Wolters Kluwer strana 95 z 115

Monografie Umělá inteligence z pohledu antidiskriminačního práva a GDPR se zabývá především riziky, která hrozí při rozhodování pomocí systémů umělé inteligence – zejména se zaměřuje na problém diskriminace ze strany algoritmického rozhodování. Autor si za cíl knihy stanovil poskytnout čtenářům jednoduchý návod, jak postupovat v případě, že se stanou obětí právě takové diskriminace. V první části knihy lze najít obecný výklad používaných pojmů – od algoritmu až po umělou inteligenci, a důvody, proč dochází ze strany algoritmu k diskriminačnímu rozhodování. Různé diskriminační praktiky jsou navíc ukázány i na konkrétních případech. Dále je vysvětleno, co to je diskriminace, jak je možné ji odhalit a zároveň jak se proti ní účinně bránit. S tím souvisí i problematika týkající se GDPR, která je zde podrobně vysvětlena, protože právě GDPR nabízí obětem diskriminace možnosti, jak se této diskriminaci bránit. V závěru knihy je možné najít např. i konkrétní principy společností, jako jsou Intel, Microsoft a IBM, ve vztahu k používání umělé inteligence (jako první snahy o samoregulaci systémů umělé inteligence).

Publikace se zabývá tématem prodlení s plněním peněžitého dluhu a jeho následky, jež je tématem živým a aktuálním. Jde o jev, s nímž se ve svém životě setkal snad každý a jehož právní dopad do majetkové sféry dlužníka může být v řadě případů fatální. Autorka zaměřila publikaci především prakticky, kdy využila bohatých teoretických znalostí podpořených výbornou znalostí právní praxe. Snaží se hledat odpovědi na praktické otázky spojené s prodlením a jeho důsledky. Výklad jednotlivých institutů (prodlení, úrok z prodlení, smluvní pokuta atd.) bohatě doplňuje rozborem judikatury i jejím kritickým hodnocením s cílem určit, která judikatura k předchozí úpravě je použitelná i dnes, popř. jaká jsou úskalí při její aplikaci. Komplexnost výkladu dotváří i exkurz do veřejnoprávních předpisů, které rovněž úrok z prodlení jako sankci upravují.

Kolektivní monografie Smluvní režim výkonu funkce přináší monografické zpracování otázek smlouvy o výkonu funkce v obchodních korporacích. Jednotliví autoři se ve svých příspěvcích věnují detailně jednotlivým aspektům smluvního režimu výkonu funkce člena orgánu, možnostem smluvní modifikace vztahů mezi členy orgánu a obchodní společností, jejich vzájemné závislosti, ale i základním ujednáním smluv, které regulují vztah mezi obchodní společností a ustanoveným, resp. jmenovaným členem orgánu. Kniha v tomto přináší nejen pohled český a slovenský, ale také polský, a nad rámec korporací se věnuje i otázce rizik přenositelnosti korporačních závěrů do světa fundací.

Publikace Klíč k soudní síni se už při svém prvním vydání v roce 2006 stala specifickým bestsellerem v oblasti právnické literatury a dočkala se několika – dnes už dávno rozebraných – dotisků. Důvod byl celkem jednoduchý: kniha je originální, čtivou, vskutku praktickou příručkou, zamýšlenou původně pro začínající soudce a advokáty a adepty těchto profesí, ale ukázala se jako velmi přínosný průvodce, jakýsi denní manuál a cenná příležitost pro „zopakování látky", se kterou rádi pracují i zkušení právníci v justici i advokacii (navíc v ní řadu poučení najdou např. i notáři, soudní exekutoři, státní zástupci či insolvenční správci), ale shánějí se po ní i studenti právnických fakult, kteří se rozhodují o své budoucnosti. Druhé, aktualizované vydání Klíče k soudní síni si tedy vyžádala sama praxe. Zkušený autorský tým vedený soudcem Ústavního soudu JUDr. Jaromírem Jirsou publikaci provedl nejen „upgrade" původního rukopisu podle současného právního stavu, ale doplnil jej také o další praktické a zčásti i teoretické poznatky. Po výkladu o postavení a struktuře právnického stavu (část A, autor JUDr. Karel Havlíček, který je též editorem celého díla) následuje obsáhlá soudcovská partie „Justiční klíč" (část B, autoři JUDr. Jaromír Jirsa, JUDr. Libor Vávra) a poté pasáž „Advokátský klíč" (část C, autoři JUDr. Petr Meduna, Mgr. Kryštof Janek). Zásadní partie publikace zahrnují výklady o cestě a předpokladech pro výkon soudcovského a advokátského povolání, podrobné a zasvěcené pohledy na vnitřní organizaci soudu, vztahy mezi soudcem a jeho kolegy, funkcionáři i zaměstnanci soudu, pracovní režim soudce, jeho činnost v řízení civilním i trestním na všech stupních (se stručnými připomínkami specifik soudního řízení správního a řízení před Ústavním soudem) – přípravu řízení, dokazování, rozhodování atd., stejně jako praktické informace o přípravě na výkon funkce advokáta, jeho úkolech a možnostech při poskytování právních služeb, taktice zastupování a obhajoby, odpovědnosti advokáta i jeho specifických rolích (např. jako mediátora či insolvenčního správce). Cíl publikace výstižně vyjadřuje myšlenka, kterou J. Jirsa uvádí ve svém závěrečném slovu: „Soudci, advokáti, justiční čekatelé, koncipientu i další členové rozvětvené justiční rodiny jsou především služebníky práva a spravedlnosti. To je obrovský smysl, poslání a závazek zároveň."

Tato publikace je určena zejména podnikajícím fyzickým a právnickým osobám, ekonomickým pracovníkům, účetním a dalším pracovníkům v podnikatelské sféře. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny na oblast pořizování hmotného majetku, jeho zařazení do evidence, odpisování a používání hmotného movitého majetku v podnikatelské činnosti. Autor se věnuje také otázkám oprav a technického zhodnocení, likvidace a prodeje majetku. V samostatné kapitole je pojednána oblast DPH. Publikace vychází z právního stavu k 1. 1. 2020.