Vyšehrad strana 101 z 143

Pro děj svého v pořadí čtvrtého románu Drsná země si vybrala Texas a Oklahomu, kam přijíždí z Denveru Bob Dollar, který v pětadvaceti po skončení studia nevěděl, kam se vrtnout, a přijal práci u společnosti, jež hledá v zemědělských státech místa, kde by mohla založit farmy na chov vepřů. Usazuje se v texaském městečku Woolybucket, pomalu přichází na chuť zemi, která nikomu nedává nic zadarmo, a poznává, jak staří farmáři lpí na půdě, jež uhnětla jejich životy během velkých změn, jimiž v minulém století země prošla. Román zaujme svojí originalitou a přímočarostí a především nezapomenutelnou hlavní postavou.

Český básník Jan Skácel s bytostným vztahem k Moravě je autorem dvaceti básnických sbírek, dvou děl prozaických a rozmanité tvorby pro děti. Od roku 1969 nesměl publikovat, takže se jeho tvorba objevovala v samizdatu a v exilové literatuře. V jeho díle jsou patrné ozvuky moravského folkloru a na některé jeho básně složil Jiří Pavlica z Hradišťanu hudbu. Oceňován byl hlavně v zahraničí, připomeňme Petrarkovu cenu z roku 1989. Jeho básnická sbírka z roku 1965 Smuténka je připomínkou díla tohoto ojedinělého autora.

Vzpomínky rodáka z Těšínska Józefa Franka (1920-1997) přibližují dosud málo známou stránku našich moderních dějin – osudy příslušníků polské menšiny na území Československa. Odchod do polské armády v srpnu 1939, zajetí v důsledku rusko-německého paktu, obtížné podmínky v internačních táborech na území SSSR, dlouhá cesta přes Střední Východ a výcvik pro boj v polské zahraniční armádě – to vše popisuje J. Franek s humorem a dobrými pozorovatelskými schopnostmi. Do samotných bojových operací se sice již nestihl zapojit, konec války pro něj znamenal obtíže jiného druhu – chladné uvítání ze strany československých úřadů a poznání, že život v osvobozené vlasti nebude pro příslušníky menšin nijak jednoduchý. Józef Franek zůstal aktivní v podpoře kultury a vzdělanosti polské menšiny na území Československa a později České republiky. I tyto aspekty jeho života připomíná úvodní studie historika a překladatele pamětí Jiřího Friedla, která uvádí do zajímavé, komplikované a nelehké historie regionu Těšínska/Zaolzí a jeho obyvatel.

Shakespearovy Sonety jsou především knihou lásky, a možná právě proto vycházejí od roku 1609, kdy vyšly prvně, neustále, jak v originále, tak i v mnoha překladech.

Evangelický teolog a historik M. Wernisch se ve své obsáhlé monografii podrobně věnuje vztahu reformační teologie a politického myšlení ve čtyřech velkých okruzích: v okruhu Martina Luthera, Huldrycha Zwingliho, Jana Calvina a monarchomachů (T. Bezy aj.). Zabývá se tak poměrem teologie a politiky nejen z hlediska jejich časového vývoje, ale ukazuje i jejich zázemí a konkrétní východiska, jakož i jejich celkový myšlenkový rámec u jednotlivých reformačních osobností.

Pes je věrným přítelem a pomocníkem člověka od počátku jejich soužití. Již od Římské říše se v literatuře nacházejí příběhy, které zaznamenávají psí hrdinské činy. Vzpomeňme, jak psi pomáhají např. při požáru, při hledání zasypaných lidí, při záchraně topících, při hledání drog, i zlodějů, ale jak pomáhají i nemocným, kteří díky psům mohou prožít kvalitní život. Kniha Psí hrdinové je knihou skutečných příběhů, v kterých se dočteme, jak se hrdinou může stát pes každé rasy, vycvičený záchranář i domácí „mazlíček“.

Z dějin filosofie můžeme vyčíst určitý filosoficky relevantní smysl, který spočívá v povaze samotného filosofického poznávání. Takový je zhruba názor autora, jenž zkoumá nejdůležitější témata a pojmy středověkého, karteziánského a moderního (kantovského) myšlení jako řadu konkrétních myšlenkových „experimentů“. Každý z nich představuje pokus o metodické uchopení filosofického poznání, všechny však tvoří „filosofickou zkušenost“, která je pozoruhodně jednotná. Nikoli nějaká konkrétní filosofie, nýbrž filosofie jako taková si v jednotě svého meta-fyzického směřování zaslouží název philosophia perennis — „věčná filosofie“: co je vpravdě filosofické, je taktéž trvalé, věčné. Étienne Gilson (1884—1978) proslul jako znalec středověkého myšlení. Působil jako profesor středověké filosofie na pařížské Sorbonně a jako ředitel Institutu středověkých studií na univerzitě v Torontu. Je autorem řady děl, z nichž některá vyšla i v češtině (Bytí a někteří filosofové; Bůh a filosofie). Základem jeho knihy Jednota filosofické zkušenosti se staly přednášky proslovené na Harvardské univerzitě roku 1936.

Evangelický teolog a historik M. Wernisch se ve své obsáhlé monografii podrobně věnuje vztahu reformační teologie a politického myšlení ve čtyřech velkých okruzích: v okruhu Martina Luthera, Huldrycha Zwingliho, Jana Calvina a monarchomachů (T. Bezy aj.). Zabývá se tak poměrem teologie a politiky nejen z hlediska jejich časového vývoje, ale ukazuje i jejich zázemí a konkrétní východiska, jakož i jejich celkový myšlenkový rámec u jednotlivých reformačních osobností.

