Vyšehrad strana 105 z 143

Básnická antologie Galský kohout zpívá je obsáhlou přehlídkou francouzské poezie od trubadúrů až po moderní autory. Lze ji považovat za velkou literární zahradu, v níž se procházíme za doprovodu největších francouzských básníků, k nimž nesporně patří Villon, Ronsard, La Fontaine, Hugo, Baudelaire či Apollinaire – a to za příjemné a prospěšné asistence mnoha dalších autorů. V jejich řadách nejednou objevíme jména, která co do literárního významu si zasluhují naši pozornost. Antologii Galský kohout zpívá ocení nejen studenti romanistiky, pro něž bude vítanou pomůckou, ale všichni, kdo mají rádi poezii – zejména francouzskou. Překlad Gustav Francl.

Čtení o svatých tvoří od počátku dějin křesťanství důležitou součást výchovy k živému společenství. Zástupy svědků Kristových defilují staletími v nejrůznějších uspořádáních. Vyprávějí o nich kalendáře, soubory legend, životy svatých Otců i liturgická čtení. Stavějí nám před oči příběhy mužů i žen, kteří v nejednom případě stáli i u počátků dějin různých národů, a učí nás věrnosti, lásce i odhodlání pokračovat v rozvíjení prvokřesťanských tradic. Z tisíců těchto životních osudů vybírají autoři našeho souboru podle kalendáře na každý den roku osobnost světce, spojenou s konkrétním datem. Životopisné údaje těchto postav nám navíc zprostředkují i vhled do různých světových kultur a přibližují nám tak i mnohé biblické, historické i ikonografické údaje, vypovídající o vývoji a povaze různých kulturních oblastí. Tato kniha proto poslouží i širším okruhům čtenářů zajímajících se o vývoj duchovní kultury.

Čtení o svatých tvoří od počátku dějin křesťanství důležitou součást výchovy k živému společenství. Zástupy svědků Kristových defilují staletími v nejrůznějších uspořádáních. Vyprávějí o nich kalendáře, soubory legend, životy svatých Otců i liturgická čtení. Stavějí nám před oči příběhy mužů i žen, kteří v nejednom případě stáli i u počátků dějin různých národů, a učí nás věrnosti, lásce i odhodlání pokračovat v rozvíjení prvokřesťanských tradic. Z tisíců těchto životních osudů vybírají autoři našeho souboru podle kalendáře na každý den roku osobnost světce, spojenou s konkrétním datem. Životopisné údaje těchto postav nám navíc zprostředkují i vhled do různých světových kultur a přibližují nám tak i mnohé biblické, historické i ikonografické údaje, vypovídající o vývoji a povaze různých kulturních oblastí. Tato kniha proto poslouží i širším okruhům čtenářů zajímajících se o vývoj duchovní kultury.

Básnická antologie Galský kohout zpívá je obsáhlou přehlídkou francouzské poezie od trubadúrů až po moderní autory. Lze ji považovat za velkou literární zahradu, v níž se procházíme za doprovodu největších francouzských básníků, k nimž nesporně patří Villon, Ronsard, La Fontaine, Hugo, Baudelaire či Apollinaire – a to za příjemné a prospěšné asistence mnoha dalších autorů. V jejich řadách nejednou objevíme jména, která co do literárního významu si zasluhují naši pozornost. Antologii Galský kohout zpívá ocení nejen studenti romanistiky, pro něž bude vítanou pomůckou, ale všichni, kdo mají rádi poezii – zejména francouzskou. Překlad Gustav Francl.

2. vydání Rahnerova slovníku zahrnujícího více než 600 hesel Touto knihou se dostává k českému čtenáři souborný přehled teologie, který zpracoval jeden z nejvýznačnějších katolických teologů 20. století Karl Rahner (1904—1984). Za svého života působil nejprve v duchovní správě a potom jako profesor na teologických fakultách v Rakousku a Německu, byl jedním z poradců na 2. vatikánském koncilu a významně se podílel na tvorbě a vypracování koncilových dokumentů. Kleines Theologisches Wörterbuch — tak zní původní titul knihy — zpracoval Karl Rahner s pomocí svého asistenta Herberta Vorgrimlera (nar. 1929). Je jednou z jeho nejvydávanějších knih. Od šedesátých let vyšel v němčině v šestnácti reedicích a dosáhl celkového nákladu přibližně 200 000 výtisků, byl přeložen do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny, maďarštiny a dalších jazyků. Karl Rahner nechce ve svých spisech čtenáře jen teoreticky poučovat, jeho teologická tvorba měla vždy pastorační charakter a byla určena nejen bohoslovcům a kněžím, ale zejména všem těm, kteří v kontextu sekularizovaného světa s jeho mnohostí věrouk a přesvědčení vážně a poctivě přemýšlejí o své víře, jejích základech a souvislostech. Své si v Rahnerově knize najdou také ti, kdo do setkání s teologií přinášejí především své otázky a pochybnosti.

