Najnovšie - Odborná a populárno-náučná literatúra strana 245 z 500

Legendy Židů patří neoddiskutovatelně do pokladnice světové literatury, do níž vstoupily jako „příběhy, jež v Bibli nenajdete“ nebo jako „veškeré židovské legendy v kostce“. Ginzberg vynikal schopností vstřebávat stovky příběhů a jejich verzí v původních jazycích a všímat si rozdílů, jež naznačují, který příběh je původní a který odvozený. Toto Ginzbergovo dílo dodnes představuje odrazový můstek pro studium biblických legend obecně a autorovy závěry nebyly pozdějšími objevy tzv. svitků od Mrtvého moře a gnostických rukopisů z Nag Hammádí vyvráceny, nýbrž vesměs potvrzeny. Českému čtenáři, jenž se s nimi dosud neměl možnost seznámit, umožňují poprvé nahlédnout do textů, jež se formovaly tisíce let a jež úzce souvisejí s pojmem „ústní Tóra“. Tóra samotná (je třeba vždycky psát s velkým písmenem) není jen učení (nauka) či pět knih Mojžíšových, ale je též synonymem pojmu Tanach, celé židovské Bible. Tóra navíc není jen Písmo svaté, úzce se pojící se svatostánkem, ale i živá bytost, předcházející stvoření člověka a světa. Na její podvojný charakter – písemný a ústní – nelze zapomínat. Písemná forma je vnějším projevem Tóry, zjeveným „fyzickým artefaktem“, nutně provázeným vnitřním obsahem, tedy ústní Tórou, jež vznikala souběžně s „hmotným“ textem. A ač prvním uceleným písemným vyjádřením ústní Tóry je až rabínská Mišna z počátku 3. stol. po Kr., rozhodně to neznamená, že „příběhy, jež v Bibli křesťan nenajde“, jsou „dodatečným výmyslem“ rabínů odtržených od běžného života židovské komunity. Právě naopak. Ginzberg celým svým dílem poukazoval na to, že oba aspekty vznikaly synchronně. Bez nich by „Tóra“ nikdy nebyla celá. K písemnému zaznamenání ústní Tóry byl dán důvod teprve po zničení Chrámu v roce 70 po Kr. (po tzv. churbanu), tedy po skončení období druhého chrámu. Ve zkratce to vyjadřuje tvrzení, že „Tanach je Chrámem po churbanu“: hmotný Chrám zmizel, leč přijal podobu duchovní, kterou nikdy neztratil a nikdy ztratit nemůže.

Nazrite pod perinu fascinujúcich dejín postele. V tejto pútavej knihe sa Brian Fagan a Nadia Durrani venujú nekonečne rozmanitej úlohe postele v dejinách ľudstva. Posteľ bola miestom, kde sa nielen spalo, ale aj umieralo, milovalo, rodilo, rozprávali sa príbehy a konali spoločenské aktivity. Kto robil čo, s kým, prečo a ako sa v závislosti od doby a miesta neuveriteľne líšilo. Ľudovít XIV. vládol Francúzsku z postele. Winston Churchill riadil počas druhej svetovej Britániu z tej svojej. Pocestní si bežne líhali spať s úplne cudzími ľuďmi a v mnohých domácnostiach sa o postele delili celé rodiny. Postele boli drahocenné a často boli vystavované na obdiv – Tutanchamóna pochovali na zlatej posteli a bohatí Gréci odchádzali do podsvetia na honosných ležadlách. Posteľ sa na súkromné, skryté miesto zmenila až v modernej dobe a na jej bohatú spoločenskú históriu sa do veľkej miery zabudlo.