Evangelický teolog a historik M. Wernisch se ve své obsáhlé monografii podrobně věnuje vztahu reformační teologie a politického myšlení ve čtyřech velkých okruzích: v okruhu Martina Luthera, Huldrycha Zwingliho, Jana Calvina a monarchomachů (T. Bezy aj.). Zabývá se tak poměrem teologie a politiky nejen z hlediska jejich časového vývoje, ale ukazuje i jejich zázemí a konkrétní východiska, jakož i jejich celkový myšlenkový rámec u jednotlivých reformačních osobností.

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.

Na počátku byl oheň a přestože se tato pověstná věta může týkat celé řady lidských činností, plným právem patří i pro kuchařské umění. Na ohni si kdysi dávno lidé připravovali první pokrmy a my dnes kulinářské lahůdky. Grilování patří na celém světě k oblíbeným a častým činnostem, a to zejména v letních měsících. Ať již vlastníte jakýkoliv typ grilu, na každém lze připravit grilované steaky, drůbež, špízy, hamburgery, ryby, zeleninu a další dobroty, které zvládne i začátečník. V knize najdete více než 130 jednoduchých a zajímavých pokrmů na roštu, které určitě přispějí k radosti a „žhavé“ letní zábavě z grilování.

V dřívějších dobách se zavařovalo především z úsporných důvodů, ale také kvůli tomu, že v obchodech mnoho věcí nebylo. Vzpomeňme na výrobu domácího kečupu, na vaření domácí sojové omáčky apod. V dnešní době se vedle praktického uchovávání potravin objevují i další důvody zavařování: zdraví a kulinářské zážitky. Co a jak správně zavařovat poradí všem čtenářům autorka kuchařky, Magdalena Wagnerová. Zavařování je jejím koníčkem, a tak se s plnou vervou, ale i důvěrou, můžeme do tohoto kulinářského umu pustit.

Další ze svazků edice Dějiny Evropy zachycuje dvě staletí, během nichž se dosavadní jednota křesťanské Evropy začala drolit. Denys Hay (1915-1994), dlouholetý profesor na univerzitě v Edinburghu a specialista na dějiny italské renesance, přibližuje bouřlivé období evropských dějin poznamenané válkami, náboženskými nepokoji, ale i významnými objevy a cestami, které zásadním způsobem rozšířily obzor Evropanů. Zvláštní pozornost věnuje renesanci a renesanční kultuře, vzniku a rozvoji literatury v národních jazycích, ale i dějinám hospodářským – mezinárodnímu obchodu a bankovnictví, či dějinám církevním – vztahu mezi papežstvím a konciliárním hnutím. Sledovány jsou nejen dějiny „centra“, ale i „periferií“ Evropy – zemí Evropy střední a východní, včetně zemí českých, které právě v tomto období výrazně ovlivnily chod celoevropské historie. Práce D. Haye vyšla v několika vydáních a stala se oblíbenou příručkou evropských dějin dané epochy.

Kurt Schubert si všímá všech významných témat židovského náboženství, jakými jsou jediný Bůh, mocnosti zla, stvoření a člověk, mesianismus, eschatologie, náboženská filosofie, kabala, chasidismus aj. Kniha je určena studujícím všech humanitních oborů a zájemcům o základní inspirační zdroje evropské a severoamerické kultury.

Na počátku byl oheň a přestože se tato pověstná věta může týkat celé řady lidských činností, plným právem patří i pro kuchařské umění. Na ohni si kdysi dávno lidé připravovali první pokrmy a my dnes kulinářské lahůdky. Grilování patří na celém světě k oblíbeným a častým činnostem, a to zejména v letních měsících. Ať již vlastníte jakýkoliv typ grilu, na každém lze připravit grilované steaky, drůbež, špízy, hamburgery, ryby, zeleninu a další dobroty, které zvládne i začátečník. V knize najdete více než 130 jednoduchých a zajímavých pokrmů na roštu, které určitě přispějí k radosti a „žhavé“ letní zábavě z grilování.

Nikdo ze smrtelníků neodhalí můj závoj“, stálo prý na podstavci sochy bohyně Isidy v Egyptě. Tento romantiky oblíbený motiv, symbolizující odhalení tajemství přírody, spolu se slavným Hérakleitovým výrokem o přírodě, která „se ráda skrývá“, se stává mottem rozsáhlého „eseje“ známého francouzského znalce novoplatónské filosofie. Hadot zde v širokém závěru, sahajícím od literatury přes filosofii, ikonografii a technologii od antiky až po současnost, zabývá pojmem přírody či přirozenosti a jeho vývojem v evropských dějinách. Autor, s nímž se český čtenář mohl už před nějakým časem seznámit prostřednictvím jeho pozoruhodného textu věnovaného Plótinovi, odhaluje ve své nové knize často překvapivé myšlenkové souvislosti. Pierre Hadot v dějinách nachází dva základní postoje k přírodě: „prométheovský“, vedoucí k mechanizaci přírody, a „orfický“, kontemplativně-poetický. Jejich vzájemný vztah či převahu jednoho z nich barvitě ilustruje mnoha příklady z dějin lidského myšlení, umění a jednání. Hadot opět prokazuje, že myšlenkově podnětný text může být i literárně působivý.