Najnovšie - Historické romány strana 81 z 93

A modern Seherezádé, a legnépszerűbb török írónő legújabb története – egy kisfiúról, aki tizenkét évesen elefánthajcsárnak kerül a híres és hírhedt Hürrem szultána udvarába.„ – Mondd meg nekem, mi lenne a megfelelő ajándék egy olyan embernek, akinek mindene megvan? – Egy elefánt, nagyságos uram. A Föld legnagyobb állata."A helyszín Isztambul, az időpont a tizenhatodik század. Tizenéves potyautas érkezik hajón a városba, különleges ajándékot hoz Szulejmán szultánnak. A kisfiúnak nincs senkije és semmije, csak Csota, a ritka és értékes fehér elefánt, amelyet a szeráj, vagyis a palota állatkertjébe szántak. Így kezdődik a kis Dzsihán eposzi léptékű története, amelynek során egyszerű szolgából a szultáni udvar előkelőségei közé emelkedik. Megismerkedik ármánykodó udvaroncokkal és hamis barátokkal, vándorcigányokkal, állatszelídítőkkel és a gyönyörű, pajkos Mihrimah hercegnővel. Csota hátán eljut az Oszmán Birodalom legtávolabbi sarkaiba, és ott lesz Szigetvár ostrománál. Egy napon felfigyel rá a szultán főépítésze, Szinán mester, és ez a véletlen találkozás nagyot fordít Dzsihán sorsán. Az építészinas színpompás kaleidoszkóp, benne vannak az Oszmán Birodalom illatai, hangjai, csodái és mindenféle lakói abból az időből, amikor a nyüzsgő Isztambul volt a világ közepe. Elif Shafak lebilincselő, egzotikus meséje rabul ejti az Olvasót, és nem ereszti el a legutolsó oldalig.

Quo Vadis: A Narrative of the Time of Nero, commonly known as Quo Vadis, is a historical novel written by Henryk Sienkiewicz. Quo vadis is Latin for "Where are you going?" and alludes to a New Testament verse (John 13:36). The verse, in the King James Version, reads as follows, "Simon Peter said unto him, Lord, whither goest thou? Jesus answered him, Whither I go, thou canst not follow me now; but thou shalt follow me afterwards."Quo Vadis tells of a love that develops between a young Christian woman, Ligia (or Lygia), and Marcus Vinicius, a Roman patrician. It takes place in the city of Rome under the rule of emperor Nero around AD 64.Sienkiewicz studied the Roman Empire extensively prior to writing the novel, with the aim of getting historical details correct. As such, several historical figures appear in the book. As a whole, the novel carries a powerful pro-Christian message.Published in installments in three Polish dailies in 1895, it came out in book form in 1896 and has since been translated into more than 50 languages. This novel contributed to Sienkiewicz's Nobel Prize for literature in 1905.

1322. Miután Anjou Károly egy minden addiginál hatalmasabb sereggel meghódította a Felvidéket, és az utolsó erdélyi vár ellenállását is megtörte, még mindig nem kezdheti meg a nyugodt birodalomépítést. Az ország déli részén a Subicsok törnek borsot az orra alá, így a királynak a tengermellék felé kell fordítania tekintetét, és folytatnia az évtizedes belháborút, melynek talán sosem lesz vége. László, a lecsúszott udvari lovag, miután gyilkosként megszökött Temesvárról, és önmaga elől is menekülve vergődött át az országon, a horvát bán oltalma alatt próbál új életet kezdeni - ám a sors akarata folyvást közbeszól. Lackfi István, az alacsony sorból származó vad székely harcos, aki a felvidéki hadjáratban szerezte meg lovagi címét, ezúttal ezer lovast vezet a mühldorfi csatába, ahol egyszer s mindenkorra eldől, ki örökli a német-római császári címet. Mindeközben a sorsával megbékélt, és ismét liliomos lovagként élő Bátor Attila elszántan igyekszik megtalálni fiát és feleségét, akikről azt sem tudhatja, élnek-e még egyáltalán. A remény élteti, de a kegyetlen bosszúvágy hajtja: egy fekete lobogót keres, és az embert, aki elárulta. Bíró Szabolcs nagyszabású történelmi regényfolyamának második kötete a XIV. századi Magyar Királyság legdélibb csücskébe kalauzolja az olvasót, ahol még mindig virágzik a kiskirályként pöffeszkedő uracskák hatalma, és melynek olvasztótégelyében egyének, dinasztiák és birodalmak sorsa dőlhet el.