Shina — Petr Vacík — Jan Pražan — Markéta Crowe — Adam Borzič — Jiří Zemánek — Alice Koubová — Jiří Hazlbauer — Denisa Červenková Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny. Muzikantka, kněz, malíř, překladatelka, básník, ekolog, filosofka, opat zenového kláštera a řádová sestra, ti všichni zde hovoří o tom, o čem se nejprve musí dlouho mlčet – a to může být trauma i tajemství, skutečnost před slovy i za nimi. Jaké to je, když člověk hledá sám sebe a najde něco daleko víc? Devět rozhovorů o vnitřním životě, devět příběhů o tom, na co jsme zapomněli, devět svědectví o znameních neznámého mezi námi.

Domáce opatrovanie je nenahraditeľnou komplexnou pomôckou pre laikov, ktorým sa v rodine náhle vyskytol príbuzný s ochorením vyžadujúcim asistenciu pri základnej starostlivosti o hygienu, výživu, pohyblivosť a napĺňanie životných potrieb. Kniha je napísaná autorským kolektívom Asociácie sestier a pacientov (ASAP), Kristínou Križanovou, Miriam Madunickou a Máriou Jasenkovou, poprednými odborníčkami v problematike starostlivosti o dlhodobo chorých, imobilných a zomierajúcich, pod vedením známeho špecialistu urgentnej medicíny Viliama Dobiáša tak, aby chorým uľahčila život, zmiernila ťažkosti a ich príbuzným pomohla prekonať rešpekt z nečakanej a neobvyklej situácie. Obsahom sú jednoduché postupy, ako zvládnuť polohovanie, prevenciu preležanín, cievnych a pľúcnych komplikácií, laickú pomoc pri stravovaní, hygiene na posteli chorého a rehabilitácii. Postupy sú doplnené inštruktážnymi fotografiami. Súčasťou obsahu sú kapitoly o rozpoznaní blížiacej sa smrti dospelých a detí s návrhom riešení, starostlivosť o zomierajúcich, ako aj odlišnosti prvej pomoci pri stavoch vyskytujúcich sa u dlhodobo chorých, imobilných a zomierajúcich. V knihe nájdete aj spôsoby, ako upraviť byt starších ľudí s dôrazom na prevenciu vzniku úrazov. Dôležité sú adresáre pomocných štátnych a súkromných inštitúcií a stručné opisy legislatívy so zameraním na možnosti, jednotlivé zákony a vyhlášky, ktoré môžu chorým a ich príbuzným pomôcť.

Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců, především malířů (například Alfonse Muchy, Viktora Strettiho, Václava Brožíka, Hugo Boettingera, Jana Dědiny, Georga Karse, Zdenky Braunerové, Bohumila Kubišty, Vojtěcha Hynaise, Karla Špillara, Luďka Marolda a Františka Kupky), sochařů (Josefa Mařatky, Bohumila Kafky, Františka Bílka, Otto Gutfreunda) a spisovatelů i básníků (Julia Zeyera, bratří Čapků, Otakara Theera, Františka Gellnera, Hanuše Jelínka, Růženy Svobodové či Růženy Jesenské). Do města nad Seinou směřovali také sportovci, v roce 1895 odstartoval z Prahy do Paříže velocipedista Jan Kuklík a 1300 kilometrů zdolal za čtyři a půl dne, zhruba ve stejné době se na tuto dalekou cestu vydal pěšky malíř a všestranný sportovec Karel Reisner. Na vědeckých kongresech tu pravidelně přednášel profesor české techniky K. V. Zenger, známý tu byl stále František Křižík, na hvězdárně v Meudonu u Paříže působil od roku 1904 astronom Milan Rastislav Štefánik, později také politik, vojenský pilot a generál. V meudonském ateliéru Augusta Rodina potkala Sidonie Nádherná básníka Rilka, slavného sochaře rádi navštěvovali mnozí čeští umělci, naproti v domě se zahradou několik let bydlel Luděk Marold s rodinou. A Paříž byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Někteří uspěli, mnozí se zklamáni vrátili domů. Ale všichni chtěli pro své jistě odlišné cíle a sny načerpat něco z podivuhodné atmosféry belle époque, která nepoznamenala jen umění, ale vyznačovala se i usilovnou snahou o ovládnutí vzdušné říše, byla dobou fascinujících Světových výstav, využití elektřiny, dobou netušeného rozvoje techniky. Paříž, jaké to magické slovo!

