Vyšehrad strana 109 z 143

Autor, žijící a působící dnes ve Velké Británii, náleží k nejvýznačnějším politologům současnosti. Je reprezentantem jejích liberálních proudů. V této knize se zabývá dosud teoreticky nezpracovaným obdobím dějin nejnovějších - totiž obdobím pádu komunistického bloku po tažení proti Iráku. Berlínská zeď a její odstranění slouží mu jako symbol této hluboké proměny. Vedle pádu komunismu považuje za význačný faktor určující současné dějiny též rozvoj islamismu a konfrontaci Západu s ním. Široká informovanost a vhled do hloubky problémů současného světa charakterizují soubor těchto studií, jejichž společné vydání se stalo událostí pro všechen západní svět, jak se to projevilo v řadě vydání v nejrůznějších jazycích.

Podobizna české královny a významné kulturní osobnosti počátku 14. století, osvětlující život urozené ženy českého středověku. Portrét ženy, matky a královny, dědičky slávy a hrdosti Přemyslovců, matky císaře Karla IV. Autorka nám nabízí možnost poznat obě stránky života středověké šlechtičny a královny – slávu ceremoniálů i smutek a bezmoc ženy, které byly postupně odebírány milované děti. Eliška Přemyslovna vystupuje jako milující matka, žena samostatná a politicky aktivní, i jako fundátorka četných staveb, ovlivněná ve svém duchovním utváření středověkou mystikou. Práce Boženy Kopičkové spojuje odbornou erudici s vypravěčským uměním.

V edici Světová próza vychází již ve 3. vydání úplný překlad Saint-Exupéryho Citadely. Text, který se našel v Saint-Exupéryho pozůstalosti, byl z poloviny autorem neupravovaný a na mnoha místech docházelo k opakování myšlenek. Při krácení textu byly vybrány metafory, které byly nejvíce výstižné a které nejpřesněji vyjadřovaly Exupéryho myšlení. Také nebyly vytištěny texty, které nemohly vyjít z ideologických důvodů. Neupravený text bude zvlášť kladně hodnocen milovníky Citadely, protože budou moci patrněji sledovat vývoj myšlenkových pochodů a vytváření básnické řeči. V tomto komplexu je také nejvíce zvýrazněna duchovní linka autorovy básnické meditace. Úplné vydání jistě zaujme i vlastníky zkráceného vydání, které v Čechách vycházelo dříve.

Autentické vzpomínky českých mužů, kteří v letech 1941 a 1942 bojovali v československých uniformách u severoafrického Tobruku. Kniha mapuje osudy dobrovolníků od jejich odchodu do emigrace po roce 1939 až po přesun československé jednotky na Britské ostrovy v roce 1943. Líčí složité útěky přes Polsko a Sovětský svaz na Blízký východ, zformování 11. pěšího praporu a jeho bojovou cestu přes Sýrii a Palestinu do Egypta a dále k libyjskému Tobruku, kde se českoslovenští vojáci společně s Brity, Poláky a příslušníky dalších národností spolupodíleli na obraně tohoto strategicky významného přístavního města obklíčeného německým Afrikakorpsem. Přináší přímá svědectví o jejich vytrvalosti, odhodlání a statečnosti, se kterou vzdorovali přesile a nakonec zvítězili. Vzpomínky pamětníků doplňuje také historický komentář a historiografický popis významné bitvy.

Básník, který „prolétl mezi šestnáctým a sedmnáctým rokem svého věku francouzskou literaturou jako meteor a navždy svým letem poznamenal všechnu poezii“. Překlad Gustav Francl.

Císař František Josef byl králem Herodem telegraficky požádán o pomoc při stíhání podezřelých osob, a tak pronásleduje velitel četnické stanice Hawlitschek společně s panem čertem Pospíšilem (v podobě řeznického & uzenářského psa Tyrase) svatou rodinu na jejím útěku zasněženým Královstvím českým do Egypta. Svatí poutníci jsou vedeni a před pekelným psem chráněni betlémským oslem, do něhož vstoupil archanděl Gabriel. Avšak nejen nebe a peklo zasahují do děje; při dobrodružném útěku ožívají také pozapomenuté obyčeje a svět c.k. monarchie. Připadá to ctěnému čtenáři jako anachronismus? Nechť se tedy rozpomene na své dětské okouzlení zasněženými jesličkami a začte se do tohoto líbezného povídání. Otfried Preussler v něm navazuje na tradici lidových betlémů, jež staví onen biblický příběh doprostřed české krajiny. Přesto vězí v Útěku do Egypta přes Království české víc než rozmarný vtip. Zaznívá z něj i trocha nostalgie po staré vlasti, ale hlavně po tom, aby český a německý národ zapomněly na vzájemná příkoří a konečně si podaly ruce.

Opět jeden ze slunných příběhů P. G. Wodehouse, který se odehrává na zámku Blandings. Jeho majitel, lord Emsworth, sice není ve finanční tísni jako většina Wodehouseových šlechtických hrdinů, ale zato ho šikanují čtyři sestry. Navíc mu po mnohaletém šťastném vdovectví hrozí sňatek s ředitelkou dívčí školy, jeho vlastní pořádek v pracovně mu narušuje zrzavá sekretářka, kterou tam rozhodně nechce, a k tomu mu záhadně onemocní jeho milovaná výstavní prasnice, jež je jedinou živou bytostí, na níž mu skutečně záleží. Rád by žil na svém zámku jako prostý chalupník, to mu ale není přáno. Kromě příbuzných jej obtěžují turisté, které provádí nesympatický komorník Beach. Naštěstí žije na zámku i Galahad Threepwood, mladší bratr lorda Emsworthe. Galahad je pro jeho lordstvo přímo požehnáním, neboť vyřeší všechny jeho problémy, usmíří rozvaděné snoubence, čímž zbaví zámek Blandings přítomnosti zrzavé sekretářky, a jako protřelý bonviván a milovník veselého života zkušeně zasáhne tam, kde je to zapotřebí.

