Vyšehrad strana 94 z 111

Další vydání slavného Werflova románu "Píseň o Bernadettě".  Nesmrtelný román na základě faktů vypravuje o životě chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Z německého originálu přeložila Jitka Fučíková. Kniha slavného pražského rodáka Píseň o Bernadettě je vlastně dokumentárním románem, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří, kterému bylo sesláno zjevení tajemné Dámy, i o vzestupu Lurd jako posledního útočiště nevyléčitelně nemocných. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie. O pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: „V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu-li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadettě, a to dříve, než se pustím do nějaké jiné práce...“  

Příběh emancipované šlechtičny Jedna z „žen české renesance“, dcera nejvyššího kancléře Českého království Vratislava z Pernštejna a španělské dámy Marie Manrique de Lara, manželka nejprve jihočeského magnáta Viléma z Rožmberka, poté vůdčí postavy české katolické šlechty Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic, je jakýmsi prototypem šlechtičny sklonku renesance a nástupu nové, barokní doby. Polyxena z Lobkovic (1566–1642) v monografii historičky Marie Ryantové vystupuje jak ve své roli představitelky nejvyšší šlechty českých zemí, správkyně svých statků, která uměla v případě potřeby sama úspěšně hospodařit, ale i ženy politicky aktivní. Asi nejvíce se takto zapsala do obecného povědomí tím, že po pražské defenestraci v roce 1618 ukryla ve svém domě svržené královské místodržící Slavatu a Martinice. Kniha M. Ryantové ukazuje i další z důležitých tváří Polyxeny, její katolickou zbožnost, kterou sdílela se svým druhým manželem a jejíž odvrácenou stranou bylo nesmlouvavě přísné zasahování proti nekatolíkům na vlastních panstvích po porážce stavovského povstání.

Stále živé otázky a odpovědi Druhého vatikánského koncilu Při výročí uzavření Druhého vatikánského koncilu se specialista na církevní, kulturní a sociální dějiny zamýšlí nad řadou otázek, včetně té základní, jaké je místo koncilu v dějinách církve a západní společnosti druhého milénia. Jak je to s otázkou změny, vývoje, kontinuity a diskontinuity v dějinách církve? Opravdu byl koncil „jenom“ pastorální, nikoliv doktrinální? Co znamenal program hermeneutiky kontinuity a reforma reformy přelomu první a druhé dekády třetího tisíciletí? Kdo, proč a jak připravil a uskutečnil koncil? Jak je to doopravdy s „problematickým“ učením koncilu, například náboženskou svobodou? A kde ve všech těch často velmi lidsky vedených zápasech a sporech hledat vanutí a řízení Ducha a je v možnostech historické vědy se o to pokusit? Jaká jsou měřítka a znamení „úspěšnosti“ církve či „zdravého vývoje“ a může i velká a stabilní církev odumřít a zaniknout? Diskuze o koncilu nabízí možnost dotknout se řady zásadních životních otázek existence církevního společenství a antropologicky univerzálních problémů náboženského života vůbec s přesahy do mnoha dalších disciplín a oborů.

„Towles prostřednictvím tohoto elegantního, svižného dobového díla přivádí k životu černobílý Manhattan třicátých let, tak jak jej známe z filmů z období zlatého věku Hollywoodu.“ – The New York Times Book Review Čtenáři i kritikou oslavovaný román z prostředí newyorské smetánky třicátých let minulého století, který dává vzpomenout na to nejlepší z děl F. Scotta Fitzgeralda. Pětadvacetiletá Katey nemá na konci roku 1937 příliš důvodů k oslavám, a tak si s kamarádkou naplánuje klidný silvestrovský večer v zapadlém jazzovém baru. Náhodné setkání s úspěšným bankéřem Tinkerem, který v baru hledá svého bratra, jí však naprosto změní život. Od onoho osudného Silvestra pak sledujeme Kateyinu klikatou cestu mezi newyorskou smetánku, poznáme pozlátko i bídu „lepší společnosti“ a nahlédneme do duše neobyčejné dívky s ještě neobyčejnějším osudem. Amor Towles se v románu Pravidla zdvořilosti pokouší o zdánlivě nemožné – očima ženy v něm probouzí dávno zaniklý svět se všemi jeho nepsanými zákony a zásadami, které něžnému pohlaví nedávaly příliš šancí na seberealizaci a úspěch. Období třicátých let minulého století se mu však daří vykreslit s obdivuhodnou živostí a čtenář se zvědavostí sleduje, kam až se Katey za pomoci šťastných náhod i vlastních schopností podaří vystoupat.

Zamyšlení při příležitosti 500 let od zahájení reformace. Ačkoliv se neshodnou na pozitivním či negativním hodnocení, církevní, kulturní a sociální historici různých konfesí a světonázorů sdílejí přesvědčení o zásadním významu reformace pro další vývoj západní civilizace a křesťanské víry. Výročí 500 let od zahájení reformace zveřejněním 95 Lutherových tezí představuje příležitost reflektovat mnohostranné dopady změn vyvolaných reformací s dostatečným odstupem. Mezi ty nejdůležitější otázky patří: Jak souvisí konfesní proměny 16. století s nástupem Západu k mocenské, technologické a nakonec kulturní dominanci novověku a moderny? Lze prokázat spojení mezi vznikem konfliktní plurality 16. století, nenávistně rozděleného křesťanstva s procesem sekularizace západní společnosti? Autor knihy, církevní a sociální historik, na základě svého studia vyjadřuje přesvědčení, že právě ve vývoji 16. století lze hledat kořeny současné krize nejen tradičních křesťanských církví, ale rovněž celé západní civilizace.

