Hľadanie: Literární poklesky
zobraziť:
Průvodce literární hysterií 19. století
Ve škole nás naučili, že Babičku napsala Božena Němcová. Zív. Aktivnější učitelé pro zajímavost dodali, že to byla pěkná rajda, tedy Božena, nikoliv Babička. Aha – a to je všechno? Ani nápad! Literární hysterie instagramerky Karolíny Meixnerové alias @cojezoe zbavuje známé postavy české literatury nálepek a popisuje jejich životy tak, jak skutečně proběhly. Plus minus. Literatura je sexy, pojďte si ji zamilovat!
Na stiahnutie
10,25 €
Doupátko a další literární scénáře
Tři literární scénáře Lenky Procházkové pojednávají o hořko-sladkých aspektech naší současnosti. Smutná komedie o bezdomovci, hra ze sportovního prostředí, ale především drama o lásce, sexu, strachu a umírání. Texty jsou psány tak, aby se hladce četly. Lenka Procházková tak znovu oživuje pozapomenutý klasický žánr - hry určené ke čtení.
Černošská feministická literární kritika
Kniha seznamuje s klíčovými texty a autorkami černošské feministické literární kritiky, která se od počátku 70. let 20. století stala součástí americké literární vědy. Antologie se zabývá především obdobím počátku a rozkvětu afroamerické feministické literární kritiky, tedy obdobím od roku 1974 do roku 1990, a nabízí chronologický průřez oblastí afroamerické feministické literární kritiky a jejích teoretických přístupů, které ovlivnily současný kritický pohled na literaturu. Čítanka volně navazuje na antologii angloamerické feministické literární teorie Ženská literární tradice a hledání identit editorky Libory Oates-Indruchové z roku 2007.
Černošská feministická literární kritika je u nás takřka neznámá. Do českého jazyka nebylo dosud z černošské feministické literární kritiky nic přeloženo (ani o ní nebylo v tomto jazyce nic napsáno), tato antologie je tak prvním krokem v tomto směru.
Podoby české literární reportáže
Kniha „Podoby české literární reportáže“ představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila.
Na stiahnutie
14,00 €
Literární pondělí
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati.
V Lidových novinách dostal v letech 1936-1938 jako vedoucí kritické rubriky Literární pondělí prostor pro prezentaci svých stanovisek a soudů. Mezi texty otištěnými v Lidových novinách nenajdeme pouze recenze nebo kritické stati - Černý psal i informační poznámky o událostech v české i zahraniční kultuře (výstavy, divadelní hry, připravované knihy), glosoval literární a společenské dění, stručnými medailonky připomínal zapomenuté básníky. Především se ale zaměřoval na soudobou českou literaturu - vyhradil si všechna význačná domácí jména třicátých let.
Reflektoval tak většinu dobové knižní produkce básnické (V. Holan, V. Nezval, V. Závada, F. Halas ad.) i prozaické (J. Čapek, E. Hostovský, I. Olbracht, J. Weil, J. Čep ad.). Paralelně s českou literaturou sledoval rovněž francouzské kulturní dění. Psal jak o tamních knižních novinkách, tak o jejich českých překladech, upozorňoval nejen na beletrii, ale také na odborné příspěvky v literárních revuích. V oblasti prózy cítil Václav Černý vyjádření dobové atmosféry především v cyklických románech, z nichž román-řeku Lidé dobré vůle Julese Romainse sledoval v Lidových novinách díl po dílu. Občanská válka ve Španělsku podnítila jeho úsilí o propagaci španělské kultury, opakovaně zmiňoval jména jako Antonio Machado, Federico García Lorca, José Ortega y Gasset či Miguel de Unamuno, ale také se vztahoval k nadčasovému odkazu Dona Quijota či básní Góngorových.
Předkládané texty z Lidových novin tak nepřinášejí jen doklad Černého soustavného kritického zájmu, ale vytvářejí i plastickou zprávu o české a evropské literatuře třicátých let.
Jak psát transkulturní literární dějiny?
Konference uspořádané 15. - 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce či exponovaného dlouhého devatenáctého století až k první polovině století dvacátého, tak i celé řady problémových okruhů (překlad, kulturní transfer, periodizace, vícejazyčnost, kánon, regionalismus, konfesionalismus) i teoretických a metodologických přístupů (postkoloniální studia, transkulturní teorie, nový historismus). Vedle odborného záměru usiluje rovněž tento sborník stimulovat další debaty o podobě budoucí literárněhistorické syntézy literatur(y) českých zemí napříč obory bohemistikou, germanistikou i dalšími filologiemi a taktéž kulturálními studii či sociální a politickou historií.
