Najnovšie - História strana 7 z 17

Návrat do léta jednoho století Z knihy 1913. Léto jednoho století se ihned po vydání stal mezinárodní hit. Florianu Illiesovi se v krátkých prozaických črtách podařilo zachytit atmosféru odcházejícího devatenáctého století i záblesky toho nadcházejícího. Fascinující dobové výjevy z předválečné Prahy, Vídně či Berlína měly jedinou vadu skončily. Ke stejnému závěru dospěl naštěstí také Florian Illies, který se znovu pustil do pročesávání archivů, knihoven a galerií a připravil obdobně hypnotické a vtahující pokračování. Opět se tak můžeme ponořit do životů spisovatelů, umělců a novinářů, kteří sice cítí konec jedné epochy, avšak nemohou tušit, co má přijít po ní.

Jsou každá jiná. Perchta přímo vybízí, aby se stala obětí, Anna dělá, co vidí na očích svému manželovi, Eva se do všeho vrhá po hlavě, hlavně do dobrodružství, Marie Manrique je pyšná, až Bůh brání, Eliška Kateřina zase touží po lásce, i když sama je postižená, Eva Eusebie se stará o svého otce, bojuje za něj i u císaře, Markéta Salomena by všechno, všecičko dala za malý zisk… A přece mají něco společné: zůstanou-li samy, dovedou se skvěle postarat nejen o sebe, ale i o rodinu a celé panství, a nikdo se neptá, jestli je tomu někdo učil a jestli to zvládnou.

Howard Blum přichází s knihou literatury faktu, která je stejně strhující a napínavá jako dobrý thriller: jedná se o skutečný příběh nacistického spiknutí s cílem zabít za druhé světové války vůdce Spojených států, Velké Británie a SSSR. Úkolem atentátníků bylo zabít tři nejdůležitější a nejpřísněji střežené muže světa. Sami atentátníci pak byli speciálně vycvičený tým v čele se zabijákem známým jako nejnebezpečnější muž v Evropě. V sázce nebylo nic menšího než budoucnost svobodného světa. Píše se rok 1943 a tři spojenečtí vůdcové – Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin – se poprvé setkávají na přísně tajné konferenci v Teheránu. Němci věří, že by případná nová sestava spojeneckých vůdců mohla být ochotna po skončení války uzavřít pro nacisty přijatelnější mír. A tak začíná operace Long Jump, jejíž cílem je zavraždit Roosevelta, Churchilla a Stalina. Během krátké doby je sestaven speciálně vybraný tým zabijáků. Na splnění odvážného úkolu mají šest dní. Mike Reilly, šéf ochranky amerického prezidenta nemá prostor na chyby a musí překonat své podezření a instinkty, aby ve spolupráci se sovětským agentem z NKVD zachránil tři nejmocnější muže světa.

V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

V létě roku 2016 se na hranici chalífátu Islámský stát objevila mladá žena, která utíkala pouští se dvěma malými dětmi. Jmenuje se Laura, tvrdila, a pochází ze „Sweet Lake City“ - holandského města Zoetermeer. V slzách vypráví, že utekla a chce domů. Zpátky do Zoetermeer – tam, kde na ni čeká otec, který spustil celou záchrannou akci společně s tajemným soukromým komandem. Na amstrdamském letišti Schiphol je Laura zatčena. Mohl ji přece poslat sám Islámský stát s úkolem spáchat útok. A kde je Ibrahim, pohledný džihádista, kvůli němuž se všeho vzdala? Z Laury ze Zoetermeer se stává Laura H., nejznámější nizozemský případ dívky, která utekla do Sýrie. Thomas Rueb se vydal po Lauřiných stopách až do Iráku. Zrekonstruoval její konverzi k islámu, život v chalífátu, ze kterého mrazí, a její návrat obestřený otazníky. Toto je příběh dívky, která své štěstí hledala v noční můře. Otce, jenž pro své dítě udělá cokoliv. A státu, který se potýká s otázkou: Kde je ta hranice, kdy se z vás stává terorista? „Přede mnou se nehostinnou iráckou měsíční krajinou vine nezpevněná cesta. Teď, když jsem po její stopě došel tak daleko, nevím, jestli jsem na to připravený. Lauro, pomyslím si, co tě to popadlo?“ Thomas Rueb