Karáskovu symbolicky dekadentní trilogii Romány tří mágů tvoří Román Manfreda Mcmillena (1907), Scarabeus (1908) a Ganymedes (1925). Podle samotného Karáska se inspirací pro postavu mága v těchto knihách stal jeho tajemný vídeňský přítel, který také ovlivnil autorův postoj k dandysmu. Román Manfreda Mcmillana se odehrává v Praze, kde se vypravěč sbližuje s démonickým hrabětem Manfredem. Ten ve starobylém městě hledá stopy po chráněnci svého dědečka, zemřelém mágu Cagliostrovi, protože se cítí být jeho současným vtělelním, a svému příteli o životě tohoto čaroděje a okultisty vypravuje. Manfreda ale jako přízrak pronásleduje tajemný Walter More, jehož magickým praktikám se nakonec Manfred neubrání a beze stopy mizí. Scarabeus je příběh z Benátek. Mladý Gaston se zamiluje do Oresta, jenž se tak na čas vymaní z nerovného vztahu s cynickým a krutým Marcelem. Když Oreste zmizí, pátrání přivádí Gastona do Marcelova zpustlého dóžecího paláce. Postupně se dozvídá o jeho rodovém tajemství – o dávné příbuzné, která se dokonale vyznala v travičství a je pohřbena v sarkofágu právě zde, i o mocné síle jejího skarabea. Kultu zla, jemuž Marcel slouží a jehož svatyní je podzemí paláce, nakonec padne za oběť i Gaston. Ganymedes, poslední z trilogie, vypravuje o Radovanovi, jehož velmi přitahuje charismatický Adrian Morris patřící do okruhu matčiny společnosti. Adrian, zajímající se o taje rudolfinské Prahy, poznává sochaře Jörna Mollera, který rozluštil záhadu, jak s pomocí kabaly oživit golema, pro kterého je modelem okouzlený Radovan. Umírající Moller pověřil Morrise, aby navždy uspal i sochu. Adrian však bezděky golema znovu oživil a ten ho jako orel bájného Ganymeda odnesl do své říše.

„Minulý čas hledejme v tom našem. On totiž nikdy nepominul, pouze plynule vstoupil do času přítomného.“ Paměť mého města předkládá čtenáři pohled do historie, té nejstarší i nedávno minulé. Pozorného čtenáře neosloví jen historická fakta, ale pozná i vztah autora k jeho rodnému městu – Třeboni – a začte se do příběhu jedné třeboňské rodiny, do jejíhož života dramaticky zasáhla druhá světová válka.

