Vyšehrad strana 105 z 113

Nevypadalo to, že je autorce této knihy předurčen dlouhý život. Její dětství bylo jako noční můra. Je téměř zázrak, že přežila. Ještě větší zázrak je, že Senait dnes jde svou cestou jako sebevědomá a silná mladá žena, která se vyrovnala se svým osudem a dokáže o něm bez hořkosti vyprávět.

Kniha historika Martina Šandery přispívá tak trochu k rehabilitaci zajímavé a pohnuté době mezi bitvou u Lipan a dobou poděbradskou, která patří tak trochu mezi bílá místa našich dějin. Toto období bývá vnímáno jako jakýsi mezičas mezi dvěma z vrcholných period naší minulosti. Hynce Ptáček z Pirkštejna, český kališnický šlechtic, neúnavný organizátor české politiky tohoto období, je v knize představen jako opomíjený vítěz husitské revoluce, muž, který převedl České země z chaosu a rozkladu veřejné moci po letech husitských bouří k nové konsolidaci. Ta zůstává spojena se jménem Ptáčkova pokračovatele, „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad. Jak však přesvědčivě dokazuje kniha M. Šandery, základy této nové moci, jež se dokázala prosadit a dát Čechám pevnou vládu a řád, položil „východočeský král“ Hynce Ptáček. Právě on byl architektem landfrýdní organizace, která dokázala stmelit české kraje do efektivních a akceschopných jednotek, právě on stál za dosažením kompromisu v náboženských otázkách na bouřlivých jednáních mezi umírněným a radikálním křídlem husitského hnutí. Živý a poutavý životopis českého šlechtice a bytostného politika Hynce Ptáček z Pirkštejna má širší dosah, můžeme jej totiž číst také jako dramatický zápas o výsledek husitské revoluce.

Uprostřed bouřlivého vývoje roku 1968 v Československu naše společnost takřka nezaznamenala, že současně s dramatickými ději u nás povstala proti stávajícím poměrům též mladá generace na Západě, především v USA, SRN a Francii. Práce významné německé historičky je vlastně první dílo, které toto téma systematicky zpracovává. Svůj výklad zahajuje pohledem do USA, kde se od počátku 60. let rozvíjí zápas především studentů a levicových intelektuálů proti válce ve Vietnamu a rovněž boj černochů za jejich lidská a společenská práva. Sleduje tak rozvoj boje proti zkostnatělým pořádkům a různým podobám útlaku, který vyvrcholil v takřka revolučním vystoupení francouzských vysokoškoláků v květnu 1968. Nezapomínejme, že mnozí z příslušníků této rebelantské generace stojí dnes na rozhodujících místech západního světa. Knihu doplňuje studie o vztahu těchto událostí k Pražskému jaru 1968.