Sol Noctis strana 3 z 4

Tradičná svadba u Slovanov je vyhľadávané dielo významného slovenského slavistu, etnografa a religionistu prof. Jána Komorovského (1924-2012). Je výsledkom dlhodobého zbierania terénnych, publikovaných aj archívnych materiálov o slovanskej svadbe v jej rôznych prejavoch. Autor v knihe obšírne hovorí o predmanželskom živote dedinskej mládeže, o predsvadobnom období, o rozličných formách uzavretia manželstva a napokon o obradoch a obyčajoch samotnej svadby. Slovanskú svadbu predstavuje ako komplex noriem obyčajového práva, etiky, etikety, magicko-agrárnych obradov, úkonov, hier, tancov a ústnych poetických prejavov zameraných na spriaznenie dvoch rodov, manželské spolužitie, zabezpečenie prosperity a pokračovanie rodu. Autor ukazuje, aká rozsiahla a pestrá rozmanitosť obradov a obyčajov vládne v tradičnej svadbe Slovanov. Každé etnikum, región a lokalita má prvky rozdielne i spoločné s inými slovanskými oblasťami. Početné obrady a obyčaje slovanskej svadby spája ideová jednota vyrastajúca z dedinského naturálneho hospodárstva, z rodových a rodinných tradícií a spôsobu života. Pred nami sa rozvíja myšlienkový svet roľníka spätého s prírodou, s jeho neustálou starosťou o zachovanie života, hospodárskej prosperity a rodu. Spod zorného uhla týchto ústredných myšlienok autor skúma pôvodný zmysel úkonov a zvyklostí slovanskej svadby, a to vrátane obradov odlúčenia nevesty od svojho domu a pripojenia sa k rodovému kulty ženíchovej rodiny, ako aj úkonov ochrannej mágie a úkonov zabezpečujúcich plodnosť a hojnosť a utuženie manželského zväzku. Tradíciu chápe autor dynamicky, v jej neustálom vývoji a v dobových, miestnych, individuálnych i kolektívnych premenách. Preto tiež venuje náležitú pozornosť premenám svadby v podmienkach našej technologicky vyspelej doby. Zásadné a neprekonané dielo Tradičná svadba u Slovanov je prístupné nielen odborníkom, etnografom, folkloristom a kultúrnym historikom, ale tiež širokej verejnosti a všetkým záujemcom o ľudovú kultúru.

Vzpoura proti modernímu světu je jedním z opomíjených, ale i velice kontroverzních literárních milníků 20. století. Rozvádí zdrcující kritiku moderního Západu, založeného na konzumu a sekularismu, masové konformitě a průměrnosti, jež staví do kontrastu s aristokratickým heroismem a náboženským rozjímáním. Ideál společnosti vidí v nadčasové Tradici duchovních proudů předmoderního světa, kdy božské a numinózní ještě bylo součástí lidského života. Autorem Vzpoury je italský baron Julius Evola (1898-1974). Krátce a intenzivně koketoval s dadaismem a filosofickým idealismem, aby se následně obrátil k studiu hermetismu a esoterismu. Po obeznámení s dílem Reného Guénona přijal stěžejní ideje jeho integrálního tradicionalismu. Vstoupil do polemik s fašistickým režimem, doufaje, že se mu jej podaří naklonit své vizi. Po válce byl obvinění z obhajoby fašismu zbaven a do konce života se těšil pověsti vůdčího literáta na poli duchovní vědy. Evola v tomto svém opus magnum překonává dobový historicismus a tvrdí, že prostřednictvím profánního Západu dochází k pádu lidstva z bytostí „stvořených na obraz Boží“ na bezduché roboty. Ve svém monumentálním veledíle Vzpoura proti modernímu světu představuje svou vizi metafyziky dějin.

Jason Jorjani se ve své knize Prométheus a Atlás pokouší o filosofický přístup k otázce paranormálna. Dekonstruuje materialismus a vykořeněný racionalismus moderního Západu a odhaluje, že současná civilizace stojí na nečestném a nevědeckém popření přízračných jevů. Podrobně popisuje proces okultace (zahalení) psychických schopností člověka, za jehož původce považuje Descarta a za nejvýznamnějšího pokračovatele Kanta. Odmítá prohlásit mimosmyslové vnímání a psychokinezi za něco mimořádného a místo toho tyto jevy označuje za součást dosud neobjevené a fyzickými zákony nespoutané strany přírody, kterou před námi zakrývají naše reduktivní moderní vědecké modely. Autor vyzývá k uznání a přijetí archetypů Prométhea a Atlanta, které na nevědomé úrovni ženou vpřed vědecký výzkum a řídí veškeré objevování a tvořivost, které jsou bytostně vlastní kulturám osvojivším si starověkou helénskou kosmopolitní vizi. Ztotožnění se s prométheovským a atlantským duchem považuje, spolu s překlenutím obzorů dalekovýchodního a západního světa, za příslib nové doby a nové společnosti, v nichž budou hranice mezi vědou, náboženstvím, politikou a uměním zcela zbořeny. Jason Reza Jorjani, PhD. (*1981) je rozený Newyorčan íránského a severoevropského původu. Po získání bakalářského a magisterského titulu na Newyorské univerzitě obdržel doktorát v oboru filosofie na Newyorské státní univerzitě ve Stony Brooku. Na Technologickém institutu v New Jersey (NJIT) vyučoval předmět věda, technika a společnost a nyní působí jako spisovatel a vůdčí myslitel filosoficko-etického hnutí známého jako prométheismus.

Sebastián Jahič (*1990) je pseudonym slovenského autora esoterických a okultních esejí a románů z oblasti transgresivní fikce. Jeho knižním debutem byl okultní román Zapálili jsme onen svět (2016). V nakladatelství Sol Noctis mu v roce 2020 vyšly teoretické práce s názvy Antagonista a Satanismus v 21. století; v roce 2021 vydává rozsáhlou studii s názvem Theléma Aleistera Crowleyho: Magie, mysticismus a etika Nového aeonu. Živí se překladatelstvím a redigováním sociopolitické, filosofické a náboženské literatury. První svazek jeho sesbíraných Magických esejí obsahuje téměř výhradně nové texty, včetně článků o metafyzicko-prehistorickém pojetí tzv. Zlatého věku, virtuálním světě coby hypotetické jedenácté sefiře (submalchutu), esoterickém výkladu již klasického díla Františka Švantnera s názvem Nevesta hôľ (česky Nevěsta hor), planetárních thelémských hexagramových obřadech a obřadě Daatu, vybraných aberacích provázejících hnutí integrálního tradicionalismu, nových thelémských eucharistických obřadech, životním díle Henryho Dargera a v neposlední řadě také o vnitřním významu seriálu Twin Peaks.