Najnovšie - História - ostatné strana 39 z 45

Blíží se písemka z dějáku a jste dutí jako pařez? Pak jsou tu pro vás naše Taháky. Všechny důležité výpisky a data na formátu A6, aby se daly vytisknout a schovat před zraky učitele nebo nahrát do mobilu a nenápadně během písemky zobrazit. Vždy jedna stránka na jedno téma z učebnice. Ke každému tématu je pak pro těch pár, které to zajímá, i krátké shrnutí toho, co má z daného tématu cenu si zapamatovat. Obvykle toho není moc.

Praha vznikla postupným spojováním desítek vesniček, vsí, městysů i měst, jejichž hranice se v průběhu času měnily. Územně stabilními celky tak do určité míry zůstávaly jen související farní obvody. Proto dějiny částí Prahy jsou v této publikaci pojaty jako dějiny 80 farních obvodů (farností). Pokud se nezměnil farní kostel, významné místo setkávání obyvatel, neměnilo se ani jméno farnosti, odvozované ze zasvěcení farního kostela. - Rozhodujícím činitelem ve farnosti většinou nebýval farář, nýbrž místní vrchnost. Proto jsou dějiny částí ve své podstatě dějinami místních vrchností, jimiž byly šlechtické rody anebo některé významné církevní instituce, jako církevní řády, Kapitula vyšehradská, Metropolitní kapitula při kostele sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Výjimkou mezi vrchností nebyli ani přední pražští patriciové. Jména mnohých z nich už byla dávno vymazána z paměti, přestože ve své době je znal každý. - Kniha je tak pokusem o nahlédnutí do života pražských částí pokud možno od okamžiku, kdy tuto část poprvé zmínila listina panovníka, papeže ad. Mezním dějinným rokem všech částí Prahy byl revoluční rok 1848, v němž role vrchností skončila, a v řadě případů též rok 1920, v němž spojením s Prahou zanikla jejich samostatnost a specifičnost.

Ön is úgy véli, hogy a bumeráng ausztrál találmány? Biztos benne, hogy a második világháború a Lengyelország elleni támadással kezdődött? Úgy tudja, hogy a torinói lepel Jézus testének nyomait őrzi? Akkor lapozza fel harmadik, történelmi tévhitekkel foglalkozó kötetünket. Ezúttal is olyan, széles körben elterjedt „tényekre” hívjuk fel a figyelmet, amelyeket a történettudomány már megcáfolt, vagy legalábbis megkérdőjelezett, ám a köztudatban még élénken élnek. A szerző szerint a történész feladata kissé a kertészére emlékeztet: ugyanúgy irtania kell néha az elszaporodott tévhiteket, legendákat és pletykákat, ahogy a kertésznek a gyomokat. Még akkor is, ha tudja: jövőre újra kisarjadnak...

Az Iszlám Állam Abú Múszab al-Zarkávi terroristavezér dzsihadista vágyálmaként fogant az 1990-es években. A szervezet - amely az évek során különböző neveket vett fel - napjainkra hatalmas terrorgépezetté nőtt: a saría-törvénykezést önkényes kegyetlenkedésre használja, átrajzolja a Közel-Kelet határait, és nagyobb területet ural, mint Nagy-Britannia. Loretta Napoleoni, a terrorizmus nemzetközileg elismert szakértője bebizonyítja, hogy az Iszlám Állam több, mint a nyugati média ábrázolta bűnözői szervezet: valójában az államépítés új modelljét mintázza. Bár hagyományos hódító háborúkkal szerez területeket, hogy létrehozza a középkori kalifátus 21. századi változatát, a legkorszerűbb technikákkal toboroz katonákat, pénzügyi támogatást gyűjt és a lakosságot is bevonja az új állam napi ügyeibe. "Az Iszlám Állam tevékenységét figyelmen kívül hagyni nemcsak félrevezető, de veszélyes is. A terrorizmus elleni harcban is legfontosabb a régi igazság: ismerd meg az ellenséged!"

