Vyšehrad strana 92 z 111

Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a blízký spolupracovník a rádce císaře Karla IV., patří bezesporu k nejznámějším postavám českých středověkých dějin. Kniha přední české medievalistky, znalkyně především církevních dějin, profesorky Zdeňky Hledíkové, představuje Arnošta z Pardubic nejen v jeho roli „pravé ruky“ Karlovy, ale také a v první řadě jako neúnavného a kreativního organizátora a reformátora života církve i společnosti, který svým zápalem jako by předznamenal reformní horlivost předhusitské a husitské doby. Z. Hledíková na základě množství dobových pramenů přibližuje vzdělání a duchovní svět Arnoštův, jeho evropský rozhled i respekt, kterému se těšil v celoevropském kontextu, ale i intimní stránky jeho osobnosti – a mentalitu jeho zbožnosti. Bohatě je sledován odraz Arnoštovy osobnosti a působení v soudobém umění, jeho podíl na stavbě pražské katedrály, stejně jako doklady úcty, jíž se této mimořádné postavě dostávalo po její smrti.

Studená válka charaktrizovala světové dění v druhé polovině 20. století. V tomto časovém období se mezinárodní krize, vyvolané soupeřením dvou mocenských bloku, střídaly s relativně klidnými roky, kdy čas konfrontace vystřídalo "détente". Publikace Horké krize studené války je věnována oněm časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize v letech 1948-1949 souvisela se sovětskou blokádou přístupových cest do Západního Berlína, na Dálném východě vyvolala snaha severokorejského režimu o násilné sjednocení rozděleného poloostrova horkou korejskou válku a suezská krize v roce 1956 souvisela s krizí koloniální politiky Velké Británie a Francie. Zřejmě nejnebezpečnější byla Karibská krize v r. 1962, kdy Sověti bezprostředně ohrozili Spojené státy svojí raketo-jadernou přítomností na Kubě. Vedle těchto krizí, jejichž aktéři skutečně balancovali na okraji celosvětového válečného konfliktu, provázely studenou válku dílčí střety, které de facto byly zástupnými konflikty obou supervelmocí. Nálevkova publikace je z velké části založena na odtajněných pramenech ze sovětských a severoamerických archivů a navazuje na jeho předchozí publikace Studená válka a Karibská krize.

O máločem se dnes mluví tolik jako o muslimech v Evropě – zpravidla ale v souvislosti s tématy, jako je terorismus, integrace a problémy soužití. Zato o ženách muslimkách se mluví málo. A když, bývá jejich obraz redukován na „utiskovanou ženu v domácnosti“. Ve své nové knize Magdaléna Frouzová přináší příběhy žen, které se narodily nebo strávily nějakou část svého života v Evropě. Ukazuje, jak rozličné jsou jejich životní styly, názory na svět, stupeň integrace, postoj k Evropě, a že je nemožné je považovat za homogenní skupinu. Zároveň skládá mozaiku mentalit a kultur evropských národů. O svém životě „muslimky v Evropě“ hovoří mezi jinými slavná módní návrhářka z Velké Británie, senátorka z Belgie, oběť dívčí obřízky z Rakouska, starší žena, která obětovala celý život v Německu boji za svou vlast, přítelkyně atentátníka z 11. září 2001, muslimka provdaná za Čecha, muslimská feministka, oběť nuceného sňatku a další. Mezi autorkami je i Petra Procházková, Amel Boubekeur nebo Imtaz Khaliq.

Podoby náboženství v americké společnosti mohou fascinovat svou mnohostí až nepřehledností. Autor, dlouhodobě se zabývající vztahem kultury a náboženství, nabízí přehledný klíč: probírá hlavní americké církve a duchovní proudy, jak se postupně objevovaly v amerických dějinách a jak se promítaly do společenského života i do umělecké tvorby, zvláště do literatury a filmu. Jednotlivé „obrazy“ tak poskytují charakteristiku puritánů, kvakerů, evangelikálů či mormonů, mapují vývoj katolicismu, judaismu či buddhismu na americké půdě, zkoumají formy religiozity amerických černochů či podoby novopohanství, ale všímají si rovněž náboženského rozměru zednářství, transcendentalismu či tvorby beatnické generace. Publikace je doplněna bohatým fotografickým materiálem, který autor získal během ročního pobytu v USA.

