Vyšehrad strana 113 z 143

Práce poskytuje příležitost hlouběji se seznámit s Tibetem od jeho přírodního utváření, až po původ a vývoj tibetských kmenů a dobu jejích prvních králů. Vychází přitom z tibetských dokumentů z osmého a devátého století a dalších zdrojů. Kniha představuje jak úvodní studijní pramen pro ty, kteří se hlouběji zajímají o studium tibetské kultury a civilizace, tak poutavé čtení pro ty, kterým Tibet učaroval.

Další svazek z řady Dějiny Evropy navazuje na Evropu raného středověku Rogera Collinse. Dvě staletí zahrnutá v předkládaném svazku přibližují Evropu v období velikých proměn. Veliké milénium, rok 1000, s sebou přineslo vlnu obav a očekávání, vzestup mysticky orientované zbožnosti i lidových kacířských hnutí. Evropa mezi 10. a 12. stoletím se otevírá geograficky – křížovými výpravami dosahuje Svaté země, aby zde uskutečnila jeden ze svých nejskvělejších snů, a dosáhla svého největšího nezdaru. Christopher Brooke se podrobně věnuje významným politickým dějům daného období – vzestupu a krizi svaté říše římské, reformě a vzrůstu moci papežství, normanským výbojům, boji mladé evropské společnosti s expanzivní mocí islámu a vztahu západní Evropy k Byzanci. Stranou autorova zájmu nezůstávají ani dějiny hospodářské a kulturní, pozornosti se dostane novým mnišským řádům, jako byli cisterciáci, i vůdčím postavám středověkého myšlení Anselmovi a Abélardovi. Kniha Christophera Brooka konečně neopomíjí ani dějiny všedního života, poutavě přibližuje mimo jiné postavení žen, role měst či pouti a cestování v Evropě „velkého milénia“.

Další svazek z řady Dějiny Evropy navazuje na Evropu raného středověku Rogera Collinse. Dvě staletí zahrnutá v předkládaném svazku přibližují Evropu v období velikých proměn. Veliké milénium, rok 1000, s sebou přineslo vlnu obav a očekávání, vzestup mysticky orientované zbožnosti i lidových kacířských hnutí. Evropa mezi 10. a 12. stoletím se otevírá geograficky – křížovými výpravami dosahuje Svaté země, aby zde uskutečnila jeden ze svých nejskvělejších snů, a dosáhla svého největšího nezdaru. Christopher Brooke se podrobně věnuje významným politickým dějům daného období – vzestupu a krizi svaté říše římské, reformě a vzrůstu moci papežství, normanským výbojům, boji mladé evropské společnosti s expanzivní mocí islámu a vztahu západní Evropy k Byzanci. Stranou autorova zájmu nezůstávají ani dějiny hospodářské a kulturní, pozornosti se dostane novým mnišským řádům, jako byli cisterciáci, i vůdčím postavám středověkého myšlení Anselmovi a Abélardovi. Kniha Christophera Brooka konečně neopomíjí ani dějiny všedního života, poutavě přibližuje mimo jiné postavení žen, role měst či pouti a cestování v Evropě „velkého milénia“.

Další svazek z řady Dějiny Evropy navazuje na Evropu raného středověku Rogera Collinse. Dvě staletí zahrnutá v předkládaném svazku přibližují Evropu v období velikých proměn. Veliké milénium, rok 1000, s sebou přineslo vlnu obav a očekávání, vzestup mysticky orientované zbožnosti i lidových kacířských hnutí. Evropa mezi 10. a 12. stoletím se otevírá geograficky – křížovými výpravami dosahuje Svaté země, aby zde uskutečnila jeden ze svých nejskvělejších snů, a dosáhla svého největšího nezdaru. Christopher Brooke se podrobně věnuje významným politickým dějům daného období – vzestupu a krizi svaté říše římské, reformě a vzrůstu moci papežství, normanským výbojům, boji mladé evropské společnosti s expanzivní mocí islámu a vztahu západní Evropy k Byzanci. Stranou autorova zájmu nezůstávají ani dějiny hospodářské a kulturní, pozornosti se dostane novým mnišským řádům, jako byli cisterciáci, i vůdčím postavám středověkého myšlení Anselmovi a Abélardovi. Kniha Christophera Brooka konečně neopomíjí ani dějiny všedního života, poutavě přibližuje mimo jiné postavení žen, role měst či pouti a cestování v Evropě „velkého milénia“.

Prostřednictvím strhujícího vyprávění ožívá před čtenářem svět starověkých říší, těch, kdo určovali jejich osudy, stejně jako těch, kdo se doptávali hvězd či vůle bohů ve snaze uvést běh věcí na zemi v soulad s božským úradkem. Ohniskem děje světového románu je Jeruzalém za dnů posledních izraelských králů, a především osudy proroka Jeremjáše.

V této knize, která se dočkala už mnoha vydání ve všech světových jazycích, se koncilový teolog a filosof náboženství Hans Kůng vyrovnává s posledními otázkami smyslu časově omezeného lidského pobytu na světě. Co se děje ve smrti? Co přichází poté? V moderní společnosti se často zdála být otázka věčného života vyřízena. Nicméně právě z oblasti současné medicíny a lékařské etiky se nově diskutují otázky související s umíráním, smrtí a dalších forem života. Tyto problémy vyžadují komplexního posouzení multidisciplinárního, z hlediska dnešní medicíny, přírodních věd, filosofie i dějin náboženství. Také křesťanská teologie se nově ocitá před nutností odpovědět na řadu dílčích problémů: Co dokazují prožitky umírajících? Je věčný život pouhou projekcí lidských přání nebo je skutečností? Jak posuzovat reinkarnaci? Z čeho vychází židovsko-křesťanská naděje vzkříšení? Není víra jen pouhou útěchou? A co konec světa? Co tedy vlastně znamená víra v život věčný? Na tyto otázky odpovídá Hans Küng ve svých přednáškách pro posluchače všech fakult univerzity v Tübingen. Nemají podobu akademických traktátů, ale nabízejí srozumitelnou ekumenickou teologii, koncipovanou nejen s ohledem na různé křesťanské konfese, ale i na velká světová náboženství.

