Vyšehrad strana 94 z 143

Po Ťü-i, dosud považovaný za jednu z velkých stálic na klenbě čínského básnictví, žil v první polovině devátého století, tedy v tchangské epoše, kdy tato poezie vrcholí.V PoŤü-iově pohledu a postoji se harmonicky doplňuje intelektuální potence a zároveň sentiment, přičemž to obojí nekontrastuje, ale harmonicky se doplňuje - připomíná to pozdní osmnácté století v Evropě a ukazuje, že evropský a čínský duch se často pohybovaly po obdobně vymezených drahách.

Dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu. Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku. Autorka vychází nejen z odborné literatury, ale především z vlastních výzkumů, takže v mnohém přináší i nové skutečnosti a osobité pohledy na toto období, kdy mezi jiným přišli do české kotliny i naši slovanští předkové.

Po Ťü-i, dosud považovaný za jednu z velkých stálic na klenbě čínského básnictví, žil v první polovině devátého století, tedy v tchangské epoše, kdy tato poezie vrcholí.V PoŤü-iově pohledu a postoji se harmonicky doplňuje intelektuální potence a zároveň sentiment, přičemž to obojí nekontrastuje, ale harmonicky se doplňuje - připomíná to pozdní osmnácté století v Evropě a ukazuje, že evropský a čínský duch se často pohybovaly po obdobně vymezených drahách.

Biografie Robert Redford z pera spisovatele a dramatika Michaela Feeney Callana přibližuje jednu z nej­výraznějších osobností naší doby Roberta Redforda. Sleduje životní a uměleckou dráhu tohoto herce od neklidného dětství přes filmové začátky i těžké osobní chvíle, umělecké úspěchy i prohry, přátelství a milostné vztahy. Otevřený pohled do světa filmu vypovídá i o tom, jak je těžké stát se ve své profesi jedním z nejlepších

Historik Jan Rychlík, profesor českých, slovenských a československých dějin na Univerzitě Karlově, vyučující řadu let také na Univerzitě Mateja Bela v Trnavě, byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti. Díky svému dlouholetému zájmu nejen o slovenskou politiku, ale obecněji o otázky národa a nacionalismu v moderních evropských dějinách, např. v dějinách balkánských národů, spojuje podrobnou znalost složitých jednání s vhledem do podstaty česko-slovenského vztahu, pro nějž byla od počátku typická jistá disproporce. Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Proces zániku Československa se odehrál sice pokojnou cestou, ale proti vůli většiny obyvatelstva a nikoli bez závažných následků pro běžný život, například obyvatel příhraničních oblastí. Kniha Jana Rychlíka na příkladu z našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21. století aktuální a hodné pozornosti, jak potvrzuje mimo jiné současný vývoj v Belgii či Velké Británii.

Shakespearovy Sonety jsou především knihou lásky, a možná právě proto vycházejí od roku 1609, kdy vyšly prvně, neustále, jak v originále, tak i v mnoha překladech.

Respektovaný ekonom a pravidelný přispěvatel listu The New York T imes Paul Krugman se znovu vrací k tématu současné světové ekonomické krize, jemuž věnoval už několik svých předchozích prací. Tentokrát mu nejde v první řadě o určení jejích příčin a rozpoznání varovných signálů v minulosti, jež by mohly být poučením pro budoucnost. Obrací se zde naopak k aktuálním praktickým úkolům, jež by mohly vést k pozitivnímu vyřešení stávající komplikované situace, jež vidí mimo jiné ve větší aktivní účasti státu na ekonomickém dění. Kniha je psána každému srozumitelným jazykem a opět potěší jasností a vtipem, jež jsou pro Krugmana typické.

Název knížky rozhovorů, ve které novinářka, publicistka a spisovatelka Libuše Koubská vyzpovídala spisovatele, scenáristu, dramatika, překladatele a novináře, bývalého politického vězně a pozdějšího předsedu PEN klubu Jiřího Stránského, zcela odpovídá laskavé povaze pana Stránského. V knize skromně vypráví o svém životě a životních postojích, o zkušenostech z doby věznění v pracovních táborech, i své touze psát a vyjadřovat se ke společenským a kulturním otázkám. Jiří Stránský byl od dětství skautem a je jím pořád, proto také jeho hlavním životním krédem je pravdomluvnost. Kniha významně obohatí řadu rozhovorů s lidmi, kteří v českém kulturním životě zanechávají výraznou stopu.

Gustav Meyrink patří k nejznámějším německy píšícím autorům, jejichž dílo významně spoluutvářela atmosféra staré Prahy. Meyrink proslul svými texty, v nichž se poetická fantazie snoubí s magicko-mystickým pojetím světa, jehož byl oddaným a obeznalým vyznavačem. Povídka Mistr L eonhard patří bezesporu k těm nejpozoruhodnějším. Podmanivý příběh faustovského starce-filosofa, jenž v horečnatých vzpomínkách na své mládí uzavírá jeden kruh svého pozemského putování, nezklame nikoho z milovníků meyrinkovského tajemna.

