Vyšehrad strana 95 z 143

Kristiánova legenda je věnovaná druhému pražskému biskupu Vojtěchovi a patří k nejvzácnějším historickým dílům české literatury. Sepsaná zprvu latinsky koncem 10. století vypráví o životě a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily. Autor této zakladatelské památky, mnich Kristián z rodu Slavníkovců, ji připisuje ve svém prologu svému synovci, druhému biskupu pražskému Vojtěchovi. To znamená, že psal své dílo v posledním desetiletí 10. století a že je to tedy nejstarší historický spis českého autora, psaný ovšem latinsky. Toto rané datování vedlo k dlouhodobým diskusím, jichž se zúčastnilo mnoho historiků a slavistů. Složitou problematikou vzniku, obsahu a autorství této legendy – vyprávějící o pokřtění Moravy Řekem Cyrilem, o jeho obraně slovanské bohoslužby před papežem v Ř ímě, o působení biskupa Metoděje na dvoře Svatoplukově a posléze o sv. Ludmile a sv. Václavu – se významnou měrou zabýval i profesor Jaroslav Ludvíkovský (1895–1984) v četných článcích, studiích a recenzích. V této publikaci přehledně shrnuje výsledky své mnohaleté práce a po letech vydává i latinský text Kristiánovy legendy, o němž se sice mnoho psalo a mluvilo, ale který zůstával pro většinu zájemců prakticky nedostupný. Vydání obsahuje i paralelní český překlad a textovou kritiku. V poznámkách se profesor Ludvíkovský zabývá zejména Kristiánovým stylem a komentuje zvláště ty pasáže, které jednoznačně potvrzují pravost legendy a její datování do 10. století.

Kristiánova legenda je věnovaná druhému pražskému biskupu Vojtěchovi a patří k nejvzácnějším historickým dílům české literatury. Sepsaná zprvu latinsky koncem 10. století vypráví o životě a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily. Autor této zakladatelské památky, mnich Kristián z rodu Slavníkovců, ji připisuje ve svém prologu svému synovci, druhému biskupu pražskému Vojtěchovi. To znamená, že psal své dílo v posledním desetiletí 10. století a že je to tedy nejstarší historický spis českého autora, psaný ovšem latinsky. Toto rané datování vedlo k dlouhodobým diskusím, jichž se zúčastnilo mnoho historiků a slavistů. Složitou problematikou vzniku, obsahu a autorství této legendy – vyprávějící o pokřtění Moravy Řekem Cyrilem, o jeho obraně slovanské bohoslužby před papežem v Ř ímě, o působení biskupa Metoděje na dvoře Svatoplukově a posléze o sv. Ludmile a sv. Václavu – se významnou měrou zabýval i profesor Jaroslav Ludvíkovský (1895–1984) v četných článcích, studiích a recenzích. V této publikaci přehledně shrnuje výsledky své mnohaleté práce a po letech vydává i latinský text Kristiánovy legendy, o němž se sice mnoho psalo a mluvilo, ale který zůstával pro většinu zájemců prakticky nedostupný. Vydání obsahuje i paralelní český překlad a textovou kritiku. V poznámkách se profesor Ludvíkovský zabývá zejména Kristiánovým stylem a komentuje zvláště ty pasáže, které jednoznačně potvrzují pravost legendy a její datování do 10. století.

Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy. Editory svazku jsou Gustav-Adolf Lehmann, vedoucí Ústavu starověkých dějin v Göttingen, a Helwig Schmidt-Glintzer, sinolog, ředitel Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. První ze čtyř částí knihy sleduje postupně významné státy a kultury antického světa – novoasyrskou říši, Írán, starověký Izrael, antické Řecko. Druhá část sleduje dramatické proměny v epoše helénismu počínaje Alexandrovým tažením, třetí pak období dominance Říma a jeho boje se sousedy, především sasánovskou Persií. Čtvrtá a závěrečná část pak obrací pohled k Indii, Číně a dalším oblastem Dálného Východu. Autoři svazku se nesoustřeďují pouze na politické dějiny, ale pozornost věnují i dějinám kulturním a náboženským, jednotlivé kapitoly se věnují klasickému řeckému umění, vědě a technice v období helénismu, náboženství pozdní antiky nebo obchodu a kulturní výměně podél asijské Hedvábné stezky.

Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy. Editory svazku jsou Gustav-Adolf Lehmann, vedoucí Ústavu starověkých dějin v Göttingen, a Helwig Schmidt-Glintzer, sinolog, ředitel Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. První ze čtyř částí knihy sleduje postupně významné státy a kultury antického světa – novoasyrskou říši, Írán, starověký Izrael, antické Řecko. Druhá část sleduje dramatické proměny v epoše helénismu počínaje Alexandrovým tažením, třetí pak období dominance Říma a jeho boje se sousedy, především sasánovskou Persií. Čtvrtá a závěrečná část pak obrací pohled k Indii, Číně a dalším oblastem Dálného Východu. Autoři svazku se nesoustřeďují pouze na politické dějiny, ale pozornost věnují i dějinám kulturním a náboženským, jednotlivé kapitoly se věnují klasickému řeckému umění, vědě a technice v období helénismu, náboženství pozdní antiky nebo obchodu a kulturní výměně podél asijské Hedvábné stezky.

Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy. Editory svazku jsou Gustav-Adolf Lehmann, vedoucí Ústavu starověkých dějin v Göttingen, a Helwig Schmidt-Glintzer, sinolog, ředitel Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. První ze čtyř částí knihy sleduje postupně významné státy a kultury antického světa – novoasyrskou říši, Írán, starověký Izrael, antické Řecko. Druhá část sleduje dramatické proměny v epoše helénismu počínaje Alexandrovým tažením, třetí pak období dominance Říma a jeho boje se sousedy, především sasánovskou Persií. Čtvrtá a závěrečná část pak obrací pohled k Indii, Číně a dalším oblastem Dálného Východu. Autoři svazku se nesoustřeďují pouze na politické dějiny, ale pozornost věnují i dějinám kulturním a náboženským, jednotlivé kapitoly se věnují klasickému řeckému umění, vědě a technice v období helénismu, náboženství pozdní antiky nebo obchodu a kulturní výměně podél asijské Hedvábné stezky.

V knize Barmy a světla ramp popsal autor Wodehous idylický svět humoru, který neztratil ani za dlouhé desítky let nic na svém půvabu. Když se milý Barmy, jinak též Cyril Fotheringay-Phipps, od věštkyně dozvěděl, že vykoná dlouhou cestu, pozná krásnou dívku a do jeho života zasáhne neznámý cizinec, nelenil. Odjel do Ameriky a dlouhou dobu se nedělo nic. Až najednou. Seznámil se s idolem ženských srdcí, hercem Mervynem Potterem, a podědil po strýci. Mervyn Potter z něho s velkorysostí sobě vlastní udělal milionáře a Barmy se nestačil divit, jaký je najednou o něho zájem. Nechce si koupit hotel? Stačí říct. A co takhle investovat do skvělé divadelní show? Zaručený úspěch. Barmyho ovšem zajímá krásná dívka, a když ji skutečně potká, nechá se uvrtat do všeho možného. V tomto zábavném příběhu autor využil svých zkušeností z divadel, pro něž psal, a tak postavy v jeho vyprávění jako by vyskočily z broadwayského divadelního světa čtyřicátých let.

Slavný text z konce antiky, který jeho autor, platónský filosof, křesťan a „poslední Ř íman“ sepsal v žaláři císaře Theodoricha, kde čekal na smrt, již mu vynesly pomluvy od nepřátel. V podmanivých dialozích zaznívají nejhlubší filosofické a životní otázky, na něž Boëthiovi odpovídá zosobněná Filosofie. Jde o jeden z nejkrásnějších a nejzásadnějších textů dějin filosofie, který se v dějinách křesťanského myšlení setkal s širokou recepcí. Autor tu vystupuje jako přesvědčený platonik, jenž si natolik vystačí rozumovými důvody i v těch nejobtížnějších bodech, že si vysloužil podezření, zda byl vůbec doopravdy křesťanem. Jeho úvahy o smrti, životě, osudu a prozřetelnosti dodnes neztratily nic ze svého půvabu.

Praktická příručka stručných portrétů čtenáře seznámí se základními informacemi o světcích a o jejich symbolech, pomocí nichž je znalec dokáže identifikovat. Skoro každý den v roce je zasvěcen některému ze světců či i několika z nich. S jejich jmény se setkáváme na stránkách kalendářů, mnohá z nich nám dokonce připomínají sochy či obrazy, ale o velké většině nevíme vlastně vůbec nic. Praktická příručka stručných portrétů čtenáře seznámí se základními informacemi o světcích a o jejich symbolech, pomocí nichž je znalec dokáže identifikovat. Sestavena podle církevního roku.

Henri Nouwen není českému čtenáři postavou neznámou. Vlivný autor duchovní literatury, spojující osobní zkušenosti s nejhlubšími myšlenkami křesťanství i jiných spirituálních a náboženských tradic, v knize Duchovní život jako cesta ukazuje tři fáze pohybu člověka k dosažení zralého lidství, zdravých vztahů s druhými lidmi a osobního vztahu s Bohem v modlitbě. Tato cesta růstu vede od zraňující osamělosti k plodné a duchovně plné samotě, od nepřátelství a agresivity k otevřené pohostinnosti, od iluzí a sentimentality ve vztahu k Bohu až k nalezení osvobozující otevřenosti v modlitbě. Henri Nouwen doplňuje svůj výklad moudrými vyprávěními z řady náboženských tradic, od klasiků křesťanských (Thomas Merton, Chalíl Džibrán, pravoslavné hnutí hésychastů) až po příběhy zenové. Připojen je i samostatný autobiografický text „Za zrcadlem“, který líčí autorovu vážnou nehodu a novou, proměňující zkušenost s Bohem na prahu smrti.