Překrásně ilustrovaná kniha je věnovaná legendárním japonským válečníkům samurajům. Samurajové, zvaní také buši, vládli v zemi vycházejícího slunce několik staletí a přispěli k jejímu sjednocení. Dodnes ztělesňují věrnost, loajalitu a smysl pro čest - rytířské ctnosti -, ale i bojové umění v té nejvyšší podobě. A to i přesto, že leckdy byli lstiví, nevěrní a bezcitní. Tato kniha sleduje úsvit jejich dějin, okamžiky největší slávy a po té úpadek a rozkrývá mnohá z jejich tajemství. Především ale přibližuje bohaté kulturní dědictví, které po sobě zanechali, počínaje japonským fenoménem ukijo-e a konče současnou populární kulturou, jak se zračí v manze, anime, filmech či videohrách.

Kniha PREČO? Ako pochopiť holokaust skúma jednu z najtragickejších udalostí v dejinách ľudstva a odpovedá na osem najčastejších otázok, ktoré sa s ňou spájajú: Prečo Židia? Prečo práve Nemci? Prečo vraždenie? Prečo bol holokaust taký rýchly a rozsiahly? Prečo sa Židia väčšmi nebránili? Prečo bola pomoc zvonka taká obmedzená? Napriek množstvu kníh a filmov, múzeí a pomníkov, výpovedí pamätníkov a výučbe venovanej holokaustu sa zdá, že ani po viac ako sedemdesiatich rokoch sa nepodarilo nájsť ucelené vysvetlenie toho, ako sa mohla v srdci civilizovanej Európy v 20. storočí udiať taká nepredstaviteľná masakra. Americký historik Peter Hayes, odborník na dejiny Nemecka a genocídy, na základe rozsiahleho výskumu a štatistických údajov pútavým spôsobom vyvracia mnohé mylné predstavy a interpretácie a odpovedá na všetky kľúčové, nepríjemné a bolestivé otázky.

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky. Během několika málo dní bylo jasné, že půjde o unikátní objev nevykradené hrobky staroegyptského vládce, který se měl tisíce let po své smrti stát snad nejznámějším panovníkem starověku… V roce 1922 se tak Tutanchamon probudil po více než třech tisících letech k novému životu a jeho hrobka s pohřební výbavou, jež přesahuje hranice fantazie, i jeho krátká životní pouť dodnes nepřestávají uchvacovat celý svět. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. Prostřednictvím textů a fotografií navštívíte jeho hrobku a vydáte se na cestu do staroegyptského zásvětí. Prožijete nervy drásající dny a týdny během objevování hrobky a budou vám odkryta tajemství, která hrobka může i nadále skrývat. Tutanchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…

Oblíbený podcast podruhé v knižní podobě! Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Deníky vojenského kaplana Guye Mayfielda jsou mimořádně cenným svědectvím o osudech britských, českých i dalších pilotů RAF v letech 1940 a 1941. Nahlížíme do doby, kdy si nikdo z nich nemohl být jistý vítězstvím ve válce ani tím, že se dožije dalšího dne. Přesto tito piloti každý den vstali, létali a bojovali za svobodu své země i celé Evropy. Mayfieldovy texty jsou lakonické, silné a osobní. Kaplan obdivuje výkony pilotů v boji s Luftwaffe, aby vzápětí sdílel jejich obavy, finanční a rodinné problémy i city, jimž se nedá poručit ani v tomto konfliktu. Piloti za ním přicházejí, odcházejí – a najednou nejsou. Tehdy vede svůj lidský zápas i on: „Ani veškeré mé modlitby je neudrží v oblacích. Jak těžké je uchovat si křesťanskou naději a víru v té drobné změně mezi dvěma životy!“ Knížku doprovázejí unikátní fotografie postav ze základny RAF v Duxfordu. V deníku narazíme i na několik pozoruhodných českých stop. Seznamte se s novým, neobyčejně působivým pohledem na bitvu o Británii.

