Vyšehrad strana 107 z 143

V loňském roce poprvé vydaný deník mladé francouzské Židovky Hélene Berrové se stal bez nadsázky literární událostí, po francouzském vydání rychle následovaly překlady do řady světových jazyků. Zápisky inteligentní, citlivé a statečné mladé ženy umožňují

Jistý kritik -- neboť takoví lidé, říkám to s lítostí, existují – utrousil ohavnou poznámku o mém posledním románu, že obsahuje všechny staré wodehousovské postavy pod jinými jmény. Teď už ho pravděpodobně sežrali medvědi, jako děti, které se vysmívaly proroku Eliášovi. Ale jestli je stále ještě naživu, nebude moci vznést podobné obvinění proti Letní bouřce. Svou nadměrnou inteligencí převezl jsem tentokrát tohoto pána tím, že jsem uvedl všechny staré wodehousovské postavy pod stejnými jmény. Dovedu si představit, jak teď bude připadat sám sobě dokonale pošetilý.“ Těmito slovy uvádí autor svůj další román s krásným názvem Letní bouřka. Setkáme se zde s mnoha známými a oblíbenými postavami z dalších románů, dokonce i s Císařovnou z Blandingasu. Ale to čtenářům, kteří si oblíbili jemný wodehousovský humor vůbec nevadí, naopak je to pro ně zárukou kvality

Nová práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského vládce Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.

31. července 1944 vzlétl major Antoine de Saint-Expéry z vojenské letecké základny Borgo na Korsice a zamířil k jižní Francii. Z průzkumného letu se nikdy nevrátil. Veškeré snahy lokalizovat jeho letadlo se následujících téměř šedesát let setkávaly s neúspěchem. V roce 1998 uvízl v sítích marseilleského rybáře řetízkový náramek nezvěstného spisovatele. Krátce nato identifikoval hloubkový potápěč a archeolog Luc Vanrell v zóně skalnatých zátok nedaleko Marseille vrak jeho letadla. To byl začátek neuvěřitelné odysey vedené snahou pochopit, proč se stroj slavného spisovatele a letce našel tam, kde ho nikdy nikdo nehledal. Tento skutečný historický thriller líčí několikaleté pátrání skupinky nadšenců, plné nečekaných zvratů, jež probíhalo nejen ve Francii, ale i za jejími hranicemi. Jeho závěr s konečnou platností vyvrátil hypotézy, z nichž vyrostl mýtus o Saint-Exupéryho smrti. Francouzský spisovatel nespáchal sebevraždu ani se nedopustil chyby v řízení. Jeho stroj neměl technickou poruchu. Saint-Exupéry zemřel za Francii v boji. A kdo ho sestřelil?

31. července 1944 vzlétl major Antoine de Saint-Expéry z vojenské letecké základny Borgo na Korsice a zamířil k jižní Francii. Z průzkumného letu se nikdy nevrátil. Veškeré snahy lokalizovat jeho letadlo se následujících téměř šedesát let setkávaly s neúspěchem. V roce 1998 uvízl v sítích marseilleského rybáře řetízkový náramek nezvěstného spisovatele. Krátce nato identifikoval hloubkový potápěč a archeolog Luc Vanrell v zóně skalnatých zátok nedaleko Marseille vrak jeho letadla. To byl začátek neuvěřitelné odysey vedené snahou pochopit, proč se stroj slavného spisovatele a letce našel tam, kde ho nikdy nikdo nehledal. Tento skutečný historický thriller líčí několikaleté pátrání skupinky nadšenců, plné nečekaných zvratů, jež probíhalo nejen ve Francii, ale i za jejími hranicemi. Jeho závěr s konečnou platností vyvrátil hypotézy, z nichž vyrostl mýtus o Saint-Exupéryho smrti. Francouzský spisovatel nespáchal sebevraždu ani se nedopustil chyby v řízení. Jeho stroj neměl technickou poruchu. Saint-Exupéry zemřel za Francii v boji. A kdo ho sestřelil?

Strýc Fred, jinak lord Ickenham, má opět jednou pré. Tentokrát přijíždí pod cizím jménem Brabazon-Plank do sídla sira Aylmera Bostocka, jehož dceru si má brát jeho synovec Pongo. Pongo je už na místě a neuvedl se nejlépe – když předváděl, jak brazilští domorodci zabíjejí ptáky prakem, rozbil bustu svého hostitele. Pongo se rozhodne nahradit bustu jinou ze sídla Ickenhamů. Tuto bustu vytvořila bývalá Pongova snoubenka Sally a jsou v ní ukryté šperky, které chce Sallyin přítel propašovat z New Yorku. Sally chce bustu vyměnit za jinou, ale ve zmatku obě busty skončí ve sbírce sira Aylmera. Pro strýce Freda je to příležitost, aby uplatnil svoji vynalézavost a zařídil a) aby to dopadlo dobře s bustami, b) aby jeho synovec Pongo nechal plavat nynější snoubenku a vzal si tu předchozí, c) aby mohl soudcovat na soutěži roztomilých dětiček na místních oslavách. Velkou překážkou je místní konstábl, který ví, že strýc Fred není major Brabazon-Plank, a navíc si vzpomene, že zatkl údajného Brabazona-Planka a Ponga na psích závodech pod docela jinými jmény. Konstábl tedy nespouští venkovské sídlo z očí.