Počátky literární kritiky v českých zemích
Literární historie zpravidla spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem. Co ovšem o literární kritice vypovídá doba předjungmannovská, a to nejen o utváření lingvo-etnických kánonů 19. století, ale o naší literární komunikaci vůbec? Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zabývá se pravidly literární komunikace, jak je pro své čtenáře v českých zemích vnášeli první, často zvnějšku přicházející kritikové, a postavením těchto kritiků vůči domácí učenosti osvícenské doby. Sleduje jejich představy o literární veřejnosti, v nichž vedle prestižní společenské instituce divadla nabývala stále významnější místo beletrie, proměnu staršího žánrového systému v moderní otevřený kánon a diferenciaci komunikace o něm v nových, zájmových periodicích i její limity ve střední Evropě. Zkoumá dopady nového systému literatury i na specifické latinské a českojazyčné prostředí českých zemí. Právě zde se monografie dotýká také dalších, obecnějších témat: Jak se ve světle rané kritiky, tohoto pole mimo tradiční církevní či státní autority a úzký vliv privilegovaných zákazníků-umělců, jeví novodobé autorské a čtenářské vztahy k dílu? Jak se vymezují na rozvíjejícím se knižním trhu? Jak se tyto vztahy manifestují v mediálně a etnicky heterogenních, dynamických prostředích, jakým byly české země v závěru 18. a ještě v 19. století?
Na stiahnutie
14,66 €
Profesionalizace literární kultury
K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. – Tito „ubožáci“ však měli pestré osudy i role: byli básníky i teoretiky, dvořany, politiky, prosazováním a kultivováním „lidového jazyka“ posilovali národní kulturní autonomii nejen ve vztahu k dříve nedotknutelné autoritě klasiků antiky, ale i vůči soudobě „konkurenci“ na evropském kontinentě. Nejen William Shakespeare a Ben Jonson, ale i jejich méně proslavení současníci Philip Sidney, Edmund Spenser a George Puttenham svým dílem i svými osudy dobový ideál spoluvytvářeli, ztělesňovali – nebo také zpochybňovali… Číst o nich přináší i dnes poznání bezmála dobrodružné.
Fenomén: Polská literární reportáž
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším. Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás. Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu. Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.
Na stiahnutie
7,00 €
dostupné aj ako:
Česko-německá literární křižovatka
Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích. Rozšiřuje naše představy o rozsahu německé literatury a jejím vlivu na české prostředí, přesvědčivě líčí divadelní život, působení nejrůznějších spolků a nakladatelství, s přesahem k literárnímu místopisu. Mimořádně heuristicky podložená práce výborně poslouží všem budoucím germanistům a translatologům.
Na stiahnutie
15,00 €
Literární památky epochy velkomoravské
K oslavám 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu přispělo nakladatelství Vyšehrad vydáním knihy Vladimíra Vavřínka Cyril a Metoděj mezi Konstantinopolí a Římem. Literární práce Cyrila a Metoděje v české překladu ze staroslověnštiny jsou v dnešní době těžko dostupné. Ideální kombinaci literárněvědné studie s texty významných cyrilometodějských děl přitom stále představuje dílo jednoho z našich nejvýznamnějších slavistů Josefa Vašici (1884–1968). Literární památky epochy velkomoravské vyšly poprvé roku 1966, kdy pozornost veřejnosti vzrušovaly archeologické nálezy z velkomoravského období. Za polovinu století kniha nijak neztratila na své aktuálnosti a i druhé vydání z roku 1996 bylo rychle rozebráno. V úvodní studii hovoří autor dokonce o „velkomoravské literární škole“, která zvláště ve druhém období Metodějova arcibiskupství (874–885) rozvinula bohatou překladatelskou i původní činnost, a rozebírá jednotlivá její díla. Následují literární překlady většiny děl vzniklých v okruhu velkomoravské literární školy. Překlady jsou obsahově přesné, vynikají vytříbeným jazykem a jsou i dnes velmi čtivé. Původní vydání připravila, poznámky a bibliografii doplnila a medailon Josefa Vašici napsala Zoe Hauptová, studií o Životech Konstantina a Metoděje a novým doslovem dílo opatřil Vladimír Vavřínek.
Na stiahnutie
10,29 €
Putování současnou ukrajinskou literární krajinou
Přestože si ukrajinská literatura definitivně vydobyla své právo na existenci jako plnohodnotná národní literatura již před více než sto padesáti lety, stále zůstává za hranicemi Ukrajiny literaturou málo známou. Vzhledem k jazyku, jímž je psána - tedy ukrajinštině - je odsuzena k podobnému osudu jako literatury "malých národů". Ačkoli byl z ukrajinské literatury přeložen do češtiny reprezentativní vzorek literárních děl, počínaje klasiky a konče současnými autory, obecné povědomí o ní je stále velmi slabé. Překládaná publikace si klade za cíl přispět k větší informovanosti o ukrajinské literatuře tím, že se pokusí čtenáři představit ukrajinskou literární krajinu posledních desetiletí, a zvláště pak díla vybraných autorů tzv. "stanislavského fenoménu" (Jurij Andruchovyč, Jurij Izdryk, Taras Prochasko).
