E-knihy - História strana 5 z 19

Množství předních alchymistů a mystiků své doby, kteří působili na území dnešního Česka, je ohromující. Právě jim vděčíme za jedinečnou atmosféru magična, jež naši zemi odlišuje od ostatních. České mystické odkazy zná celý svět: Golem, Voynichův rukopis, doktor Faust… Životy alchymistů ale nebyly jednoduché. Nechyběly intriky, útěky, vzestupy i pády.

Tato kniha je fascinujícím vhledem do osobních životů, psychologických profilů i manželství žen Hitlerových pohlavárů. Göring, Goebbels, Himmler, Heydrich, Heß, Bormann – jména, která jsou synonymem moci a vlivu ve třetí říši. Méně už budeme znát jména jako Carin, Emmy, Magda, Margaret, Lina, Ilse a Gerda... Až dosud se na ně nahlíželo jako na vedlejší postavy, jejich význam se opomíjel a zdálo se, jako by o vražedných činech svých manželů nic nevěděly, třebaže důkazy byly všude kolem nich: ukradená umělecká díla v pokojích jejich domů, otrocká práce a produkty vypěstované v koncentračních táborech na jídelních stolech…

Rozhlas prošel za 100 let své existence neuvěřitelným vývojem. A protože vždy přitahoval kreativní lidi s láskou k mluvenému slovu, jeho historie je bohatá na pozoruhodné události. Které z nich jsou ty nejdůležitější? Jak svou práci vnímá Martin Dorazín, Patricie Strouhalová, Dalibor Gondík, Jan Rosák nebo Lucie Výborná? S čím se potýká režisér, editor, zprávař, zvukař a další rozhlasáci? To a mnoho jiného zjistíte v knížce, která vám přiblíží nejen známé rozhlasové hlasy.

V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví, stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví. Poznejte minulost tohoto divokého kraje! Který zdejší šlechtic před 500 lety projel svět a psal moderní úvahy? Jak nacisté zneužili kadaňský masakr z roku 1919? Proč ponuré město duchů lákalo filmaře? To vše a mnohem víc se dozvíte díky místnímu rodákovi, který zná Sudety jako nikdo jiný.

Na základe najnovších výskumov antropológ David Graeber a archeológ David Wengrow radikálne prehodnotili dejiny človeka od samých počiatkov po rozvoj poľnohospodárstva, vznik miest, štátov, demokracie a súčasného stavu a ukazujú, že dávni lovci a zberači, prapôvodné obyvateľstvo sveta, boli tvoriví a inteligentní jednotlivci s veľkým vplyvom na európske myslenie. Celé generácie ľudí pokladali našich vzdialených predkov za primitívnych a detinských – buď ich videli ako slobodných a nevinných, alebo násilných a bojovných. Vyspelá civilizácia môže podľa zaužívaných názorov vzniknúť iba za cenu obetovania prvotných slobôd alebo vďaka skroteniu najnižších pudov. Autori uvádzajú, že tieto teórie po prvý raz prezentovali v 18. storočí konzervatívni myslitelia ako reakciu na silnú kritiku európskej spoločnosti zo strany pôvodného domorodého obyvateľstva celého sveta a niektorých osvietenských intelektuálov. Opätovné preskúmanie tejto dialektiky má prekvapujúce dôsledky na súčasné vnímanie dejín ľudstva. Priekopnícky výskum v archeológii a antropológii prináša poznanie, že keď zložíme klapky z očí a budeme vnímať iba fakty, naša história nadobúda úplne iný rozmer. Ako naši predkovia trávili čas, ak 95 percent dňa nevenovali zháňaniu potravy, ako sme dodnes mylne verili? Ak nástup poľnohospodárstva a rozvoj miest neznamenal okamžitý nástup hierarchie a nadvlády, čo potom priniesol? Čo sa skutočne dialo v obdobiach, ktoré zvyčajne označujeme nálepkou „vznik štátov“? Odpovede na tieto otázky sú často neočakávané a naznačujú, že smerovanie ľudskej histórie je plné hravých odbočiek a križovatiek. Počiatok všetkého novátorsky pristupuje k chápaniu našej minulosti a ukazuje nové formy slobody a spôsoby organizácie spoločnosti. Je to monumentálna kniha impozantného a intelektuálneho rozsahu, ktorej vznik podnietila zvedavosť, morálna vízia a odvaha otvoriť oči.

