Vyšehrad strana 110 z 143

Unikátní publikace o událostech roku 1968 v Československu vychází v předvečer 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kniha novou, nevšední formou dokumentuje počátky i průběh Pražského jara, srpnovou okupaci i navazující události (až do srpna 1969). Jedinečnost knihy spočívá především ve špičkovém grafickém zpracování. Děj je uspořádán do krátkých přehledných tematických kapitol ve formě „panelů“. Ty obsahují kromě hlavního textu také poznámky, množství kvalitních a pečlivě vybíraných fotografií, chronologické tabulky, medailonky, přetisky dobových dokumentů a další grafické prvky. Zvláštností knihy jsou samostatně vytištěné kopie vzácných archiválií vložené do speciálních kapes. Čtenář může z knihy volně vyjmout a detailně prostudovat tehdejší novinová vydání, letáky a výzvy proti okupaci a vzácné písemné dokumenty, včetně prohlášení Dva tisíce slov nebo Moskevského protokolu. Součástí publikace je také CD s autentickými rozhlasovými nahrávkami ze srpnových dní. Publikace tak plně vtáhne čtenáře – pamětníka i mladší generaci – do tehdejší atmosféry.

Na knihkupecké pulty už popáté vstupuje populární sestra Fidelma, keltská právnička a advokátka, která v sedmém století řešila s pomocí kolegy a přítele, bratra Eadulfa,vraždy a jiné zločiny, až dosud na půdě rodného Irska. V tomto nejnovějším příběhu Opat s mečem ji autor a stvořitel, britský keltolog a spisovatel Peter Tremayne, posílá za moře, a to na území Východních Sasů, do rodiště bratra Eadulfa, tedy do dnešní Británie. Nevinná návštěva Aldredského opatství se změní v nebezpečné dobrodružství, v němž si hrdinové musí zachránit holý život a zároveň usvědčit „opata s mečem“, titul, nejlépe vystihující jeho dvojjedinou roli, kterou v příběhu hraje. Ani v tomto příběhu autor nezapomíná na své vědecké zázemí a dává čtenářům další lekci o jedinečných keltských zvyklostech – například se tentokrát dozvídáme, že každý poškozený může zahájit troscud čili rituální půst, jenž může skončit i jeho smrtí, jen aby viníka přinutil přiznat se ke spáchanému zločinu a rodinu své oběti odškodnit. Co Fidelma na poslední stránce prozradí Eadulfovi, neprozradíme.

Kniha vychází u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality. Oto Mádr zde publikuje především své čtenářskou veřejností už dlouho očekávané vzpomínky. Ty jsou doplněny třemi rozhovory, v kterých se dozvíme více o jeho životě, postojích a životních hodnotách. Další část knihy se věnuje jeho tvorbě. Ukázky z Mádrových teologických prací byly vybrány z aktuálně významných přednášek a statí, které autor uveřejnil u nás a v zahraničí od roku 1990 do současnosti. Na tyto texty navazují dva pohledy na jeho dílo očima kolegů. V závěru čtenář nalezne Mádrovu bibliografii.

Kniha vychází u příležitosti 90. narozenin významného českého teologa a bojovníka za svobodu myšlení a života v době komunistické totality. Oto Mádr zde publikuje především své čtenářskou veřejností už dlouho očekávané vzpomínky. Ty jsou doplněny třemi rozhovory, v kterých se dozvíme více o jeho životě, postojích a životních hodnotách. Další část knihy se věnuje jeho tvorbě. Ukázky z Mádrových teologických prací byly vybrány z aktuálně významných přednášek a statí, které autor uveřejnil u nás a v zahraničí od roku 1990 do současnosti. Na tyto texty navazují dva pohledy na jeho dílo očima kolegů. V závěru čtenář nalezne Mádrovu bibliografii.

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.

Zábavný, úsměvný příběh upoutává charakteristickým humorem anglického spisovatele, který jím získává další a další čtenářské generace. V Klubu starých mládenců se scházejí zapřisáhlí odpůrci manželství a utvrzují se ve svém poslání, že manželský chomout

