Vyšehrad strana 95 z 111

Kniha Architekti křesťanského středověkého vědění je prvním dílem trilogie Cesty evropského myšlení, v níž chce autor zachytit duchovně dějinotvorné události procesů evropského myšlení, jeř je v historii filosoficky vymezeno díly Augustina Aurelia a Gottfrieda Wilhelma Leibnize. V prvním díle představuje pohyb a proměny filosofického myšlení od počátku 6. stol. zhruba do 2. pol. 14. stol. Výklad je vymezen jmény dvou pronásledovaných myslitelů - Boethia, jenž byl na příkaz krále Theodoricha uvězněn a posléze popraven, a Mikuláše z Autrecourtu, vypuzeného z pařížské univerzity poté, co bylo jeho učení odsouzeno v Avignonu a jeho spisy spáleny před shromážděnou pařážskou univerzitní obcí.

„Jsi zvěstovatel sebe sama a věže, kterés’ vystavěl, nejsou než základy tvého většího Já. A toto Já bude též toliko základem. I já jen zvěstuji sám sebe, neboť stíny, jež se přede mnou dlouží za úsvitu, shromáždí se u mých nohou v hodině polední. A jiný úsvit vrhne přede mne nový stín, a také on bude o polednách posbírán. Vždy jsme byli sami sobě zvěstovateli, a vždy i budeme. Vše, co jsme shromáždili a co ještě shromáždíme, to vše bude jen símě polí dosud nezoraných. My sami jsme pole i oráč, sběrač i sklizeň.“

Jak využívat moderní i klasickou techniku v kuchyni vám poradí právě vyšlá kuchařka zkušené autorky.

V dalším příběhu anglického autora Petera Tremaynea se čtenáři znovu setkají s hlavní postavou těchto vyprávění, sestrou Fidelmou. Bývalá příslušnice klíštera sv. Brigid v Kildare, řeholnice Fidelma, je žena výjimečná i ve svobodomyslném Irsku sedméh o století. Dosáhla vysokého vzdělání a stala se dálaigh, advokátkou soudního dvora. Opravňuje ji to k vyšetřování zločinů, může vystupovat jako žalobkyně i jako obhájkyně a někdy i vynášet rozsudky. Příběh Dým ve větru se odehrává v době, kdy Fidelma se saským bratrem Eadulfem, který ji věrně na cestě dobrodružství provází, putuje do Canterbury, města vévodícího anglosaským královstvím. Bouře je přinutila přistát na pobřeží království Dyfed a dl ouho nepotrvá a ocitnou uprostřed událostí, jež vyvolala vražda mladé dívky. Po nejrůznějších svízelích nakonec Fidelma s Eadulfovou pomocí pravého viníka odhalí.

Životní příběh majora Jaromíra Nechanského.

Unikátní publikace Přemysla Ruta, hudebníka, spisovatele, divadelníka, profesora na pražské DAMU o české písni jako součásti kulturní tradice. Z bohatě rozvětveného rodokmenu české písničky se autor antologie Přemysl Rut, sám hudebník, spisovatel, di vadelník a profesor na pražské DAMU, soustředil na tradici písní, které vznikaly v prostředí literárním a divadelním (včetně literárních kabaretů a divadel malých forem) od národního obrození až do osmdesátých let minulého století. Ač nesledovaly pře devším komerční cíle a nepachtily se za okamžitou popularitou, přece se mnohým z nich podařilo překročit místo i dobu svého vzniku a stát se významnou, občas dokonce určující součástí české kultury. Unikátní publikace nabízí tři stovky písní, jejichž slovesné i hudební hodnoty by mohly dodnes lákat nejen k četbě, ale též k interpretaci. Vychází s notovým záznamem nápěvů a s harmonickými značkami.

