E-knihy - Biológia, fauna a flóra strana 1 z 5

Vážky létají přes oceán z Indie do Mosambiku, i když jejich tělo disponuje zásobou energie jenom na čtyři hodiny letu. Vorvaňovci při potápění do tříkilometrových hloubek stráví pod hladinou skoro čtyři hodiny. Z toho, co o jejich organismu víme, ale vyplývá, že by jim už po hodině ponoru mělo hrozit utonutí. Had bojga šplhá po hladkých sloupech díky tomu, že na sobě uváže uzel. Pavouci křižáčci používají svou síť jako prak a nechávají se z ní vystřelit na kořist. Drobným roztočům slouží k dopravě na květy vybraných druhů rostlin jako živý taxík kolibříci. Ve volném pokračování bestselleru Desatero smyslů nám biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr zblízka ukáže nejrozmanitější způsoby pohybu živočichů i extrémní výkony, jakých jsou tvorové schopni. Možnosti přesunu z místa na místo, které si zvířata vyvinula, patří totiž k tomu nejúžasnějšímu, co se v přírodě odehrává, nejednou nad nimi zůstává rozum stát a mnoho z nich stále halí tajemství.

"Učební texty Lékařská biologie a genetika jsou zaměřeny především na genetické problémy, které jsou významné pro studium medicíny; shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Texty jsou rozděleny do tří dílů. Druhý díl se soustředí na vybranou problematiku molekulární genetiky, onkogenetiky, genetiky vývoje, na vrozené vady, teratogenezi a interakci genů s prostředím."

Autorské dílo přináší rozsáhlý přehled tropických a subtropických rostlin, které se pěstují jako okrasné nebo užitkové, popřípadě mají obojí hodnotu. Součástí knihy je souhrn jednoduchých pěstitelských zásad, terminologický slovníček a obsáhlý rejstřík. Přes 1300 autentických fotografií pochází především z tropů a subtropů. Přibližují nejen samotné rostliny, ale i jejich prostředí a použití v jižních zemích.

Môžu byť dva stromy rovnaké? Nie. A aj ten najmenší rozdiel je zásadný. Stromy nám toho chcú toľko povedať – o krajine, vode, ľuďoch, zvieratách, počasí aj o čase. Porozprávajú nám o svojom živote, dobrých aj zlých chvíľach. Stromy rozprávajú príbehy, ale len tým, ktorí ich vedia počúvať. Každý strom, na ktorý natrafíme, nesie na sebe množstvo znakov a stôp. Všetky o niečom vypovedajú. Šepkajú nám tajomstvá nielen o svojom živote, ale aj o krajine, v ktorej žijú. Zbadáte ich okamžite – pravda, ak viete, čo máte hľadať. A práve preto zostajú pre väčšinu ľudí skryté. V knihe Ako čítať zo stromov spoznáte jednoduché princípy, ktoré vysvetľujú tvary stromov a s tým súvisiace javy. Získate vedomosti, ktoré nemá len tak hocikto. Zídu sa vám vždy, keď prejdete okolo niektorého stromu, či v meste alebo vo voľnej prírode. Tristan Gooley už dve desaťročia učí ľudí umeniu čítať zo stromov pomocou jasných znakov a stôp ukrytých v ich tvare, kôre, koreňoch či na listoch. Dočítate sa o nich v tejto jedinečnej knihe, aká nemá vo svete páru. To, čo sa tu naučíte, už nikdy v živote nezabudnete. Odteraz sa na žiadny strom nepozriete tými istými očami ako predtým.

Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Někteří dobrodruzi tyto sny proměnili ve skutečnost a cestování letadlem nám dnes připadá stejně všední jako jízda vlakem. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? A v čem se létající živočichové liší od letadel vyrobených lidmi? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve své knize proslulý evoluční biolog a autor teorie sobeckého genu Richard Dawkins, který čtenáře provází světem létajících tvorů a popisuje odvěké snahy člověka se jim vyrovnat. Od nezávislé evoluce křídel u několika skupin organismů a jiných způsobů, jak se vzepřít gravitaci, zabrousí do historie balónového létání, připomene úspěch bratří Wrightů, vyloží fyzikální principy letu a objasní, proč by lidstvo mělo dobýt vesmír. Jeho čtivý a srozumitelný výklad doprovází poutavé ilustrace Jany Lenzové.

