Vitalis

„Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že vaše vycestování dnes bylo umožněno.“ S touto pro tisíce uprchlíků z NDR vysvobozující větou tehdejšího ministra zahraničních věcí Hanse-Dietricha Genschera z 30. 9. 1989 je Lobkowiczký palác, sídlo německého velvyslanectví v Praze, od té doby ne­od­dělitelně spjat. Historická role tohoto barokního klenotu není nijak překvapující. Již více než 300 let panuje v tomto skvostném paláci na Malé Straně čilý ruch: Hrabata a kní­žata se procházejí sály, jako hosta domu ve své představivosti vidíme Ludwiga van Beethovena, po schodišti nahoru stoupá císař František Josef, aby se zúčastnil slavnostní recepce, a na banket v paláci očekávají i?pre­zidenta mladého Česko­slovenska T. G. Masaryka. Budova je již dávno ve vlastnictví státu, když se zde po podpisu „Pražské smlouvy“ roku 1974 usadí němečtí diplomaté. Časem se mise, již s nedůvěrou ostře sleduje komunistická tajná služba, osvědčí jako místo svobody pro disidenty a kritiky režimu. Za soumraku studené války se pak televizní kamery z celého světa soustřeďují na ambasádu obleženou tisíci uprchlíky – v?památných dnech roku 1989 si nespočet Němců z NDR i Čechů spojí tento palác s?na­dějí na lepší zítřek. Tento bohatě ilustrovaný svazek líčí pohnutou minulost paláce a jeho význam jako sídlo velvyslanectví, nespouští přitom ani na chvilku ze zřetele česko-německé vztahy. Lobkowiczký palác není toliko jevištěm německých dějin. Je něčím mnohem větším, totiž symbolickým místem svobody, jež nám dává sílu a důvěru do budoucna.

Tuto patrně nejznámější rakouskou povídku s námětem ze života zvířat znají celé generace čtenářů, i díky několikerému zfilmování se stala skutečnou klasikou. Marie von Ebner-Eschenbach vypráví osud loveckého psa, kterého získá revírník Hopp výměnou za dvanáct lahví gdaňské třešňovice. Myslivci Hoppovi se jeho lovecký společník Krambambuli záhy stane vším – jednoho dne však v lese dojde k opětovnému setkání s předchozím majitelem, potulným pijanem a pytlákem. Během jediného okamžiku na život a na smrt se musí Krambambuli rozhodnout mezi starým a novým pánem ...

„Franz Kafka byl Praha a Praha byla Franz Kafka“, napsal kdysi Johannes Urzidil. A skutečně, kdo se vydá po stopách života Franze Kafky, toho cesta zavede přímo do srdce starého císařského města nad Vltavou. Až do morku kostí, celou svou bytostí je spisovatel Kafka zakořeněn v pražské půdě, všude v jeho díle probleskuje na povrch město a jeho lidé. Tento kompaktní průvodce zve čtenáře do Kafkova světa. Učí jej vidět Prahu tak, jak ji viděl Kafka. Při tom se tato publikace, překypující více než 150 historickými vyobrazeními a hojnými citáty z Kafkova díla a korespondence, stala díky autorově hutnému vypravěčskému stylu sama pražskou klasikou. Kniha je neustále průběžně aktualizována tak, aby odpovídala nejnovějšímu stavu poznání Kafkova života a díla, a je už dlouho ve svých četných vydáních nesporným standardním dílem pro všechny, kdož se chtějí nechat vést ... a svést: k intimní známosti se?spisovatelem Franzem Kafkou i Zlatou Prahou, jaká byla před zhruba sto lety.

Císař František Josef I. vtiskl době svého panování výraznou pečeť a stal se posléze ztělesněním starého Rakouska 19. století. Pozvednut na trůn v roce 1848 jako mladý princ, vládl císařství pevnou rukou plných 68 let. Přes četné rány osudu přivedl monarchii k rozkvětu a nakonec k zániku. Smysl svého úřadu spatřoval v ochraně svých národů před jejich politiky. Když roku 1916 zemřel, ztratilo Rakousko-Uhersko jako mnohonárodnostní stát to nejdůležitější, co je drželo pohromadě. V této knize jsou s historickou ostrostí i jistou literární licencí vylíčeny nejtřpytivější dny i nejhořčejší tragédie životního příběhu Františka Josefa. Je to biografie, jejíž největší předností je její stručnost a zároveň výstižnost.

