Najnovšie - História strana 6 z 17

Československá domobrana z Itálie, v jejíchž řadách sloužilo více než 60 000 mužů, vznikla na italském území krátce po skončení bojů první světové války. Jejími příslušníky se stali bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se v zajetí dobrovolně přihlásili ke vstupu do československé armády – Češi, Slováci i Němci. Tato kniha přináší čtenářům informace o formování domobraneckých praporů, o průběhu jejich transportů do vlasti a o následném zapojení domobranců do vojenských operací, jejichž cílem byla stabilizace a zklidnění situace v pohraničních oblastech Československa. Nejslavnější kapitolou domobranecké historie se stala účast v boji proti maďarským bolševikům na Slovensku na jaře a v létě 1919. Kniha mapuje i další osudy bývalých příslušníků čs. domobrany po roce 1920, a to až do první poloviny devadesátých let 20. století, tedy informace o historii Svazu Československé domobrany z Itálie, o zapojení bývalých domobranců do domácího i zahraničního odboje za druhé světové války a medailonky vybraných osobností, které prošly službou v domobraneckých praporech. Text doplňuje na 200 dobových fotografií a dokumentů.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí. Chronologicky je obsah publikace vymezen polovinou 9. století, to znamená dobou, ve které se objevily první zmínky o Rusi, a koncem 16. století, kdy dynastie Rurikovců, vládnoucí v řadě státních útvarů východní Evropy od prvotního ruského státu přes ruské království až po moskevský stát, odešla z historické scény a země se propadla do víru bouřlivých událostí označovaných jako smuta, jež trvaly až do roku 1613. Autorka čerpá z nejnovější, ale také starší historiografie i původních pramenů a informuje o významných událostech a jevech, jež v dávných dobách středověku formovaly dějiny státních útvarů, které postupně vznikaly na daném území, ale většina z nich je už dávnou minulostí. Na stránkách publikace tak ožívají velká jména historie jako svatý Vladimír, Alexandr Něvský, Dmitrij Donský nebo Ivan IV. Hrozný a mnoho dalších. Text je bohatě doplněn mapami, rodokmeny a ilustracemi z dobových pramenů. Tato kniha je prvním svazkem ambiciózního projektu mapujícího dějiny východní Evropy.

Historička Daniela Dvořáková hovorí, že by nechcela žiť v stredoveku, možno práve preto, že vie o tomto období tak veľa. Rozhovory, ktoré s ňou viedli Denisa Gura Doričová a Tomáš Gális, sa zameriavajú na obdobie neskorého stredoveku na našom území - v Uhorsku -, teda na záver 14. storočia a 15. storočie, a viac než dejinami udalostí a vojen sa zaoberajú dejinami každodennosti a ľudských príbehov. Kniha Stopy stredoveku čitateľovi sprístupňuje život vtedajších ľudí z rozličných spoločenských vrstiev. Vystupujú v nej panovníci, duchovenstvo, mešťania, šľachta, vzdelanci, lekári, roľníci i poddaní. Muži, ženy i deti. Rozpráva o ich každodenných zvykoch a činnostiach, o zvieratách, ktoré im robili spoločnosť, o krajine, v ktorej plynuli ich dni, o hraniciach a mapách, o cestovaní, jedle, zdraví, výchove či o počasí. Vysvetľuje, prečo niektoré mýty o stredoveku nie sú pravdivé, pripomína jeho prínos, pomenúva nedostatky, ale aj porovnáva možnosti vtedajšej spoločnosti s dneškom. Prameňov z tohto obdobia je oproti predchádzajúcim storočiam viac a historička bádala v okolitých krajinách aj vo vatikánskych archívoch. Z fragmentov ľudských osudov poskladala sčasti verný obraz, sčasti jeho interpretáciu a napokon porozprávala aj o sebe a o tom, ako stredovek prirodzene i zázračne ovplyvňuje jej život a svetonázor.

Kniha Století změn 1848 až 1948 Vás seznámí s událostmi, které se v průběhu těchto sta let udály. Od Jara národů v r. 1848, zavedení některých občanských svobod, probuzení národního uvědomění, průmyslovou revoluci, první světovou válku, hospodářskou krizi, druhou světovou válku až k poválečnému dělení světa a započetí cesty Československa k nereálnému cíli socialistického státu.

„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky. Na východ od Evropy přes Rusko, Blízký Východ, Indii a Střední Asii až po Čínu se utvářejí nová mocenská centra – a v titulcích západních médií se o nich často nedočtete. Tato publikace jasně a s bravurou objasňuje témata, na nichž záleží budoucnost nás všech.