25 let české a slovenské literární tvorby /1945-1970/ (Divadlo)
Audiokniha 25 let české a slovenské literární tvorby /1945-1970/ (Divadlo). Původní LP album 0 68 0401 "25 let české a slovenské literární tvorby 1945-1970" vydal Supraphon v edici několika titulů k 25. výročí osvobození republiky. Tento titul věnovaný české a slovenské divadelní tvorbě vychází nyní v původní podobě digitálně poprvé. Obsahuje ukázky z děl: 1. CD Hrátky s čertem.
Na stiahnutie
5,09 €
Literární spolek Laury Sněžné
Dobrý spisovatel kvůli příběhu i přátele mučí! Mladé učitelce literatury Elle Milanové se jednoho dne splní sen – právě ona je vybrána za poslední členku vyhlášeného společenství spisovatelů, které založila veleúspěšná autorka knih pro děti Laura Sněžná. Ta ovšem záhy nato za nevysvětlitelných okolností zmizí a ve finském městečku Zaječín se začnou dít nadmíru podivné věci.
Na stiahnutie
12,05 €
Literární kronika první republiky
Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918-1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery a rovněž produkty lokální populární kultury. Literární kronika první republiky je obrazově-výkladová kniha určená širší veřejnosti. Obrazová složka v ní má stejnou důležitost jako výkladová. Sestává z více než tisíce pečlivě vybraných knižních obálek, fotografií, reklamních materiálů, karikatur, ukázek rukopisů a dalších vizuálních dokumentů.
Koncepty literární vědy
Publikace je výběrem studií ze dvou knih amerického literárního vědce Reného Welleka (Concepts of Critism a Discriminations: Further Concepts of Critism). Autor se v nich pokouší o synetizující pohledy na problematiku pojetí literární historie, teorie a kritiky, přičemž mu jde především o projasňování širokého spektra výrazně odlišných metodologií a pojmů ustavujících se v evropské i zámořské historii těchto disciplín. René Wellek přitom těží jak ze své hluboké znalosti evrospkého strukturalizmu a komparatistiky, tak z pochopení amerických literárněvědných tradic spojených především s "novou kritikou". Editorem svazku a autorem doprovodné studie je Vladimír Papoušek.
Olomouc literární 3
Třetí svazek Olomouce literární, navazující na vazky předchozí, je souborem fejetonů o spisovatelích, kteří byli spjati s tímto městem. Jde o literáty nejen různého času od Karla staršíh ze Žerotína po soudobého Petra Rittera, ale také názorového rozrůznění od tomistických dominikánů až po polemického Mojmíra Grygara. Autor František Všetička do širšího povědomí uvádí nejen tvůrce národnostně rozdílné od Rakušana J. L.Knolla po českého obrozence J.S. Presla, ale rovněž slovesné pracovníky profesně odlišné od Jiřího Wolkera až po příležitostně píšícího sochaře Zdeňka.
Literární spolek Laury Sněžné - audiokniha
Dobrý spisovatel kvůli příběhu i přátele mučí!
Mladé učitelce literatury Elle Milanové se jednoho dne splní sen – právě ona je vybrána za poslední členku vyhlášeného společenství spisovatelů, které založila veleúspěšná autorka knih pro děti Laura Sněžná. Ta ovšem záhy nato za nevysvětlitelných okolností zmizí a ve finském městečku Zaječín se začnou dít nadmíru podivné věci. Ella se rozhodne přijít na kloub poměrům panujícím v tajemném spolku a chce za tím účelem využít zvláštní tajné Hry, kterou jeho členové mezi sebou hrají. Brzy však pozná, že účast v ní vyžaduje nemalé oběti. A nadpřirozených úkazů kolem Literárního spolku Laury Sněžné mezitím přibývá...
Oceňovaný románový debut předního představitele specifické odrůdy magického realismu, označované jako „finské podivno“.
interpret: David Novotný
Délka nahrávky: 10 hodin 28 minut
dostupné aj ako:
Český a slovenský literární klasicismus
Kniha se zabývá estetickou a poetologickou kategorií klasicismu z literárněhistorického hlediska.
V Prolegomenech navrhuje model, který počítá s latentním klasicistním povědomím trvajícím zhruba mezi léty 1775—1850, a sleduje různotvary klasicistních manifestací po celou sledovanou dobu. Dále resumuje předpoklady českého klasicismu v klasicismu italském, francouzském a německém. Autorský tým se skládá z pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Ústavu slovenskej literatúry SAV, Ústavu bohemistiky FF JU a Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU.