Šulc-Švarc strana 7 z 31

Autorka Helena Loginová vypráví v kniize S námi tančí někdo třetí s humorem a ironií, jak to chodí v obyčejném životě, že láska může být žebříkem k výšinám, ale vždycky to nakonec dopadne tak napůl, a to je dobře. I konec bude zpola šťastný a život p ůjde dál. Obě dívky jsou trochu ztřeštěné, nerozumí si, co vlastně chtějí, a přivedou na svět děti ještě dřív, než jsou zralé na manželství. Kadeřnice Petra je obletovaná mladými kluky i staršími pány. Vzala si medika z bohaté notářské rodiny, které patří honosný měšťanský dům na náměstí. Měla by počkat, až manžel v Praze dostuduje, a zatím se starat o jeho otce. Nemůže ale žárlivostí sama vydržet a provdá se za mladého podnikatele. Ten jí položil k nohám vilu, peníze, žijí si dobře a mají dvě děti, ovšem ani on netuší, že je jen jednookým králem mezi slepými. Petra někoho má, vyřkne podezření její tchyně, a je to až komické, jak se všichni snaží nachytat jejího milence. S Petrou opravdu tančí někdo třetí a je to tanec zkázy. Na troskách d alší bohaté rodiny se tiše povalují prázdné lahve alkoholu. Naopak lépe dopadne Aneta. Osud se jí vysmívá, že se nedostane do lepší společnosti, že o dovolené na Bahamách jen práší, sotva stačí na kluka, kterého sama vychovává, a ten její poslední ob jev Pepa je taky dáreček. I když se jí všechno vycházelo nějak nakřivo a pokrouceně, věděla, že jediná jistota na světě je láska, a něžně Pepu políbila. Jinak prostě lidstvo vyhyne, pomyslela si...

Několik generací čtenářů považuje tuto humoristickou knihu za nejlepší průpravu ke zdravé životní filozofii. Především si berou za příklad, s jakým vtipem sluha Saturnin čelí přetvářce tety Kateřiny, jež ráda omračuje spoustou přísloví, i všem katastrofám při bláznivé rodinné dovolené, během níž je dědečkův dům načas odříznut povodní od civilizace. Ilustroval Michal Hrdý. .Na jejích stránkách se dovíte, co se stane, když vás věrný sluha Saturnin přestěhuje z pohodlného bytu na loď, kde vás navštíví teta Kateřina plná přísloví se svým synem Miloušem, a co se přihodí u dědečka, jehož dům je povodní načas odříznut od civilizace. Všem nepříjemnostem, katastrofám i přetvářce tety Kateřiny naštěstí umí s jiskřivým vtipem čelit Saturnin. Jeho schopnosti jsou téměř geniální, a přitom je to tak prosté, jak píše o Saturninovi v dopise dědeček: "V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poezie, jeho humor, fantazie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu a člověk cítí, že nemusil tak zestárnout, kdyby si byl nezapomněl hrát."

Titulní hrdina nejznámějšího románu Zdeny Frýbové Robin je hrubosrstý foxteriér. Toto nevinně vyhlížející štěně mělo být strážcem idylické pohody a radosti u rodinného krbu. Všechno se však vyvinulo úplně jinak a roztomilý Robin doslova rozhýbe svou rodinu toulkami po Praze i útěky do rozlehlých šumavských hvozdů. Je tvrdohlavý, rád se předvádí a vymýšlí rafinované kousky, aby prosadil svůj názor. A tak Robinova rodina proti své vůli začne žít úplně nový, nevšední život, kterým není vždycky nadšená. Vyprávění o Robinovi a jemu podřízené rodině se určitě bude líbit každému, kdo má rád humor a smích. Román Robin je už po dvě desetiletí nezapomenutelný pro čtenáře, a jak se píše v knize, je nezapomenutelný také pro známé pejskaře, příbuzné a přátele Zdeny Frýbové, která k tomu dodává: "Je nezapomenutelný i pro mne, tak jako pro ženu bývá nostalgicky nezapomenutelný muž, který jí z života učinil peklo."