Období, které je kulisou této knížky, je počátkem jednoho z nejtemnějších časů našich dějin. Jeden svět se zhroutil a nový ještě neprozářilo světlo. Informací, které o té době máme, je velmi málo. Několik kronik, několik listin a fragmenty archeologických nálezů. Tato přehlídka zdrojů nám představu ni­ jak nezjednodušuje, protože nezřídka jsou jejich svědectví ve vzájemném rozporu. K  těm několika zdrojům sáhl i autor knížky: Základem byla viditelně Prokopiova kronika, je eveidentní, že prolistoval i několik do­ chovaných dobových listin a (pozdější) kroniku Řehoře z Tours, stejně jako starší kroniku Cassiodorovu. Knížka je ovšem pohledem z druhé strany – není viděna prismatem byzantského generála Prokopia, ale očima jeho pro­ tivníků – Gótů. Čtenáři Králova Havrana často naráží na velkou faktografickou introspekci. Autor se často pohybuje na hraně. Ačkoli jde o historický román, styl často evokuje typické formy fantasy románů i s jejich detailně popsaným fa­ ntaskním světem. Fakt je, že období gótských válek je asi nejvěrnější předlo­ hou pro svět dračích doupat, hrdinů, runové magie a temných sil. Jakoby Králův Havran, vtělený kroužící gallský bůh Lug, byl fantasy čtením, které se ovšem odehrává v  historické realitě. Jsme svědky krvavých masakrů, zaklí­ nání řeky, kreslení runových čar, střetu světů. Jakoby se světy fantasy eposů a zapadlé historie opravdu potkaly. Samotný příběh, který je kostrou knížky, je vyprávěný na časové ploše, která začíná v roce 541 a končí v roce 552. Ale je protkaný velkým množstvím od­ skoků zpět, do retrospekcí z doby 531 až 540. A to nezřídka nikoli chronolo­ gicky. Jakoby směřoval k tomu, že není podstatná vlastní dějová linka, ale emoce, které její fragmenty vyburcují. Jakoby příběh byl jen záminkou, metaforou, a hlavně příležitostí rozehrát kouzelný dotek odkudsi ze stínů. Hrdiny knížky vidíme ve světle, které nás opět vrací ke světu fantasy a do jejich nitra nám dovolí nahlédnout jen z některých úhlů. Jakoby se nám chtěli v té dálce času skrýt a zůstat neodhaleni. Udělali malý úkrok do světla, abychom mohli zavnímat, že tu kdysi byli, a pak se zase skryli bariérou času, kamenných stěn, Lukarininých spellů a mystické Theieho kapličky na breton­ ském pobřeží. Celý příběh je protkán obrovskou dávkou mystiky, která ho posouvá do další­ ho rozměru. Zkouší nás vlákat do myšlenkového světa Gótů v šestém století, mystiků, gnostických heretiků. Zasvědcuje nás do řady mystických rituálů, při kterých mrazí, stejně jako do bohatého a komplikovaného myšlenkového světa prvotního křesťanství, patristiky a gnóze. Možná, že to je na celé kníž­ ce to nejsilnější. Možná je knížka spíše mystickou introdukcí a možná je jen šifrovanou zprávou, kterou se svolává světem a časem bloudící suita krále Totily.

Padesátá léta – doba, z níž ještě dnes mrazí, kdy nastupující komunistický režim drsnými metodami utužoval veškeré dění ve společnosti. Do tohoto období je vsazen příběh mladého, perspektivního pracovníka ministerstva školství, který má v popisu práce dohled nad ideovou nezávadností vybraných vysokých škol. Nový politický kádr pro nové úkoly nové doby. Dalo by se říct: nové koště na potřebný úklid. Jenže jak se situace vyvine, když se na takovém exponovaném místě ocitne nerozhodný a nepříliš vzdělaný intelektuál, jenž leckdy nerozumí sám sobě, natož společnosti? Nebo právě takový typ byl pro nové úkoly nejvhodnější? Vždyť režim ze všeho nejvíc potřeboval poslušné vykonavatele oznámených anonymních rozhodnutí. Vykonavatele bez otázek – jen takoví měli budoucnost, jen takoví byli chváleni. Nastupovala chvála šedé průměrnosti.

Požehnaný rok zavede čtenáře do jihočeské Třeboně roku 1725. Město i jeho obyvatelé se pomalu vzpamatovávají z ničivého požáru. Setkáme se s osudy Tomáše Šlupky, syna místního pekaře, který zběhl ze studií teologie. Do jeho života nepříjemně zasáhne příjezd jezuitů, kteří malém jihočeské město chtějí ochránit před odpadlíky od víry svaté, a dokonce dojde i na čarodějnický proces...

Mladí pánové z Prahy, budoucí právník a čerstvě jmenovaný profesor gymnázia, jedou za svým kamarádem na venkov. Ničím nerušený prázdninový pobyt na ospalém jihočeském venkově 19. století v hájovně nedaleko Třeboně jim zpestří takřka detektivní vyšetřování případu krádeže, spojené s napadením četníka a smrtí jednoho ze zúčastněných. A studenta práv možná čeká i něco víc... Druhý díl volného cyklu Třeboň – můj kraj.

Mladičká Anežka je oblíbenou dvorní dámou manželky českého krále Přemysla Otakara. Těžko si přiznává, že se zamilovala do manžela své ochránkyně, a prudkému citu se ze všech sil brání. Pak se s Otakarem náhodou potká v noci na hradní chodbě a podlehne jeho mocnému kouzlu. Jenže král ví přesně, že dědic trůnu musí vzejít z manželského lože.

Mladý vévoda Mikuláš ztrácí v bitvě na Moravském poli svůj vzor a oporu, když mu přímo před očima umírá otec a velký český vladař Přemysl Otakar II. Po letech strávených v zajetí ho životem vede zděděná hrdost a zodpovědnost a modrá krev v žilách posiluje povinnost pomáhat nevlastnímu bratrovi králi Václavovi. Znovu nachází svoji dávnou lásku Marianu, přesto sňatkem s habsburskou princeznou Adelheidou plní povinnost šlechtice a upevňuje své postavení, protože jako králův levoboček nemá právo usednout na trůn.