V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati. Rudolf Vrba propašoval ven vůbec první popis Osvětimi – a ten se dostal až k Franklinu Rooseveltovi, Winstonu Churchillovi nebo papeži. Strhující vyprávění od oceňovaného žurnalisty vás provede neuvěřitelným, a přece skutečným příběhem muže, který odhalil nejtemnější tajemství holocaustu.

Ukrajina sa zmieta v napätej vojne s Ruskom o zachovanie svojej územnej celistvosti a politickej nezávislosti. Súčasný konflikt je posledným v dlhej histórii bojov o jej územie a o uznanie jej existencie ako samostatného národného štátu. Oceňovaný historik Serhii Plokhy tvrdí, že ak chceme pochopiť prítomnosť a budúcnosť tejto krajiny, musíme najskôr spoznať jej minulosť. Ukrajinu, ktorá sa nachádza na križovatke medzi strednou Európou, Ruskom a Blízkym východom, formovali rozličné impériá, ktorým slúžila ako strategická brána medzi Východom a Západom – počnúc Byzanciou a Osmanskou ríšou, končiac Treťou ríšou a Sovietskym zväzom. Ukrajina bola po stáročia miestom, kde sa stretávali rôzne kultúry. Miešali sa tu usadlé a kočovné národy a na stepnom pohraničí sa stretávalo kresťanstvo s islamom, čo viedlo k vytvoreniu spoločenstva divokých bojovníkov známych ako kozáci. Súbežné pôsobenie katolíckej a pravoslávnej cirkvi tu zas vytvorilo náboženskú tradíciu, ktorá spája západné a východné kresťanstvo. Ukrajina bola aj domovom miliónov židov či rodiskom chasidizmu – a jedným z vražedných polí holokaustu. Plokhy skúma historickú identitu Ukrajiny na životoch hlavných postáv ukrajinských dejín: kyjevskoruského princa Jaroslava Múdreho, ktorého dcéra Anna sa stala francúzskou kráľovnou; kozáckeho vládcu Ivana Mazepu, ktorého Byron a Puškin zvečnili vo svojich básňach; Nikitu Chruščova a jeho chránenca Leonida Brežneva, ktorý sa napokon stal jeho nepriateľom, a aj na životoch hrdinov protestov na Majdane z rokov 2013 a 2014, ktorí stelesňujú súčasný boj o budúcnosť Ukrajiny. Ako vysvetľuje Plokhy, dnešná kríza je tragickým opakovaním histórie, pretože Ukrajina sa opäť ocitla v centre boja globálnych rozmerov. Kniha Brána do Európy poskytuje jedinečný pohľad na pôvod a potenciálne dôsledky najnebezpečnejšej medzinárodnej krízy od konca studenej vojny.

Množství předních alchymistů a mystiků své doby, kteří působili na území dnešního Česka, je ohromující. Právě jim vděčíme za jedinečnou atmosféru magična, jež naši zemi odlišuje od ostatních. České mystické odkazy zná celý svět: Golem, Voynichův rukopis, doktor Faust… Životy alchymistů ale nebyly jednoduché. Nechyběly intriky, útěky, vzestupy i pády.

Rozhlas prošel za 100 let své existence neuvěřitelným vývojem. A protože vždy přitahoval kreativní lidi s láskou k mluvenému slovu, jeho historie je bohatá na pozoruhodné události. Které z nich jsou ty nejdůležitější? Jak svou práci vnímá Martin Dorazín, Patricie Strouhalová, Dalibor Gondík, Jan Rosák nebo Lucie Výborná? S čím se potýká režisér, editor, zprávař, zvukař a další rozhlasáci? To a mnoho jiného zjistíte v knížce, která vám přiblíží nejen známé rozhlasové hlasy.

Tato kniha je fascinujícím vhledem do osobních životů, psychologických profilů i manželství žen Hitlerových pohlavárů. Göring, Goebbels, Himmler, Heydrich, Heß, Bormann – jména, která jsou synonymem moci a vlivu ve třetí říši. Méně už budeme znát jména jako Carin, Emmy, Magda, Margaret, Lina, Ilse a Gerda... Až dosud se na ně nahlíželo jako na vedlejší postavy, jejich význam se opomíjel a zdálo se, jako by o vražedných činech svých manželů nic nevěděly, třebaže důkazy byly všude kolem nich: ukradená umělecká díla v pokojích jejich domů, otrocká práce a produkty vypěstované v koncentračních táborech na jídelních stolech…

V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví, stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví. Poznejte minulost tohoto divokého kraje! Který zdejší šlechtic před 500 lety projel svět a psal moderní úvahy? Jak nacisté zneužili kadaňský masakr z roku 1919? Proč ponuré město duchů lákalo filmaře? To vše a mnohem víc se dozvíte díky místnímu rodákovi, který zná Sudety jako nikdo jiný.