2. vydání Rahnerova slovníku zahrnujícího více než 600 hesel Touto knihou se dostává k českému čtenáři souborný přehled teologie, který zpracoval jeden z nejvýznačnějších katolických teologů 20. století Karl Rahner (1904—1984). Za svého života působil nejprve v duchovní správě a potom jako profesor na teologických fakultách v Rakousku a Německu, byl jedním z poradců na 2. vatikánském koncilu a významně se podílel na tvorbě a vypracování koncilových dokumentů. Kleines Theologisches Wörterbuch — tak zní původní titul knihy — zpracoval Karl Rahner s pomocí svého asistenta Herberta Vorgrimlera (nar. 1929). Je jednou z jeho nejvydávanějších knih. Od šedesátých let vyšel v němčině v šestnácti reedicích a dosáhl celkového nákladu přibližně 200 000 výtisků, byl přeložen do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny, maďarštiny a dalších jazyků. Karl Rahner nechce ve svých spisech čtenáře jen teoreticky poučovat, jeho teologická tvorba měla vždy pastorační charakter a byla určena nejen bohoslovcům a kněžím, ale zejména všem těm, kteří v kontextu sekularizovaného světa s jeho mnohostí věrouk a přesvědčení vážně a poctivě přemýšlejí o své víře, jejích základech a souvislostech. Své si v Rahnerově knize najdou také ti, kdo do setkání s teologií přinášejí především své otázky a pochybnosti.

2. vydání Rahnerova slovníku zahrnujícího více než 600 hesel Touto knihou se dostává k českému čtenáři souborný přehled teologie, který zpracoval jeden z nejvýznačnějších katolických teologů 20. století Karl Rahner (1904—1984). Za svého života působil nejprve v duchovní správě a potom jako profesor na teologických fakultách v Rakousku a Německu, byl jedním z poradců na 2. vatikánském koncilu a významně se podílel na tvorbě a vypracování koncilových dokumentů. Kleines Theologisches Wörterbuch — tak zní původní titul knihy — zpracoval Karl Rahner s pomocí svého asistenta Herberta Vorgrimlera (nar. 1929). Je jednou z jeho nejvydávanějších knih. Od šedesátých let vyšel v němčině v šestnácti reedicích a dosáhl celkového nákladu přibližně 200 000 výtisků, byl přeložen do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny, maďarštiny a dalších jazyků. Karl Rahner nechce ve svých spisech čtenáře jen teoreticky poučovat, jeho teologická tvorba měla vždy pastorační charakter a byla určena nejen bohoslovcům a kněžím, ale zejména všem těm, kteří v kontextu sekularizovaného světa s jeho mnohostí věrouk a přesvědčení vážně a poctivě přemýšlejí o své víře, jejích základech a souvislostech. Své si v Rahnerově knize najdou také ti, kdo do setkání s teologií přinášejí především své otázky a pochybnosti.

Současná britská autorka Ruth Rendellová, které se podařilo posunout krimi žánr na úroveň společenského románu, postoupila v dílech, jež píše pod pseudonymem Barbara Vineová, k vážné literatuře. V napínavých, inteligentních a především skvěle napsaných příbězích se zajímá především o to, proč došlo k vypjaté situaci, jež vyvrcholila zločinem, a teprve pak zkoumá, jak se to stalo. Astin deník osciluje mezi dvěma časovými rovinami – přivádí nás nejprve do roku 1905, kdy se z Dánska do východního Londýna přistěhuje pětadvacetiletá Asta se svým manželem Rasmusem a dvěma malými syny. Zatímco Rasmus je zcela vytížen obchodními záležitostmi, Asta se snaží překonat samotu psaním deníku. O sedmdesát let později, kdy její deníky vycházejí knižně, se ukáže, že jde o víc než o pouhé záznamy každodenních událostí: zdá se, že deníky skrývají klíč k nevyřešené vraždě a záhadě ztraceného dítěte. Na Astině vnučce Ann, k níž se zbylé nevydané deníky dostanou jako součást dědictví po babičce, je, aby přišla na kloub tajemství událostí starých téměř sto let.