Příběh se odehrává od února do června roku 1353. Je inspirovaný událostmi, které se tehdy staly v Brně, a v druhém plánu příběhu se promítají dějiny Čech a Moravy. V únoru zemřela druhá manželka krále Karla IV. a ten si hned domlouvá sňatek další. V únoru se také narodila dcera Kateřina markraběcímu páru Markétě Opavské a Janu Jindřichu Lucemburskému a hned se plánuje její zasnoubení. Hlavní linií příběhu je vztah manželů Ferreových a následně soudní proces s Jiřím Ferreem. Jiří Ferreus a jeho mladá žena Kateřina Smelclinová jsou příslušníky bohatých patricijských brněnských rodin. Ferreus se ke své ženě chová i na tehdejší poměry nehorázně. Krutě ji bije, nadává jí a všelijak ji psychicky trýzní. Tvrdí, že ji tak vychovává, když ji pořádně nevychovali rodiče. Kateřiny rodiče mu domlouvají, ale když to není platné, obrátí se na městkou radu o pomoc. Ta také Ferreovi domlouvá. Ferreus si ale z toho nic nedělá a ženu dál nekřesťansky bije. Ví, že na jeho straně je městské právo, které mu zaručuje beztrestnost ohledně chování ke své ženě. Přísežní jsou bezradní. Zbědované Kateřině se nakonec podaří z domu utéct a schová se u rodičů. Ferreus je žádá, aby mu ženu vydali zpátky. Kateřinina matka, spřízněná s vlivnými brněnskými rodinami naplánuje s matkami rodů, jak Ferrea společensky znemožnit a Kateřinu zachránit. Při rozhodne soudní proces za přítomnosti samotného markraběte. Druhou linií příběhu jsou osudy brněnského kata. Umírající vězeň, kterého měl původně popravit, mu svěří tajemství o velkém bohatství. Kat Hajo ho má téměř na dosah ruky, ale není jednoduché ho získat. Navíc mu právě zemřela žena, musí se postarat o své dvě děti a řešit případ měšťanky Magdaleny, která je odsouzená za vraždu svého starého manžela. O ukryté bohatství se zajímá i dominikánský mnich, který se ho snaží získat pro svůj řád. Zdá se, že podezřívá kata, že o celém případu něco ví. Je silný protivník, který se neštítí ničeho, aby dosáhl svého.

Císař Zikmund Lucemburský, sotvaže konečně usedl na český trůn, umírá. Jeho manželka krásná a smyslná Barbora Celská intrikuje za jeho zády a chce se zmocnit vlády v Čechách a v Uhrách. Pomoci jí v tom má nejen její milenec Michal Országh, ale především husitští šlechtici Hynce Ptáček z Pirkštejna a Aleš Holický ze Šternberka. Prosadí císař jako svého nástupce Albrechta Habsburského, nebo se Barboře podaří zkřížit jeho plány a chopit se moci? Pod dojmem popravy Jana Roháče z Dubé se v Čechách znovu zvedá odpor proti Zikmundovi. Zdá se, že spiklenci si nemohli vybrat lepší okamžik k uskutečnění svých záměrů. Mladá autorka Anna Březinová líčí dávný dramatický příběh plný vášní, intrik, lásky a zrady, od něhož se rozhodně neodtrhnete.

Nový moravský markrabě Jan Jindřich bojuje o záchranu svého klatbou postiženého manželství s Markétou Opavskou a sžívá se s Brnem, jehož součástí je i Židovská čtvrť… Tamější rabín Izák, který vychovává kromě vlastních dětí i schovanku Hester, spolupracuje s „židovským“ rychtářem z řad brněnských patricijů a společně řeší zločiny, jichž se dopustili Židé na křesťanech a křesťané na Židech… Žid Mordechaj a jeho dcera Noba přežili dva pogromy, ve Špýru a ve Vratislavi, a hledají útočiště v Brně, kde zatím žili Židé a měšťané ve vzájemné toleranci. Nová církevní nařízení pražského arcibiskupa však štvou křesťany proti Židům jako původcům všeho zla. Podaří se markraběti udržet v Brně nadále pořádek, nebo kněží vyprovokují neklidné, morem zkroušené Brňany k pogromu? Blíží se kritický den, Velký pátek roku 1350, který prověří sílu letitých vzájemných vztahů.