Kniha poprvé komplexně zpracovává širokou škálu materiálu, pojednávajícího o vytvoření umělého člověka, golema. Autor zkoumá vztahy mezi jednotlivými texty a jejich historickým a duchovním rámcem. Jeho líčení se soustředí mj. na dříve zanedbávané konkrétní techniky stvoření umělého člověka, jichž ve středověku existovala už celá řada. Obsáhlé pasáže se věnují přehledu koncepcí golema v severoevropské a španělské literatuře středověku, jakož i koncepcí křesťanských a židovských v době renesančního zájmu o člověka. Moše Idel také vyslovuje tezi, že účelem koncepce golema bylo udělení mimořádného statusu židovské elitě, která tak byla obdařena schopností vládnout nadpřirozeným silám, jež vyplývala z hluboké znalosti hebrejského jazyka a jeho magických a mystických hodnot.

Jean Cocteau je bezesporu jednou z nejpozoruhodnějších osobností francouzské kultury 1. poloviny dvacátého století. Povahou dobrodruh a experimentátor žil svůj život naplno, vyhledával nejrůznější dobrodružství a podobně dobrodružně přistupoval i ke své tvorbě. Patřil přece k avantgardě. Přátelil se se surrealisty, miloval Picassa, propagoval ruské divadlo. Sám psal nejen verše, ale i maloval, režíroval, hrál divadlo, psal scénáře. Útlá sbírka veršů Sbohem, vy hříčky větrné je skromnou připomínkou jeho bohatě rozvětveného díla.

Unikátní publikace o událostech roku 1968 v Československu vychází v předvečer 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kniha novou, nevšední formou dokumentuje počátky i průběh Pražského jara, srpnovou okupaci i navazující události (až do srpna 1969). Jedinečnost knihy spočívá především ve špičkovém grafickém zpracování. Děj je uspořádán do krátkých přehledných tematických kapitol ve formě „panelů“. Ty obsahují kromě hlavního textu také poznámky, množství kvalitních a pečlivě vybíraných fotografií, chronologické tabulky, medailonky, přetisky dobových dokumentů a další grafické prvky. Zvláštností knihy jsou samostatně vytištěné kopie vzácných archiválií vložené do speciálních kapes. Čtenář může z knihy volně vyjmout a detailně prostudovat tehdejší novinová vydání, letáky a výzvy proti okupaci a vzácné písemné dokumenty, včetně prohlášení Dva tisíce slov nebo Moskevského protokolu. Součástí publikace je také CD s autentickými rozhlasovými nahrávkami ze srpnových dní. Publikace tak plně vtáhne čtenáře – pamětníka i mladší generaci – do tehdejší atmosféry.

Kniha vychází u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality. Oto Mádr zde publikuje především své čtenářskou veřejností už dlouho očekávané vzpomínky. Ty jsou doplněny třemi rozhovory, v kterých se dozvíme více o jeho životě, postojích a životních hodnotách. Další část knihy se věnuje jeho tvorbě. Ukázky z Mádrových teologických prací byly vybrány z aktuálně významných přednášek a statí, které autor uveřejnil u nás a v zahraničí od roku 1990 do současnosti. Na tyto texty navazují dva pohledy na jeho dílo očima kolegů. V závěru čtenář nalezne Mádrovu bibliografii.

Kniha vychází u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality. Oto Mádr zde publikuje především své čtenářskou veřejností už dlouho očekávané vzpomínky. Ty jsou doplněny třemi rozhovory, v kterých se dozvíme více o jeho životě, postojích a životních hodnotách. Další část knihy se věnuje jeho tvorbě. Ukázky z Mádrových teologických prací byly vybrány z aktuálně významných přednášek a statí, které autor uveřejnil u nás a v zahraničí od roku 1990 do současnosti. Na tyto texty navazují dva pohledy na jeho dílo očima kolegů. V závěru čtenář nalezne Mádrovu bibliografii.

Na knihkupecké pulty už popáté vstupuje populární sestra Fidelma, keltská právnička a advokátka, která v sedmém století řešila s pomocí kolegy a přítele, bratra Eadulfa,vraždy a jiné zločiny, až dosud na půdě rodného Irska. V tomto nejnovějším příběhu Opat s mečem ji autor a stvořitel, britský keltolog a spisovatel Peter Tremayne, posílá za moře, a to na území Východních Sasů, do rodiště bratra Eadulfa, tedy do dnešní Británie. Nevinná návštěva Aldredského opatství se změní v nebezpečné dobrodružství, v němž si hrdinové musí zachránit holý život a zároveň usvědčit „opata s mečem“, titul, nejlépe vystihující jeho dvojjedinou roli, kterou v příběhu hraje. Ani v tomto příběhu autor nezapomíná na své vědecké zázemí a dává čtenářům další lekci o jedinečných keltských zvyklostech – například se tentokrát dozvídáme, že každý poškozený může zahájit troscud čili rituální půst, jenž může skončit i jeho smrtí, jen aby viníka přinutil přiznat se ke spáchanému zločinu a rodinu své oběti odškodnit. Co Fidelma na poslední stránce prozradí Eadulfovi, neprozradíme.

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.