Výběr překladatelky a přední znalkyně Exupéryho díla u nás Věry Dvořákové může být tím nejvhodnějším úvodem pro ty čtenáře, kteří se s Citadelou dosud nesetkali, stejně tak jako připomenutím mnoha z nejoblíbenějších míst knihy pro ty, kdo kouzlu Exupéryho díla již podlehli. Knihu doprovázejí ilustrace Jaroslava Róny.

V pořadí druhý román se sestrou Fidelmou zavádí čtenáře do Říma. Zde je Fidelma bez bratra Eadulfa a musí si poradit s řešením záhadné vraždy sama. Sám autor se vrátil v čase zpátky v dalším nedávno vydaném románu Spatřit plavého koně, který na druhý případ sestry Fidelmy časově navazuje.

Prvorozený Samuel přišel kvůli maceše a jejímu čerstvě narozenému synovi o dědický nárok a stal se v rodné tvrzi nežádoucím. Než aby přistoupil na to, že se bude věnovat církevní kariéře ve vzdálené Pešti, rozhodne se uprchnout. Útočiště hledá u svého strýce, transylvánského velmože Aybarse Egerváriho, proslulého svou krutostí. Očekává, že na jeho hradě najde klid i náklonnost Egerváriho sebevědomé dcery Erzsébet. A snad se jednou bude moci vrátit domů – jako dědic. Místo toho se však stává svědkem únosů dětí a je zatažen do vztahů poznamenaných dědičným šílenstvím. Ale záleží vůbec na osudu jednoho člověka nebo jednoho panství? Konec světa se blíží a s ním jezdci Apokalypsy. Ordál není jen zkouškou Samuela Sigraye – ordál přinášejí Tataři. A ohni čelí celá Evropa.

Pavel Rychetský, stávající předseda Ústavního soudu, někdejší generální prokurátor České republiky, místopředseda federální a později i české vlády pro legislativu a senátor patří k nejrespektovanějším osobnostem na naší politické scéně. V rozhovoru, který s ním vedl novinář Lidových novin specializující se na tematiku práva a spravedlnosti Tomáš Němeček, se ale Pavel Rychetský představuje také ve své méně připomínané roli předlistopadové – jako jeden z prvních signatářů Charty 77 a její právní expert, aktivní v samizdatové publicistice, v listopadu 1989 jeden ze zakladatelů Občanského fóra. Vzpomínky na předlistopadou dobu tvoří první část knihy, na ně pak navazují úvahy o demokracii a právním systému po roce 1989. Do jaké míry se „útěk před právníky“ v období naší polistopadové transformace dodnes projevuje v politickém a společenském životě? Jaká byla role polistopadových vlád, především vlád Václava Klause a Miloše Zemana? Jaká je role Ústavního soudu coby poslední instance ochrany ústavnosti? Na tyto a další otázky hledá odpověď knižní rozhovor s jedním z našich předních odborníků v oblasti práva.

Prvorozený Samuel přišel kvůli maceše a jejímu čerstvě narozenému synovi o dědický nárok a stal se v rodné tvrzi nežádoucím. Než aby přistoupil na to, že se bude věnovat církevní kariéře ve vzdálené Pešti, rozhodne se uprchnout. Útočiště hledá u svého strýce, transylvánského velmože Aybarse Egerváriho, proslulého svou krutostí. Očekává, že na jeho hradě najde klid i náklonnost Egerváriho sebevědomé dcery Erzsébet. A snad se jednou bude moci vrátit domů – jako dědic. Místo toho se však stává svědkem únosů dětí a je zatažen do vztahů poznamenaných dědičným šílenstvím. Ale záleží vůbec na osudu jednoho člověka nebo jednoho panství? Konec světa se blíží a s ním jezdci Apokalypsy. Ordál není jen zkouškou Samuela Sigraye – ordál přinášejí Tataři. A ohni čelí celá Evropa.

Jaroslav Seifert, přední český básník a první nositel Nobelovy ceny za literaturu, ukončil svou alegorickou protiokupační tvorbu sbírkou Kamenný most ( 1944). Jedná se o pět romancí oslavující krásu Prahy.

Šlechtici, kteří se r. 1318 sejdou na hradě Zlenicích, aby srovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se již zpočátku svého rokování nepohodnou, a tak poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, padá vlastní podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští. Kromě postavy ,,detektiva“ Petra Ptáčka, která je smyšlená, jsou všechny postavy historicky doložené. Radovan Šimáček prostudoval řadu historických materiálů, aby se mu podařilo vystihnout dobu počátku 14. století, posázavskou krajinu v onen čas i způsob myšlení lidí, kteří vládu Jana Lucemburského zažili.