Čo robia zvieratá lepšie ako my? Mohli by nás inšpirovať pri navrhovaní inovatívnej technológie? Príroda je plná neuveriteľných zázrakov, no môžeme ju brať aj ako špičkové vývojové laboratórium. Z výtvorov prírody starých 3,8 miliardy rokov by sme sa mohli naučiť viac. V knihe nájdete prekvapivé príbehy zo sveta prírody aj odpovede na tieto otázky: Ako sa práve kravy stali inšpiráciou pre ekologickejšiu kanalizáciu? Boli niektoré vesmírne teleskopy navrhnuté podľa očí homára?Prečo vďaka plutvám veľrýb využívame obnoviteľnú energiu efektívnejšie? Patrick Aryee, biológ a moderátor podcastu BBC, vo svojej knihe podrobne skúma, čo zvieratá robia, aby prežili v drsnej prírode, a pokúša sa zistiť, v čom si z nich môžeme brať príklad pri prekonávaní výziev modernej spoločnosti.

Dave Goulson zkoumá souvislosti mezi klimatickou změnou, přírodou, volně žijícími živočichy a rostlinami a zmenšující se biodiverzitou a analyzuje zhoubný dopad na planetu a její obyvatele. Podle Goulsona ještě není pozdě tento pokles zastavit a Tichá Země je k tomu naléhavou výzvou. Na základě třicetiletého výzkumu napsal Dave Goulson srozumitelnou, fascinující a důležitou knihu, v níž se zabývá důkazy alarmujícího poklesu množství hmyzu na celém světě. „Pokud přijdeme o hmyz, všechno se zhroutí,“ varoval v rozhovoru pro New York Times. Hlavní příčinou tohoto poklesu hmyzích populací je nerozvážné používání chemických pesticidů. Přiklání se tak k závěru kultovní knihy Rachel Carsonové Tiché jaro, po jejímž vydání v roce 1962 došlo k celosvětovému zákazu používání DDT. Zanedlouho ale byly zavedeny nové pesticidy, stejně smrtící jako DDT, a v současnosti se lidstvo nachází na pokraji nové krize. Co nastane, když veškerý hmyz zcela zmizí?