Mnohdy opomíjená stránka života slavných osobností českých dějin, panovníků i předních šlechticů a šlechtičen. Kdo z nich byl zadlužený až po uši, kdo naopak (nebo zároveň s tím) štědře půjčoval druhým?

Tragická historie evropského národa. Novinka od autora bestselleru Černobyl. Ukrajina dnes bojuje s Ruskem o zachování své územní celistvosti a politické nezávislosti. Současný konflikt je však pouze poslední v dlouhé řadě bitev o území Ukrajiny a její existenci coby svrchovaného národa. Jak v knize Brány Evropy píše oceněný historik Serhii Plokhy, k pochopení současnosti a budoucnosti Ukrajiny je třeba dobře poznat její minulost. Ukrajina byla utvářena říšemi, které ji využívaly jako strategickou bránu mezi Východem a Západem – od římské říše přes osmanskou po nacistické Německo a Sovětský svaz. Po staletí se na jejím území setkávaly různé kultury. Mísením usedlých a kočovných národů a křesťanství s islámem ve stepním pohraničí vznikla třída bojovných kozáků; ze střetu mezi katolickou a pravoslavnou církví vzešla náboženská tradice sbližující západní a východní křesťanství. Současná krize je tragickým případem opakování historie, kdy se Ukrajina znovu ocitá v centru bitvy globálních rozměrů. Kniha Brány Evropy coby odborně věrohodné dějiny této významné země poskytuje jedinečné nahlédnutí do původu nejvážnější mezinárodní krize od dob studené války.

Takovou knihu o historii ještě nikdo nenapsal. Nezmiňuje žádného krále, žádné náboženství a jen dvě revoluce – tu neolitickou a tu ve čtení DNA. Druhá z nich se odehrála v posledních deseti letech a díky stomilionkrát zrychlené sekvenci genomu konečně odpovídá na otázky, které nás vzrušovaly po staletí: Co z nás dělá lidi? Odkud pocházíme? A jak jsme se stali tím, čím jsme dnes? Strhující vyprávění spojuje poznatky z mnoha jen zdánlivě nesouvisejících oborů. Autoři popisují přínos dávného křížení hominidů pro zdraví moderního člověka i vliv prehistorických migrací na to, jaké mléčné výrobky kde dnes dostanete k snídani. Objasňují tři genetické pilíře Evropanů a zároveň mimoděk ukazují, jak blízko k sobě lidé z celého světa mají. Nespíš vás překvapí: - Jak vypadaly partnerské a sousedské vztahy lidí moderního typu s neandertálci a denisovany. - Že velkou inovací bylo ochočení vlka a jak se psi společně s lidmi naučili trávit cukry. - Evropští lovci a sběrači měli tmavou pleť a modré oči – světlou pokožku přinesli do Evropy až zemědělství migranti z Anatolie. - Jak se zdokonalují bakterie moru, TBC a dalších chorob usilujících nám od pravěku o život a jak se kvůli nim měníme my. - Že na Sardinii potkáte žijící lidské genetické fosilie.

Netradičný pohľad na históriu Grécka cez súbor životopisov gréckych osobností.Politickí vodcovia, spisovatelia, umelci a filozofi starovekého Grécka premenili malú skupinu mestských štátov na panstredomorskú civilizáciu, ktorej odkaz dnes možno nájsť všade. Kto však boli títo ľudia a čo vieme o ich životoch? V tomto originálnom prístupe k dejinám starovekého Grécka autor utkal pôsobivé rozprávanie zo životov päťdesiatich najpozoruhodnejších a najvplyvnejších postáv gréckeho sveta – od raných tyranov Peisistrata a Polykrata zo Samu cez počiatky demokracie za Kleisthena a vzostup Macedónie za Filipa II. Macedónskeho a Alexandra III. Veľkého až po konečný úpadok gréckeho sveta v čase, keď sa k moci dostal Rím. Okrem osobností ako Herodotos či Alexander Veľký, ktoré poznajú už žiaci základnej školy, sa stretávame aj s menej známymi, napríklad Demetrios a Alelles. Zaujímavé a čitateľsky príťažlivé je zvýraznené meno osobnosti, s ktorou sa daná osoba stretla a ktorej je v publikácii venovaný životopis. Vďaka tomu lepšie pochopíme dejinné súvislosti. Kniha je určená pre milovníkov antiky a mala by byť súčasťou každej školskej knižnice od základných škôl až po vysoké školy humanitného zamerania. Kompletnému prehľadu a novému netradičnému prepojeniu dejín sa poteší aj odborník na problematiku antického Grécka. Autor je známy popularizátor antickej kultúry, histórie a literatúry. Začína prehľadom vývoja a významu gréckej historiografie prostredníctvom biografií, pričom v jednotlivých životopisoch sú uvedené nielen fakty, ale aj zaujímavosti zo života alebo z obdobia danej osobnosti. Každý životopis je doplnený zaujímavým faktom, súčasťou knihy je aj 25 farebných fotografií a 4 mapy.

Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili k prvním na světě, kdo hry soustavně používali k vyprávění osobních příběhů i k politickému aktivismu. Kniha Jaroslava Švelcha, původně vydaná na sklonku roku 2018 u MIT Press, je postavena na více než čtyřiceti rozhovorech a studiu archivního materiálu, a to včetně dochovaných her. Na příbězích místních amatérských programátorů mapuje počátky hraní a tvorby her pro osmibitové mikropočítače na československém území. Vychází při tom z přesvědčení, že počítačoví amatéři jsou prototypickým příkladem aktivního publika a svébytnou fanouškovskou komunitou. Jedná se tedy o práci, jež kombinuje prvky historiografie s kulturálními a mediálními studii. První část knihy se zabývá obecně kontextem počítačového hobby. Sleduje marné pokusy o výrobu domácích modelů mikropočítačů a debaty o (ne)dostupnosti počítačové techniky. Přináší příběhy vytrvalých nadšenců, kteří své počítače dováželi či pašovali ze Západu a ukazuje, jakým způsobem tyto západní stroje zapadly do československých domácností. Kniha rovněž popisuje způsoby, jimiž lokální komunity využívaly existujících infrastruktur organizací, jako byly Svazarm nebo Pionýr, a pátrá po cestách, jimiž se západní software dostával k místním uživatelům. Závěrečné dvě kapitoly pak dokumentují domácí herní tvorbu, jež kreativně přetvářela západní vzory a postupně se posouvala k osobité původní tvorbě. Kniha například podrobně analyzuje hru Dobrodružství Indiana Jonese na Václavském náměstí v Praze 16. 1. 1989, v níž ikonický západní hrdina bojuje proti příslušníkům Veřejné bezpečnosti a Lidových milic během Palachova týdne. Ukazuje, že českoslovenští amatéři patřili k prvním herním tvůrcům, kteří považovali hry za flexibilní vyjadřovací prostředek schopný zpracovávat celou šíři témat a postojů.

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat.  Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností? Švédský vědec Johan Eklöf zkoumá, jak umělé osvětlení a světelný smog ovlivňují přirozené biorytmy fauny, flóry i člověka. Autor je zoolog, avšak na dosud opomíjený problém nadměrného využívání umělého osvětlení se dívá rovněž z pohledu kulturní historie, ekologie a filozofie.

Žiaden z velikánov kultúry či politických dejín by sa nezaobišiel bez pomoci svojho služobníctva, či už to boli komorníci, slúžky, kuchárky alebo tajomníci. Rakúsky autor Dietmar Grieser v pútavých príbehoch predstavuje „dobré duše“, ktoré sa starali o blaho spisovateľov ako Goethe a Dostojevskij, osobností ako pápež Pius XII. a kráľovná Alžbeta II. alebo hudobných géniov ako Beethoven a Karajan. Autor rozpráva o blízkych vzťahoch opatrovateliek, ktoré sa často stávali dôverníčkami, o sekretároch, ktorí pre svojich nadriadených boli najvernejšími priateľmi. Kniha obsahuje 30 portrétov ľudí, na ktorých by inak dejiny zabudli, aj keď boli neoddeliteľnou súčasťou osudov svojich slávnych pánov.

Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 14021485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské Praze, osobnost českého krále Jiřího z Poděbrad, dějepisectví 15. a 16. století i reflexi husitství v moderní české společnosti.

Návrat do léta jednoho století Z knihy 1913. Léto jednoho století se ihned po vydání stal mezinárodní hit. Florianu Illiesovi se v krátkých prozaických črtách podařilo zachytit atmosféru odcházejícího devatenáctého století i záblesky toho nadcházejícího. Fascinující dobové výjevy z předválečné Prahy, Vídně či Berlína měly jedinou vadu skončily. Ke stejnému závěru dospěl naštěstí také Florian Illies, který se znovu pustil do pročesávání archivů, knihoven a galerií a připravil obdobně hypnotické a vtahující pokračování. Opět se tak můžeme ponořit do životů spisovatelů, umělců a novinářů, kteří sice cítí konec jedné epochy, avšak nemohou tušit, co má přijít po ní.