Kniha vychází u příležitosti 500. výročí vzniku německé reformace S úvodem Martina Wernische Svazek představuje kratší, avšak obsahově závažné texty německého reformátora. Cílem výboru je ukázat Lutherovo myšlení v jeho vývoji v čase i v jeho tematické rozmanitosti. Ve svazku se tak objevují texty z raného, středního i pozdního autorova období, polemické spisy proti scholastice, odpustkům, bouřícím se sedlákům či Turkům, stejně jako pojednání věnované manželství, Večeři Páně, přípravě na smrt, rozjímání nad smyslem Kristova utrpení a další, jakož i některé texty k tématům biblistickým. Výbor doplňuje zasvěcená úvodní studie z pera historika reformace Martina Wernische.  

Souboj nemilosrdných vojevůdců v druhé makedonské válce Po bitvě u Zamy se Římané už vidí v roli neporazitelné velmoci starověkého světa. Jejich řady však prořídly a oslabení hodlá využít charismatický vůdce Filip V. Makedonský, který chce své říši navrátit ztracenou slávu z dob Alexandra Velikého. Překážkou v cestě mu je ale mladý ctižádostivý římský konzul Flaminius, jenž cítí příležitost stát se nejproslulejším vojevůdcem v historii. A nic ho v cestě za slávou nezastaví…

Tomáš Etzler (* 1963) je český novinář, který v letech 2007 až 2014 působil jako stálý zpravodaj České televize v Číně. V roce 1999 začal pracovat pro CNN jako editor zpráv a poté působil pět let jako válečný zpravodaj CNN na Haiti, v Iráku a v Afghánistánu. Za svou práci obdržel řadu ocenění včetně Ceny Emmy, kterou získal jako první Čech v roce 2008. Během svého působení v Číně připravil a prezentoval přes pět set reportáží a živých vstupů.     Jindřich Šídlo (* 1972) je český novinář a politický komentátor. Dlouhodobě působil v týdeníku Respekt a v deníku MF DNES, dále řídil domácí zpravodajství v Hospodářských novinách a v České televizi. Od roku 2016 působí v redakci videozpravodajství portálu Seznam Zprávy, kde uvádí satirický pořad Šťastné pondělí. V roce 2007 získal Cenu Ferdinanda Peroutky, v roce 2013 pak Novinářskou cenu za nejlepší komentář. Za svůj internetový pořad obdržel v roce 2018 ocenění Křišťálová lupa.  

Nové grafické zpracování obsáhlé antologie, kterou ze Skácelova dnes již klasického díla sestavil literární kritik a historik Jiří Opelík. Tento výbor umožňuje představit Skácela jako básníka silné vnitřní kontinuity, jehož poezie se sice neustále proměňuje, ale přesto zůstává pro čtenáře nezaměnitelná. Základem této niterné kontinuity je konkrétní a zároveň přirozený čas a prostor jeho básní, který se stává základem pro vrstvení dalších obrazů a významů. Knihu doprovázejí ilustrace Pavla Sukdoláka.

Desmond Shum pochází z rodiny, která po čínské kulturní revoluci čelila perzekucím. Přesto se především díky kontaktům s vrcholnými představiteli komunistické strany pustil do podnikání. Spolu se svou ambiciózní ženou Whitney Duan vybudovali obrovskou firmu a zapsali se mezi čínské miliardáře. Po nějaké době se však rozvedli a v roce 2017 Whitney zmizela. Tohle je jejich příběh – příběh závratného bohatství, moci, korupce a pomsty z moderní Číny.

Velitelé římských legií neustále odkládají konfrontaci s kartaginskou armádou, ale Hannibalovi se podaří je vyprovokovat k boji pomocí lsti. Nejdříve u Trasimenského jezera a poté u Kann, kde v srpnu 216 př. Kr. zasadí početně mnohem silnější římské armádě zdrcující porážku. Na bojišti položí život téměř 50 000 Římanů a tato bitva se zapíše do dějin jako jedna z nejkrvavějších. Další dramatické osudy hrdinů z prvního dílu: Hanna, Quinta a Aurelie.

Jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti, tibetský duchovní vůdce dalajlama, předkládá v této knize výsledek svých celoživotních úvah o člověku, jeho životní cestě a hodnotách, které mu mohou pomáhat. Ačkoli čerpá ze zdrojů vlastní náboženské tradice, jeho pojetí etiky překračuje hranice náboženství a je univerzálně srozumitelné a přijatelné. Základními kameny jeho etického systému je soucítění, které je vlastní všem lidským bytostem, ale také kritické myšlení a spravedlnost.