Objevujte tajuplnou planetu hmyzu Hmyz najdeme prakticky všude – v lese i v trávě, v potocích nebo v parku, ale i na mnoha velmi neočekávaných místech – v nadmořské výšce šest tisíc metrů, v nejhlubších jeskyních světa, v kostelních křtitelnicích, uvnitř počítačů i v nozdrách mrožů. Tito drobní živočichové se od nás značně liší: někteří mají kostru z vnější strany těla jako brnění, jiní mohou mít uši na kolenou, oči na penisu či jazyk na nohou. I když mají naši hmyzí souputníci mozek velikosti sezamového semínka, dokážou rozpoznávat obličeje. Hmyz má také neuvěřitelné reprodukční a adaptační schopnosti. Ačkoli na každého člověka žijícího na Zemi připadá 200 milionů hmyzích jedinců, jejich počty dramaticky klesají. Zatímco lidská populace se za posledních 40 let zdvojnásobila, hmyzu o polovinu ubylo. Přitom lidstvo je na práci mnoha druhů těchto drobných živočichů závislé. Potřebujeme je k opylování, k rozkládání mrtvých organismů a k tvorbě hlíny, potřebujeme je jako potravu pro jiná zvířata, pomáhají nám udržet škodlivé organismy na uzdě, šíří semena, jsou nám nápomocní při výzkumech a svými chytrými řešeními nás inspirují. Už jen z čistě egoistických důvodů bychom se o zdraví a blaho těchto drobných tvorů měli zajímat. Péče o ně je jakousi životní pojistkou pro naše děti a vnoučata. „Příroda nás ohromuje svou složitostí a hmyz tvoří významnou část těchto důmyslně vybudovaných systémů, v nichž my lidé představujeme jen jeden druh z milionů. Proto se tato kniha zabývá těmi nejmenšími druhy, vším tím podivným, krásným a bizarním hmyzem, který tvoří základ světa takového, jak ho známe. První část knihy se věnuje hmyzu samotnému. V první kapitole se dočtete o neuvěřitelně bohaté rozmanitosti jejich říše, z čeho jsou poskládaní, jak vnímají své okolí a také něco málo o tom, jak rozpoznat nejdůležitější skupiny hmyzu. Ve druhé kapitole nahlédnete do jejich poněkud zvláštního sexuálního života. Poté se ponořím hlouběji do složité hry, kterou hmyz hraje s ostatními živočichy (kapitola třetí) a rostlinami (kapitola čtvrtá). Do každodenního boje, zda se najím, nebo mě pozře někdo jiný, v němž navíc každý tvor zápolí o předání vlastních genů. I přesto je zde prostor pro spolupráci a ta nabírá všemožných prapodivných forem. Zbytek knihy se zabývá důvěrným vztahem hmyzu k jednomu konkrétnímu druhu: k nám lidem. Jak přispívá hmyz k produkci potravin (kapitola pátá), jak zajišťuje čistotu přírodního prostředí (kapitola šestá) a poskytuje nám produkty, které potřebujeme, od medu po antibiotika (kapitola sedmá)? V kapitole osmé se podívám na nové obory, v nichž nás hmyz může nasměrovat. A konečně v deváté kapitole se zamyslím nad tím, jak se těmhle našim drobným pomocníkům daří a jak můžeme společně přispět k tomu, aby se měli lépe. Protože my lidé jsme na jejich práci závislí. Potřebujeme je k opylování, k rozkládání mrtvých organismů a k tvorbě hlíny, potřebujeme je jako potravu pro jiná zvířata, pomáhají nám udržet škodlivé organismy na uzdě, šíří semena, jsou nám nápomocní při výzkumech a svými chytrými řešeními nás inspirují. Hmyz představuje drobná ozubená kolečka, díky kterým se svět točí.“ - Anne Sverdrup-Thygesonová

V Knize o naději čerpá Jane Goodallová z moudrosti celého svého života, který zasvětila přírodě, a pomáhá nám pochopit, jak si zachovat naději i tváří v tvář pandemiím, válkám a hrozícím ekologickým katastrofám. V důvěrném rozhovoru s Douglasem Abramsem poutavě vypráví o svých cestách po celém světě, průkopnickém výzkumu a neutuchajícím aktivismu. Její bohaté zkušenosti nám mohou pomoci lépe porozumět krizím, jimž v současnosti čelíme. Jane a Doug společně nastiňují jedinou možnou cestu vpřed - začít opět věřit v budoucnost. Protože naděje existuje, i když se někdy zdá být nedosažitelná. Můžeme ji najít například v přírodě - a v naší vlastní odolnosti.

The New York Times-bestseller Több mint száz szakértő, köztük geofizikusok, oceanográfusok, meteorológusok, mérnökök, közgazdászok, matematikusok, történészek, filozófusok és őslakos vezetők osztják meg velünk tudásukat és tapasztalataikat a Klímakönyvben, hogy felkészítsenek bennünket az éghajlati katasztrófa elleni harcra. A tanulmányokat Greta Thunberg történetei egészítik ki a tüntetésekről és a világszerte elterjedt "green washingról", amivel rámutat korunk egyik legjelentősebb problémájára: a tömegek rutinszerű félrevezetésére. Azonban bármily lesújtóak is a tények, a fiatal kora ellenére rendkívüli ismertségnek és befolyásnak örvendő aktivista szerint azokból meríthetjük a legtöbb reményt. Az igazság ismeretében ugyanis többé nem maradhatunk tétlenek. Ha egy diák iskolai tüntetése világméretű tiltakozóhullámot indított el, akkor vajon a globális összefogás és rendszerszintű változás milyen eredménnyel járhat? Az emberiség válaszút előtt áll. Együtt képesek lehetünk a látszólag lehetetlenre is. De cselekednünk kell, amíg nem késő.