Jsou knihy, při jejichž čtení by člověk nevěřil, že může být jinak než hezky slunečno, s nebem do modra. A taková jsou všechna díla P.G.Wodehouse. Jméno tohoto anglického autora je pro milovníky humoristické literatury pojmeme. Žil v letech 1881-1975 a napsal přes šedesát románů, tři sta povídek, šestnáct divadelních her a třiadvacet muzikálů. Jeho práce se překládaly po celém světě a dosáhly obliby především díky vynalézavé a osobité slovní komice a nápaditým situačním gagům. Wodehousovou doménou je svět anglických rodových sídel, s poněkud natvrdlými erbovními pány, kteří by byli zcela ztraceni bez svých oddaných lišáckých komorníků.Psal románové cykly se svými nejzdařilejšímí postavami nebo okolo svých oblíbenýchlokalit, jako je řekněmě zámek Blandings. I v románě Až naprší a uschne se stává zámek Blandings dějištěm nečekaných příhod, v nichž klíčovou roli sehrají miláčkové místních urozených usedlíků- prasata, která mají získat ostruhy na zamědělské výstavě. Souběžně zde autor rozehrává četné epizodní příběhy, které nejdříve pořádně proplete, aby pak s tím větší potěchou dovedl vše k šťastnému konci.

Neznámý člověk, který každý večer vyhlíží stejný vlak – zřejmě se z něj zachránil, když jej odváželi.. kam? Na popravu?… Novinář žádající trest smrti pro vraha dětí v okolí, aby se nakonec ukázalo, že je jím on sám…. Vzdělávací ústav, v němž všichni opakují jen jedno: poslušnost je svobodou. A další povídky o neznámých či zmizelých povoláních, rodinných dramatech, lidských úzkostech a selháních, jimiž se znovu českým čtenářům připomíná španělský autor J. J. Lozano. Každá povídka je malým literárním skvostem, a tak nepřekvapuje, že právě Věno po mé matce bylo v roce 2002 oceněno Cervantesovou cenou, kterou Španělsko prokazuje úctu a uznání svým největším spisovatelům. V drobných povídkách se autor dotýká témat, která prostupují v menší či větší míře všechna jeho díla: laciné modernosti, ztrátě hodnot, mizení řádu. Vždy mu byla blízká náboženská a sociální témata, a i když se nikdy nenechal unášet moderními literárními proudy, je nositelem všech nejvýznamnějších literárních cen Španělska a ve svých 79 letech hlasem, který má k dnešku stále co říct.

František Palacký, historik a politik, zakladatel české státnosti v moderním slova smyslu, patří jistě k těm osobnostem naší minulosti, k nimž je dobré se stále znovu vracet. Jiří Štaif, profesor katedry hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty v Praze, se k napsání Palackého monografie odhodlal po dvou desetiletích intenzivního badatelského zájmu o klíčovou postavu našeho 19. století a množství odborných prací a studií Palackému věnovaných. Výsledkem je vyvážený životopis, věnující pozornost stejnou měrou životu, dílu a jeho interpretaci, a mýtu – proměnám postavení Palackého v jednotlivých obdobích českých dějin počínaje závěrem 19. století až po současnost. S použitím poznatků psychologie a sociologie zařazuje J. Štaif Palackého do kontextu rodící se nové české národní elity, jež přes jistou „obezřetnost“ danou jejím zaměřením i vnější situací dokázala sehrát mimořádně významnou roli v procesu formování české národní identity. Osobnost Františka Palackého vždy byla její důležitou konstitutivní součástí, a závěrečná kapitola monografie „Životnost odkazu a rébus mýtu“ do jisté míry přesahuje rámec vlastního životopisu a přináší objevný a hluboký pohled na vývoj a proměny české národní identity.

František Palacký, historik a politik, zakladatel české státnosti v moderním slova smyslu, patří jistě k těm osobnostem naší minulosti, k nimž je dobré se stále znovu vracet. Jiří Štaif, profesor katedry hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty v Praze, se k napsání Palackého monografie odhodlal po dvou desetiletích intenzivního badatelského zájmu o klíčovou postavu našeho 19. století a množství odborných prací a studií Palackému věnovaných. Výsledkem je vyvážený životopis, věnující pozornost stejnou měrou životu, dílu a jeho interpretaci, a mýtu – proměnám postavení Palackého v jednotlivých obdobích českých dějin počínaje závěrem 19. století až po současnost. S použitím poznatků psychologie a sociologie zařazuje J. Štaif Palackého do kontextu rodící se nové české národní elity, jež přes jistou „obezřetnost“ danou jejím zaměřením i vnější situací dokázala sehrát mimořádně významnou roli v procesu formování české národní identity. Osobnost Františka Palackého vždy byla její důležitou konstitutivní součástí, a závěrečná kapitola monografie „Životnost odkazu a rébus mýtu“ do jisté míry přesahuje rámec vlastního životopisu a přináší objevný a hluboký pohled na vývoj a proměny české národní identity.