Jsou každá jiná. Perchta přímo vybízí, aby se stala obětí, Anna dělá, co vidí na očích svému manželovi, Eva se do všeho vrhá po hlavě, hlavně do dobrodružství, Marie Manrique je pyšná, až Bůh brání, Eliška Kateřina zase touží po lásce, i když sama je postižená, Eva Eusebie se stará o svého otce, bojuje za něj i u císaře, Markéta Salomena by všechno, všecičko dala za malý zisk… A přece mají něco společné: zůstanou-li samy, dovedou se skvěle postarat nejen o sebe, ale i o rodinu a celé panství, a nikdo se neptá, jestli je tomu někdo učil a jestli to zvládnou.

Howard Blum přichází s knihou literatury faktu, která je stejně strhující a napínavá jako dobrý thriller: jedná se o skutečný příběh nacistického spiknutí s cílem zabít za druhé světové války vůdce Spojených států, Velké Británie a SSSR. Úkolem atentátníků bylo zabít tři nejdůležitější a nejpřísněji střežené muže světa. Sami atentátníci pak byli speciálně vycvičený tým v čele se zabijákem známým jako nejnebezpečnější muž v Evropě. V sázce nebylo nic menšího než budoucnost svobodného světa. Píše se rok 1943 a tři spojenečtí vůdcové – Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin – se poprvé setkávají na přísně tajné konferenci v Teheránu. Němci věří, že by případná nová sestava spojeneckých vůdců mohla být ochotna po skončení války uzavřít pro nacisty přijatelnější mír. A tak začíná operace Long Jump, jejíž cílem je zavraždit Roosevelta, Churchilla a Stalina. Během krátké doby je sestaven speciálně vybraný tým zabijáků. Na splnění odvážného úkolu mají šest dní. Mike Reilly, šéf ochranky amerického prezidenta nemá prostor na chyby a musí překonat své podezření a instinkty, aby ve spolupráci se sovětským agentem z NKVD zachránil tři nejmocnější muže světa.

V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

V létě roku 2016 se na hranici chalífátu Islámský stát objevila mladá žena, která utíkala pouští se dvěma malými dětmi. Jmenuje se Laura, tvrdila, a pochází ze „Sweet Lake City“ - holandského města Zoetermeer. V slzách vypráví, že utekla a chce domů. Zpátky do Zoetermeer – tam, kde na ni čeká otec, který spustil celou záchrannou akci společně s tajemným soukromým komandem. Na amstrdamském letišti Schiphol je Laura zatčena. Mohl ji přece poslat sám Islámský stát s úkolem spáchat útok. A kde je Ibrahim, pohledný džihádista, kvůli němuž se všeho vzdala? Z Laury ze Zoetermeer se stává Laura H., nejznámější nizozemský případ dívky, která utekla do Sýrie. Thomas Rueb se vydal po Lauřiných stopách až do Iráku. Zrekonstruoval její konverzi k islámu, život v chalífátu, ze kterého mrazí, a její návrat obestřený otazníky. Toto je příběh dívky, která své štěstí hledala v noční můře. Otce, jenž pro své dítě udělá cokoliv. A státu, který se potýká s otázkou: Kde je ta hranice, kdy se z vás stává terorista? „Přede mnou se nehostinnou iráckou měsíční krajinou vine nezpevněná cesta. Teď, když jsem po její stopě došel tak daleko, nevím, jestli jsem na to připravený. Lauro, pomyslím si, co tě to popadlo?“ Thomas Rueb

Překrásně ilustrovaná kniha je věnovaná legendárním japonským válečníkům samurajům. Samurajové, zvaní také buši, vládli v zemi vycházejícího slunce několik staletí a přispěli k jejímu sjednocení. Dodnes ztělesňují věrnost, loajalitu a smysl pro čest - rytířské ctnosti -, ale i bojové umění v té nejvyšší podobě. A to i přesto, že leckdy byli lstiví, nevěrní a bezcitní. Tato kniha sleduje úsvit jejich dějin, okamžiky největší slávy a po té úpadek a rozkrývá mnohá z jejich tajemství. Především ale přibližuje bohaté kulturní dědictví, které po sobě zanechali, počínaje japonským fenoménem ukijo-e a konče současnou populární kulturou, jak se zračí v manze, anime, filmech či videohrách.