Najnovšie - Prírodné vedy strana 13 z 26

Klimatická zmena je bez diskusie najnaliehavejší a najzávažnejší problém, s akým sa kedy ľudstvo stretlo. Náš prístup k nemu v nasledujúcich tridsiatich rokoch určí, v akom svete budeme žiť a aký ho odovzdáme našim deťom a ich deťom. Christiana Figueres a Tom Rivett-Carnac, ktorí v mene OSN viedli rokovania o historickej Parížskej dohode v roku 2015, napísali knihu plnú varovaní, ale aj nádeje o meniacej sa klíme a jej vplyve na ďalší osud ľudstva. Pre našu planétu existujú podľa autorov knihy dva scenáre ďalšieho vývoja. V prvom z nich opisujú, ako by to na zemi vyzeralo v roku 2050, keby sme nesplnili klimatické ciele stanovené v Paríži. Druhý scenár vykresľuje život v uhlíkovo neutrálnom, regeneračnom svete. Klimatickej zmene – ako sa dočítate v knihe – treba čeliť so zdvihnutou hlavou, optimizmom a odhodlaním. Budúcnosť, ktorú si vyberieme nám ukazuje, aké máme možnosti a čo konkrétne musia zákonodarcovia, veľké firmy a každý z nás robiť, aby sme odvrátili katastrofu. Budúcnosť je v našich rukách.

Žádné zvíře se svým sociálním chováním nepodobá člověku tak jako vlk. Elli H. Radingerová, nejrespektovanější německá odbornice na život vlků, už mnohokrát zažila, jak se vlci zranili při lovu nebo v boji. A vždycky se o zraněné zvíře smečka postarala a nosila mu potravu. I o nemocné vlky pečovali jejich druzi, dokud se jim nevedlo lépe. Právě tato starostlivost spojuje vlky s lidmi. Celý rok nosit svým potomkům potravu a starat se o členy rodiny, když onemocní, to jsou vlastnosti, které najdeme jenom u lidí a… vlků. Na první pohled se zdá, že šimpanzi se člověku podobají víc než vlci. Ale samci primátů s obstaráváním potravy pro potomky nebo nemocné a staré druhy nepomáhají. Lidé a vlci si rozumějí lépe. To je jeden z důvodů, proč jsme se v dávných dobách rozhodli sdílet náš život s vlky, a nikoli opicemi. Autorka čerpá ze své mnohaleté zkušenosti a prostředkuje nám úchvatné vhledy do inteligence zvířecího druhu, kterému tak často křivdíme. Moudrost vlků je inspirující kniha pro všechny milovníky přírody.

Bill Gates není klimatologem – a přece je to ideální autor knihy o tom, jak zabránit klimatické katastrofě. Tento multimilionář, filantrop a milovník vědy investuje už léta do výzkumu zaměřeného na redukci skleníkových plynů; setkává se kvůli tomu s předními světovými vědci i politiky a do celé problematiky nahlédl jako málokdo. Ve své knize předkládá radikální, ale důkladně podloženou tezi: Pro zachování stávajícího stavu přírody a života na Zemi nestačí zastavit nárůst emisí, ani je o něco snížit. Je nutné dostat emise na nulu. Zní to nereálně? Gatesovo hlavní poselství vás možná překvapí ještě víc: Dokážeme to. Gates otevřeně přiznává, že vědecké poznání má své limity. Přesto v knize dokáže objasnit hlavní mechanismy probíhající klimatické změny a určit, nakolik se na ní podílí různé aspekty lidské činnosti jako doprava (spoiler: vlastně ne až tak příliš), zemědělství nebo stavebnictví. K tolik potřebnému obratu však nepostačí pouhé uskromňování – vždyť i celosvětová pandemie covidu-19 nedokázala emise snížit o víc než 5 %. Gates proto dává nahlédnout do aktuálních výhledů technologického výzkumu, od alternativních zdrojů energie až po metody zachycování emisí v atmosféře. Nabízí návod na to, jak se k této mimořádné výzvě účinně postavit na všech úrovních – osobní i politické, a jak o ní diskutovat. Sebekriticky se nevyhýbá ani otázce své vlastní uhlíkové stopy a vysvětluje, jak se ji snaží odčinit. Tato kniha je nejen pro ty, kdo trpí enviromentální úzkostí, ale pro nás pro všechny. Transformujeme-li náš způsob života, práce a podnikání, zvládneme to: zabráníme klimatické katastrofě.