Autorka Iva Lecká s rafinovanou ženskou nadsázkou líčí ve své nové knize Všechno je jednou poprvé aneb Ještě jsem se nezbláznila co všechno ji v životě potkalo poprvé od chvíle, kdy se vdala a začala se starat o syna a manžela. Iva Lecká nejásá nadšením, že se jí v životě pořád něco děje, ale všechno, co se jí přihodilo poprvé, stálo za to. Největším štěstím Ivy Lecké je syn Tobiáš, jejím předurčeným osudem muž-manžel, spojencem i sokyní je její tchyně. Nejraději nic nedělá, aby nepřivolala katastrofu. Ta může nastat i při pouhém nakupování. Dobrodružství a lapálie ji nikdy neminou, když s rodinou cestuje k moři nebo si vyrazí na výlet do přírody. Aby tomu předcházela a vydržela v klidu, pořídila si chalupu. Ale i tam se na ni odevšad hrnou kamarádi, sousedi, řemeslníci a živelní pohromy. Jak se jí povedlo, že se z toho ještě nezbláznila? Šla na ně s nadhledem. Ten kdo nemá smysl pro humor, je z každé nadsázky v šoku a sám před vámi uteče, radí Iva Lecká ve své vtipné knize.

Děti v knize Heleny Longinové jsou jako kukačky, které teprve v dospělosti přicházejí na to, jak se dostaly na svět a v jakém hnízdě vyrůstaly. Tři příběhy dospělých očima dětí vypráví autorka tajuplně a napínavě, jako když hledáme rozluštění skrytého poselství. Spojit lásku a manželství je úplně přirozené, ale málokdo si připustí, že to může být i nebezpečné. Viktorie a Rudolf se vášnivě zamilovali, spálili za sebou mosty, aby spolu mohli žít bez stínů minulosti. Do manželství vložil každý úplně jinou lásku. Viktorie viděla její smysl v rodině, Rudolf si z manželství vytvořil ostrov, kam se vracel do bezpečí z bohémského prostředí muzikantů. Byl pyšný na své dva syny, na atraktivní manželku, která jako advokátka zajišťovala hlavní příjmy rodiny, žil si zcela svobodně a neměl jediný důvod tuto idylu ničit. A přesto jejich manželství skončilo katastrofou. Rudolf odešel za hlasem svého srdce a Viktorii odlákal syny k nové partnerce. Jak se v takové rozpolcenosti mají děti orientovat? Ještě složitější osud má Hana. Jméno svého otce nezná, její matka je svobodná a žije s bohatým vdovcem. Velkouzenáři patří domy a restaurace a jednoho mladého číšníka, který býval bezdomovcem, ožení se svou milenkou. Dal mu zaměstnání, našel mu manželku a s ní i dítě, které se brzy narodí. Řezník má čtyři dospělé syny a jednou jim bude patřit firma a jeho majetek. Bastard nic z toho nemůže dostat, i když řezníkovi jako by vypadl z oka, ale aspoň získá rodinu. Haně se takové řešení vztahů dospělých líbí, má konečně otce, dostala se na gymnázium, miluje ji syn místního podnikatele, ale i tato náhražka skutečné rodiny se rozdrolí sobectvím dospělých. Hana zůstane sama s kukaččím bratříčkem a přísahá si, že se nikdy nevdá. Třetí příběh se týká dívky stejně staré jako Hana. Přivede ji do jiného stavu falešný milenec, ženatý, s pestrou minulostí a několika nemanželskými potomky a její spořádaná rodina dítě hříchu nechce. Děti v knize Heleny Longinové jsou jako kukačky, které teprve v dospělosti přicházejí na to, jak se dostaly na svět a v jakém hnízdě vyrůstaly.