E-knihy - História strana 4 z 19

Při zpracování knihy Zločinná role gestapa narazil autor na řadu zločinů napáchaných speciálními protipartyzánskými oddíly a na zlomky materiálu dokumentujícího jejich činnost. Tato dosud systematicky neprobádaná problematika jej zaujala natolik, že se jí po několik let věnoval. Pátrání po dochovaných archiváliích v nejrůznějších archivech a jejich kritické studium vedly nakonec k tomu, že je možno čtenářům předložit tuto autorovu souhrnnou publikaci Ve znamení smrtihlava o protipartyzánských nacistických silách a jejich působení v českých zemích.

Málokterá problematika dějin amerického kontinentu přitahuje takovou pozornost české veřejnosti jako otázka vztahů mezi Indiány a bílým obyvatelstvem Ameriky, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu. Indiánské války sedmdesátých a osmdesátých let devatenáctého století byly završením procesu, jenž začal už objevením Ameriky či přinejmenším založením prvních anglických kolonií a znamenal nahrazování lovu, sběru a primitivního zemědělství zemědělstvím intenzívním, popřípadě jinými ekonomickými aktivitami. Velká siouxská válka, jejíž součástí byla bitva u Little Bighornu, kde utrpěla americká armáda největší porážku v bojích s Indiány, pak může sloužit v mnoha ohledech jako názorná ukázka způsobu válčení i výsledků střetnutí. Přinesla relativně malé ztráty na životech, přitom však dalekosáhlé změny pro poražené. Z plání přilehlých hor zmizeli indiánští lovci a přišli horníci, farmáři a chovatelé dobytka. Sedící býk, vítěz nad Custerem, odešel do Kanady a vrátil se k vystupování ve sbírce kuriozit. Jeho smrt v roce 1890 pak symbolizuje definitivní konec jednoho období dějin amerického kontinentu.

Když se začtete do jednotlivých kapitol této knihy, tak náhle zjistíte, kolik životů bylo zbytečně zmařeno jen díky honbě za ziskem, slávou, bezohledností, pochybnými rozhodnutími, nebo nedodržováním základních pokynů pro plavbu jak v míru, tak i za války, liknavostí, lajdáctvím, tajením hrubých konstrukčních závad, nepochopitelných hazardérstvím a podobně. Je smutnou skutečností, že ani technologický rozvoj stavby lodí od dřevěných po smíšené konstrukce, na které navázaly železné nýtované konstrukce a později svařované ocelové konstrukce, nevedly ke snížení nehodovosti lodí. V důsledku industrializace a průmyslového rozvoje na přelomu 19. a 20. století se v předních zemích světa rozvinula ve velkém stavba lodí s nebývalým výtlakem a výkonným parním strojem. Na vodu byly spuštěny obrovské lodě, jejichž kapacita se měřila v tisících pasažérů či mužů posádky. Parní stroje umožnily dlouhé cesty po celém světě. Nahrazení dřevěného trupu ocelí lodě zlevnilo a zpevnilo, čímž poskytlo stavbě lodí všechny potřebné zdroje. Ale i přes zlepšení kvality stavby lodí se lodě potápěly neméně často než v předchozích staletích, jen rozsah katastrofy byl kvůli počtu obětí mnohem tragičtější. Tato kniha vám řekne o největších námořních katastrofách v historii. Text je rozdělen na dvě části: v první jsou zařazeny lodě podle důvodu, který vedl k jejich ztroskotání. U těchto lodí jsou uvedeny i jejich technické parametry. Ve druhé části jsou většinou zařazeny lodě, jejichž potopení vedlo k největšímu počtu obětí. Výjimku tvoří Kursk a Costa Concordia, jež byly zařazeny kvůli zajímavým záchranným pracím.

Zaniklé středověké vsi jsou fascinujícím historickým pramenem, někdy považovaným za klíčový doklad krize tehdejší evropské společnosti. Předkládaná monografie shrnuje hlavní poznávací přístupy zainteresovaných oborů, relevantní ekonomické teorie a také dosavadní interpretace pustnutí a zániku. Navrhuje zaniklé vsi vnímat jako indikátor adaptability a odolnosti předindustriálních rolnických komunit a s tímto prizmatem přistupuje k analýze vybraných regionů a lokalit na pomezí Čech a Německa. Studie má jedinečný a experimentální charakter, neboť kombinuje hlubokou analýzu písemných, kartografických i onomastických pramenů, výsledky tradičního povrchového průzkumu a analýzu reliktů identifikovaných na základě moderních metod dálkového průzkumu země.