Kniha popisuje dobu, kdy v České kotlině vrcholila doba rozkvětu keltských kmenů a zároveň do historie této země začal silně pronikat germánský živel.Prostřednictvím hlavního hrdiny se čtenář ocitne uprostřed dění keltského oppida a spolu s ním prožije dětství i jeho touhu poznat vyspělé země a život v nich. Slyší, o čem si vyprávějí kupci, přicházející z dalekých krajů. Netuší, že osud jej odvane daleko, právě do těch míst, o kterých sní. S kupeckou karavanou se vydává na jih, do římského impéria jako druidský zvěd podávající zprávy o Caesarových plánech. Tato nebezpečná činnost jej zavede do galské Alesie, kde jako příslušník římských sborů zažije krutou bitvu proti přesile galských bojovníků. Silně poznamenán římským způsobem života a ohromen příjemnostmi civilizace dostává se nakonec do vytouženého Říma.Kniha je od začátku plná napětí a děje. V mnoha popisovaných situacích najde čtenář myšlenky, které se v ničem neliší od představ dnešního člověka. To chtěl také autor zdůraznit. Lidé se totiž ani za tisíce let ve svém nitru vlastně tolik nezměnili.

Boží drakkar popisuje mladé letá bojnianskeho veľmoža Zemižizňa Poznaňa, ktorý po dobytí Nitranského kniežatstva Moravanmi v roku 833 prichádza o svoje dŕžavy a uteká do cudziny. Každý zvrat v jeho ďalšom osude ho čoraz viac vzďaľuje od domoviny a núti ho prispôsobovať sa životu v krajinách s najrozličnejšími spoločenskými, náboženskými a kultúrnymi tradíciami.

Kniha zachycuje sled osobností, které stály v čele někdejšího královského města Plzně a společně s ním prožívaly časy, které následovaly od jeho založení okolo roku 1295 až do roku 1948. Publikace stejně tak zaznamenává i události v souvislosti s pobyty významných historických osobností v Plzni. Mezi ně patřil známý husitský hejtman Jan Žižka, císař Rudolf II., jeho dvorní astronom Tycho Brahe, první dobyvatel města Arnošt hrabě Mansfeld, ale i zavržený generalissimus císařských vojsk Albrecht z Valdštejna, císař František I. a řada dalších. Autor knihy Jiří Votruba byl dlouholetým profesionálním novinářem. Zprvu třináct let působil v redakci Československého rozhlasu v Plzni, v dalších letech pak v několika redakcích regionálních novin. Od svého narození v historickém Chebu v roce 1946 měl vždy blízký vztah k historii západních Čech. Když se s rodiči v roce 1960 přistěhoval do Plzně, zrodilo se v něm přání zachytit zaznamenat osudy významných plzeňských osobností na pozadí historických událostí. Práce na této zajímavé a fakty bohatě zaplněné knize trvala autorovi zhruba osm let.

Do osnovy skutočných historických udalostí odohrávajúcich sa na Slovensku v prvej polovici štrnásteho storočia je votkaný príbeh rodiny nemeckých prisťahovalcov bojujúcich o svoj životný úspech s nepriazňou ľudí i osudu. Kováčsky tovariš Jens sa stáva obeťou intrigy a je nespravodlivo vystavený v klietke hanby na norimberskom námestí. Jensova snúbenica Gertrúda, presvedčená o jeho nevine, však stojí pevne pri jeho boku a vydá sa za neho. Mladí manželia sa potom vysťahujú na Slovensko, kde sa spolupodieľajú na založení a budovaní mesta Bardejova.

Pro malou vévodkyni Žofii, trpící na zchudlém hradě neláskou rodičů, si jednoho dne přijede protřelý strýc, aby z ní vychoval dámu a výhodně ji provdal. Ani na mysl by mu nepřišlo, že se do ní zamiluje sám český král! Ale dvorské intriky a výbušná Václavova povaha hrozí udusit počáteční okouzlení. Proto bude muset mladičká královna využít všechen svůj diplomatický um, aby si své postavení i lásku udržela.