Najnovšie - História strana 9 z 17

Jedním z důsledků případného vítězství nacistického Německa ve druhé světové válce měla být naprostá germanizace českých zemí, s nimiž se počítalo jako s nedílnou součástí Třetí říše. K tomu však bylo nejprve zapotřebí vyřešit tzv. „českou otázku“, tedy najít způsob, jakým se vypořádat s česky mluvícím obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava. Část Čechů čekalo poněmčení, zbytek nejspíš deportace na východ. Klíčovou roli při výběru měla přitom hrát rasová hlediska v duchu nacistické ideologie. Hlavním tématem knihy je teorie a praxe nacistické germanizační a rasové politiky vůči Čechům v protektorátu. Autor porovnává různé koncepty a plány pro „řešení české otázky“, věnuje se snaze o ovládnutí české půdy a přípravě německé kolonizace. Stěžejní část textu ale leží v rasistických prvcích germanizačního úsilí nacistů. Předpokladem plánované germanizace bylo podchycení rasové struktury českého obyvatelstva. Tomu se do velké míry věnoval výzkum prováděný na třech ústavech pražské Německé Karlovy univerzity. Největší význam autor přikládá tzv. praktické rasové selekci, kterou zajišťoval Hlavní rasový a osídlovací úřad SS, resp. jeho protektorátní pobočka. Tento úřad se zabýval nejen plošným zkoumáním české populace, ale i běžnou správní agendou v oblastech státní příslušnosti, smíšených sňatků, přijímání českých žáků na německé školy atd. Kniha nabízí všestranný a zároveň poněkud netradiční přístup k danému tématu. Autor se nespokojuje s pouhou interpretací dochovaných výsledků rasových šetření, ale snaží se detailně osvětlit vlastní proces selekce, a to na konkrétních případech lidí, kteří se z různých důvodů „rasovým prověrkám“ podrobili. Vyvrací přitom řadu zažitých mýtů, jež se dodnes k rasistické politice vůči Čechům během německé okupace vztahují.

Kdo vybojoval nezávislost Maďarska? Který italský generál zažehnul revoluci na dvou ruzných kontinentech? A jaký člověk byl generál Patton? Seznamte se se slavnými i méně známými osobnostmi vojenské historie, se speciálním zaměřením na vůdce revolučních hnutí.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku. První blok byl věnován každodennosti a formám reprezentace na panovnickém dvoře, přičemž téma bylo sledováno jak ve vazbě na konkrétní vládce, tak i v širším komparativním rámci. Další oddíl se zaměřil na vnímání královského majestátu optikou současných i následujících generací, a to zejména pohledem autorů narativní, naučné či kazatelské literatury. Do poslední části byly zahrnuty příspěvky věnované různým oblastem panovnické správy a problémům úředních písemností ve středověku.

Strhující popis nemilosrdných bojů proti drtivé sovětské přesile Životní příběh legendárního finského odstřelovače Sima Häyhäho (1905–2002), nenápadného, drobného chlapíka, který za Zimní války se Sovětským svazem výrazně zasáhl do těžkých bojů o řeku Kollaa. Jeho přesný, takřka neomylný střelecký um budil v řadách nepřítele oprávněnou hrůzu a vysloužil mu přezdívku Bílá smrt. Svými více než 500 prokázanými zásahy se zařadil mezi nejúspěšnější odstřelovače všech dob

Jak se sokolské hnutí stalo téměř neodstranitelnou součástí české kultury? Jak prostupovalo jejími sférami? Jaký vliv mělo na utváření kolektivní národní identity? To jsou základní otázky, kterými se zabývá publikace Tělo v pohybu. Při hledání odpovědí byla jako jeden z hlavních nástrojů použita interpretativní analýza sokolských kulturních performancí uskutečňovaných ve veřejném prostoru v období formování moderního českého národa.

První vlnu pandemie Česko zvládlo. Jenže pak přišly další… Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování. Další vlny koronavirové pandemie zasáhly Česko nebývale tvrdě. Vojtěch Gibiš a Michal Kubal v autentické kronice opět propojili data, svědectví klíčových aktérů a informace, které dosud nikde nezazněly. Výsledkem je neopakovatelné svědectví doby – dramatické a drsné jako měsíce, jež popisuje.