This book on Jewish culture and literature focuses on the "quiet” decades of the nineteenth century, a scarcely written-about period of time in Bohemian Jewish history. Using a myriad of sources, including travelers' accounts, poems, essays, short stories, guides, and newspaper articles, the volume explores Jewish expression, Jewish-Czech relations, and the changing attitudes toward Jews between the 1820s and 1880s. It offers close readings of writers like Karel Havlíček Borovský, Ján Kollár, Siegfried Kapper, and Jan Neruda, as well as lesser-known authors and sources. Combining skillful sustained analysis, judicious argumentation, and elegant writing, the book is a truly enriching reading experience.

Bolo to dávno, no akoby sa to stalo včera: spadol Berlínsky múr a zrútili sa Dvojičky. Deväťdesiate roky boli silne medializované a asertívne sebavedomé, ale nie skreslené a deformované internetom a sociálnymi sieťami. Ich trajektóriu dokážeme presne odsledovať. Po väčšinu desaťročia bol Seinfeld najpopulárnejším a najvplyvnejším hraným televíznym seriálom. Zmenil jazyk, posunul cit pre komédiu a takmer každá náhodná epizóda mala viac divákov než finále Hry o tróny v roku 2019. Ak ste však epizódu Seinfelda zmeškali, mali ste prosto smolu. Mnohé polarizujúce témy, ktoré dominujú v súčasných rozpravách, boli už v hre, no vnímali sa skôr ako experimenty v akademických kruhoch. Stále existovali jadrové zbrane, ale nechystala sa žiadna jadrová vojna. Internet prichádzal, aj keď neochotne. V súčasnosti deväťdesiate roky dvadsiateho storočia pôsobia ako obdobie, keď sa celý svet zbláznil, ale nie až natoľko, aby sa to nedalo zvládnuť alebo napraviť. Chuck Klosterman prináša panoramatický pohľad na koniec dvadsiateho storočia a zároveň koniec čias, keď sme ešte ovládali technológie my a nie ony nás. V knihe Deväťdesiate roky opisuje vzostup internetu, popkultúrne fenomény, akými boli film Titanic či seriál Priatelia, ale aj spoločenské zmeny týkajúce sa rasy, triedy či sexuality. Analyzuje politické škandály, napríklad Clintonovu aféru s Monicou Lewinskou či predvolebnú kampaň Rossa Perota, no neopomína ani masaker na strednej škole v Columbine či proces s O. J. Simpsonom. Kniha Deväťdesiate roky je nostalgickou prehliadkou dekády, ktorá sa odohrala dávno – hoci nie až tak dávno, ako sa nám môže zdať.

Archeologie, stejně jako antika, patří nám všem. Je úchvatná i jímavá, děsivá i vtipná. Inspiruje nás, pomáhá nám pochopit, co znamená člověk a jeho existence na modré planetě, která se pohybuje vesmírem a nazývá se Země. Archeologie je psychoterapeutická disciplína. Tisícileté dědictví nashromážděné na území Řecka se možná může zdát těžko uchopitelné. Ale není. Tato kniha vznikla z popularizačního projektu nazvaného „Archeostoryteller“, který odstartoval na sociálních sítích s cílem přiblížit archeologii širšímu publiku zábavnou formou. Tato kniha představuje celý řecký starověk od prehistorie až do konce antiky. Dva neznámí muži se potkají ve výtahu, který náhle zastaví mezi patry. Jeden z nich je archeolog, druhý ne. Otázkou „co děláš za práci“ začíná poutavý dialog a cesta časem a prostorem. Zazní odpovědi na nejpodstatnější otázky týkající se archeologie. Okouzlující výlet časem má zastávky ve zlomových okamžicích dějin, ale i v osobních příbězích obyčejných lidí. Těžko říct, zda jej pojme výtah, ale naše fantazie zcela určitě.