Keď si v osemdesiatych rokoch devätnásteho storočia európske mocnosti rozdeľovali Afriku, belgický kráľ Leopold II. sa zmocnil rozsiahleho a pomerne neprebádaného územia okolo rieky Kongo. Takmer okamžite vyplienil celú krajinu, vydrancoval prírodné zásoby kaučuku a zdecimoval konžský národ, čím znížil jeho populáciu o desať miliónov obyvateľov. Napriek tomu si dômyselne pestoval povesť významnej humanitárnej osobnosti. Hrdinské snahy odhaliť jeho zločiny napokon viedli k vytvoreniu prvého veľkého hnutia za ľudské práva v dvadsiatom storočí, ktorého súčasťou boli aj spisovateľ Mark Twain či canterburský arcibiskup. Duch kráľa Leopolda rozpráva desivý príbeh o megalomanovi najhrubšieho zrna; šarmantnom mužovi, ale i prefíkanom a krutom darebákovi, ktorého by ani Shakespeare lepšie nevymyslel. Zároveň ide o do jemný portrét tých, ktorí sa proti nemu postavili: statočná hŕstka misionárov, cestovateľov či mladých idealistov, ktorí prišli do Afriky za prácou alebo dobrodružstvom, no nečakane sa stali svedkami genocídy. Adam Hochschild prináša dosiaľ nevypovedaný príbeh o Belgickom Kongu s množstvom postáv, ktoré v ňom hrali úlohu. Jedným z nich bol Edmund Dene Morel, zamestnanec britskej prepravnej spoločnosti, ktorý sa stal vodcom nekompromisného boja proti kráľovi Leopoldovi II. Ďalšieho hrdinu, írskeho patriota Rogera Casementa, pripravila o život londýnska šibenica. Dvaja odvážni Afroameričania George Washington Williams a William Sheppard riskovali život, aby priniesli svetu dôkazy o zverstvách páchaných v Kongu. Kniha Duch kráľa Leopolda je svedectvom o tragédii Konga, ktorá zostáva ako stigma na svedomí Západu.

Vzpomínky hospodského a hospodáře Františka Douchy (1915–2006), které zaznamenal jeho vnuk, redaktor KT Jan Paulas, zachycují jeden obyčejný lidský osud, ale i proměnu tváře vesnice v průběhu dvacátého století, zejména s nástupem komunismu. Na pozadí dějinných zvratů se odehrávají rodinná dramata, ale také úsměvné příhody, jak je život přinášel. „Kaleidoskop vzpomínek nám zprostředkuje vhled do života prostého člověka, jehož životní půdorys je omezen rodným Herálcem či blízkým Humpolcem, aniž by to omezilo plnost jeho života,“ píše v úvodu knížky literární historik Jaroslav Med.

Karibská krize. Třináct dnů od 16. do 28. října 1962. Lidstvo se ocitlo pod bezprostřední hrozbou jaderné zkázy. Dramatické události, od nichž uplynulo šedesát let, zůstávají vážným varováním do současnosti. Autor v nové publikaci podává čtivou formou riskantní, proměnlivý a nejistý ráz krizové situace s jejími zvraty, záměrnými i náhodnými kolizemi a hrozbami z pozice síly. Kniha je výsledkem letitého bádání, jehož vydání se autor bohužel už nedožil.

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až po konec války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha by měla ukázat, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

Když jsme se přiblížili k přednímu okraji obrany, tvrdili nám pěšáci, že v noci slyšeli severně v minových polích klapání, jako když se pomalu otáčejí tankové pásy. Naslouchali jsme chvíli, ale nic jsme neslyšeli. Začínalo pomalu svítat, ale při zemi se ještě držela mlha. Ne­ušli jsme ani dvacet kroků, když jsme v blízkosti zaslechli téměř současně dva výstřely z děl. Práskli jsme sebou na zem a opatrně se rozhlíželi, co to mohlo být. Asi padesát metrů od nás jsme ve zvedající se mlze zahlédli dva tanky. Jeden stál, druhý couval.

