Vyšehrad strana 115 z 143

Kniha přináší zasvěcený pohled na středověkou alchymii od jejího zrodu až po její zánik v chemii a přírodní filosofii novověku. Autor s neobyčejnou živostí a nestranností vykresluje myšlenkový svět velkých postav dějin alchymie - od pozdně antických učenců, jako byl Zósimos z Panopole, přes arabské myslitele (Džábir, Rhazes, Avicenna) až po spisy tzv. “latinského Gebera“ ve 13.-14. století a Paracelsa ve století šestnáctém. Pozoruhodné množství textů, které autor zpracoval a jež čtenář nalezne v poznámkách a obšírném seznamu literatury, přehledná časová osa a připojený rejstřík činí z této knihy skvělého průvodce po širých a nezřídka stěží prostupných dějinných cestách tohoto často přehlíženého myšlenkového proudu. B. D. Haage (nar. 1942) vystudoval germanistiku a lékařství. V současné době působí na univerzitě v Mannheimu jako profesor pro německý jazyk a literaturu středověku a raného novověku.

Jak slaví Židé svátek nového roku? Jak probíhá měsíc ramadán? Jaký význam má pro hinduisty svátek světel díváli? Co znamenají Velikonoce pro křesťany? Odpovědět na tyto a podobné otázky chce tato knížka trojice německých teologů a religionistů.

Studie o významném náboženském směru pozdní antiky. Práce Roberta Turcana, profesora na pařížské Sorbonně, zaplňuje bílé místo na mapě odborných publikací zabývajících se náboženstvími antiky. Mithraismus, mysterijní náboženství původem z Východu, měl v časech římské říše řadu příznivců, zejména mezi příslušníky armády. Kniha se soustředí zejména na vývoj ústřední postavy mithraismu od védského Mitry po římského Mithru a vyčerpávajícím způsobem informuje o jeho kultu. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány šíření mithraismu v antickém světě, ikonografii tohoto náboženského směru, hierarchii stupňů zasvěcení, učení, ale i zániku mithraismu. Na základě autorových srovnávacích studií můžeme sledovat vývoj mithraismu na pozadí dalších antických mystérií a náboženských kultů. Monografii jistě uvítají jak odborníci, tak zájemci z řad širší veřejnosti

3., přepracované vydání vydání. Populárněhistorická práce věnující se česko-německým vztahům z hlediska minulosti, ale i budoucnosti. Autor má všechny předpoklady pro zvládnuté tématiky: osobní prožitky a mimořádnou znalost i přehlížených skutečností. Podle recenzí se umí vcítit do osudu Čechů i Němců a nesnaží se o formulaci kompromisních a oběma tábory přijatelných řešení, ale často klade vedle sebe i velmi subjektivní a zcela protichůdné názory. Navíc upozorňuje na stále větší názorovou diferenciaci i mezi nejrůznějšími směry a osobami na obou stranách. Většina čtenářů se poprvé ve Včerejším strachu dočte o lákadlech Hitlerova nacionálního socialismu a o tradičně vynikajících rusko-německých vztazích. Kdo dnes ví, že komunisté až do roku 1933 prosazovali odtržení Sudet a spojení všech Němců v jedno Velkoněmecko?

Německý historik Peter Dinzelbacher, i u nás už známý svým dílem Světice, nebo čarodějky, zde obrací svou pozornost k tématu, jež tvořilo středobod středověkého myšlení, ba života. Strach z konce, z toho, co přijde po smrti, propůjčoval – a propůjčuje – křídla lidské fantazii. Středověk však dovedl „onen svět“ líčit v barvách tak divuplných jako snad žádný jiný věk. Ve svém poutavě napsaném díle se autor soustředí jak na motiv očistce, tak na vývoj představ o nebeském království vyvolených a peklu zavržených. Svým způsobem tak doplňuje obraz, který si český čtenář mohl nedávno učinit na základě Le Goffovy rozsáhlé studie Zrození očistce.