Na základe najnovších výskumov antropológ David Graeber a archeológ David Wengrow radikálne prehodnotili dejiny človeka od samých počiatkov po rozvoj poľnohospodárstva, vznik miest, štátov, demokracie a súčasného stavu a ukazujú, že dávni lovci a zberači, prapôvodné obyvateľstvo sveta, boli tvoriví a inteligentní jednotlivci s veľkým vplyvom na európske myslenie. Celé generácie ľudí pokladali našich vzdialených predkov za primitívnych a detinských – buď ich videli ako slobodných a nevinných, alebo násilných a bojovných. Vyspelá civilizácia môže podľa zaužívaných názorov vzniknúť iba za cenu obetovania prvotných slobôd alebo vďaka skroteniu najnižších pudov. Autori uvádzajú, že tieto teórie po prvý raz prezentovali v 18. storočí konzervatívni myslitelia ako reakciu na silnú kritiku európskej spoločnosti zo strany pôvodného domorodého obyvateľstva celého sveta a niektorých osvietenských intelektuálov. Opätovné preskúmanie tejto dialektiky má prekvapujúce dôsledky na súčasné vnímanie dejín ľudstva. Priekopnícky výskum v archeológii a antropológii prináša poznanie, že keď zložíme klapky z očí a budeme vnímať iba fakty, naša história nadobúda úplne iný rozmer. Ako naši predkovia trávili čas, ak 95 percent dňa nevenovali zháňaniu potravy, ako sme dodnes mylne verili? Ak nástup poľnohospodárstva a rozvoj miest neznamenal okamžitý nástup hierarchie a nadvlády, čo potom priniesol? Čo sa skutočne dialo v obdobiach, ktoré zvyčajne označujeme nálepkou „vznik štátov“? Odpovede na tieto otázky sú často neočakávané a naznačujú, že smerovanie ľudskej histórie je plné hravých odbočiek a križovatiek. Počiatok všetkého novátorsky pristupuje k chápaniu našej minulosti a ukazuje nové formy slobody a spôsoby organizácie spoločnosti. Je to monumentálna kniha impozantného a intelektuálneho rozsahu, ktorej vznik podnietila zvedavosť, morálna vízia a odvaha otvoriť oči.

Mnohdy opomíjená stránka života slavných osobností českých dějin, panovníků i předních šlechticů a šlechtičen. Kdo z nich byl zadlužený až po uši, kdo naopak (nebo zároveň s tím) štědře půjčoval druhým?

Tragická historie evropského národa. Novinka od autora bestselleru Černobyl. Ukrajina dnes bojuje s Ruskem o zachování své územní celistvosti a politické nezávislosti. Současný konflikt je však pouze poslední v dlouhé řadě bitev o území Ukrajiny a její existenci coby svrchovaného národa. Jak v knize Brány Evropy píše oceněný historik Serhii Plokhy, k pochopení současnosti a budoucnosti Ukrajiny je třeba dobře poznat její minulost. Ukrajina byla utvářena říšemi, které ji využívaly jako strategickou bránu mezi Východem a Západem – od římské říše přes osmanskou po nacistické Německo a Sovětský svaz. Po staletí se na jejím území setkávaly různé kultury. Mísením usedlých a kočovných národů a křesťanství s islámem ve stepním pohraničí vznikla třída bojovných kozáků; ze střetu mezi katolickou a pravoslavnou církví vzešla náboženská tradice sbližující západní a východní křesťanství. Současná krize je tragickým případem opakování historie, kdy se Ukrajina znovu ocitá v centru bitvy globálních rozměrů. Kniha Brány Evropy coby odborně věrohodné dějiny této významné země poskytuje jedinečné nahlédnutí do původu nejvážnější mezinárodní krize od dob studené války.

