Vyšehrad strana 104 z 113

Zatím poslední z knih o sestře Fidelmě nás v životě hlavní hrdinky zavádí do doby, kdy ještě není vdaná. Fidelma je na cestě z Říma domů do rodného Irska a v Janově se za dramatických okolností seznámí s mnichem, který se právě vrací do odlehlého opatství Bobbia, v němž pobývá i Fidelmin stařičký irský učitel. Fidelma se rozhodne starého pána navštívit a k mnichovi a jeho společníkům se přidá, ale už cestou do kláštera je jejich skupinka ze zálohy přepadena záhadnými útočníky. Fidelma i ostatní vyváznou, ale pocit hrozby trvá i po příjezdu do Bobbia, kde Fidelmu její učitel varuje před blížícím se neznámým nebezpečím. K dyž je krátce poté starý pán zavražděn a následují i další úmrtí, Fidelma přísahá, že viníka najde. I v této knize čtenáře potěší Fidelmin břitký úsudek a logické vývody, kterými hrdinka mnichy v opatství uvádí opakovaně v úžas. Také zde ale vidíme Fidelmu coby mladou dívku, která k vlastnímu překvapení zjišťuje, že se jí velice stýská po mladém mnichovi Eadulfovi, s nímž se seznámila nějakou dobu předtím. A tak se musí vypořádat nejen se zmatkem ve vlastním nitru, ale také přijít na kloub spletitému spiknutí dříve, než bude pozdě.

Román pro milovníky suchého anglického humoru , který dosud nebyl českému čtenáři představen.Opravdu zapeklitá náhoda, když se člověk pohádá v americkém hotelu, a přitom je Angličan. A když se pohádá přímo s majitelem, jemuž znectí jeho milovaný hotel, zř

Po velmi pozitivním přijetí Veselých chvil v životě lidu českého přichází nakladatelství Vyšehrad s dalším „zíbrtovským“ projektem, jímž je výbor z textů tohoto významného etnologa na téma našeho národního nápoje – piva. Základ výboru tvoří Zíbrtova kniha „Z dějin piva a pivovarnictví“, doplněná o další texty z publikací „Listy z kulturních dějin měst pivovarů v českých zemích“, „Sladovnické obyčeje, zábavy, slavnosti a pověry v pivovarech českých“ a „Pivo v písních lidových a znárodnělých“. Čeňka Zíbrta zajímalo pivo a pivovarnictví jako fenomén české historie a kultury, ale také jako živý současný jev. Mravenčí prací se mu podařilo shromáždit jedinečné literární texty, které jsou svým obsahem přístupné laikům i odborníkům řady oborů, neboť se v nich dobře spojuje zemědělský a kulturně-historický základ s pohledem člověka jakožto pěstitele chmelu, znalce vaření piva i milovníka nápoje. V knížce tak najdeme jak zajímavé informace o české chmelařské a pivovarnické tradici, která se v posledních dvaceti letech opět úspěšně rozvíjí, tak i umění díkůvzdání za plody země, váhu a prestiž dobrého řemesla i vtip a lásku k věci, projevenou slovem (pořekadlem, příslovím) i zpěvem (písněmi). Zvláštní postavení v této tradici zaujímají sladovnické obyčeje a slavnosti, v naší současnosti vyhledávané, neboť představují protiváhu fyzické práci a materiální péči o chmel a pivo. Doufáme proto, že se nám novým vydáním Zíbrtových textů podaří otevřít nový pohled na kulturní dědictví po našich předcích.

Román, kterým se Margaret Cravenová připomíná českému čtenáři, zaznamenal úspěch největší a vyšel v četných reedicích: A to právě díky mimořádné čistotě stylistické i myšlenkové, autorské zaujatosti a vřelosti, a nakonec i exotičnosti prostředí, do něhož svůj román zasadila. Cravenová vypráví o osudech kněze Marka, který přichází na svoji první farnost v Kanadě do zapadlé indiánské vesnice kmene Kwakiutl. Román Slyšel jsem sovu zavolat své jméno je vpravdě příběhem o hledání lidského štěstí a smyslu života. Přitom je i pohledem na dvě civilizace, z nichž jedna pozvolna pohlcuje druhou, nezadržitelně a logicky, neboť takový je řád a vývoj lidské společnosti. Na jednotlivých osudech, ať už domorodých nebo bílých usedlíků, je patrno, jaké převratné změny přináší pronikání civilizace ze světa, jehož jsou součástí. Jak složitě se musejí staří vyrovnávat s odchodem svých potomků, a také jak těžké je pro mladé vykročit z prostředí, kam přestávají patřit, do světa, který je ještě nepřijal. Zároveň však touží odejít, či se aspoň o to pokusit, neboť to znamená vzdělání, uplatnění vloh, decentní život na úrovni, který se jim stává nezbytností. Nejsilnější stránkou románu je chápavost, s jakou se autorka dívá na lidský úděl, ať už je tímto údělem cokoliv. A je to právě ono tiché porozumění a jakási zvláštní nostalgie, co z této knihy udělalo tak hluboké a citlivé dílo.

Kniha vychází u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality. Oto Mádr zde publikuje především své čtenářskou veřejností už dlouho očekávané vzpomínky. Ty jsou doplněny třemi rozhovory, v kterých se dozvíme více o jeho životě, postojích a životních hodnotách. Další část knihy se věnuje jeho tvorbě. Ukázky z Mádrových teologických prací byly vybrány z aktuálně významných přednášek a statí, které autor uveřejnil u nás a v zahraničí od roku 1990 do současnosti. Na tyto texty navazují dva pohledy na jeho dílo očima kolegů. V závěru čtenář nalezne Mádrovu bibliografii.