Publikácia prináša reflexiu podstatných aspektov slovensko-maďarských vzťahov za ostatných sto rokov. Počnúc analýzou mierovej zmluvy z Trianonu – zhodnotením významných historických, politických a právnych skutočností v relevantných súvislostiach a nekončiac snahou načrtnúť možnú prognózu ďalšieho vývoja. Ambíciou knihy je ponúknuť čitateľovi hlbšiu sondu do témy a priblížiť skutočnú politiku Maďarska voči regiónu strednej Európy.

Myšlienky významného rakúskeho ekonóma a spoločenského vedca Friedricha Hayeka (1899 – 1992) sú často povrchne vnímané a nepochopené. Peter Boettke vo svojej knihe vysvetľuje ich aktuálnosť a vyvracia mýty o nich. Poskytuje pritom originálny, hĺbkový a ucelený výklad Hayekovho rozsiahleho diela, ktoré dlhodobo študuje a skúma. Objasňuje Hayekovo sformulovanie inštitucionálnych základov dnešnej civilizovanej spoločnosti a ukazuje, ako sú Hayekove myšlienky zdrojom vedeckého pokroku v chápaní civilizácie, ktorej sme súčasťou. Expert na Hayekovo dielo Bruce Caldwell o knihe povedal: „Boettke šikovne predkladá hlavné Hayekove príspevky v oblasti ekonómie, politickej ekonómie a spoločenskej filozofie v kontexte aktuálnych diskusií súčasných autorov o súčasných problémoch. Popri tom koriguje niektoré veľké nedorozumenia. To je skvelý výkon.“ Kniha vám objasní argumenty tohto významného mysliteľa v dobovom i aktuálnom kontexte. Boettkeho výklad môže byť pre vás intelektuálnym obohatením, inšpiráciou na ďalšie štúdium a skúmanie spontánnych spoločenských usporiadaní a argumentačnou výzbrojou pre obranu, kultiváciu a hlbšie pochopenie civilizačných základov spoločnosti, ktoré sú aj v súčasnosti spochybňované a podkopávané.

Kniha Spiritualita lékaře a bioetika není pouhou syntézou již známých bioetických nauk, ale přináší novou metodu v uvažování o osobnosti lékaře a jeho práci. Na českém knižním trhu podobná publikace není. Svým obsahem navazuje na předchozí autorovu publikaci Ekologická spiritualita a etika.Čtenář se seznámí s filozoficko-teologickými předpoklady vztahů mezi lékařem a pacientem, péčí o duševní a duchovní zdraví lékaře, reflexí nad spirituálním pozadím volby lékařského stavu, zdroji inspirace pro spiritualitu lékaře a významem etiky ctností pro lékaře. Nechybí ani etické otázky a prognózy vývoje lidstva a bioetiky na prahu nových technologií. Neméně zajímavá je úvaha o vztahu spirituality a neurověd a jejich syntéze v tzv. neuroteologii.Kniha je vhodným studijním materiálem pro studenty na vysokých školách, na lékařských fakultách, na zdravotně-sociálních fakultách, na teologických fakultách, i na středních zdravotnických školách. Knihu uvítají i lékaři, kteří ctí, přijímají a vyznávají křesťanskou víru. Text může působit preventivně vůči syndromu vyhoření lékařů.

