Vyšehrad strana 102 z 143

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.

Kurt Schubert si všímá všech významných témat židovského náboženství, jakými jsou jediný Bůh, mocnosti zla, stvoření a člověk, mesianismus, eschatologie, náboženská filosofie, kabala, chasidismus aj. Kniha je určena studujícím všech humanitních oborů a zájemcům o základní inspirační zdroje evropské a severoamerické kultury.

Na počátku byl oheň a přestože se tato pověstná věta může týkat celé řady lidských činností, plným právem patří i pro kuchařské umění. Na ohni si kdysi dávno lidé připravovali první pokrmy a my dnes kulinářské lahůdky. Grilování patří na celém světě k oblíbeným a častým činnostem, a to zejména v letních měsících. Ať již vlastníte jakýkoliv typ grilu, na každém lze připravit grilované steaky, drůbež, špízy, hamburgery, ryby, zeleninu a další dobroty, které zvládne i začátečník. V knize najdete více než 130 jednoduchých a zajímavých pokrmů na roštu, které určitě přispějí k radosti a „žhavé“ letní zábavě z grilování.

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.

Sto let uplyne v příštím roce od smrti amerického povídkáře Williama Sydneye Portera, známého pod pseudonymem O´Henry, jehož dílo připomínáme výborem povídek Kvadratura kruhu. O´Henry napsal přes tři sta povídek, k nimž mu náměty poskytl vlastní pestrý život. Neklidná krev zavedla O´Henryho do všech koutů Ameriky, vystřídal mnohá zaměstnání, dostal se i do vězení, když jako účetní a pokladník upadl do podezření ze zpronevěry. Ve vězení napsal čtrnáct povídek, a to byl začátek jeho spisovatelské dráhy. Jeho povídkám nechybí laskavý humor, ale zároveň ani bezprostřední a ironický pohled na životy drobných lidí, v jejichž osudech před námi vyvstává „země nekonečných možností“ z počátku minulého století.

Na počátku byl oheň a přestože se tato pověstná věta může týkat celé řady lidských činností, plným právem patří i pro kuchařské umění. Na ohni si kdysi dávno lidé připravovali první pokrmy a my dnes kulinářské lahůdky. Grilování patří na celém světě k oblíbeným a častým činnostem, a to zejména v letních měsících. Ať již vlastníte jakýkoliv typ grilu, na každém lze připravit grilované steaky, drůbež, špízy, hamburgery, ryby, zeleninu a další dobroty, které zvládne i začátečník. V knize najdete více než 130 jednoduchých a zajímavých pokrmů na roštu, které určitě přispějí k radosti a „žhavé“ letní zábavě z grilování.

V dřívějších dobách se zavařovalo především z úsporných důvodů, ale také kvůli tomu, že v obchodech mnoho věcí nebylo. Vzpomeňme na výrobu domácího kečupu, na vaření domácí sojové omáčky apod. V dnešní době se vedle praktického uchovávání potravin objevují i další důvody zavařování: zdraví a kulinářské zážitky. Co a jak správně zavařovat poradí všem čtenářům autorka kuchařky, Magdalena Wagnerová. Zavařování je jejím koníčkem, a tak se s plnou vervou, ale i důvěrou, můžeme do tohoto kulinářského umu pustit.

Další ze svazků edice Dějiny Evropy zachycuje dvě staletí, během nichž se dosavadní jednota křesťanské Evropy začala drolit. Denys Hay (1915-1994), dlouholetý profesor na univerzitě v Edinburghu a specialista na dějiny italské renesance, přibližuje bouřlivé období evropských dějin poznamenané válkami, náboženskými nepokoji, ale i významnými objevy a cestami, které zásadním způsobem rozšířily obzor Evropanů. Zvláštní pozornost věnuje renesanci a renesanční kultuře, vzniku a rozvoji literatury v národních jazycích, ale i dějinám hospodářským – mezinárodnímu obchodu a bankovnictví, či dějinám církevním – vztahu mezi papežstvím a konciliárním hnutím. Sledovány jsou nejen dějiny „centra“, ale i „periferií“ Evropy – zemí Evropy střední a východní, včetně zemí českých, které právě v tomto období výrazně ovlivnily chod celoevropské historie. Práce D. Haye vyšla v několika vydáních a stala se oblíbenou příručkou evropských dějin dané epochy.

Citáty slavných jsou oblíbenou četbou pro většinu populace. V nabízené knize se seznámíme s moudrými slovy světových osobností, které mají rády zvířata, jako např. Arthur Schopenhauer, Winston Churchill, Martin Buber, Wolfgang Goethe a další. Každý c itát je doplněn nádhernou barevnou fotografií, kterou ocení i milovníci přírodních snímků.