Prostřednictvím strhujícího vyprávění ožívá před čtenářem svět starověkých říší, těch, kdo určovali jejich osudy, stejně jako těch, kdo se doptávali hvězd či vůle bohů ve snaze uvést běh věcí na zemi v soulad s božským úradkem. Ohniskem děje světového románu je Jeruzalém za dnů posledních izraelských králů, a především osudy proroka Jeremjáše.

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Francouzského historika, žijícího klasika evropské i světové medievalistiky Jacquese Le Goffa jistě není třeba dlouze představovat – již proto ne, že celá řada jeho prací vyšla i v češtině. Totéž je však možné říci i o knize, jejíž druhé vydání se právě dostává do rukou čtenářů: Kultuře středověké Evropy. Představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a mnohé další otázky jsou ve středu Le Goffovy pozornosti. Kultura středověké Evropy skutečně není jen suchým výčtem událostí, součástí knihy je svým rozsahem ojedinělá obrazová příloha, díky níž je možné do Le Goffovy středověké Evropy takřka vstoupit. Podrobná časová tabulka a slovník nejdůležitějších pojmů pak dodávají knize i rozměr praktické pomůcky pro všechny milovníky nejen dějin nejen středověkých.

Může být něco krásnějšího, než darovat každý den trošku radosti, povznést srdce nad jeho každodenní starosti? Učinit člověka o něco šťastnějším a lehčím, právě to chce 111 příběhů v této knížce. Učí nás vidět věci jasněji, nahlédnout za kulisy živ ota. Ukazují skrytý svět, v němž vane vzduch svěží a průzračný. Příběhy, jež dávají duši křídla ...

Může být něco krásnějšího, než darovat každý den trošku radosti, povznést srdce nad jeho každodenní starosti? Učinit člověka o něco šťastnějším a lehčím, právě to chce 111 příběhů v této knížce. Učí nás vidět věci jasněji, nahlédnout za kulisy živ ota. Ukazují skrytý svět, v němž vane vzduch svěží a průzračný. Příběhy, jež dávají duši křídla ...

Jednou ze stránek české historie naší veřejnosti dosud málo známých je účast Čechů na bojištích II. světové války v německých uniformách. F. Emmert shrnul vyprávění několika takto postižených a jejich prostřednictvím podává obraz světového konfliktu jinak, než je u nás dosud zvykem. Můžeme tu sledovat hrůzy války i utrpení v jejím zázemí, jak je prožívají Češi, většinou násilím donucení stanout na druhé straně, než kam svým smýšlením patřili. Sledujeme tu českýma očima život v německé armádě, děsivé chvíle anglo-amerických leteckých útoků nebo bombardování, ofenzívu Rudé armády atd. Jestliže generace dnešních důchodců si zde osvěží dávno zasuté vzpomínky na bídu potravinových lístků a tmy v ulicích se zatemněním v oknech, střední a mladší generace žijící od dětství v dnešním civilizačním pohodlí užasne nad tím, za jakých okolností lze také žít. Právě v autentičnosti prožitku vyprávějících, v jeho konkrétní naléhavosti, nepřenosné do učebnic, tkví hodnota této knihy.

Přední současný badatel na poli rané křesťanské literatury prof. Markschies, navazující na nejlepší tradice tübingenské historiografie (A. von Harnack), předkládá hluboce fundovanou, a přitom čtenářsky přístupnou analýzu struktur a forem života nejstarší církve. Na základě bohatých i málo známých dokladů z církevní i „pohanské“ literatury, ale též z papyrů, inskripcí a interpretací archeologických nálezů rekonstruuje život rané církve jako život „mezi dvěma světy“, tj. světem římské pozdní antiky na jedné straně a „královstvím nebeským“ na straně druhé. Úvodní část knihy představuje jednotlivá centra nejstaršího křesťanství v jejich vzájemných vztazích i ve vztazích k římskému impériu a zabývá se regionálními odlišnostmi křesťanských obcí. Ve druhé kapitole předestírá autor rozmanité podoby individuálního náboženského života raného křesťana ve vztahu ke kulturním, politickým a náboženským formám římské oikumeny. Třetí kapitola se zabývá dvěma aspekty raně křesťanského života, které patři v současném bádání k nejvíce sledovaným: manželství a sexualita na jedné straně, asketismus na straně druhé. Rámcem čtvrté kapitoly, jež se věnuje nejrůznějším aspektům rané církve, je idea křesťanské komunity jakožto „těla Kristova“. V závěru autor připomíná rámcové téma své knihy: život mezi dvěma světy v proměnách křesťanské tradice prvních staletí a znovu otevírá jednu z nejzáhadnějších otázek evropské historiografie: jak se mohlo křesťanství z malého hnutí v nevýznamné provincii vyvinout ve státní náboženství upadající Římské říše?

O majitelích domácích miláčků putuje mezi lidem mnoho humorných historek. Některé z nich, ale i zcela nové, najdeme v knížce kreslených vtipů, která potěší nejen chovatele, ale i nepřející sousedy, kterým kočička občas udělá na rohožce loužičku.