Az első honalapító, a Trójából száműzött és Venus által szült Aeneas történetétől a második városalapító, Camillus regényes históriájáig ível ebben a könyvben a naggyá növekvő Róma regékkel dús történelme. A kötet regéi a világbirodalommá terebélyesedő Róma mitikus előzményeit beszélik el félezer év történésein ívelve át. E legendás történetek ereje nem annyira a valósághoz való hűségükben, mint inkább abban rejlik, hogy felfedik, miképp gondolkodott a római nép történelmének kezdeteiről. A könyv élvezetes elbeszélő stílusban tárja elénk a trójai háború nyomán Itáliába vándorló és ott új hazát alapító Aeneas históriáját, Róma városának megalapítását, a római királyok korát, majd a köztársaság megalapítását és első küzdelmes évtizedeit, ezen belül a plebejusok polgárjogi harcának kezdeteit, amivel a regék már átnyúlnak a megbízható történelem korába is. A histórikus elemeket tartalmazó hagyományban történetileg hiteles és nem hiteles mozzanatok alkotnak izgalmas elegyet. A szerző közérthetően, ugyanakkor a legújabb szakirodalom eredményeit hasznosítva különbözteti meg a regék valós és meseszerű elemeit. Az antik elbeszélők stílusát és dikcióját idéző elbeszélés-sorozat az antik irodalom legnagyobb alakjainak (Vergilius, Livius, Plutarkhosz) műveit és más kortársak történeti munkáit, költeményeit, életrajzait is felhasználja, s ezek együttesen szolgáltatják azt a színes alapanyagot, amelyből a szerző megalkotja a korai Rómának és népének lebilincselő históriáját.

Honnan jött az Iszlám Állam, és hogyan tudott ilyen rövid idő alatt ekkora rombolást véghezvinni? Az IÁ mára óriási területeket vont ellenőrzése alá, és a nemzetközi önkéntesekkel megerősített, a világot vérengző videókkal sokkoló dzsihádisták megalapították a szigorú saría törvénykezésen nyugvó új kalifátust. A szerzők, Hassan Hassan szír elemző - aki abban a határ menti városban született, amely régóta az Irakba tartó dzsihádisták gyülekezőhelye - és Michael Weiss amerikai újságíró - aki sokáig egy a jelenleg az IÁ irányítása alatt álló városrészből tudósított Aleppóban - bepillantást nyújtanak a világ legveszedelmesebb terroristacsoportjának működésébe. Bemutatják, kik a játszma kulcsszereplői, honnan ered a szervezet, miképpen szerzett helyi és globális támogatást, illetve milyen pénzügyi forrásokkal rendelkezik. Egykori amerikai katonákkal és jelenlegi dzsihádistákkal készült interjúk segítségével feltárják a szervezet belső konfliktusait és megvilágítják a síiták ellen irányuló gyűlölet okát, amely újabb felekezeti alapú háborút robbantott ki a térségben.

Sokáig azt hittük, hogy Heinrich Himmlernek a feleségéhez, Margához írott levelei – akárcsak a Reichsführer-SS egyéb más iratai – végérvényesen eltűntek. Több évtizeddel öngyilkossága és a II. világháború befejezése után Azonban a levelek napvilágra kerültek Tel-Avivban. Ezek az iratok – amelyek tökéletesen kiegészítik Margának a Koblenzi Szövetségi Levéltárban őrzött leveleit, és amelyeket Michael Wildt és Katrin Himmler tett közzé – a hitleri Németország egyik legfontosabb szereplőjének a magánéletét helyezik teljesen új megvilágításba.Amikor Heinrich Himmler és Marga Siegroth 1927-ben megismerkednek egymással, őszinte érzelmeket táplálnak egymás iránt. A házaspárt szoros egységbe forrasztja a közös vidéki életről szövögetett álmuk, valamint mélységes zsidógyűlöletük. Himmler, a náci pártfunkcionárius, gyakran a „vezérrel” együtt van úton, és a messzi távolból „kis szerelmének” azt tanácsolja, hogy „lekvárt főzzön a bodzabogyóból, mire föl Marga arról számolt be, hogy a otthonuk az „összes nemzetiszocialista lakos találkozóhelyévé” vált. 1933 után Himmler a birodalom a második leghatalmasabb vezetőjévé emelkedik; az SS Reichsführereként és a német rendőrség fejeként a „zsidókérdés végleges megoldásával” foglalkozik, miközben „aranyos kis asszonykájának” anyák napjára „sok-sok jókívánságát küldi”, és fényképeket mellékel az SS-Einsatzgruppéknál és a Waffen-SS alakulatainál tett látogatásairól. Ám e levelek csak látszólag ártatlan írások: a kispolgári díszlet mögül előbukkan a Himmler magánéletére is jellemző brutalitás és érzéketlenség.

What challenges are facing the Western world in the early 21st century? What fate is awaiting the nation states? Will they continue to exist or will they be replaced by empires? What will the role of the state be? Will it shrink and lose significance or, on the contrary, grow stronger? Will everybody have to work, will they have a job in the future? In all events, will there be enough work for all? And what fate is awaiting the family? How about belief? What will follow from the prolongation of human life? Can social welfare systems, one of the most important achievements of the 20th century, be maintained? Can we wait until the West offers new answers and proposals for solutions or should we make up our minds and follow our own ideas? These are some of the questions to which Mária Schmidt seeks answers in this volume. While her point of view is undoubtedly that of a historian, her thoughts are focused on the future.