Současná britská autorka Ruth Rendellová, které se podařilo posunout krimi žánr na úroveň společenského románu, postoupila v dílech, jež píše pod pseudonymem Barbara Vineová, k vážné literatuře. V napínavých, inteligentních a především skvěle napsaných příbězích se zajímá především o to, proč došlo k vypjaté situaci, jež vyvrcholila zločinem, a teprve pak zkoumá, jak se to stalo. Astin deník osciluje mezi dvěma časovými rovinami – přivádí nás nejprve do roku 1905, kdy se z Dánska do východního Londýna přistěhuje pětadvacetiletá Asta se svým manželem Rasmusem a dvěma malými syny. Zatímco Rasmus je zcela vytížen obchodními záležitostmi, Asta se snaží překonat samotu psaním deníku. O sedmdesát let později, kdy její deníky vycházejí knižně, se ukáže, že jde o víc než o pouhé záznamy každodenních událostí: zdá se, že deníky skrývají klíč k nevyřešené vraždě a záhadě ztraceného dítěte. Na Astině vnučce Ann, k níž se zbylé nevydané deníky dostanou jako součást dědictví po babičce, je, aby přišla na kloub tajemství událostí starých téměř sto let.

Už po osmé se v detektivním příběhu Pán duší setkávají čtenáři se sestrou Fidelmou, advokátkou soudního dvora v Irsku 7. století a jejím druhem, bratrem Eadulfem. Autor Peter Tremayne, který se původně věnoval keltským studiím, využívá získaného vzdělání v detektivních příbězích, založených na reáliích keltské historie a kultury. Tentokrát se Fidelma poprvé vydává na území donedávna nepřátelského lidu Uí Fidgente, jehož náčelníci se nedávno rozhodli pro mírové soužití s královstvím Fidelmina bratra Colgúa, Mumanem. Ne všichni Uí Fidgente jsou mírem nadšeni a dávají to Fidelmě najevo, tím spíše, že ji, cizinku, náčelník Conrí do země přivedl, aby vyšetřila vraždu Ctihodného Cineáda, učence v opatství Ard Fhaerta. Toto opatství je conhospitae aneb smíšený dům, kde žijí bratři a sestry společně, někteří dokonce v manželském svazku, neboť se zde dosud neprosadil požadavek Říma na dodržování přísného celibátu. Fidelma musí čelit četným úkladům, než vypátrá, že za vraždou Ctihodného Cineáda stojí spiklenci proti míru v čele s Pánem duší, kteří chtěji válčit, zabíjet a bohatnout.

Už po osmé se v detektivním příběhu Pán duší setkávají čtenáři se sestrou Fidelmou, advokátkou soudního dvora v Irsku 7. století a jejím druhem, bratrem Eadulfem. Autor Peter Tremayne, který se původně věnoval keltským studiím, využívá získaného vzdělání v detektivních příbězích, založených na reáliích keltské historie a kultury. Tentokrát se Fidelma poprvé vydává na území donedávna nepřátelského lidu Uí Fidgente, jehož náčelníci se nedávno rozhodli pro mírové soužití s královstvím Fidelmina bratra Colgúa, Mumanem. Ne všichni Uí Fidgente jsou mírem nadšeni a dávají to Fidelmě najevo, tím spíše, že ji, cizinku, náčelník Conrí do země přivedl, aby vyšetřila vraždu Ctihodného Cineáda, učence v opatství Ard Fhaerta. Toto opatství je conhospitae aneb smíšený dům, kde žijí bratři a sestry společně, někteří dokonce v manželském svazku, neboť se zde dosud neprosadil požadavek Říma na dodržování přísného celibátu. Fidelma musí čelit četným úkladům, než vypátrá, že za vraždou Ctihodného Cineáda stojí spiklenci proti míru v čele s Pánem duší, kteří chtěji válčit, zabíjet a bohatnout.

Známý americký ekonom P. Krugman jako jeden z mála již před nástupem finanční krize roku 2008 upozorňoval na možná úskalí stávající vývoje ekonomiky. Nedávné události, jejichž důsledky pocítil v podstatě celý svět, se mu staly podnětem k novému ohlédnutí za dějinami ekonomických krizí 20. století počínaje Velkou hospodářskou krizí 30. let. Jedině v jejich rámci lze podle něj nedávný vývoj pochopit. Poslední z krizí chápe Krugman jako logické vyústění určitých tendencí, jejichž princip bylo už dříve možno pozorovat na jiných krizových ekonomických jevech lokálního dosahu. Autor tak pozoruhodným způsobem analyzuje události, k jakým došlo v Mexiku v 80. letech, v Japonsku v 90. letech, v jihovýchodní Asii konce 90. let i jinde, aby ukázal zákonitosti, jež zůstaly opomíjeny.