Knížka krátkých fejetonů o výchově a o tom, jak to vlastně udělat, aby doma bylo dobře. Marek Herman zkoumá svět malých dětí, porovnává ho s pohledem nás dospělých a hledá základní kameny, na kterých lze postavit rodinnou pohodu. Proč je dneska tolik rozmazlených dětí, proč neposlouchají a proč jim vlastně rodiče donekonečna ustupují? Autor se také zaměřuje na postavení mámy v dnešní rodině, to je linka, která celou knihu propojuje. Proč mámy dělají doma dětem služky? Proč jsou věčně uštvané a vystresované? Proč dělají služky dokonce i svým partnerům? A co s tím? Stylem psaní autor navazuje na své dvě úspěšné knihy „Najděte si svého marťana“ a „Jsi tam, brácho?“. Také zde si se čtenářem vlastně povídá: nutí ho, aby se zastavil, přemýšlel o sobě, o svém životě a o své rodině. K čemu tedy máme rodinu? A k čemu vlastně máme ty děti? A dá se v dnešním světě ještě vůbec v pohodě vychovávat? Můžeme se přitom ještě pořád spolehnout na svůj selský rozum? Nebo je to všechno nenávratně pryč?

Sebevražda je bezpochyby tabuizovaným tématem. Žádný jiný způsob úmrtí nevyvolává tolik pocitů studu, lítosti a nepochopení. Kolem sebevražd proto dodnes panuje mnoho mýtů. Autor, uznávaný odborník na sebevraždy, se snaží na tyto mýty podívat z pohledu vědy. Jedná se o devět přesvědčení typu O sebevraždě je lepší nemluvit, Někdo, kdo myslí na sebevraždu, chce zemřít, Média mají vliv na počet sebevražd ve společnosti, Antidepresiva riziko sebevraždy zvyšují, Umělci jsou k sebevraždě náchylnější, Ženy o sebevraždě častěji mluví, muži na ni častěji umírají, Víc lidí se zabíjí v době svátků. Některé z těchto výroků jsou skutečně vyvráceny jako mýty, zatímco u jiných se dozvíme, že věda na ně nedává definitivní odpověď. Kniha je určena pro všechny, kdo chtějí více pochopit jedince, již se chtějí zabít, i pro odborníky, kteří chtějí o tomto tématu vhodně komunikovat se svými klienty.

Svazek přináší souborné vydání studií prof. Zdeňky Hledíkové, přední specialistky v oblasti středověkých církevních dějin a pomocných věd historických, týkajících se středověké paleografie a kodikologie. Texty, vzniklé během několika desetiletí, byly rozptýleny v domácích i zahraničních periodikách a sbornících, namnoze obtížně dostupných. Soubor je doplněn bibliografií prací prof. Hledíkové od roku 2008 (tehdy vyšla její zatím poslední bibliografie) a předmluvou prof. Ivana Hlaváčka, předního odborníka v oblasti pomocných věd historických a dlouholetého kolegy Zdeňky Hledíkové.

Environmentální regulace, uplatňované od šedesátých let, byly v mnohém úspěšné a nejhorší průvodní jevy rychlé industrializace se tedy podařilo zmírnit. V řadě zemí je dnes prostředí méně kontaminováno škodlivinami, vzduch čistší a voda v řekách méně zamořená. Základní trendy vývoje planetárního ekosystému jsou však naproti tomu stále negativní, ztrácí se biologická rozmanitost, ohroženy jsou mnohé ekosystémy, dokonce se mluví o počínajícím šestém planetárním vymírání. Velké obavy vzbuzuje prohlubující se krize klimatu, která se dostává na první místa politických jednání na všech úrovních, od globální po národní. Přitom je stále zřejmější, že na rozdíl od opatření zaváděných v minulosti je tentokrát zapotřebí dosáhnout zásadně hlubších změn. Jsme svědky začátku dalekosáhlé společenské proměny a k jejímu pochopení by tato kniha měla přispět. Druhé vydání bylo doplněno o kapitolu „Aktuální trendy“, která stručně pojednává o environmentálně významných událostech a změnách současných dnů. Kniha profesora Bedřicha Moldana vychází z jeho přednášek na Přírodovědecké fakultě a Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a přehledně představuje klíčové aspekty environmentální problematiky.