Knihu Šťastný domov napsal Jaroslav Hašek. „Chceš se zb láznit? ! Čti Šťastný domov! “ Tak by mohl znít reklamní slogan k jedné z delších povídek Jaroslava Haška. Je to příběh muže, který se ožení s půvabnou a milou dívkou, ovšem vášnivou čtenářkou časopisu Šťastný domov. „Šťastný domov přináší domovům štěstí!“ volá hlavní hrdina v závěru. Dospěl k tomu složitou cestou, lemovanou domácí strojní výrobou párátek, tácem, ukutěným jeho manželkou z klavíru, za tím účelem zakoupeného, léčením bezvědomí v sudu, neboť „výpary z kyselého zelí brání mdlobě“. Na první pohled je Haškova povídka pouze skvělou satirou (dodnes aktuální) na nejrůznější mediální Paty a M aty, kteří čtenářům dávají všelijaké praktické i „praktické“ rady. Ovšem Haškův humor ve Šťastném domově obsahuje prvky absurdity, jež se v umění programově objevují až mnohem později. A to absurdity mazaně (u H aška se nesluší říci rafinovaně) propojené s prvky zdánlivě všedního života.

Básník Jiří Orten se nedožil vysokého věku a svým dílem, které většinou vyšlo posmrtně, zůstává básníkem mládí.

Básník Jiří Orten se nedožil vysokého věku a svým dílem, které většinou vyšlo posmrtně, zůstává básníkem mládí.

Portobello – barvitá ulice se zvláštní atmosférou v londýnské čtvrti Notting Hill. Sem umístila Ruth Rendellová děj svého dalšího zajímavého románu, v němž zdánlivě nepodstatná náhoda spouští řetězec událostí, které se nedají zastavit. Když majitel galerie Eugene Wren najde na ulici obálku s penězi, neodevzdá ji policii, ale vyvěsí oznámení, aby mu ten, kdo ji ztratil, zavolal. Tento vzkaz propojí životy naprosto odlišných lidí, každý z nich má svá tajemství, obsese, problémy, sny, zoufalá přání. Ruth Rendellová opět svým strhujícím způsobem nahlíží do zákoutí lidských osudů.

Portobello – barvitá ulice se zvláštní atmosférou v londýnské čtvrti Notting Hill. Sem umístila Ruth Rendellová děj svého dalšího zajímavého románu, v němž zdánlivě nepodstatná náhoda spouští řetězec událostí, které se nedají zastavit. Když majitel galerie Eugene Wren najde na ulici obálku s penězi, neodevzdá ji policii, ale vyvěsí oznámení, aby mu ten, kdo ji ztratil, zavolal. Tento vzkaz propojí životy naprosto odlišných lidí, každý z nich má svá tajemství, obsese, problémy, sny, zoufalá přání. Ruth Rendellová opět svým strhujícím způsobem nahlíží do zákoutí lidských osudů.

Známý libanonský autor Chalíl Džibrán (1883–1931) svým nezaměnitelným, poeticko-mystickým rukopisem oživuje osobnost Ježíše Nazaretského. Ve své knize se snaží podívat na postavu Bohočlověka očima těch, kteří se s ním setkali a kteří vydávají svá nejrůznější svědectví o jeho životě. V jednotlivých kapitolách o něm vyprávějí jeho učed­níci, následovníci, ženy, aristokraté, učenci, kupci, ale i oponenti a nepřátelé, v jejichž vzpomínkách probleskují novozákonní zprávy a výroky. Vyprávění jednotlivých postav se však Džibránovi stávají především prostorem pro vlastní úvahy, v nichž se nejen vyznává z niterného vztahu k Synu člověka, ale také rozjímá o mnoha věčných tématech lidského života. Každá z kapitol je tak, podobně jako promluvy slavného Džibránova Proroka, vždy konkrétním zrcadlem vztahu světa, člověka a Boha.

Příchodem Hunů do Evropy ve 2. polovině 4. století po Kr. vyvrcholilo tzv. velké stěhování národů. Noví nájezdníci, vynikající jízdní lukostřelci, si začali podmaňovat „barbarský“ svět od Černomoří a dolního Podunají až k hornímu Dunaji.Nová kniha autorky úspěšné práce Stěhování národů Jarmily Bednaříkové hledá odpovědi na otázky, odkud Hunové přišli, jaká byla jejich původní společnost a kultura v Asii i proč v Evropě zapůsobili tak apokalyptickým dojmem. Představuje prameny, které zachytily jejich historii a způsob života. Sleduje ničivé hunské vpády na území římského Východu a dlouhodobou spolupráci Západořímanů s Huny, která však skončila největší bitvou doby velkého stěhování národů. Všestranně popisuje život v evropské hunské říši, soustřeďuje se na velké osobnosti 5. století, zejména na postavu hunského krále Attily, který se v r. 451 vypravil na své tažení za ovládnutím světa, a jeho přítele a pozdějšího soupeře, „posledního Římana“ Aëtia. Kniha se zabývá tradicí Hunů, Attily a Aëtia v evropské minulosti i současnosti. Jaký byl „Bič Boží“ v sedle rychlého koně a jak jej viděla staletí po jeho smrti? Jaký podíl měli Hunové na úpadku římské říše a jaký na počátcích vývoje středověké Evropy?