A tét az emberiség túlélése. Mi a teendő azonban akkor, amikor az ember által felépített globális rendszer fenyegeti saját túlélését és a természet egyensúlyának fennmaradását? Hogy ezen változtassunk, több tudományterületet is mozgósítani kell, éspedig sürgősen. Cselekednünk kell, hogy az ökológiai válság közepette valódi változást érhessünk el. Jordán Ferenc hálózatkutató biológus cselekvése tárgyául a tudományos ismeretterjesztést választja, amit mesterfokon művel. Felvilágosítja az olvasót mindarról, amiről nem szívesen hall, miközben szakszerű marad, és a tudományos fontoskodást is elkerüli. Könyve összegzi a múlt bűneit, a jelen problémáit és a jövő kilátásait. A helyzet reális értékelése után teljes mértékben indokoltak a merésznek hangzó megállapítások: ma már nem az a kérdés, hogy csökken-e a népességnövekedés üteme, hanem hogy hogyan lehetnénk sokkal kevesebben; a nemnövekedés mint gazdasági modell szükségszerű és sürgős; a természet antropocentrikus uralása a vesztünket okozza. Jordán Ferenc sem patetikus vészharangkongatással, sem az olvasó megnyugtatásával nem foglalkozik. Nem túloz, és nem relativizálja a bemutatott folyamatok jelentőségét. Semmiféle tabut nem ismer, se morálisat, se politikait, se tudományosat. Bátran beszél, és erre a bátorságra van szükségünk.

A kréta korszak után, a dinoszauruszok és a többi repülő és tengeri őshüllő kihalását követő időszakban az emlősök a legtöbb megüresedett ökológia fülkét betöltötték és bámulatos forma és fajszámban terjedtek el az egész bolygón. Egy bizonyos élettér igen nagy kihívást jelentett az emlősöknek és ez nem más, mint a szeszélyes ám bőkezű tenger. Több egymástól teljesen eltérő emlősfélék, mint például a bálnák és a fókák, eltérő időben nekifogott, hogy alkalmazkodjon ehhez a különleges élethelyhez. E könyvben megnézzük azt az időszakot és korszakokat, amikor kifejődtek a különböző tengeri emlős fajták. A fejlődési történeteit és jelentős fajok rövid leírását. Valamint a Wadi Al-Hitan-t azaz a bálnák völgyének kialakulását és a benne lévő leletanyagot fogjuk taglalni.

Kniha Planta Sapiens je fascinující sondou do vnitřního světa rostlin založená na nejmodernějším výzkumu rostlinné inteligence. Dokážeme-li pochopit, jaké je to být rostlinou, mohli bychom mít z okolního světa mnohem víc. Schopnosti rostlin vědci dokumentují už desítky let. Prokázali, že rostliny spolu komunikují, manipulují s ostatními druhy a provádějí důmyslné pohyby. Méně známé jsou nejnovější důkazy, že rostliny mohou mít „vědomí“. Ačkoli nemají mozek, jejich mikroskopické vnitřní pochody odkrývají soustavu, která se příliš neliší od nervové sítě v našem těle. Dokážou si tak pamatovat, učit se a disponují inteligencí, která jim umožňuje chovat se adaptivně, flexibilně, účelně a předvídavě. Pokud se na rostliny podíváme novým způsobem, může to zásadně proměnit celé naše chápání světa. Paco Calvo, přední osobnost filozofie rostlinné signalizace a chování, v knize Planta Sapiens předkládá zcela nový pohled na biologii rostlin a vysvětluje, jak rostliny pohánějí technologický rozvoj: od robotiky přes umělou inteligenci až po řešení ekologické krize. Především však dokládá, že rostliny nejsou jen zelená kulisa — jsou to aktivní živé organismy s vlastními zájmy. Kniha Planta Sapiens vám umožní nahlédnout do rostlinné říše jako nikdy předtím. Změní váš pohled na jiné formy života, takže rostliny budete vnímat jako spojence při řešení globálních problémů, ne jako pouhé suroviny. Poznáte rostliny jako učitele, od kterých se můžete učit o své vlastní mysli. Pokud se zkusíte dívat na rostliny jinak, budete ohromeni tím, co objevíte.