Citáty slavných jsou oblíbenou četbou pro většinu populace. V nabízené knize se seznámíme s moudrými slovy světových osobností, které mají rády zvířata, jako např. Arthur Schopenhauer, Winston Churchill, Martin Buber, Wolfgang Goethe a další. Každý c itát je doplněn nádhernou barevnou fotografií, kterou ocení i milovníci přírodních snímků.

Významný český křesťanský filosof, známý svými pracemi z dějin české filosofie, se ve své drobné knize zabývá jedním ze základních problémů sociální filosofie současnosti – problematikou lidských práv a svobod, tedy problémem zvlášť závažným pro naši spol

Podoby náboženství v americké společnosti mohou fascinovat svou mnohostí až nepřehledností. Autor, dlouhodobě se zabývající vztahem kultury a náboženství, nabízí přehledný klíč: probírá hlavní americké církve a duchovní proudy, jak se postupně objevovaly v amerických dějinách a jak se promítaly do společenského života i do umělecké tvorby, zvláště do literatury a filmu. Jednotlivé „obrazy“ tak poskytují charakteristiku puritánů, kvakerů, evangelikálů či mormonů, mapují vývoj katolicismu, judaismu či buddhismu na americké půdě, zkoumají formy religiozity amerických černochů či podoby novopohanství, ale všímají si rovněž náboženského rozměru zednářství, transcendentalismu či tvorby beatnické generace. Publikace je doplněna bohatým fotografickým materiálem, který autor získal během ročního pobytu v USA.

Ucelená propedeutická příručka zaměřená na studium židovského náboženství, jeho dějin a literatury. Nabízí názorný a jasně uspořádaný základní přehled o oboru, umožňující začátečníkům rychlé proniknutí do disciplíny a pokročilým opakování látky. G. Stemberger, profesor judaistického ústavu vídeňské univerzity, popisuje historické předstupně judaistiky jako vědního oboru, hlavně od počátku 19. století a tzv. „vědy o židovství“, a představuje stěžejní otázky, texty a metody soudobého studia judaistiky. Hlavní části knihy věnuje čtyřem epochám židovských dějin a kultury: době druhého Chrámu (400 př. n. l. – 70 po n. l.), období klasického rabínství s centry v Palestině a Babylonii (do 10. století), středověku s těžištěm v Evropě a novověku. Autor přitom nejprve vymezuje rozsah a charakter epochy a pak referuje o jednotlivých náboženských proudech a jejich literatuře. Publikace je cenná orientací na současný stav oboru: velkou pozornost věnuje stále otevřeným otázkám, nabízí přehledy důležitých adres (možnosti studia, instituce, knihovny), odkazy pro internetové rešerše, glosář, rejstřík a seznam nejdůležitější nové literatury k jednotlivým oddílům, od níž je možné proniknout ke staršímu bádání a k edicím a překladům textů. České vydání není pouhým překladem, ale navíc ukazuje aktuální stav a možnosti studia oboru v České republice.

Ucelená propedeutická příručka zaměřená na studium židovského náboženství, jeho dějin a literatury. Nabízí názorný a jasně uspořádaný základní přehled o oboru, umožňující začátečníkům rychlé proniknutí do disciplíny a pokročilým opakování látky. G. Stemberger, profesor judaistického ústavu vídeňské univerzity, popisuje historické předstupně judaistiky jako vědního oboru, hlavně od počátku 19. století a tzv. „vědy o židovství“, a představuje stěžejní otázky, texty a metody soudobého studia judaistiky. Hlavní části knihy věnuje čtyřem epochám židovských dějin a kultury: době druhého Chrámu (400 př. n. l. – 70 po n. l.), období klasického rabínství s centry v Palestině a Babylonii (do 10. století), středověku s těžištěm v Evropě a novověku. Autor přitom nejprve vymezuje rozsah a charakter epochy a pak referuje o jednotlivých náboženských proudech a jejich literatuře. Publikace je cenná orientací na současný stav oboru: velkou pozornost věnuje stále otevřeným otázkám, nabízí přehledy důležitých adres (možnosti studia, instituce, knihovny), odkazy pro internetové rešerše, glosář, rejstřík a seznam nejdůležitější nové literatury k jednotlivým oddílům, od níž je možné proniknout ke staršímu bádání a k edicím a překladům textů. České vydání není pouhým překladem, ale navíc ukazuje aktuální stav a možnosti studia oboru v České republice.

Mladý zůstane ten, kdo se umí smát, a to i sám sobě. Pokud jdete na návštěvu k lidem ve středním a starším věku a nevíte, co jim koupit, nezapomeňte na tyto brožurky plné úsměvu. Slovní i kreslené vtipy si dělají inteligentní legraci z každodenních staros