Na příkladu konkrétní situace v okrese Havlíčkův Brod popisuje autor vznik, vývoj a činnost Státní bezpečnosti, její propojení se státními i stranickými orgány. Zabývá se rovněž metodami činnosti, technickými prostředky a agenturní sítí. Informace o činnosti StB se doposud spíše orientovaly na známé osobnosti v prostředí velkoměst. Tato kniha se snaží doplnit chybějící informace o existenci StB na periferii, mimo hlavní město a další velkoměsta. Práce se opírá především o zatím málo využívané archivní materiály bývalé StB z Oddělení StB Havlíčkův Brod, případně zprávy o činnosti Krajské správy SNB. Autor dále v práci vychází z rozkazů, nařízení a směrnic ministerstva vnitra. Jako doplňkový materiál využívá místní tisk Cesta Vysočiny a vzpomínek pamětníků. Kniha je členěna na dva základní tematické okruhy: na otázky související s aparátem StB a státní mocí a na důsledky existence bezpečnostního aparátu pro občany. Čtenáři v knížce najdou jak odpovědi a vysvětlení obecně platných postupů, a tak i vodítko, jak hodnotit své osobní zážitky nebo špatné zkušenosti. Kniha vychází ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločin. komunismu.

Edice Historica. Dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku, během něhož se rozložila západořímská říše a zároveň zcela změnila mapa našeho kontinentu. Autorka, působící na katedře historie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, předkládá v této populárněvědné knížce vlastně první původní pokus naší historiografie o výklad onoho dramatického období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku. Autorka vychází nejen z odborné literatury, ale především z vlastních výzkumů, takže v mnohém přináší i nové skutečnosti a osobité pohledy na toto období, kdy mezi jiným přišli do české kotliny i naši slovanští předkové.

První svazek nové edice přináší záznam rozhovorů s profesorem Janem Hellerem vysílaných v letech 2003 až 2006. Představují bohatou životní i odbornou „sklizeň“ tohoto našeho známého biblisty a starozákoníka. Profesor Heller v nich vykládá svým specifickým způsobem. Počítá s nepoučeným čtenářem, takže uvádí i fakta běžným čtenářům Bible známá, ovšem na druhé straně čtenáře nešetří a vyžaduje po něm aktivní přístup: chce, aby s ním čtenář myslel a domýšlel napovězené. I přes svou osobitou laskavost a vnímavost pro lidské slabosti se nevyhýbá radikálním výrokům na adresu pokrytců, mocných zneužívajících své postavení, či na adresu různých náboženských podvodníků. Nebojí se vyznat svou osobní víru, ale činí tak s vnitřním zaujetím, neideologicky a s hlubokou životní zkušeností. V odborných pasážích velmi často vychází ze svých bohatých religionistických znalostí, takže na biblické texty vrhá nové světlo. Rozhovory s profesorem Hellerem jsou velmi dynamické, získaly si široký okruh rozhlasových posluchačů a jistě dobře poslouží i těm, kdo se nad jejich tématy chtějí zamyslet hlouběji. Rozhlasové rozhovory o biblických textech vedl s autorem Petr Vaďura (externě spolupracuje s Českým rozhlasem a TWR).

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu? Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů? Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti? Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát? Vyvážely se české granáty už v 7. století? Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin. Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.

Nová práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského vládce Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona. Pořady měly nabídnout jakousi průvodcovskou službu těm posluchačům, kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli.