Pútavé rozprávanie o ohromujúcom živote veľrýb a o tom, čo nás tieto zvieratá môžu naučiťKeď spisovateľka Rebecca Giggs videla, ako na pláži v jej rodnom meste uviazol vráskavec dlhoplutvý, začala uvažovať o tom, ako život veľrýb odráža podmienky v oceánoch. Zhromaždené vedecké poznatky podáva priam básnickým štýlom. Veľryby v jej podaní sú veľké vo všetkých zmysloch slova: sú to živočíchy ohromujúcich rozmerov, ale aj nesmierne vznešené tvory, mytológiou ospievané cicavce či obávané monštrá. Kniha spája prírodovedu, filozofiu a ďalšie vedné disciplíny a snaží sa nájsť odpovede na otázky: Ako veľryby vnímajú ekologickú zmenu? Ako ľudské technológie prenikli do kultúry veľrýb a ako ju zmenili? Čo nás môže pozorovanie veľrýb naučiť o zložitom, krehkom a nádhernom živote? Dozviete sa o veľrybách, ktoré sú také zriedkavé, že im vedci ani nedali meno, o veľrybích piesňach, ktoré sa šíria po celom svete v pravidelných vlnách ako popové skladby, či o veľrybách, ktoré zmenili chemické zloženie atmosféry okolo našej planéty. Vyberiete sa do Japonska na palubu lode, ktorá loví veľryby, a ponoríte sa do najhlbších morí, aby ste zistili, ako sa plastové znečistenie šíri v podmorskom prostredí.Autorka ponúka živý opis prírodného sveta a zároveň jasne definuje a do hĺbky analyzuje výzvy, ktorým ľudia čelia, keď sa snažia vcítiť do iných živých tvorov a pochopiť svoje miesto na planéte.

„Jedinečný sprievodca zázrakmi a zložitosťou života.“ Bill Bryson Svetoznámy biológ Paul Nurse zasvätil kariéru odkrývaniu tajomstiev bunkového života. V knihe Čo je život? sa podujal na neľahkú úlohu vysvetliť, čo znamená byť nažive spôsobom, aby tomu porozumel každý čitateľ. Na spoločnej ceste za poznaním autor krok za krokom objasňuje päť zásadných princípov, na ktorých stojí biológia – bunka, gén, vývoj prirodzeným výberom, život ako chémia, život ako informácia. Nurse predstavuje čitateľovi osobnosti, ktoré sa postarali o najväčšie pokroky vo vedeckom výskume. Čerpajúc zo svojich skúseností z laboratória či mimo neho rozpráva o zdolávaní prekážok, o šťastných náhodách a vzrušujúcich chvíľach historických objavov. Autorov štýl pulzuje úžasom z bohatstva života, ale aj naliehavosťou úlohy, ktorú v súčasnosti zohráva biológia. Ak chceme zvládnuť všetky dnešné problémy ľudstva – od klimatickej zmeny cez pandémie až po biodiverzitu a potravinovú bezpečnosť – musíme v prvom rade pochopiť, čo je život.

Druhý díl naučně-populárního průvodce vybranými druhy rostlin, které můžete najít v naší přírodě od časného jara až do pozdního podzimu. Rostliny jsou v knize řazeny abecedně, vždy podle barvy květů. Jednoduché určující znaky a fotografie pořízené v přirozeném prostředí pomohou k jejich snadnému určení všem, kdo se zajímají o?přírodu a chtějí se dozvědět více o konkrétním druhu. Kniha dále uvádí botanické zařazení rostlin, lidové názvy, původy jmen, zajímavosti i využití rostlin jako léčivých bylinek či zdravých potravin.