V novém vydání učebnice studenti najdou vysvětlení obecných principů genetiky a podrobnější informace o speciálních podoblastech, jako je např. cytogenetika, molekulární genetika nebo imunogenetika a genetika ontogeneze. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny o velmi dobře vybrané názorné ilustrace a celou škálu příkladů a kontrolních otázek, a to včetně výsledků, které jsou přiloženy v poslední kapitole. Učební text je napsán zejména pro studenty bakalářských nelékařských studijních oborů, ale také pro studující některých oblastí chemie.

Kniha je věnována genezi současného chápání pojmu čísla, které je mnohotvárné. Osou je postup od čísel přirozených po kvaterniony a oktoniony, který je strukturován jako zřetězení hermeneutických cyklů jednak uvnitř matematiky, jednak mezi matematikou a fyzikou. Přirozená a racionální čísla mají úzkou vazbu na náš pobyt ve světě, jsou víceméně součástí našeho přirozeného světa. Jinak je tomu s čísly zápornými, iracionálními a komplexními (imaginárními). Ta vznikala formálním způsobem z vnitřních potřeb matematiky, často proti vůli a s odporem samotných matematiků. Teprve se zápornými a iracionálními čísly však bylo možné vybudovat diferenciální a integrální počet. Teorie diferenciálních rovnic pak umožnila formulaci univerzálně platných fyzikálních zákonů od newtonovské dynamiky přes termodynamiku, teorii elektromagnetického pole až po teorii relativity a kvantovou mechaniku. V té pak hrají zásadní roli čísla komplexní, vstupující přímo do jejích základů - a byl to matematický formalismus, který motivoval zavedení imaginární jednotky do Schrödingerovy rovnice, dynamického principu mikrosvěta. Vedle této hlavní linie je pozornost věnována třem významným modifikacím koncepce čísla: od přirozených čísel k transfinitním číslům, ordinálním a kardinálním, od racionálních čísel k algebraickým a algoritmickým a konečně od čísel „obyčejných“ k číslům nestandardním.

Když Slunce zapadne pod obzor, nad našimi hlavami se rozhostí tma. Proč? Proč je v noci obloha temná? Jestli nevíte, nic si z toho nedělejte. Neví to většina lidí. Nejenže neví, ale ani neví, že neví, protože si tuto podivnou otázku nikdy nepoložila. Avšak otázku „Proč je v noci tma?“ si po staletí nepoložili ani samotní hvězdáři. Teprve v době renesance si lidstvo uvědomilo, že tma je samozřejmá pouze z hlediska naší každodenní nebo spíš každonoční zkušenosti. Z hlediska stavby vesmíru je však záhadou. Kniha nás provede složitou cestou hledání odpovědi. Cestou plnou odboček a falešných stop. Odpověď hledali slavní hvězdáři, fyzikové i filosofové. Avšak na správný směr ukázal naprostý amatér, slavný básník a fantasta Edgar Allan Poe. Byla to jen náhoda? Problém noční tmy nedával spát kosmologům ani ve století dvacátém. Je aktuální ještě dnes, ve století jednadvacátém?

Počet obyvateľov Zeme dosiahne o tridsať rokov desať miliárd. Dokáže naša planéta uživiť toľkých ľudí? Aký svet to bude? Charles C. Mann v tejto jedinečnej, originálnej a dôležitej knihe objasňuje štyri veľké výzvy, ktorým čelíme – zabezpečenie potravy, vody a energie a vyrovnanie sa so zmenou klímy –, prostredníctvom kľúčovej práce a rozsiahleho vplyvu dvoch málo známych vedcov 20. storočia: Normana Borlauga a Williama Vogta. Vogt (Prorok) bol intelektuálnym predchodcom environmentálneho hnutia a veril, že spotrebou presahujúcou to, čo nám naša planéta dokáže poskytnúť, nás prosperita privedie do záhuby. Borlaugov výskum viedol v päťdesiatych rokoch k vyšľachteniu moderných plodín s vysokými výnosmi, ktoré spôsobili tzv. zelenú revolúciu a zachránili milióny pred hladom. Tento Čarodejník z názvu Mannovej knihy veril, že veda sa naďalej dokáže vyrovnávať s problémami, ktoré nás čakajú. Mann rozpráva osudy týchto vedcov a ich kľúčového vplyvu na dnešné debaty prostredníctvom príbehov siahajúcich od Mexika po Indiu, naprieč kontinentmi a oceánmi, z minulosti aj súčasnosti a s pohľadom do budúcnosti. Prorok a čarodejník je kniha originálna svojím konceptom, uštipačná svojimi pozorovaniami a dôsledne podložená faktami. Je to odporúčané čítanie pre každého, kto sa zaujíma, ako sme sa sem dostali, a aká budúcnosť čaká ľudstvo.

Tato kniha je o parazitech… a lidech, samozřejmě. Hned na úvod si musíme něco ujasnit: tato planeta je planetou parazitů a parazitický způsob života je nejrozšířenější životní strategií na Zemi. Přesto se zdá, že jsou paraziti vzácní, ale to je tím, že žijí skrytě v tělech svých hostitelů. Proč nás paraziti tak moc zajímají? Proč se lidé parazitů bojí? A existuje vůbec důvod mít z parazitů strach? Na tyto a další otázky odpovídá tato kniha. Představuje lidské i zvířecí parazity a způsob jejich života z různých úhlů, od lékařského a veterinárního přes biologický až po historický a umělecký. Život ohrožující paraziti se na našem území vyskytují vzácně, ti méně nebezpeční jsou však stále běžní a mít vlastního cizopasníka není žádná vzácnost: většina dětí se nakazí vešmi a i roupi jsou v dětských kolektivech častí, přibližně pětina populace je infikována prvokem toxoplasmou. V tropech a subtropech jsou paraziti dodnes velmi vážným zdravotním problémem, na druhé straně se uvažuje i o jejich pozitivním přínosu pro naše zdraví a imunitu, a dokonce se používají k léčbě. Máme se jich tedy bát? Nepřeceňujeme je nebo nepodceňujeme? Nejdůležitější je náležitá informovanost a právě o tom je tato kniha. O parazitech… a lidech, samozřejmě.

Hawking ve své knize určené širokému okruhu čtenářů zkoumá řadu z největších záhad vesmíru, i potenciální problémy, kterým čelí nebo může čelit lidstvo na naší domovské planetě. Kniha je rozdělena do čtyř oddílů s názvy Proč jsme tady? Přežijeme? Zachrání nás technologie, anebo zničí? Jak zajistit, aby se nám dařilo dobře? a zvažuje se v ní desítka „velkých otázek“ – Existuje Bůh? Jak to všechno začalo? Co je uvnitř černé díry? Dokážeme předvídat budoucnost? Je možné cestovat v čase? Přežijeme na planetě Zemi? Existuje ve vesmíru inteligentní život? Měli bychom vesmír kolonizovat? Může nás umělá inteligence přechytračit? Jak utváříme budoucnost? V textu autor rozebírá mnohé obtíže, které mohou lidstvo ohrozit –, například klimatická změna, jaderná válka, rozvoj umělé existence, genetické modifikace člověka či střetnutí Země s asteroidem a prosazuje názor, že důležitou úlohu při řešení problémů na planetě Zemi sehraje věda.

Ako sa nám stromy prihovárajú? K zaneprázdneným ľuďom stromy hovoria rečou pokoja a stíšenia. Už len samotný pobyt v lese môže utlmiť stres a navodiť mier v duši. Stromy majú pre nás blahodarné účinky. Pre umelcov, hudobníkov a spisovateľov sú stromy a lesy zdrojom inšpirácie a liečitelia celé stáročia nachádzali so stromami spoločnú reč, lebo ponúkali riešenia na liečenie vonkajších zranení i vnútorných ochorení. Mnohým rastlinám a druhom hmyzu, vtáctva a iných zvierat sa stromy prihovárajú ponukou potravy a domova. Stromy sa však rozprávajú aj medzi sebou, upozorňujú sa na blízkosť parazitov alebo komunikujú koreňmi, čo im umožňuje systém podhubia. Kniha Tajomná reč stromov objasňuje komunikáciu týchto vzácnych rastlín.

Jaká tajemství nám mohou stromy prozradit? Kromě dřeva a uhlí, latexu a barviv pro oděvní průmysl, plodů pro potravu nebo místa k odpočinku – stromy poskytují světu nejdůležitější a životně důležitý prvek: kyslík. Je pozoruhodné, že stromy poskytují útočiště pro tolik živočišných druhů; jejich kůra, kořeny, listy, květiny, ovoce nebo semena nabízejí i nespočet látek s léčebnými účinky. Les jako takový je, a vždycky bude, i magickým místem, které inspirovalo největší světové malíře, básníky a pohádkáře...

Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely a evolučně cizelovaly po tisíciletí, způsobují násilné zásahy do přírody, ať již jde o světelné znečištění, ruch velkoměst či ohlušené velryby následkem lodní dopravy a sonarů pročesávajících mořské hlubiny.

Water gardening or gardening of ornamental plants in water bodies like ponds and lakes is also called ‘aquatic gardening.’ A garden pond with aquatic ornamental plants is an important feature of a beautiful landscape. Two most popular aquatic ornamental plants grown in garden ponds are lotus and water lily. Both lotus and water lily prefer shallow ponds with a depth not more than half a meter for their vegetative growth and flower production.

2019-ben néhány szélsőséges környezetvédő azt állította, hogy a klímakatasztrófa miatt „emberek milliárdjai fognak meghalni” – ezzel növelve a lakosság, köztük számos serdülő fiatal szorongását. Ekkor Michael Shellenberger szükségét érezte, hogy mint elkötelezett környezetvédelmi aktivista, vezető energiaszakértő és egy tizenéves lány édesapja, felszólaljon, és különbséget tegyen tudomány és fikció között.A szerző számos környezetvédelemmel kapcsolatos törekvést mutat be, melyeknek utána sorra megkérdőjelezi a létjogosultságát és sikerességét. Azt állítja, hogy nincs apokalipszis, nem is lesz soha, a klímaváltozás ténye valós, ám a média és a szélsőséges környezetvédők torzított képet festenek bolygónk valódi ökológiai problémáiról és helyzetéről. A szerző terítékén olyan fajsúlyos témák szerepelnek, mint a tűzvészek, a műanyagok, a fajkihalás, a méltányos kereskedelem, az ember mindenhatósága az élővilág felett, az energiaéhség és a fosszilis, kontra megújuló energiaforrások, a széndioxid-kibocsátás és a húsevés. Shellenberger rávilágít arra, hogy a zöld eszmék néha nagyobb kárt okoznak, mint hasznot, és ugyanolyan fenntarthatatlanok, mint a jelenlegi, nem ökológiai szempontokat figyelembe vevő, természetkárosító rendszerek. A szerző állításai néhol meghökkentők, néhol vitára invitálók, mindenesetre arra rávilágítanak, hogy a helyzet korántsem annyira egyszerű vagy egyértelmű, mint ahogy azt a szélsőséges természetvédők állítják.    Michael Shellenberger évtizedek óta harcol azért, hogy bolygónk zöldebb legyen. Megkapta a Time magazin „Hero of the Environment”(„A környezet hőse”) kitüntetését.

Ahhoz, hogy meghódítsuk a világot, nem elég létrehozni a világ leghatalmasabb kereskedelmi birodalmát, vagy a világ legütőképesebb fegyveres erejét. Az időjárás erőin is felül kell kerekednünk. Ez eddig a világtörténelem egyik birodalmának sem sikerült, ezért mindannyiukat utolérte a végzet.- Hogyan lett Amszterdam a világ egyik legfontosabb kikötővárosa egy cunami miatt?- Miért nem tudta elfoglalni Julius Caesar Britanniát, és a mongolok Japánt?- Hogyan tűnt el Észak-Európa Atlantisza, a Dogger-föld?- Mi köze az indonéz Krakatau vulkán kitörésének Munch: A sikoly c. festményhez?A könyv számtalan példát sorol a szélsőséges időjárás okozta drámai eseményekre egészen napjainkig.

Frontiers in Drug Design and Discovery is a book series devoted to publishing the latest and the most important advances in drug design and discovery. Eminent scientists have contributed chapters focused on all areas of rational drug design and drug discovery including medicinal chemistry, in-silico drug design, combinatorial chemistry, high-throughput screening, drug targets, and structure-activity relationships. This book series should prove to be of interest to all pharmaceutical scientists who are involved in research in drug design and discovery and who wish to keep abreast of rapid and important developments in the field.The tenth volume of this series brings together reviews covering topics related to the treatment of neoplasms, systems biology, respiratory diseases among others.Topics included in this volume are:- Recombinant Protein Production: from Bench to Biopharming- Plant Virus Nanoparticles and Virus like Particles (VLPs): Applications in Medicine- MAO Inhibitory Activity Of 4, 5-Dihydro-1 HPyrazole Derivatives: A Platform To Design Novel Antidepressants- Flavonoids Antagonize Effects of Alcohol in Cultured Hippocampal Neurons: A Drug Discovery Study- Hybrid Smart Materials for Topical Drug Delivery: Application of Scaffolds

Si è parlato molto di matematica negli ultimi anni, soprattutto in termini di necessità di un'istruzione applicata in tenera età, ad esempio nel caso dell'economia, come mezzo per preparare i minori al loro futuro impegno di cittadini. Ci sono stati anche miglioramenti nei processi di apprendimento relativi all'incorporazione di nuovi strumenti pedagogici importati da altri Paesi. Ma la più grande rivoluzione è avvenuta nel campo delle neuroscienze e il progresso che hanno avuto negli ultimi anni ha permesso di studiare e comprendere il funzionamento del cervello mentre sviluppa delle funzioni come la matematica. Da qui la necessità di disporre di lavori sempre aggiornati che affrontino i diversi temi legati al campo delle neuroscienze e della matematica. Un libro accessibile per tutti coloro che vogliono approfondire la conoscenza del cervello e come sfruttarne le potenzialità in termini di educazione matematica.

Mi a tudomány? Valamennyi civilizáció úgy vélte, hogy a világot fenn az égbolt, lenn a Föld alkotja. Kivéve egyet: a görögöt. A Földet egy gigantikus méretű kőnek tartották, amely lebeg az űrben, belemerül a lábunk alatt is folytatódó égboltba. Anaximandrosznak volt ez a rendkívüli megérzése az i. e. 6. század első felében. Carlo Rovelli könyvében a görög filozófus „tudományos forradalmával" foglalkozik, azzal a gondolattal, amely megnyitotta az utat Kopernikusz, Galilei, Newton és Einstein felfedezéseihez. Anaximandrosz arra ösztönöz bennünket, hogy megfontoltan elmélkedjünk a tudományos gondolkodás természetéről, kritikai és felforgató képességéről, így védelmezve a gondolat szabadságát a tömegbutítás minden formájával szemben.  Carlo Rovelli (sz. 1956) olasz elméleti fizikus. 2018-ban egyike volt annak a kétszáz aláírónak, aki csatlakozott a tekintélyes francia napilap, a Le Monde felhívásához, sürgetően ráirányítva a figyelmet a fajok kihalásának veszélyeire, ami - ha a gondolkodásunkon azonnal és radikálisan nem változtatunk - a klímaváltozás következtében az embert sem fogja kímélni. 2019-ben a Foreign Policy magazin beválasztotta a 100 legbefolyásosabb „globális gondolkodó" sorába.

Vannak-e növényirtószer-maradványok az általunk fogyasztott gyümölcsökben és zöldségekben?Okozhatnak-e ezek rákot? Egészségesebb-e a bioélelmiszer? Csak a gazdagabbak számára elérhető? Lehet-e vele táplálni az emberiséget? Fogyóban van-e a vizünk? Holnap már rovarokat fogunk enni?...Ezek a kérdések, amelyek tegnap még csak a szakembereket foglalkoztatták, ma már a fogyasztókat is nyugtalanítják, akiknek világos és hitelt érdemlő válaszokat kell kapniuk a tudósoktól.E könyv célja, hogy jelenlegi tudásunk alapján választ adjon a mezőgazdasággal, táplálkozással és ökológiával kapcsolatos főbb kérdésekre. A válaszok nem mindig egyértelműek, de a közölt adatok lehetővé teszik, hogy mindenki maga alkosson véleményt - és talán azt is, hogy változtasson a szokásain.