Po staletích opomíjení se hlavně zásluhou novotomistických historiků filosofie znovu vrací do povědomí odborné veřejnosti středověká filosofie. Její znovuobjevitelé se však zatím díky svému založení obraceli právě k Tomáši Akvinskému a myslitelům jemu blízkým a ponechávali proudy ostatní spíše stranou. Proto je tak záslužná práce profesora Cyrilometodějské teologické fakulty Palackého univerzity v Olomouci C. V. Pospíšila, který do našeho povědomí postupně uvádí význačného františkánského myslitele Bonaventuru (vl. jm. Giovanni Fidanza), narozeného asi 1217 v Bagnoregiu a zesnuvšího 1274. Poté co přeložil jeho Putování mysli do Boha (1997) a vydal o něm obsáhlou monografii Soteriologie a teologie kříže Bonaventury z Bagnoregia (2002) publikuje nyní jeho základní spis Breviloquium. Toto dílo, představující kompendium scholastické teologie, autor zpracoval jako formační materiál pro budoucí řádové kazatele a obsahuje tak ve stručném přehledu základní problematiku tohoto oboru.

První německá básnířka, „zázrak Germánie, německá Sapfó, Orfeus a bohyně“. I takovými slovy byla opěvována řeholnice Hrotsvita, tvořící v 10. století. Za své „objevení“ a zpřístupnění svého díla vděčí slavnému německému humanistovi Konrádu Celtovi, který její latinské dílo vydal zkraje 16. století. Hrotsvita je autorkou řady legend a šestice jazykově i obsahově pozoruhodných duchovních dramat, z nichž tři – Gallicanus, Pafnutius a Sapientia – předkládáme českému čtenáři. Knihu doprovází zasvěcená studie překladatelky Ireny Zachové.

Román Hadriánův val se odehrává v římské Británii, v místech, kde se dodnes nacházejí zbytky Hadriánovy zdi. Je zasazen do 4. století n. l., do doby, kdy se nachyluje čas Alarichova vyvrácení Říma. Autor na několika postavách a jejich příbězích zachycuje tvář odcházejícího impéria. Vztah mezi náčelníkem barbarů Ardenem Cataracusem a senátorskou dcerou, krásnou Valerií, symbolizuje postupné kulturní splynutí dvou rozdílných civilizací. Příběh není však pouze suchopárným dějovým líčením, ale dramatem plným zvratů a dobrodružství, prožívaných plnokrevnými postavami. Pro čtenáře, který touží po hlubším poznání dané doby, připojil autor vyčerpávající historický doslov.

Při příležitosti 60. výročí ukončení 2. světové války vychází v dalším vydání kniha Stanislava A. Auského Vojska generála Vlasova. S. Auský se zabýval hlubokým studiem této problematiky. Historickou zajímavost ještě podtrhuje skutečnost, že autor se sám bojů jako tlumočník vlasovců zúčastnil. Kniha nezkresleně informuje o činnosti vlasovců za války i o jejich tragickém konci po německé kapitulace.

Meditace nad biblickými texty na každý den liturgického roku. Autor knihy, americký kněz, františkán německého původu, Richard Rohr (1945) je jedním z nejznámějších představitelů duchovní obnovy v USA. Je zakladatelem komunity Nový Jeruzalém a vedoucím Centra pro akci a kontemplaci v Albuquerque v Novém Mexiku. Za své prvotní povolání považuje šíření evangelia a k tomuto cíli používá mnoha prostředků: integraci akce a kontemplace, tvorbu komunit, záležitosti míru a spravedlnosti, mužskou spiritualitu, ekologickou spiritualitu a další.

Další svazek řady Člověk a jeho svět se vydává do světa lidí a bohů antického Řecka. Významný francouzský autor, dobře známý i českému čtenáři, sestavil soubor esejů od předních odborníků z celého světa, které pronikají do hloubky struktur kultury, jež tak výrazně ovlivnila vývoj kultury evropské. V jednotlivých esejích se autoři věnují ekonomickému životu, zemědělství, válce a míru, výchově a dospívání, pojmu občana, rodinnému a domácímu životu, strukturám společnosti. Stranou nezůstává ani fenomén divadla i vztah Řeků k panteonu jejich bohů. Kniha, která byla již přeložena do řady jazyků, seznamuje čtenáře s životem v antickém Řecku zcela nově: uvádí na správnou míru informace, které si pamatujeme ze školních lavic i z „historických“ filmů.