Právě když se v roce 1918 chýlí ke konci 1. světová válka, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie pověstná pandemie španělské chřipky. Armáda mrtvých narůstá každým dnem, po desetiletích budou epidemiologové mluvit o 20 až 50, někteří dokonce o 100 milionech obětí chřipky na celém světě. Bohatě ilustrovaná publikace historika lékařství Haralda Salfellnera tuto epidemii přibližuje v jejích globálních souvislostech a dopadech. Ve 35 kapitolách líčí autor nejasný původ nemoci, průběh jednotlivých vln i klinický obraz obávaných zápalů plic, proti nimž jsou lékaři tehdy prakticky bezmocní. Z nepřeberného množství použitých pramenů zřetelně vystupuje i lidský rozměr pandemie, trýznivé umírání mladých civilistů a vojáků, chroptění umírajících matek s kojenci v náručí. Mezi miliony umírajících je i rakouský malíř Egon Schiele, francouzský básník Guillaume Apollinaire, vrcholný představitel českého výtvarného kubismu Bohumil Kubišta a Frederick Trump dědeček pozdějšího prezidenta Spojených států. Tisíce lékařů a zdravotních sester podlehnou této smrtelné nemoci při výkonu svého povolání. Se svými více než 280 vyobrazeními je tato publikace o španělské chřipce nejen první kronikou této epidemie v češtině, nýbrž i fascinující cestou časem na osudová dějiště této největší zdravotní katastrofy v dějinách lidstva. Toto nové vydání bylo rozšířeno a aktualizováno o srovnání společných rysů a odlišností pandemie španělské chřipky a pandemie COVIDU-19.

Téměř jedno století určovali oba králové valčíků otec a syn Straussové hudební poměry Rakouska. Otcův Pochod Radeckého nám zní v uších jako symbol časů starého dobrého císařství, a ještě více slavných melodií je známo od syna, k těm navíc klasická jevištní díla jako Netopýr nebo Cikánský baron. Kdo však byli tito hudební mágové z Vídně, jež svou taktovkou doslova elektrizovali publikum? Z houští legend a anekdot vyprošťuje Juliana Weitlanerová životy dvou fascinujících mistrů, jejichž hudba zní i dnes po celé zeměkouli. Za doprovodu úžasného bohatství barevných vyobrazení nás zavádí do 19. století, kdy se životem tančilo ještě ve 3 taktu.

Jako malíř svůdně krásných panneau a plakátů je Alfons Mucha světoznámý. Jako dekorativní malíř vtiskl podobu celé jedné epoše: Le Style Mucha je kolem roku 1900 považován za ztělesnění kosmopolitní elegance. S pomocí vynikajícího obrazového materiálu představuje tato publikace umění Alfonse Muchy ve všech jeho fasetách, od prvních počátků přes úspěšné plakáty až k monumentálnímu pozdnímu dílu. Poutavé texty sledují umělce na jeho životní cestě, zavádějí čtenáře do ateliéru, v němž vznikají slavné muchovské ženy, a před jeho očima rozvíjejí panoráma celé jedné pohnuté epochy. Italská verze publikace.

Marie Terezie Rakouská – jméno jako concerto grosso, žena jako kantáta z krásy, nádhery a panovnického lesku. Julianě Weitlanerové se podařilo dostat u císařovny audienci a nyní vykresluje její jemně stínovaný portrét, od boje o dědictví po předcích, přes nekonečné války s pruským sokem, Friedrichem Velikým, až k velkému reformnímo dílu pozdějších let. Tady ze stránek vykukuje veselé děvče, tu milující manželka a přísná matka a konečně i prudérní strážkyně mravnosti v černém vdoveckém úboru. Mezi světlými dny v Schönbrunnu a neradostnými hodinami v Hofburgu nám Marie Terezie vlídně podává ruku jako oslavovaná panovnice, jako bytost zkoušená osudem, jako milovaná matka vlasti.