Kniha je pozvánkou do fascinujícího světa starověkých Římanů, jehož osobitost zůstává někdy nedoceněna – snad proto, že někdy bývá vnímán jako pouhý epigon starověkého Řecka. Kniha z pera profesora srovnávací religionistiky na univerzitě v Erfurtu chce oslovit především čtenáře, kteří se s náboženským světem starých Římanů dosud nesetkali, což je případ i čtenářů českých – nepočítáme-li útlá skripta prof. Hoška z roku 1986, nevyšla o římském náboženství v češtině doposud žádná práce. Autor se snaží předestřít svět římského náboženství v co nejplastičtější a nejživější podobě, ukázat, jak římské náboženství funguje a co konkrétně pro staré Římany znamenalo. Namísto velkého množství dat proto předkládá omezený počet dobře vybraných příkladů, které mají základní náboženské formy a struktury ilustrovat. Zejména úvodní kapitola zasvěcuje čtenáře vynikajícím způsobem do základních „principů“, na nichž antické náboženství stojí a jimiž se liší např. od křesťanství: jeho kolektivní a politický ráz, jeho nereflektovanost a samozřejmá propojenost s každodenním životem, důraz na rituál, nepřítomnost nauky, jeho otevřenost a pluralita různých náboženských forem. V celé knize je pak věnována pozornost společenským aspektům náboženství, které jsou v antice obecně klíčové, neboť jak řecké, tak římské náboženství bylo v prvním řadě náboženstvím obce a bylo úzce provázáno s její politickou strukturou. Součástí knihy je strukturovaná a částečně komentovaná bibliografie a čtyři tematické rejstříky.

Karel IV. ze Schwarzenbergu, otec současného českého ministra zahraničí, napsal v publikaci Heraldika, která byla poprvé vydána v roce 1941 a nyní vyšla znovu, i tato slova: "Znak je štítové znamení. (...) Toto znamení musí být trvalé, ono musí být svému majiteli - jednotlivci, rodu nebo právnické osobě - přiděleno definitivně."

Básnická skladba významného libanonského spisovatele a malíře, která byla dokončena v r. 1929. „Bohové země“ (The Earth Gods, 1930) je posledním dílem, které vyšlo za autorova života. Džibrán, autor nesmrtelného „Proroka“, v něm působivým způsobem zpracov

Pěkně vypravená kniha nám zprostředkovává jedno z hlavních děl křesťanské mystiky, které bylo poprvé vydáno Martinem Lutherem v roce 1518 a které výrazným způsobem ovlivnilo evropské duchovní dějiny. Vyčerpávající úvod k překladu pořídil Martin Wernish.

Přiblížení myšlenkového světa osmi velkých postav italské renesanční filosofie – Petrarky, Lorenza Vally, Marsilia Ficina, Pika della Mirandola, Telesia, Patriziho a Bruna – a jejich prostřednictvím i vývoje celého renesančního myšlení. Tuto linii doplňuj

Předposlední český král z roku Přemyslovců, který se stal též králem polským a pro svého syna Václava III. získal korunu uherskou, patří mezi nejvýznamnější panovníky našich dějin. Za jeho vlády se český stát po nešťastném vyvrcholení rytířské epopeje Přemysla Otakara II. znovu stal středoevropskou mocností a zažil též významný rozvoj hospodářský, spojený především s těžbou stříbra v Kutné Hoře, i nesporný vzestup kulturní. Monografie známé historičky přibližuje krále Václava II. jako politika, stejně tak jako aktivního podporovatele a mecenáše vzdělanosti a kultury, zakladatele klášterů – zejména zbraslavského kláštera cisterciáků, jenž se měl stát místem posledního odpočinku českých králů – a v neposlední řadě i jako člověka.

Z množství významných postav dějin starověkého Říma vystupuje do popředí jedno jméno – Caesar. Proslulý vojevůdce, vítěz nad Galy a doživotní diktátor stojí symbolicky na rozhraní období republiky a impéria, a patří jakoby oběma epochám – coby „demokratický diktátor“, jak jej vykresluje proslulý současný italský historik L. Canfora. Ve své obsáhlé a poutavé knize popisuje Canfora Caesarův postupný vzestup, takřka nepřetržitou sérii tažení a konfliktů – velkou občanskou válku, jež téměř zcela rozvrátila organismus republikánského Říma a vedla nakonec, již po Caesarově smrti, k ustavení nového uspořádání: císařství. Paradox Caesarovy osobnosti můžeme spatřovat ve spojení rozhodnosti úspěšného velitele a dobyvatele a jisté benevolence a shovívavosti, která se mu nakonec stala osudnou. Knihu doplňují rozsáhlé přílohy, jež budou pro českého čtenáře jistě vítanou pomůckou: kalendárium událostí, slovníček významných protagonistů líčených událostí a slovník důležitých pojmů římské politiky, práva a náboženství Caesarovy epochy.

Velký český král a římský císař znovu a znovu poutá pozornost historiků i čtenářské obce. Proslulý a minulým režimem potlačovaný historik prof. Z. Kalista se nad jeho osobností zamyslel originálním způsobem. Otázal se, na jakých duchovních základech stálo