Torst strana 5 z 29

Druhý svazek fotografických cyklů obsahuje Sudkovu portrétní tvorbu. Potrtréty provázely Sudka dlouhou řadu let: zejména v předválečné době patřily k nejdůležitějším součástem jeho fotografické živnosti, v letech čtyřicátých a padesátých pak Sudek fotogra

63. svazek Edice poezie. Tašo Andjelkovski (* 1949) studoval na FF UK v Praze. Živil se jako dělník na stavbě, pošťák, tiskař, pracoval v cihelně. V národním podniku Kniha v Praze řadu let pracoval jako prodavač, závozník a antikvář, kterým je dodnes. Ved

Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903–1979). Narodil se v ukrajinském Kamenci Podolském a po připojení Ukrajiny k sovětskému Rusku odešel do Polska. V roce 1923 přesídlil do Československa, kde se zapojil do komunistického hnutí. Na jaře 1929 v

Další v řadě knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka v nakladatelství Torst přináší soubor jeho zátiší - vedle fotografií Prahy patrně nejznámější a nejoblíbenější části jeho díla. Sudek svými zátišími navázal na fotografie okna svého ateliéru,

Další v řadě knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka v nakladatelství Torst přináší soubor jeho zátiší - vedle fotografií Prahy patrně nejznámější a nejoblíbenější části jeho díla. Sudek svými zátišími navázal na fotografie okna svého ateliéru,

30. svazek edice Fototorst. Jindřich Přibík (*1944 ) je jedním z nejsložitějších autorů (nejen) české fotografie. Jeho tvorba zahrnuje za více než půlstoletí přes čtyřicet postupně se rozrůstajících a překrývajících cyklů, které tvoří složitou síť odkazů

32. svazek edice Fototorst. Jan Ságl (*1942 v Humpolci) patří k průkopníkům barevné fotografie v Čechách. Zabývá se jí od roku 1979 a už tehdy prokazoval legitimitu tohoto média navzdory většinovému přesvědčení o jedinečných výtvarných možnostech černobíl

31. svazek edice Fototorst. Jan Reich (* 1942) je pokračovatelem české fotografické tradice spojené se jménem Josefa Sudka. V počátcích se věnoval zátiší, portrétu i dokumentu. Vytvořil cyklus portrétů cirkusáků a sérii mometek Paříže. Od 70. let se přiklání k fotografování venkovské a městské krajiny. Fascinuje ho svět mizejících pražských periferií i vesnických tradic, dlouhá léta dokumentuje krajinu Sedlčanska, jež se stala jeho druhým domovem. Pracuje se starými velkoformátovými fotoaparáty, jeho doménou je hledání smysluplných hodnot ukrytých v krajině, lidských sídlech i setkáních. Jeho kniha Bohemia, oceněná cenou Magnesia litera, mapuje významné domácí historické a architektonické památky.

Šedesát fotografických portrétů českých a slovenských spisovatelů: L. Vaculíka, J. Koláře, J. Škvoreckého, A. Lustiga, I. M. Jirouse, V. Havla, B. Hrabala, P. Kohouta, I. Klímy, Z. Hejdy, J. Gruši, P. Krále, D. Tatarky a dalších.

Sborník jednadvaceti originálních kolorovaných erotických kreseb Toyen (1902-1980), stěžejní osobnosti českého surrealismu, vytvořený v roce 1938 na objednávku Bohuslava Brouka jako svatební dar pro jeho bratra Jaroslava, je nyní poprvé zpřístupněn široké veřejnosti. Původně soukromý soubor kreseb, přinášející sumu pohledu Toyen na dříve tabuizovanou oblast sexuálních prožitků, byl ve své době ojedinělým činem, jenž v souvislostech evropského surrealismu druhé poloviny třicátých let neměl srovnání. Nyní vychází v nakladatelství Torst jako připomínka letošního výročí sta let od autorčina narození. Doslovem doprovodil historik umění Karel Srp.

Z různých představ které se v češtině vážou na slovo „stisk" si v nové knížce Jaromíra Typlta (1973) připomeneme asi hlavně ty zneklidňující: okamžik sevření násilného znehybnění který se někdy mění v dlouhodobý stav nepochopitelně bezvýchodnou situaci uvěznění nebo zajetí. Připomene se nám že zatím poslední autorova knížka „že ne zas až" (2003 spoluautorem byl grafik Jan Měřička) byla věnována výslovně tématu pastí a nastražených mechanismů. Texty ze Stisku vznikaly v průběhu patnácti let od roku 1993 a často prošly mnoha různými verzemi. Jsou psány veršem (Zajetí Víčka) i prózou (V tu ránu Michal přes noc) ale nejtypičtější je pro ně asi pomezí kde se mimo jiné zvýrazňuje i grafická kompozice (Omamneto Kabinou vzhůru). Část textů byla původně zveřejněna ve formě výtvarných bibliofilií. Stisk graficky upravil Jan Čumlivski.

Projevy a jiné texty 1999-2006, Prosím stručně, Odcházení

Etnografka, socioložka, historička umění a fotografka Eva Davidová (* 1932) patří mezi zakladatele české romistiky. Od poloviny 50. let se systematicky věnuje studiu způsobu života a kultury Romů v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Z té doby pocházejí i její první fotografie slovenských a olašských romských společenství a první fonografické záznamy romské slovesné a hudební kultury. Jako odborná pracovnice různých vědeckých a kulturních institucí zůstala od dokončení studia na Filosofické fakultě UK až dodnes věrná svému tématu. V současnosti přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a externě i na několika univerzitách dalších, spolupracuje s řadou slovenských a zahraničních institucí, je členkou International Romani Union a aktivně působí v mezinárodní vědecké romistické společnosti Gypsy Lore Society. Fotografie každodenního života Romů z let 1956–95, publikované v přítomné knize, jsou uměleckým dokumentem cesty, kterou Romové za tu dobu prošli. Knihu uvádějí texty Anny Fárové, přední historičky české fotografie, a Jany Horváthové, ředitelky Muzea romské kultury v Brně.

Rozsáhlý výbor z básnického díla Františka Vinanta (1934-1980) představuje autora poprvé knižně jako mimořádného básníka. Knihu vybral, uspořádal, k vydání připravil a zasvěceným doslovem doprovodil básník Rudolf Matys. František Vinant byl roce 1964 šéfr

V Edgaru Dutkovi (* 1941) se v české literatuře objevil zcela mimořádný prozaik. Nezůstalo to nepovšimnuto: jeho prvotina U útulku 5 se setkala s příznivým kritickým ohlasem a za svůj román Slečno, ras přichází obdržel Státní cenu za literaturu. Ve své třetí knize Dutka představuje soubor deseti povídek vzniklých v nedávné době. Pokusil se v nich na půdorysu detailních mikroanalýz lidských osudů a zlomových situací pojmenovat celé poslední půlstoletí českých dějin, zejména padesátých let – odtud i název knihy. Jeho povídky jsou přísně realistické, jako bychom v nich vstupovali do skutečných a nám zcela známých bytů, místností a úřadů. Dutkovi jde o pravdivé zachycení situací, které se skutečně staly, které někdo skutečně zažil a protrpěl. Jde o jednu z nejvýznamnějších českých prozaických knih posledních dvaceti let.