Cesta k objevení hloubky a krásy ústřední křesťanské slavnosti Omezování a potlačování svobodného života za minulého režimu zasáhlo nemalou měrou i život křesťanských církví. Proto se i památka Večeře Páně musela často slavit tajně a ve stísněných podmínkách. Paradoxně tím víc ale vynikala hloubka tohoto nejvzácnějšího Ježíšova odkazu. Přiblížení tajemství poslední Večeře Páně měla přispět i liturgická reforma Druhého vatikánského koncilu. Jejím smyslem bylo navázat na odkaz prvotní církve a na přirozený a oprávněný vývoj v její tisícileté tradici. To dnes znamená naučit se žít v duchu obnovené liturgie, krok za krokem ji uvádět v život a chápat ji jako stále živé znamení spásy v jednotlivých křesťanských společenstvích. Autor v této knížce shromáždil své bohaté pastorační zkušenosti.

Hermeneutika jako teorie výkladu, teorie interpretace se v dnešním pojetí stává teorií porozumění vůbec. Základní oblasti hermeneutického výzkumu (jazyk, komunikace se „světem textu“) jsou v první části této přehledné publikace seřazeny podle ustálených oblastí, pro jejichž výzkum byly postupně vypracovány metodické postupy. Ukazuje se, že již od poloviny 18. století lze mluvit o moderní tradici hermeneutiky, která v zásadě platí pro všechny oblasti lidského života a dějin. Druhou část knihy tvoří příspěvky našich předních odborníků, věnované jednotlivým problémům a postavám hermeneutické diskuse (Překlad v antice, Patristická exegeze, F. Schleiermacher, E. Husserl, M. Heidegger, R. Bultmann, Postmoderní kritika). Třetí část je věnována ukázkám exegeze a komentářům převážně biblických textů. Na publikaci spolupracovali J. Čapek, R. Dostálová, L. Karfíková, A. Kliková, Z. Mathauser, J. Mrázek, I. Noble, A. Pištora, M. Prudký, H. Šmahelová ISBN PDF:  978-80-7429-087-9

Známý publicista B. Svoboda s pomocí materiálu soustředěného zesnulým církevním historikem J. V. Polcem se ujal tohoto úkolu a souvisle vylíčil život statečného českého kardinála od jeho mladosti v Plzni, přes studia v Římě, učitelskou činnost v Praze, věznění v německých koncentrácích až po jeho činnost v roli pražského arcibiskupa a českého primase. Obzvláštní pozornost věnuje jeho hrdinnému zápasu proti komunistické moci, kdy se změnil v mluvčího celého národa, jenž vyústil v jeho mnohaletou internaci.

Významný český křesťanský filosof, známý svými pracemi z dějin české filosofie, se ve své drobné knize zabývá jedním ze základních problémů sociální filosofie současnosti – problematikou lidských práv a svobod, tedy problémem zvlášť závažným pro naši společnost, žijící stále ve stínu řady desetiletí prožitých pod vládou totalitních režimů. ISBN PDF 978-80-7429-111-1 ISBN EPUB 978-80-7429-112-8

Tato kniha ovšem nechce pouze podat přehled o jednom proudu teologického uvažování. Jako červená niť se jí vine otázka, “jak dělat teologii dnes“. V návaznosti na Polányiho teorii vědeckých objevů chce sama uvádět na cestu teologického objevování, po které před námi kráčely velké postavy Písma svatého a dějin křesťanství. K této cestě patří “indwelling“ - přebývání v realitě, o níž teolog píše, především bohoslužebný kontakt s teologickou skutečností a otevřenost tomu, jak se nám tato skutečnost dává poznat, dále učednictví a víra, která hledá porozumění.

Seznámení s méně známou částí samizdatových tiskovin a publikací v komunistickém režimu. Vzpomínky pamětníků přibližují nejen fungování nezávislých tiskáren a organizaci distribuční sítě, ale i úvahy o vztazích křesťanů a Charty 77, zkušenostech se zahraničím, vzájemným vztahům v „tichém společenství“ samizdatu. Vedle osobních svědectví autorka využila také dokumentů vzešlých z činnosti Stb, svědčících o jejím zájmu o tuto nepohodlnou skupinu obyvatel i o dopadu činnosti tajné policie na samizdatové aktivity.