Vyšehrad strana 114 z 143

Francouzského historika, žijícího klasika evropské i světové medievalistiky Jacquese Le Goffa jistě není třeba dlouze představovat – již proto ne, že celá řada jeho prací vyšla i v češtině. Totéž je však možné říci i o knize, jejíž druhé vydání se právě dostává do rukou čtenářů: Kultuře středověké Evropy. Představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti. Kultura středověké Evropy skutečně není jen suchým výčtem událostí, součástí knihy je svým rozsahem ojedinělá obrazová příloha, díky níž je možné do Le Goffovy středověké Evropy takřka vstoupit. Podrobná časová tabulka a slovník nejdůležitějších pojmů pak dodávají knize i rozměr praktické pomůcky pro všechny milovníky nejen dějin nejen středověkých.

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Může být něco krásnějšího, než darovat každý den trošku radosti, povznést srdce nad jeho každodenní starosti? Učinit člověka o něco šťastnějším a lehčím, právě to chce 111 příběhů v této knížce. Učí nás vidět věci jasněji, nahlédnout za kulisy živ ota. Ukazují skrytý svět, v němž vane vzduch svěží a průzračný. Příběhy, jež dávají duši křídla ...

Může být něco krásnějšího, než darovat každý den trošku radosti, povznést srdce nad jeho každodenní starosti? Učinit člověka o něco šťastnějším a lehčím, právě to chce 111 příběhů v této knížce. Učí nás vidět věci jasněji, nahlédnout za kulisy živ ota. Ukazují skrytý svět, v němž vane vzduch svěží a průzračný. Příběhy, jež dávají duši křídla ...

Přední současný badatel na poli rané křesťanské literatury prof. Markschies, navazující na nejlepší tradice tübingenské historiografie (A. von Harnack), předkládá hluboce fundovanou, a přitom čtenářsky přístupnou analýzu struktur a forem života nejstarší církve. Na základě bohatých i málo známých dokladů z církevní i „pohanské“ literatury, ale též z papyrů, inskripcí a interpretací archeologických nálezů rekonstruuje život rané církve jako život „mezi dvěma světy“, tj. světem římské pozdní antiky na jedné straně a „královstvím nebeským“ na straně druhé. Úvodní část knihy představuje jednotlivá centra nejstaršího křesťanství v jejich vzájemných vztazích i ve vztazích k římskému impériu a zabývá se regionálními odlišnostmi křesťanských obcí. Ve druhé kapitole předestírá autor rozmanité podoby individuálního náboženského života raného křesťana ve vztahu ke kulturním, politickým a náboženským formám římské oikumeny. Třetí kapitola se zabývá dvěma aspekty raně křesťanského života, které patři v současném bádání k nejvíce sledovaným: manželství a sexualita na jedné straně, asketismus na straně druhé. Rámcem čtvrté kapitoly, jež se věnuje nejrůznějším aspektům rané církve, je idea křesťanské komunity jakožto „těla Kristova“. V závěru autor připomíná rámcové téma své knihy: život mezi dvěma světy v proměnách křesťanské tradice prvních staletí a znovu otevírá jednu z nejzáhadnějších otázek evropské historiografie: jak se mohlo křesťanství z malého hnutí v nevýznamné provincii vyvinout ve státní náboženství upadající Římské říše?

Jednou ze stránek české historie naší veřejnosti dosud málo známých je účast Čechů na bojištích II. světové války v německých uniformách. F. Emmert shrnul vyprávění několika takto postižených a jejich prostřednictvím podává obraz světového konfliktu jinak, než je u nás dosud zvykem. Můžeme tu sledovat hrůzy války i utrpení v jejím zázemí, jak je prožívají Češi, většinou násilím donucení stanout na druhé straně, než kam svým smýšlením patřili. Sledujeme tu českýma očima život v německé armádě, děsivé chvíle anglo-amerických leteckých útoků nebo bombardování, ofenzívu Rudé armády atd. Jestliže generace dnešních důchodců si zde osvěží dávno zasuté vzpomínky na bídu potravinových lístků a tmy v ulicích se zatemněním v oknech, střední a mladší generace žijící od dětství v dnešním civilizačním pohodlí užasne nad tím, za jakých okolností lze také žít. Právě v autentičnosti prožitku vyprávějících, v jeho konkrétní naléhavosti, nepřenosné do učebnic, tkví hodnota této knihy.