Vzpomínky na neopakovatelnou dobu… a na nás samotné Novinář Mark Baker měl možnost sledovat poslední roky komunistického režimu, listopadovou revoluci a počátky nového systému zblízka – a zažil věci, které jsou dnes stěží představitelné. V jeho memoárech se setkáme s agenty StB, Allenem Ginsbergem i Václavem Klausem. Zavítáme do výkladních skříní socialistického hospodářství i do kanceláře Viktora Koženého. A znovu prožijeme třeba i vlnu cizinců, které začátkem 90. let přilákala Praha coby nová „Paříž". Přeneste se do časů, kdy bylo všechno možné.

Dobytí Cařihradu neboli Konstantinopole osmanskými Turky v roce 1453 je definitivním stvrzením zániku Byzantské říše. Barvitá románová freska slavného finského romanopisce Miky Waltariho líčí poslední měsíce v životě města, náboženské i politické spory a boj o moc. Román je psán formou deníku mladého muže Jeana Angieho, který nedokázal odhalit skutečný smysl své životní pouti a umírá při obraně hroutícího se města. Umírá i jeho životní láska, dcera předního byzantského úředníka, která se obětuje v naivní víře za město i za čest rodu, v němž nechyběla zrada.

V prvý deň nástupu Winstona Churchilla do úradu britského premiéra Hitler napadol Holandsko a Belgicko. Rozpadnuté Československo už bolo plne v moci nacistov a ich domácich prisluhovačov. Briti čelili smrteľnému nebezpečenstvu: ak sa im nepodarí urýchlene evakuovať svoju armádu z Dunkirku, Hitlerovi už nebude nič stáť v ceste a nemecké vojská budú pochodovať po Trafalgar Square. A potom nasledovalo dvanásť mesiacov nepretržitého bombardovania Londýna a ďalších miest, pričom zahynulo 45-tisíc Britov a bolo zničených viac ako dva milióny domov. Churchill musel navyše presvedčiť amerického prezidenta Roosevelta, že izolacionizmus nie je odpoveďou na búrku, ktorá sa schyľovala nielen nad Európou. Erik Larson v ságe o tomto roku v živote Winstona Churchilla, jeho rodiny, jeho bezprostredného politického a sociálneho okolia v dramatických kulisách bitky o Britániu s dôverným poznaním archívneho materiálu, denníkov a odtajnených dokumentov britskej tajnej služby zručne prepája obecnú historicko-politickú líniu textu s osobnými peripetiami hlavnej postavy. Darí sa mu odkrývať Churchillovu historickú monumentálnosť a jedinečnosť, no súčasne aj jeho ľudskú slabosť a zraniteľnosť. Originalita Larsonovej knihy spočíva v dramatizácii Churchillovej osobnostnej a politickej robustnosti, výrečnosti, strategického rozhľadu a húževnatosti, ako aj jeho výnimočnej schopnosti byť vodcom národa v hodine jeho smrteľného ohrozenia.

Dejiny sú plné paradoxov, prekvapivých zvratov a, našťastie, aj kuriozít a zaujímavostí. Zišlo by vám niekedy na um, že bobra kedysi radili medzi ryby – dávno pred tým, ako sa začali za prvej republiky v Bratislave činiť prví tunajší developeri? A že Grétka, pestúnka, ktorá sa starala o Stefana Zweiga, keď bol dieťa, bola len jednou z mnohých slovenských dievčat, ktoré žili a pracovali vo Viedni na prelome 19. a 20. storočia? A, ruku na srdce, aj o Borgiovcoch vie väčšina len to, čo im sprostredkoval populárny televízny seriál. V pokračovaní Histórie zadnými dverami si okrem príbehov zaujímavých postáv z minulosti môžete prečítať aj o tom, ako vyzeral život československých vojakov v exile počas druhej svetovej vojny, ako vznikal prvý film o Štefánikovi, o pomerne neznámych kapitolách studenej vojny a aj o tom, aké boli prvé dámy, ktoré stáli po boku významných amerických a sovietskych štátnikov. Autormi tretieho zväzku úspešnej série sú aj tentokrát historici z Historického ústavu SAV.