Byla to významná událost ona staroměstská exekuce, bylo to svým způsobem vyburcování lidu, jakým dokázali na pokraji smrti oslovit celý český národ. Odkázali mu své poselství. Pojďme být hrdi i dnes na to, že žijeme v Česku a věřit, že pravda zvítězí. 27 statečných českých pánů nám ukázalo cestu. Naše země je krásná a má smysl se za ni prát.

Málokdy se nám dnes již podaří nahlédnout přímo do válečného dění. A to zejména pokud se jedná o první světovou válku. Chtěli bychom proto čtenáři nabídnout takovéto nahlédnutí formou autentické výpovědi osobního příběhu jednoho z jejích účastníků, který si ho zaznamenával do svého deníku. O to významnější je fakt, že autorem zápisků není nikdo jiný než Elo (Elemír) Šándor, slovenský spisovatel a publicista, autor trojsvazkového humoristického románu Sváko Ragan z Brezovej. Ve svém deníku popisuje bojové nasazení v oblasti Bukoviny, která je dnes částí severního Rumunska a západní Ukrajiny. Bojovala zde proti sobě vojska rakousko-uherské a ruské armády se střídavými úspěchy, naproti tomu ale s obrovskými ztrátami na obou stranách. V úvodních kapitolách je popsána situace v rakousko-uherské monarchii těsně před první světovou válkou, jakož i příčiny jejího vzniku a důsledky tohoto válečného konfliktu, které ovlivnily dění nejen v Evropě, ale i mimo ni.

Kde strávime v priemere viac ako rok života? Presne tam, kam aj kráľ chodí pešo. Dejiny toalety sú dejinami ľudstva. Dnes vnímame splachovací záchod vo svojich domácnostiach ako samozrejmosť bez toho, aby sme sa zamysleli, čo všetko mu predchádzalo. Daniel Furrer skúma, ako sa malá či veľká potreba vykonávala v rozličných epochách, spoločnostiach a spoločenských vrstvách. Píše o hygiene, čistote aj špine, o chorobách, ktoré s ňou súviseli, aj o snahe skultúrniť túto ľudskú potrebu. Kniha rozpráva o veľkolepých rímskych verejných latrínach, ako aj o panovníkoch, ktorí diskutovali so svojimi poradcami sediac na nočníku, o vzniku kanalizácie v moderných mestách aj o povolaniach, ktoré s tým súviseli. Prevedie vás antikou, temným stredovekom až po dnešok. Ponúka zaujímavý pohľad na ľudskú kultúru cez hanblivosť, sociálne rozdiely a návyky, pokrok i technické vymoženosti. Presvedčí vás, že vaše súkromné útočisko súvisí s globálnou ekonomikou a ekológiou viac, ako by ste si mysleli."

Čo ľudia pili? Koľko pili? A prečo? Mark Forsyth putuje v čase a rozpráva príbeh o tom, že alkohol bol súčasťou každej civilizácie... a s ním aj opitosť. V niektorých kultúrach bolo pitie spojené s náboženstvom, inde so sexualitou, bolo povinnosťou kráľov, sedliakom poskytovalo úľavu. Alkohol mohol poslúžiť ako obeta predkom, ako šláftrunk na dobrú noc alebo dodať odvahu do boja. Stručné dejiny opitosti sa začínajú v praveku a privedú nás až do 20. storočia. Kniha odpovedá na všetky otázky o pijatike, ktoré by vám, triezvym či opitým, napadli. Dozviete sa o neolitických šamanoch, ktorí pili, aby mohli komunikovať s duchmi, prezradí vám, ako sa opíjali starí Gréci či Sumeri, aj to, že bary na Divokom západe vôbec nevyzerali tak ako vo filmoch.