Milá knížka plná kreslených vtipů ukazuje legrační momenty při narození nového člena rodiny. Když se miminko narodí, všichni mají pocit, že se zastavil svět. Podle toho se také každý v rodině chová. Vtipné situace soužití s dítětem, jichž si knížka všímá, potěší nejen rodiče, ale i prarodiče, příbuzné, kamarády i známé a časem jistě i vyrostlé miminko.

O majitelích domácích miláčků putuje mezi lidem mnoho humorných historek. Některé z nich, ale i zcela nové, najdeme v knížce kreslených vtipů, která potěší nejen chovatele, ale i nepřející sousedy, kterým kočička občas udělá na rohožce loužičku.

Přijít o všechny peníze je věru nepříjemná věc, zvlášť když člověk o ně přijde vlastní vinou, zrovna jako soukromý detektiv Joe Quinn, který v Renu všechno prohrál. Bez dolaru v kapse a s kručícím žaludkem se stopem dostal doprostřed divočiny, kde Quinnovi nezbývá nic jiného než se vydat podle kamarádovy rady do hor k Nebeské věži, obývané obskurní náboženskou sektou. Sestra Požehnání, příslušnice sekty, hladového Quinna nakrmí, a ačkoliv pravidla sekty zakazují mít vlastní úspory, dá mu tajně ušetřené peníze a pověří ho zdánlivě snadným úkolem, vypátrat v nedalekém městě, co se stalo s jistým O’Gormanem. Quinn se vydává do města Chicote a brzy má pocit, že ten úkol splnil během jediného dne. Když se vrátí s výsledkem svého pátrání zpátky k Nebeské věži, ukáže se, že příslušníci sekty nejsou tak neškodní, jak se na první pohled zdálo, alespoň někteří z nich, a že ten úkol, který dostal, není vůbec jednoduchý. Čím více nitek rozmotává, tím více se případ zauzluje.

Baudelairovo básnické dílo mělo velký vliv na moderní, hlavně symbolistickou poezii. Jeho nejvýznačnější sbírky jsou Květy zla a Malé básně v próze. Předkládaný výběr básní uspořádal překladatel Gustav Francl a nese název po jedné z nejpůsobivějších básní.

Přijít o všechny peníze je věru nepříjemná věc, zvlášť když člověk o ně přijde vlastní vinou, zrovna jako soukromý detektiv Joe Quinn, který v Renu všechno prohrál. Bez dolaru v kapse a s kručícím žaludkem se stopem dostal doprostřed divočiny, kde Quinnovi nezbývá nic jiného než se vydat podle kamarádovy rady do hor k Nebeské věži, obývané obskurní náboženskou sektou. Sestra Požehnání, příslušnice sekty, hladového Quinna nakrmí, a ačkoliv pravidla sekty zakazují mít vlastní úspory, dá mu tajně ušetřené peníze a pověří ho zdánlivě snadným úkolem, vypátrat v nedalekém městě, co se stalo s jistým O’Gormanem. Quinn se vydává do města Chicote a brzy má pocit, že ten úkol splnil během jediného dne. Když se vrátí s výsledkem svého pátrání zpátky k Nebeské věži, ukáže se, že příslušníci sekty nejsou tak neškodní, jak se na první pohled zdálo, alespoň někteří z nich, a že ten úkol, který dostal, není vůbec jednoduchý. Čím více nitek rozmotává, tím více se případ zauzluje.