Historik Jaroslav Čechura je bytostný vypravěč, který dovede historické děje zpřítomňovat živým a neotřelým způsobem. Činí tak ve svých knihách, odborných článcích, ale i v popularizačním rozhovorech. Kniha V pavučinách času. Dobrodružný život našich předků shrnuje tři desítky obsáhlých rozhovorů, které s Jaroslavem Čechurou vedl na stránkách časopisu TÉMA novinář a historik Lukáš Kašpar. V pestrém okruhu témat najdeme postavy českých panovníků od císaře Karla IV. až po zimního krále Fridricha Falckého, hrdiny a padouchy husitské éry, ale také bezejmenné obyvatele českých zemí, kteří v době zmíněných panovníků žili, milovali se, zápasili o holé živobytí. Dojde i na otázky zcela aktuální, jako je bourání pomníků historických osobností, nebo na dějiny rockové hudby, které jsou velkou zálibou Jaroslava Čechury.

Přijměte pozvání na místa, kde se po staletí odehrávaly jevy nevšední až zázračné; vypravíme se do areálů okrášlených vynikajícími architekty a umělci, kam míří poutníci zblízka i zdaleka, kde modlitba střídá obdivuhodné počiny… Přijměte pozvání do čtveřice pražských klášterů na Hradě a Hradčanech. Každý z nich nabízí úchvatné příběhy, okamžiky triumfů i ponížení, tajemná a neprobádaná zákoutí… Stejně jako celou paletu půvabů, za něž vděčíme architektům a stavitelům, sochařům, malířům, šikovným mistrům svého řemesla a v neposlední řadě sestrám či bratřím, kteří v nich sídlili či dodnes sídlí. Vydejme se za tajemstvím a krásou kláštera benediktinek u baziliky sv. Jiří, bosých karmelitek u kostela sv. Benedikta, kapucínů u kostela Panny Marie Andělské se sousední Loretou a nakonec voršilek u kostela sv. Jana Nepomuckého. Autor o knize říká: „Předsevzetí, že se budu coby píšící cestovatel a milovník historie, architektury a umění věnovat klášterům, ve mně zrálo dlouho. K činu jsem přikročil poté, co jsme s kolegou a přítelem Otomarem Dvořákem dopsali knihu Krajinou Karla IV. (aneb S Otcem vlasti Prahou, Čechami a Moravou). Při práci na ní ještě zesílilo mé povědomí o tom, jak zásadní roli kláštery hrály v rozvoji umění, vzdělanosti, ale i hospodářství, státní správy a kultivace území – čehož si byl tento císař a král dobře vědom, a proto je zakládal a všemožně podporoval. Můj prvotní záměr se týkal Prahy; zdejší kláštery jsem hodlal popsat ve dvou knihách, věnovaných levému a pravému břehu Vltavy. Začátek jsem si stanovil v centru české státnosti – na Hradě – a současně u našeho nejstaršího kláštera, Svatojiřského. Jakmile jsem se však ponořil do studia pramenů a shromažďování podkladů a přibral několik klášterů v okolí, bylo mi jasné, že kniha popisující celou levobřežní Prahu by příliš nabyla na objemu. Po zralé úvaze jsem se tudíž rozhodl věnovat tento svazek čtveřici klášterů na Hradě a Hradčanech. Pravda, dočítáme se o nich leckde – z pohledu jednou historických událostí, jindy architektury, umění a uměleckých řemesel, pak zase církevních dějin a řádového života… Prostudoval jsem dlouhou řadu pramenů a pokusil se propojit jednotlivé aspekty v textu, který má být nejen obsažný a komplexní, ale také čtivý. A přidal jsem pohled svůj: jak vidím kláštery a jejich svatyně očima okouzleného poutníka, který v úžasu hledí na veliká díla, stvořená stovkami proslulých umělců i bezejmenných mistrů, a váží si toho, co nám řehole zanechaly.“

Monumentální publikace, která představuje historii světa v nových souvislostech Dějiny se mnohdy ubíraly jinými cestami, než jsme si doposud mysleli. Přelomové dílo britského autora sleduje historii perspektivou „hedvábných cest“ – tras, které spojovaly země i kontinenty a vytvářely globální svět dávno před moderní dobou. Jaké zboží a myšlenky po nich mezi Východem a Západem proudily? Čtivé podání dějin přináší nečekané odpovědi a vysvětluje ekonomické i politické souvislosti, které měly vliv na podobu dnešního světa.

Fascinující osudy tajných agentek západního i východního bloku Některé za cenu obrovského osobního rizika pomáhaly své vlasti v době ohrožení, jiné toužily po dobrodružství a snažily se zajistit si pohodlný život. Motivace žen, jež během 20. století působily v tajných službách, byly různé. Jedno ale měly tyto vyzvědačky společné: zanechaly v historii výraznou stopu. Dramatické osudy agentek západu i východu vám poskytnou přehled milníků ve světě špionáže – od bolševické revoluce přes studenou válku až po současnost.