Netradičný pohľad na históriu Grécka cez súbor životopisov gréckych osobností.Politickí vodcovia, spisovatelia, umelci a filozofi starovekého Grécka premenili malú skupinu mestských štátov na panstredomorskú civilizáciu, ktorej odkaz dnes možno nájsť všade. Kto však boli títo ľudia a čo vieme o ich životoch? V tomto originálnom prístupe k dejinám starovekého Grécka autor utkal pôsobivé rozprávanie zo životov päťdesiatich najpozoruhodnejších a najvplyvnejších postáv gréckeho sveta – od raných tyranov Peisistrata a Polykrata zo Samu cez počiatky demokracie za Kleisthena a vzostup Macedónie za Filipa II. Macedónskeho a Alexandra III. Veľkého až po konečný úpadok gréckeho sveta v čase, keď sa k moci dostal Rím. Okrem osobností ako Herodotos či Alexander Veľký, ktoré poznajú už žiaci základnej školy, sa stretávame aj s menej známymi, napríklad Demetrios a Alelles. Zaujímavé a čitateľsky príťažlivé je zvýraznené meno osobnosti, s ktorou sa daná osoba stretla a ktorej je v publikácii venovaný životopis. Vďaka tomu lepšie pochopíme dejinné súvislosti. Kniha je určená pre milovníkov antiky a mala by byť súčasťou každej školskej knižnice od základných škôl až po vysoké školy humanitného zamerania. Kompletnému prehľadu a novému netradičnému prepojeniu dejín sa poteší aj odborník na problematiku antického Grécka. Autor je známy popularizátor antickej kultúry, histórie a literatúry. Začína prehľadom vývoja a významu gréckej historiografie prostredníctvom biografií, pričom v jednotlivých životopisoch sú uvedené nielen fakty, ale aj zaujímavosti zo života alebo z obdobia danej osobnosti. Každý životopis je doplnený zaujímavým faktom, súčasťou knihy je aj 25 farebných fotografií a 4 mapy.

Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili k prvním na světě, kdo hry soustavně používali k vyprávění osobních příběhů i k politickému aktivismu. Kniha Jaroslava Švelcha, původně vydaná na sklonku roku 2018 u MIT Press, je postavena na více než čtyřiceti rozhovorech a studiu archivního materiálu, a to včetně dochovaných her. Na příbězích místních amatérských programátorů mapuje počátky hraní a tvorby her pro osmibitové mikropočítače na československém území. Vychází při tom z přesvědčení, že počítačoví amatéři jsou prototypickým příkladem aktivního publika a svébytnou fanouškovskou komunitou. Jedná se tedy o práci, jež kombinuje prvky historiografie s kulturálními a mediálními studii. První část knihy se zabývá obecně kontextem počítačového hobby. Sleduje marné pokusy o výrobu domácích modelů mikropočítačů a debaty o (ne)dostupnosti počítačové techniky. Přináší příběhy vytrvalých nadšenců, kteří své počítače dováželi či pašovali ze Západu a ukazuje, jakým způsobem tyto západní stroje zapadly do československých domácností. Kniha rovněž popisuje způsoby, jimiž lokální komunity využívaly existujících infrastruktur organizací, jako byly Svazarm nebo Pionýr, a pátrá po cestách, jimiž se západní software dostával k místním uživatelům. Závěrečné dvě kapitoly pak dokumentují domácí herní tvorbu, jež kreativně přetvářela západní vzory a postupně se posouvala k osobité původní tvorbě. Kniha například podrobně analyzuje hru Dobrodružství Indiana Jonese na Václavském náměstí v Praze 16. 1. 1989, v níž ikonický západní hrdina bojuje proti příslušníkům Veřejné bezpečnosti a Lidových milic během Palachova týdne. Ukazuje, že českoslovenští amatéři patřili k prvním herním tvůrcům, kteří považovali hry za flexibilní vyjadřovací prostředek schopný zpracovávat celou šíři témat a postojů.

Tmy není třeba se bát, je nutné o ni pečovat.  Světlo je život, světlo je naděje… ale je tomu tak za všech okolností? Švédský vědec Johan Eklöf zkoumá, jak umělé osvětlení a světelný smog ovlivňují přirozené biorytmy fauny, flóry i člověka. Autor je zoolog, avšak na dosud opomíjený problém nadměrného využívání umělého osvětlení se dívá rovněž z pohledu kulturní historie, ekologie a filozofie.

Žiaden z velikánov kultúry či politických dejín by sa nezaobišiel bez pomoci svojho služobníctva, či už to boli komorníci, slúžky, kuchárky alebo tajomníci. Rakúsky autor Dietmar Grieser v pútavých príbehoch predstavuje „dobré duše“, ktoré sa starali o blaho spisovateľov ako Goethe a Dostojevskij, osobností ako pápež Pius XII. a kráľovná Alžbeta II. alebo hudobných géniov ako Beethoven a Karajan. Autor rozpráva o blízkych vzťahoch opatrovateliek, ktoré sa často stávali dôverníčkami, o sekretároch, ktorí pre svojich nadriadených boli najvernejšími priateľmi. Kniha obsahuje 30 portrétov ľudí, na ktorých by inak dejiny zabudli, aj keď boli neoddeliteľnou súčasťou osudov svojich slávnych pánov.

Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání. Věnuje se problematice široce chápané husitské epochy, kterou autor vymezuje léty 14021485, avšak přihlíží i k aktualizaci husitských idejí v předbělohorském období. V několika tematických blocích přibližuje působení Jana Husa, situaci v husitské Praze, osobnost českého krále Jiřího z Poděbrad, dějepisectví 15. a 16. století i reflexi husitství v moderní české společnosti.