskými a ekonomickými vztahy, vyznačující se hlubokými nerovnostmi

Kniha je netradiční učebnicí, v níž se autoři věnují různým stránkám všedního života, dilematům a volbám, s nimiž se vyrovnáváme, přičemž nemáme ani čas, ani příležitost je do hloubky promyslet. Pro nové vydání , na němž se autorsky podílel Tim May, byla