Autor si na základě svých zkušeností z války na Balkáně, ale i zkušeností obecnější povahy, klade otázku smyslu víry v ukřižovaného Mesiáše, který přikazuje milovat bližního a blahoslaví pokorné, otázku, na niž máme hledat odpověď uprostřed zabíjení,

Novým vydáním slavného románu Ohně na planinách navazujeme na dlouhou vyšehradskou tradici vydávání japonské literatury. Pozoruhodná kniha japonského autora Šohei Óoky je zasazena do roku 1944, kdy japonská armáda čelila americké invazi na Filipínách. Špatné zásobování, nedostatek léků i hmotné podpory přivedly ustupující japonské jednotky na pokraj vyčerpání i k naprostému morálnímu rozkladu. Vojáci se rozprchli do hor s vyhlídkou na smrt hladem nebo vlastní rukou, resp. k tomuto účelu přiděleným granátem; nechat se zajmout bylo dle kodexu japonské císařské armády nepřijatelné. Hrdinou románu Ohně na planinách je svobodník Tamura, nemocný tuberkulózou, kterého zapudila vlastní jednotka a odmítl polní lazaret, a tak je odsouzen k deprimující izolaci od světa lidí. Ponechán sobě samému protlouká se filipínskou džunglí v neustálém ohrožení života, s nepatrnou nadějí na záchranu. Šóhei Óoka v tomto psychologickém románu prozkoumává hranice lidství, líčí příběh člověka v mezní situaci, kterého hlad, samota a beznaděj přivedou na okraj šílenství. Ohně na planinách jsou jednou z nejpůsobivějších výpovědí o zrůdnosti války ve světové literatuře.

Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy. Editory svazku jsou Gustav-Adolf Lehmann, vedoucí Ústavu starověkých dějin v Göttingen, a Helwig Schmidt-Glintzer, sinolog, ředitel Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. První ze čtyř částí knihy sleduje postupně významné státy a kultury antického světa – novoasyrskou říši, Írán, starověký Izrael, antické Řecko. Druhá část sleduje dramatické proměny v epoše helénismu počínaje Alexandrovým tažením, třetí pak období dominance Říma a jeho boje se sousedy, především sasánovskou Persií. Čtvrtá a závěrečná část pak obrací pohled k Indii, Číně a dalším oblastem Dálného Východu. Autoři svazku se nesoustřeďují pouze na politické dějiny, ale pozornost věnují i dějinám kulturním a náboženským, jednotlivé kapitoly se věnují klasickému řeckému umění, vědě a technice v období helénismu, náboženství pozdní antiky nebo obchodu a kulturní výměně podél asijské Hedvábné stezky.

Gnóze neboli náboženství „poznání“ či „vědění“ (řec. gnósis) představuje významný nábožensko-filosofický proud pozdní antiky s kořeny v židovském mudrosloví a apokalyptice, íránsko-zoroastrovských náboženských představách a řeckém myšlení. Ve svébytné interpretaci převzala gnóze i dědictví křesťanské, a tak se v prvních staletích po Kr. stala jeho vážnou konkurentkou a nutila je k neustálé obhajobě a zkoumání vlastního učení. Některé gnostické motivy kromě toho ovlivnily evropské duchovní dějiny, zejména teosofii, filosofii a mystiku. Zásadní podnět bádání o gnózi dalo v polovině 40. let 20. století nalezení koptských gnostických textů poblíž egyptského Nag Hammádí (ty nyní vycházejí v komentovaném překladu i v češtině). Jedním z nejvýznamnějších plodů tohoto bádání se stala kniha z pera známého religionisty prof. Kurta Rudolpha. Jeho Gnóze dodnes představuje spolehlivou a ve svém záběru nepřekonanou práci, opírající se – kromě zpráv nejstarších křesťanských „heresiologů“ — zejména o důkladnou znalost řeckých a koptských rukopisných dokladů. Kniha je rozčleněna do tří částí, z nichž první podává přehled antických pramenů a moderního bádání o gnózi, druhá se pokouší o charakteristiku gnostického myšlení a náboženské praxe a třetí se zabývá otázkou inspirační zdrojů a vývoje. Kapitoly jsou přehledné a spletitou problematiku podávají stručně, čtivě a přitom fundovaně. Spolu s oblíbenou Písní o perle Petra Pokorného doplňuje tato kniha naši znalost duchovního vývoje v raných křesťanských staletích.