Bezprostředním podnětem k napsání této knihy byly přednášky o judaismu, které autor pronesl roku 1996 na univerzitě v Osnabrücku. Nejprve v nich vysvětluje povahu a strukturu židovského kalendáře, pořadí svátků v průběhu roku a význam modlitby v židovské duchovní tradici. Poté se zabývá jednotlivými svátky. jejich vznikem, konkrétním svátečním rituálem, jeho vývojem i způsobem, jak tyto významné chvíle prožívají mnohé židovské rodiny. Svůj výklad ilustruje ukázkami bohatého vypravěčského umění chasoidských příběhů. Živě představený „židovský rok“ se tak čtenáři stává nejen zdrojem cenných informací, ale přímo inspirací k zamyšlení nad vlastním životem. Autor přednáší židovskou teologii na univerzitě v Osnabrücku a zároveň je v tomto městě rabínem židovské komunity.

A opět je tady další Bruce Lansky se svým výběrem bonmotů a dobře míněných a vtipných rad, tentokrát o práci a podobných hazardech. Bez práce by to byla nuda, ale občas má člověk chuť přidat se k hrdinovi ze Tří mužů ve člunu Jeroma Klapky Jeroma, který "má práci rád a vydrží se na ni celé hodiny dívat". Zkrátka práce se musí se vší vážností brát docela nevážně.

Kdo čte pravdivá, i v dnešní době stále aktuální slova Gautamy Buddhy (přibl. 561 - 480 př. Kr.(, pociťuje živou sílu ticha, která vychází z životního vědění Osvíceného . V jeho slovech se člověk setkává s jedním z velkých mistrů a proroků života, kteří dospěli k poznání zjevných i iracionálních stránek světa. Slova Buddhy - zrozená v živém tichu - se dostávají k těm, kteří hledají trvalé životní hodnoty, a u těchto lidí nacházejí pochopení.

Přijít o všechny peníze je věru nepříjemná věc, zvlášť když člověk o ně přijde vlastní vinou, zrovna jako soukromý detektiv Joe Quinn, který v Renu všechno prohrál. Bez dolaru v kapse a s kručícím žaludkem se stopem dostal doprostřed divočiny, kde Quinnovi nezbývá nic jiného než se vydat podle kamarádovy rady do hor k Nebeské věži, obývané obskurní náboženskou sektou. Sestra Požehnání, příslušnice sekty, hladového Quinna nakrmí, a ačkoliv pravidla sekty zakazují mít vlastní úspory, dá mu tajně ušetřené peníze a pověří ho zdánlivě snadným úkolem, vypátrat v nedalekém městě, co se stalo s jistým O’Gormanem. Quinn se vydává do města Chicote a brzy má pocit, že ten úkol splnil během jediného dne. Když se vrátí s výsledkem svého pátrání zpátky k Nebeské věži, ukáže se, že příslušníci sekty nejsou tak neškodní, jak se na první pohled zdálo, alespoň někteří z nich, a že ten úkol, který dostal, není vůbec jednoduchý. Čím více nitek rozmotává, tím více se případ zauzluje.

Kniha přináší zasvěcený pohled na středověkou alchymii od jejího zrodu až po její zánik v chemii a přírodní filosofii novověku. Autor s neobyčejnou živostí a nestranností vykresluje myšlenkový svět velkých postav dějin alchymie - od pozdně antických učenců, jako byl Zósimos z Panopole, přes arabské myslitele (Džábir, Rhazes, Avicenna) až po spisy tzv. “latinského Gebera“ ve 13.-14. století a Paracelsa ve století šestnáctém. Pozoruhodné množství textů, které autor zpracoval a jež čtenář nalezne v poznámkách a obšírném seznamu literatury, přehledná časová osa a připojený rejstřík činí z této knihy skvělého průvodce po širých a nezřídka stěží prostupných dějinných cestách tohoto často přehlíženého myšlenkového proudu. B. D. Haage (nar. 1942) vystudoval germanistiku a lékařství. V současné době působí na univerzitě v Mannheimu jako profesor pro německý jazyk a literaturu středověku a raného novověku.