„Představte si, že stavíme katedrálu. Sedíme na chladné zemi, nejsme v nebi, třeba i prší. Tesáme kameny, to jest čteme staré texty, probíjíme se gramatikou, zápasíme se svými nároky, když se chceme rozdělit s bližním, signujeme svůj kámen jako v gotické huti, ne abychom se chlubili, ale abychom potvrdili, že stojíme za tím, co prošlo našima rukama a na čem jsme pracovali. Katedrála je vysoká a strmá. Roste pomalu. Třeba budeme zítra odvoláni a nedožijeme se toho, až bude sklenut chór. Ale Bůh může všecko. Třeba nás vír Ducha uchvátí vzhůru jako Eliáše – nad bídu lidského ulpívání, nad strmou výšku katedrál. Strohá katedrála, strohé křesťanství. Dej nám Bůh neumět víc než Krista ukřižovaného.“ Těmito slovy uzavřel 19. srpna 2006 prof. Jan Heller rozhlasový pořad, ve kterém se pokusil vysvětlit posluchačům, na čem mu lidsky i teologicky záleží. A těmito slovy se uzavírá i druhý svazek přepisu rozhlasových rozhovorů nad biblí, které s profesorem Hellerem natočil Petr Vaďura. Z kamenů, které Heller tesal, bylo vystavěno mnohé: sloupy – to jsou Hellerovi žáci, dnes kazatelé a faráři v církvi, stěny – posluchači jeho kázání a čtenáři jeho článků a knih, kteří pochopili, že není třeba chtít být středem katedrály, protože jejím středem je Kristus Pán. Heller však vytesal i řadu dlaždic, po kterých může citlivý návštěvník kráčet hlouběji do nitra chrámu. Těmito dlaždicemi jsou rozhlasové pořady, které vznikaly od roku 2003 až do jeho smrti. Poslední Ranní slovo odvysílala stanice Vltava dva dny před Hellerovým odchodem 13. ledna 2008. Několik měsíců před tím vydalo nakladatelství Vyšehrad první svazek upravených rozhlasových relací Jana Hellera nazvaný Znamení odkazující k nebi. Do tohoto svazku však nemohly být zahrnuty všechny rozhovory, které Petr Vaďura s Janem Hellerem pro rozhlas natočil, mimo jiné ty, které vznikly až po jejím vydání. Protože si čtenáři knižní podobu rozhovorů oblíbili stejně jako podobu rozhlasovou, je na místě po Hellerově odchodu vydat i texty zbývající a pozvat čtenáře na další cestu do hlubin katedrály. Vedle přepisu pořadů zabývajících se starozákonními knihami, perikopami a různými biblickými postavami zde čtenáři naleznou i citované vyznání Jana Hellera Na čem mi záleží, které dalo svazku jméno. Knihu navíc doplňuje jeden text nerozhlasový – je jím přepis besedy Jana Hellera se studenty různých vysokých škol o víře a vztahu k Písmu, který vznikl na vysokoškolské koleji v Praze v roce 2003.

Autor se snaží podat přehled všech současných způsobů výkladu Bible a vyváženě je zhodnotit.

Autor se snaží podat přehled všech současných způsobů výkladu Bible a vyváženě je zhodnotit.

Toto dílo je v nejednom ohledu neobvyklé. Jeho autor, který působil před druhou světovou válkou čtyřicet osm let jako rabín židovské obce v holandském Haarlemu, je nejprve vydával na pokračování v nežidovských novinách. Už to svědčí o neobvyklém liberalismu čtenářů i autora samého. V jednotlivých kapitolách vysvětluje vznik a význam synagogy, slavení šabatu, hlavních židovských svátků, otázky spojené s obřízkou, prvorozenectvím, košer stravou, nemocí i umíráním, a závěrem povahu základních židovských kanonických textů. De Vries si povšiml živého zájmu veřejnosti o život a tradice židovských společenství a vyšel mu ve svém textu vstříc. Učinil tak s nadějí, že popsání forem židovského náboženského života může napomoci odhalit něco z vnitřní povahy a hlubšího smyslu židovství a vést tak k jeho pochopení. Čtenářský zájem o tuto knihu potvrzuje i skutečnost, že vyšla v Holandsku šestkrát a v německém překladu třikrát (naposledy v roce 2005) a získala renomé standardního díla o židovském náboženství, obřadech a předpisech všedního i svátečního života Židů.