A tűz tett minket veszedelmessé. A pletyka együttműködővé. A mezőgazdaság még éhesebbé. A mitológia tartotta fenn a törvényt és a rendet. A pénz adott valamit, amiben mind bízhatunk. Az ellentmondások teremtették meg a kultúrát. A tudomány tett minket a teremtés urává. De egyik sem tett boldoggá… A világhírű jeruzsálemi egyetemi tanár szerint így foglalható össze annak története, ahogyan jelentéktelen majmokból a világ uraivá váltunk.

Libro de relaciones internacionales. Las relaciones entre Chile y Checoslovaquia en el siglo XX

Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky tohoto světa v podstatě neexistoval. Dnes ho ruská historiografie považuje za jednoho z „nejbarvitějších“ domácích politiků dvacátého století. Hlásil se k němu Gorbačov, v současnosti je však jeho hodnocení většinou relativizováno. Překvapující ovšem je, že sovětský totalitní režim umožnil, aby se do čela státu a tím i světové politiky dostal tak nepřipravený jedinec, disponující převážně jen nezměrnou touhou po moci, jehož politická činnost byla až příliš často neodpovědným hazardem.

Obsáhlá publikace probírá v abecedním pořádku sakrální objekty na území hlavního města Prahy – pouze však objekty volně stojící, a to i zrušené, pokud je jejich původní účel dosud na první pohled zřetelný.

Druhá světová válka začala v září 1939 jako regionální konflikt ve střední Evropě a skončila o šest let později podpisem bezpodmínečné kapitulace Japonska. Za běžným výkladem válečného dění jako dramatického sledu bojových či politických operací je ovšem nutné vidět každodenní utrpení milionů vojáků na frontě a civilního obyvatelstva v zázemí, koncentrační tábory s plynovými komorami, rozbombardovaná města a nekonečné proudy zoufalých běženců. Je relativně snadné sledovat válku na mapách generálních štábů, ale je to jen část pravdy. Její větší díl je ukryt ve strachu útočícího vojáka, ve sténání raněných či v pláči pozůstalých. Autora této knihy bude až do smrti pronásledovat filmový záběr hořící kalmycké stepi s tisícihlavými stády pološílených kozáckých koní, jejichž jezdci nalezli smrt v nepodařené sovětské ofenzívě u Charkova. Onen apokalyptický obraz měl před očima i při psaní této knihy. Druhé vydání je obohaceno o rozhovor se zesnulým autorem, doslov jeho blízkého kolegy prof. Martina Kováře a obrazovou přílohu.

Prvního ledna roku 1922 vešel v platnost zákon, jímž byla vytvořena Velká Praha, a to připojením dlouhé řady obcí - jednak nově vzniklých měst (Královské Vinohrady, Karlín, Smíchov, ap.), ale i více jak tří desítky vesnic v tehdejším pražském okolí. Některé si ještě dlouho uchovávaly venkovský ráz, jiné se rychle měnily v městské čtvrti. O historii, kulturních památkách, ale i o různých zajímavostech právě těchto „obcí vůkolních“ (jak se říkalo ještě v 19. století) poutavě vypravuje knížka, jejíž zkušený autor se především snaží čtenáře pobavit.

Po třech úspěšných publikacích Pavla Bedrníčka o pražských kostelech, o Vyšehradu a pražských městských částech vychází jeho již čtvrtá knížka, tentokrát o pražských prostranstvích, dnešních náměstích v centru města. Kdysi to ovšem nebyla náměstí, nýbrž rynky, rynečky a plácky, některé rušné, alespoň podle tehdejších měřítek, jiné zase úplně tiché, kde sousedé za teplých podvečerů vysedávali na zápraží... A právě o historii těchto míst autor poutavě a vtipně vypravuje, přičemž neopomine zmínit různé zajímavosti či staré pověsti.

Ve své další knize nazvané Pražské katastrofy se známí pragensisté Eva a Josef Hrubešovi zabývají smutnými událostmi, které stověžaté město nad Vltavou postihlo v průběhu několika staletí. V mnoha kapitolách připomínají kupříkladu požár Národního divadla, zničující povodně v letech 1890 a 2002, havárie leteckých balónů na Zemské jubilejní výstavě v roce 1891, výbuch parního kotle a následné potopení parníku Františka Josefa I. v roce 1898, zničující požár velké barokní zbrojnice na Vyšehradě, zřícení domu Na Poříčí, známější tramvajové nehody, nálety spojeneckých letadel na Prahu na sklonku II. světové války, požár plynojemu v Michelské plynárně, havárii lanové dráhy a sesuv zeminy na Petříně a další. Některé katastrofy byly způsobeny přírodními živly, válečnými událostmi, selháním lidského faktoru a bohužel i úmyslně. Jednotlivá témata autoři zpracovali podle historických odkladů, které shromažďovali několik let.