„Nikdy nepochopím, jak osiřelé mládě mohlo přežít věznění v té těsné kleci, tu ubohou výživu nebo infikované rány způsobené drátěnými pouty. Nějak v sobě našlo sílu vydržet ještě čtrnáct dní, než jsem se o něm dověděla. … Opatrně jsem vypáčila kryt ohrádky, neboť jsem nevěděla, jakou reakci mohu čekat. Bude mládě bázlivé, agresívní, anebo lhostejné? Byla jsem nadšená, když Koko rovnou z ohrádky vylezla, omámeně chodila mezi rostlinami a dotýkala se listů a stonků, jako by se chtěla přesvědčit, jsou-li opravdové. Pak zůstala stát, upřeně se na mě skoro minutu dívala, a nakonec mi velice váhavě vylezla na klín. Strašně se mi chtělo přivinout si ji, ale odolala jsem, abych nenarušila důvěru, kterou mohla poprvé vložit do člověka. Několik minut mi seděla Koko klidně na klíně, a pak odťapkala k dlouhé lavici pod okny, odkud byl výhled na nedaleké visocké stráně. S námahou se na lavici vydrápala a zadívala se na horu. Najednou začala vzlykat a po obličeji jí tekly skutečné slzy, což jsem u gorily nikdy předtím ani potom neviděla. Když se konečně setmělo, svinula se do hnízda z rostlin, které jsem jí udělala, a s tichým kňouráním usnula.“ Americá badatelka Dian Fosseyová (1932–1985) věnovala celé své srdce výzkumu a aktivní ochraně ohroženého druhu goril horských ve vysokohorské oblasti afrického deštného lesa. V roce 1967 založila výzkumné středisko Karisoke. Své poznatky z téměř patnáctiletého pozorování a bádání zveřejnila i v populárně vědné knize Gorily v mlze. Její inspirativní život i práci přerušila v roce 1985 násilná smrt.

Publikace si klade za cíl shromáždit česká, moravská a slezská místní jména, jež odrážejí názvy stromů, keřů a polokeřů. Stromy a keře, zejména ty samostatně rostoucí, přitahují pozornost, a tak odnepaměti sloužily k určení polohy, směru či k orientaci v terénu. Právě místa nazvaná podle dřevin jsou v knize mapována a s nimi související lokality obcí jsou souhrnně zaneseny do veřejných online map, které nabízejí data k dalšímu použití. Zaznamenaná data je ale třeba interpretovat obezřetně, neboť vlastní jména se při užívání chovají poměrně specificky. Jejich úkolem není zprostředkovat obraz minulé ani současné krajiny, mohou však napovědět minulý a současný vztah obyvatel k ní.

Všetci hovoria o umieraní lesov. Čo však skutočne umiera? A predovšetkým prečo? V tejto knihe Peter Wohlleben pôsobivo opisuje, ako sa príroda sama reguluje a lieči – ak ju necháme na pokoji. Pretože stromy sú nielen schopné prispôsobiť sa okoliu, ale aj odovzdávajú potomstvu skúsenosti so zmenenými životnými podmienkami bez ohľadu na to, či ide o stáročné vedomosti alebo o novonadobudnuté poznatky. Zmenou genotypu v semenách dokážu stromy vychovávať svoje potomstvo – a tak ho perfektne pripraviť na nové klimatické podmienky. Prekvapujúca schopnosť stromov prispôsobiť sa má určité hranice. Listnaté stromy práve teraz potrebujú neporušené spoločenstvo, aby sa vzájomne podporovali, odparovaním sa vzájomne ochladzovali a dokonca vytvárali dažďové oblaky – o všetky tieto schopnosti prichádzajú následkom masívnych výrubov. Nepôvodné ihličnany nemajú v čoraz suchšom a horúcejšom podnebí budúcnosť. Peter Wohlleben nekompromisne odkrýva drsné praktiky lesníckej loby, politikov a lesného hospodárstva zoči-voči múdrosti prírody a ukazuje, že prudký vývoj už nedovoľuje ďalšie omyly. Keď budeme naďalej ničiť životné prostredie, stromy si bez nás nejako poradia, ale my bez nich neprežijeme. Lesy môžu zachrániť klímu... ak si sami nepodpílime konár, na ktorom sedíme.