Soubor portrétů lidí renesance (dvořan, umělec, kondotiér aj.) Po úspěšném titulu Středověký člověk a jeho svět editora Jacquese Le Goffa vychází další svazek, věnovaný tentokrát období následujícímu – renesanci. Italský historik Eugenio Garin v něm za přispění předních znalců tohoto období sestavil řadu portrétů základních lidských typů epochy velkého „rozšiřování obzorů“ Evropy. Vedle sebe se tak ocitají renesanční dvořan, bankéř, umělec, filozof a mág či kondotiér. Nechybí ani téma pro éru zámořských objevů zvláště příznačné – cestovatel a domorodec, stejně jako rozsáhlá studie o životě a postavení ženy v době renesance.

3., přepracované vydání vydání. Populárněhistorická práce věnující se česko-německým vztahům z hlediska minulosti, ale i budoucnosti. Autor má všechny předpoklady pro zvládnuté tématiky: osobní prožitky a mimořádnou znalost i přehlížených skutečností. Podle recenzí se umí vcítit do osudu Čechů i Němců a nesnaží se o formulaci kompromisních a oběma tábory přijatelných řešení, ale často klade vedle sebe i velmi subjektivní a zcela protichůdné názory. Navíc upozorňuje na stále větší názorovou diferenciaci i mezi nejrůznějšími směry a osobami na obou stranách. Většina čtenářů se poprvé ve Včerejším strachu dočte o lákadlech Hitlerova nacionálního socialismu a o tradičně vynikajících rusko-německých vztazích. Kdo dnes ví, že komunisté až do roku 1933 prosazovali odtržení Sudet a spojení všech Němců v jedno Velkoněmecko?

Román Hadriánův val se odehrává v římské Británii, v místech, kde se dodnes nacházejí zbytky Hadriánovy zdi. Je zasazen do 4. století n. l., do doby, kdy se nachyluje čas Alarichova vyvrácení Říma. Autor na několika postavách a jejich příbězích zachycuje tvář odcházejícího impéria. Vztah mezi náčelníkem barbarů Ardenem Cataracusem a senátorskou dcerou, krásnou Valerií, symbolizuje postupné kulturní splynutí dvou rozdílných civilizací. Příběh není však pouze suchopárným dějovým líčením, ale dramatem plným zvratů a dobrodružství, prožívaných plnokrevnými postavami. Pro čtenáře, který touží po hlubším poznání dané doby, připojil autor vyčerpávající historický doslov.

Přemýšlí-li moderní člověk o světě, bývá zneklidněn, často i naplněn úzkostí. Ać ho dovede v mnohém vysvětlit, v lecčems ovládat a předvídat jeho budoucnost, před otázkou jeho smyslu zůstává s prázdnýma rukama. Ale i mnozí „věřící“ redukují křesťanské vidění světa na více méně neurčitý soubor zásad morálního života. Kde najít východisko z tohoto moderního labyrintu? Nejednu cennou inspiraci poskytne čtenáři u nás oblíbený francouzský teolog, upravený překlad jeho díla Mezi člověkem a Bohem vychází již ve druhém vydání. Michel Ouoist pocházel z Le Havre ve Francii. Původně pracoval jako textilní dělník, v roce 1947 ukončil studium teologie a přijal kněžské svěcení. Později studoval sociologii a habilitoval se prací „Město a člověk“.

Rozhovor, který s J. Le Goffem vedl novinář J. Maurice de Montremy, dává nahlédnout do "historické dílny" významného medievalisty a sledovat Le Goffovo myšlení v jeho pohybu a vývoji. Čtenář se spolu s autorem vypraví na cestu k samým kořenům evropské kultury.