Zkušený spisovatel a historik Václav Junek přichází s poměrně novým pohledem na dějiny druhé světové války ve shodě s celosvětovým trendem, který se nese v duchu hesla ,,co by se stalo, kdyby...“ V této publikaci líčí v jedenácti kapitolách realitu Anschlussu Rakouska, hlavních Hitlerových tažení, největších bitev a bojů na evropských frontách i celé řady dalších zlomových situací, do nichž uvedl Adolf Hitler svět během druhé světové války. Čtenáři jsou nabízeny alternativy, podle nichž každá z nich mohla mít i docela jiné finále. Fakta, data, události a důsledky uvedené v knize souhlasí. Také všechny zúčastněné osoby žily a chovaly se tak, jak je tu vylíčeno. Rovněž ostatní užité reálie odpovídají známým skutečnostem. Každá z vytvořených historických konstrukcí je přitom zajímavou evokací konkrétní zlomové doby a současně pokusem o varující vylíčení Hitlerových alternativních možností a cesty třeba až do samotného pekla. Uvedené skutečnosti však podávají nezvratný důkaz o tom, že válka především Hitlerovým osobním zaviněním nikdy nemohla skončit vítězstvím nacionálně-socialistického Německa, ačkoli k němu obvykle scházelo jen velmi málo. Protože nakonec i nad zdánlivou materiální a statistickou převahou vždy zvítězí jen zdravý rozum, to lepší co je v lidech, pokrok, morálka a civilizace vůbec.

Osobnost dr. Emila Háchy není zapomenuta ani dnes, po celých šedesáti osmi letech, které uplynuly od jeho smrti. Háchův problém však je, že názor veřejnosti zejména na poslední roky jeho života je emotivní, a především výrazně osciluje mezi Háchovým zatracením na jedné straně a určitým obdivem na druhé. Už proto je pozoruhodné. jak zásadně se tento napohled drobný, nenápadný, zranitelný a fyzicky předčasně zestárlý muž zapsal do moderních českých dějin. Dokonce porovnatelně s jeho programově mnohem většími velikány. Do jisté míry už za svého života (ale především poté) skutečným strůjcům historie posloužil. Neboť se právě jim prakticky v každé době, počínaje už rokem 1939, velmi dobře hodil – jako příměr, jako příklad, jako symbol pro ten který myšlenkový směr, odkaz či aktuální politický záměr. Anebo jako alibi, to jistě jak komu. Posláním této knihy není jen tak jednoduše se přiklonit k jedné či druhé straně. Jejím hlavním záměrem je ukázat dr. Emila Háchu ve srozumitelné podobě. Proto veškeré informace o něm uvádíme bez emocí, s maximálně možnou měrou objektivity a co nejpřehledněji, aby si čtenář mohl utvořit vlastní úsudek.

Proč odletěl Rudolf Hess do Londýna a proč nedostal Jozef Tiso milost? Proč byli na konci druhé světové války v Berlíně první Sověti a proč si Adolf Hitler nevzal za manželku Winifred Wagnerovou? Jak byl unesen Adolf Eichmann a jak to bylo s Leninovou cestou v zaplombovaném vagónu z Curychu přes Německo do Ruska? To jsou některé z otázek, na něž je hledána odpověď ve 27 historických miniaturách. Vedle tragického příběhu generála Vlasova nabízí jejich autor mimo jiné také vyprávění o dvou kapitulacích maršála Pauluse, o Háchově noční audienci u Hitlera, o souboji rozvědek před dnem D, o Zorinově pražské misi v únoru 1948 nebo o zcela neznámé misi Nečacově v polovině září 1938. Volné brouzdání v dějinách 20. stolení také přináší vylíčení Benešovy role v případu Tuchačevskij, ale třeba i náhody, která vedla v červnu 1942 k vypálení Lidic. Mnohé jistě zaujme vyprávění o Marxově nemanželském synovi nebo o příčině náhlé Gottwaldovy smrti v březnu 1953. Dovědí se také o okolnostech vzniku fámy o mrtvém studentovi na Národní třídě a na závěr i ledacos o pozadí nejdůležitějšího jednání sametové revoluce, které vyústilo na sklonku roku 1989 k volbě Václava Havla prezidentem tehdy ještě socialistického Československa.