zkoumání a řešení psychických problémů založené na křesťanském učení Autor, docent filosofie na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, v této obsáhlé práci analyzuje různé badatele v oblasti psychologie a psychiatrie především z hlediska jejich zkoumání a řešení závažných psychických problémů, plynoucích u nemocných z jejich nedostatečného řešení základních osobních problémů, např. smyslu života. Z tohoto hlediska si zvláště všímá přístupu psychoanalytiků – S. Freuda a C. G. Junga. Ukazuje zároveň na významný podíl této problematiky ve vnitřním životě člověka. Vodítko při cestě k výslednému řešení mu často poskytuje židovský myslitel V. F. Frankl, jehož dílo, u nás z řady překladů známé, obzvlášť hluboko rozebírá. Práce se ovšem nevyčerpává pouze analýzou názorů cizích, ale ukazuje i autorův zásadní přístup, založený na aplikaci křesťanského učení. Kniha zároveň poskytuje poučení o řadě badatelů a myslitelů, u nás dosud málo známých či neznámých, především z německé jazykové oblasti.

zkoumání a řešení psychických problémů založené na křesťanském učení Autor, docent filosofie na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci, v této obsáhlé práci analyzuje různé badatele v oblasti psychologie a psychiatrie především z hlediska jejich zkoumání a řešení závažných psychických problémů, plynoucích u nemocných z jejich nedostatečného řešení základních osobních problémů, např. smyslu života. Z tohoto hlediska si zvláště všímá přístupu psychoanalytiků – S. Freuda a C. G. Junga. Ukazuje zároveň na významný podíl této problematiky ve vnitřním životě člověka. Vodítko při cestě k výslednému řešení mu často poskytuje židovský myslitel V. F. Frankl, jehož dílo, u nás z řady překladů známé, obzvlášť hluboko rozebírá. Práce se ovšem nevyčerpává pouze analýzou názorů cizích, ale ukazuje i autorův zásadní přístup, založený na aplikaci křesťanského učení. Kniha zároveň poskytuje poučení o řadě badatelů a myslitelů, u nás dosud málo známých či neznámých, především z německé jazykové oblasti.

Pro hlubší pochopení křesťanské liturgie doposud chyběl přehledný liturgický lexikon. Tuto mezeru tato kniha zaplňuje. Slovník poslouží jako základní orientace studentům teologie, jako průvodce liturgickými útvary, ději i znameními všem věřícím, toužícím po hlubším porozumění liturgii.

Pro hlubší pochopení křesťanské liturgie doposud chyběl přehledný liturgický lexikon. Tuto mezeru tato kniha zaplňuje. Slovník poslouží jako základní orientace studentům teologie, jako průvodce liturgickými útvary, ději i znameními všem věřícím, toužícím po hlubším porozumění liturgii.

Říjen roku 667. Sestra Fidelma z Cashelu, příslušnice keltské církve a advokátka místního dvora, která pochází z královského rodu, se právě vyrovnává se zvláště náročnou rolí – stala se totiž matkou. Ujímá se sice další záhady, ale neustále přitom myslí na svého malého synka. A to i tehdy, kdy je nejnovější případ výzvou pro její bystrou mysl a začne ji naplno zaměstnávat. Vesnici nedaleko opatství totiž zachvátil strach – byly zabity tři dívky a všechny za úplňku. Vesničané z vražd podezírají tři cizince, kteří se ubytovali v opatství, a dožadují se odpovědí. Vyšetřování se ujímá sestra Fidelma se svým společníkem bratrem Eadulfem a nemají času nezbyt, vždyť spletitý případ plný záhad a tajemství musejí vyřešit do příštího úplňku, než vrah udeří znovu.

Říjen roku 667. Sestra Fidelma z Cashelu, příslušnice keltské církve a advokátka místního dvora, která pochází z královského rodu, se právě vyrovnává se zvláště náročnou rolí – stala se totiž matkou. Ujímá se sice další záhady, ale neustále přitom myslí na svého malého synka. A to i tehdy, kdy je nejnovější případ výzvou pro její bystrou mysl a začne ji naplno zaměstnávat. Vesnici nedaleko opatství totiž zachvátil strach – byly zabity tři dívky a všechny za úplňku. Vesničané z vražd podezírají tři cizince, kteří se ubytovali v opatství, a dožadují se odpovědí. Vyšetřování se ujímá sestra Fidelma se svým společníkem bratrem Eadulfem a nemají času nezbyt, vždyť spletitý případ plný záhad a tajemství musejí vyřešit do příštího úplňku, než vrah udeří znovu.