Jak zvládnout školní léta tak, abychom sobě ani dětem nedělali ze života peklo. Přáli byste si, aby až vaše dítě vyroste, dokázalo jít za svými sny, zvládat překážky, umělo si poradit, starat se o sebe, o druhé i o svět kolem sebe? Hřeje nás, když jako rodiče vidíme, že dítě čím dál víc roztahuje křídla až vyletí do života vybaveno vším, co pro svůj život potřebuje. Vede k tomu dlouhá cesta a nikdy zkratka. Cesta, na níž můžeme dát dítěti příležitost se učit a získávat zkušenosti, díky čemuž získá silná křídla a může letět daleko. Za svými sny a životem, který bude stát za to.

Kniha si klade za cíl představit projekt Cardano a jeho ekosystém. Co je jeho součástí, na čem se pracuje, jaká je možná budoucnost. Příklady, jak se do ekosystému zapojit a také z něj profitovat. Vysvětluje pochopitelným způsobem, jak vše funguje a proč tato síť aspiruje na jeden z nejkvalitnějších blockchainových projektů současnosti i budoucnosti. V knize si najdou svoje jak úplní začátečníci, tak i zkušení uživatelé kryptoměn. Je určena investorům, podnikatelům, zaměstnancům, programátorům, manažerům, ale i maminkám na rodičovské, freelancerům a třeba i starší stále zvědavé generaci v důchodu. Cardano je svoboda se zapojit, sdílet, zůstat a přispět do ekosystému společně s milióny dalších lidí, zároveň zhodnotit svoji investici a budovat pasivní příjem.

Rozhovor s ekonomkou Danuší Nerudovou, rektorkou brněnské Mendelovy univerzity, členkou KoroNervu a velmi aktivní osobností českého veřejného života, se týká nejen ekonomických témat, jako jsou daně a důchody, o nichž D. Nerudová dovede zasvěceně a přitom srozumitelně vyprávět, ale i otázek sociálních, jako je postavení ženy v české společnosti. D. Nerudová nedávno ohlásila prezidentskou kandidaturu na rok 2023. Rozhovor vede Jiří Nádoba, novinář z týdeníku Respekt. Předmluvu ke knize napsal Petr Pithart.

Mezinárodní tým mladších i zkušených badatelů z Rakouska, Běloruska, Brazílie, České republiky, Francie, Izraele, Polska, Ruska a Slovenska představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky, hospodářských a politických dějin, sociální geografie a urbanismu, literatury, mediálních studií a politologie. Ruskou revoluci pojímá nejen jako událost s bezprostředními důsledky, ale zabývá se také střednědobými sociálními a ekonomickými proměnami a dlouhodobou rekonfigurací politiky a kultury.

Publikace se zabývá manažerským rozhodováním, přičemž se zaměřuje na segment sportu. Obsahuje rovněž informace o nových trendech, ať už se jedná o analýzu rozhodovacích procesů ve sportu, management sportovních klubů, využití sportovních dat, informační technologie či právní a další aspekty probírané tematiky.

Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století. Tuto letitou krizi přitom chápe jako průvodní jev přechodu k novému společenskému řádu, jenž dal vzniknout zastupitelským institucím, jimiž byly generální stavy. Současně s tím vykládá stoletou válku jako milník v dějinách monarchie, neboť v důsledku své délky, křehkosti rodu Valois, utrpení obyvatelstva i anglické okupace posílila pocit příslušnosti k francouzskému národu. Položila tak základy národního státu, jenž se utvářel až do 19. století.

Historik Jaroslav Čechura se dlouhodobě věnuje každodennímu životu na jihočeském venkově, v předkládané monografii se zaměřuje na období třicetileté války. Turbulentní události z všednodennosti sedláků a selek na gruntech třeboňského panství popisuje autor díky práci s několikerým typem pramenů, pozemkovými a jiterními knihami, poddanskými soupisy, matrikami, populačními seznamy, výhosty, urbáři, egodokumenty či robotními seznamy. Pečlivá heuristika mu dovoluje nejen představit osudy konkrétních aktérů, ale zároveň vyvodit z jejich jednání obecnější vzorce chování tehdejších poddaných i správy panství.