Známý autor literatury faktu představuje čtenáři jednu z nejtemnějších stránek lidských dějin. Zavádí nás do znepokojivého labyrintu mýtů, legend, spekulací, ale i reálných faktů, které popisují okultní pozadí nacistického Německa. Svět tajných společností, fantastických výprav za posvátnými relikviemi, dobu temných rituálů, znepokojivých vědeckých výzkumů a magických soubojů. Jaká je pravda o tajné společnosti Thule? Existovala mysteriózní organizace Zeleného draka? Byl Hitler ovlivněn okultními naukami? Jaké bylo mystické pozadí SS? Proč nacisté likvidovali svobodné zednáře? Kde se vzal název třetí říše? Proč si nacisté vyvolili za svůj symbol právě svastiku? To jsou jen některé otázky, které si autor klade. Nepřejímá nekriticky „fakta“ a tvrzení hojně opakovaná ve spekulativní literatuře, ale snaží se o kritický přístup podpořený prameny a literaturou v českém prostředí často neznámou. Ve většině případů uvádí i české souvislosti, které budou pro mnohé čtenáře zajímavým překvapením.

Jaké byly příčiny neúspěchu na Bílé hoře? Jak zemřel Přemysl Otakar II.? Kdo byli Apoštolové US Army? To a mnoho dalšího se dozvíte v Příbězích z české vojenské historie.

Kniha Pod vládou ženy je prvý diel trilógie Rytier bez kráľa, ktorá pojednáva o málo preskúmanom období našich stredovekých dejín, keď kráľovstvu chýbal kráľ. Hlavnou hrdinkou knihy je kráľovná Alžbeta, dcéra cisára Žigmunda Luxemburského, ktorá sa s nevídanou odvahou pustila do boja o kráľovskú korunu. Dielo voľne nadväzuje na úspešné knihy autorky Rytier a jeho kráľ a Čierna kráľovná. Príbehom bude čitateľa sprevádzať rytier Pankrác zo Sv. Mikuláša, významná, no takmer zabudnutá postava našich dejín.

Tato práce je druhým svazkem řady zveřejňující výsledky Česko-uzbecké archeologické expedice v jižním Uzbekistánu. Zatímco první díl byl věnován výkopům na centrální lokalitě Šerabádské oázy zvané Džandavláttepa, druhý svazek představuje vývoj osídlení v celé této oáze rekonstruovaný na základě dat naší expedice. Využitá metodika zahrnuje jak extenzivní, tak intenzivní povrchové prospekce, revize dosavadních publikovaných dat, mapových podkladů a satelitních snímků. Kromě samotné dynamiky osídlení zájmové oblasti od pravěku do moderních dob, byl také sledován rozvoj zavodňovacích systémů v nížinných stepích.

Židé v Česku náleží k aškenázské židovské populaci. První židé se na našem území usídlili asi v 10. století. Nejvýznamnější byla od počátku pražská komunita (Židovské město), osídlení se však rozšířilo do mnoha větších i menších obcí. Jednou z oněch mnoha obcí byly i Černovice u Tábora a stejně jako na ostatních podobných místech se z početné židovské komunity dochoval jen židovský hřbitov - jediný svědek toho, že tu židovský národ opravdu byl, vypovídající o tom, jak početná byla jeho populace. Židovský hřbitov leží tu už po staletí, a přesto málokdo o něm ví něco bližšího, leží zahalen tajemstvím své symboliky těžko rozluštitelných znaků hebrejského písma. Málokdo ví o tom, jak lidé, kteří jsou tu pohřbeni, vlastně žili, čím se živili. Pokusili jsme se trochu poodhalit toto tajemství, i když nevěřím, že se nám to zcela podařilo, přesto jsme v této knize dospěli k překvapivým novým zjištěním. Věřím, že po jejím přečtení budete šedivé, nic neříkající náhrobky vnímat i trochu jinak než jako kus opracovaného kamene. Dovíte se, společně s mnoha dalšími zajímavostmi, rovněž kdo byla v 17. století, podle doložených pramenů, nejstarší židovskou nevěstou nejen v Černovicích, ale v celém širokém okolí, kdo je nejstarší pohřbenou osobou na černovickém židovském hřbitově i to, že je vlastně život černovických židů odrazem dějin celé naší republiky…. od baroka po šoa.