Historie někdy postupuje pozpátku. I v sexu. Sexuální revoluci si běžně spojujeme s šedesátými lety, feministickými a občanskými hnutími — a Západem. V oblasti sexu však bylo jednou z nejprogresivnějších zemí po druhé světové válce komunistické Československo. K legalizaci potratů či dekriminalizaci homosexuality tu ovšem došlo nikoli občanským tlakem, nýbrž za dohledu sexuologů, psychologů a demografů, kteří chtěli pod odborným vedením utvořit rovnostářskou společnost. Tento společenský projekt skončil s nástupem normalizace, a dosažený pokrok ohledně genderových pořádků či pojetí sexuality dokonce začal nabírat opačný směr: od žen se v pozdním československém socialismu očekávala především role pečujících matek a starostlivých manželek, sex měl fungovat hlavně jako koření usedlého manželského života. Politika touhy vypráví fascinující historii sexuality, rodiny nebo orgasmu v nečekané perspektivě socialistického řízení shora. Historii, která pokračuje v českých tělech, kultuře či politice i dnes.

Autoři předkládají jednu z nejrozsáhlejších a nejrespektovanějších studií o historii izraelských tajných služeb od počátků 20. století až do roku 1991. Čtenář se dozvídá o leckdy až úsměvných počátcích budování izraelského zpravodajského aparátu v období britského mandátu před druhou světovou válkou, začíná tak chápat klíčovou roli prvních příslušníků tajných služeb pro vznik Izraele. Autoři popisují nejen širší vojensko-politické souvislosti všech popisovaných období, ale též osobní profil prvních nadšených budovatelů a pozdějších profesionálů, kteří tehdy již stáli v čele obávané a výkonné mašinérie. Pohled na dějiny arabsko-izraelského konfliktu prizmatem izraelských zpravodajských služeb poskytuje především cenný a neotřelý pohled na celou tuto složitou problematiku.

Československá domobrana z Itálie, v jejíchž řadách sloužilo více než 60 000 mužů, vznikla na italském území krátce po skončení bojů první světové války. Jejími příslušníky se stali bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se v zajetí dobrovolně přihlásili ke vstupu do československé armády – Češi, Slováci i Němci. Tato kniha přináší čtenářům informace o formování domobraneckých praporů, o průběhu jejich transportů do vlasti a o následném zapojení domobranců do vojenských operací, jejichž cílem byla stabilizace a zklidnění situace v pohraničních oblastech Československa. Nejslavnější kapitolou domobranecké historie se stala účast v boji proti maďarským bolševikům na Slovensku na jaře a v létě 1919. Kniha mapuje i další osudy bývalých příslušníků čs. domobrany po roce 1920, a to až do první poloviny devadesátých let 20. století, tedy informace o historii Svazu Československé domobrany z Itálie, o zapojení bývalých domobranců do domácího i zahraničního odboje za druhé světové války a medailonky vybraných osobností, které prošly službou v domobraneckých praporech. Text doplňuje na 200 dobových fotografií a dokumentů.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí. Chronologicky je obsah publikace vymezen polovinou 9. století, to znamená dobou, ve které se objevily první zmínky o Rusi, a koncem 16. století, kdy dynastie Rurikovců, vládnoucí v řadě státních útvarů východní Evropy od prvotního ruského státu přes ruské království až po moskevský stát, odešla z historické scény a země se propadla do víru bouřlivých událostí označovaných jako smuta, jež trvaly až do roku 1613. Autorka čerpá z nejnovější, ale také starší historiografie i původních pramenů a informuje o významných událostech a jevech, jež v dávných dobách středověku formovaly dějiny státních útvarů, které postupně vznikaly na daném území, ale většina z nich je už dávnou minulostí. Na stránkách publikace tak ožívají velká jména historie jako svatý Vladimír, Alexandr Něvský, Dmitrij Donský nebo Ivan IV. Hrozný a mnoho dalších. Text je bohatě doplněn mapami, rodokmeny a ilustracemi z dobových pramenů. Tato kniha je prvním svazkem ambiciózního projektu mapujícího dějiny východní Evropy.

Historička Daniela Dvořáková hovorí, že by nechcela žiť v stredoveku, možno práve preto, že vie o tomto období tak veľa. Rozhovory, ktoré s ňou viedli Denisa Gura Doričová a Tomáš Gális, sa zameriavajú na obdobie neskorého stredoveku na našom území - v Uhorsku -, teda na záver 14. storočia a 15. storočie, a viac než dejinami udalostí a vojen sa zaoberajú dejinami každodennosti a ľudských príbehov. Kniha Stopy stredoveku čitateľovi sprístupňuje život vtedajších ľudí z rozličných spoločenských vrstiev. Vystupujú v nej panovníci, duchovenstvo, mešťania, šľachta, vzdelanci, lekári, roľníci i poddaní. Muži, ženy i deti. Rozpráva o ich každodenných zvykoch a činnostiach, o zvieratách, ktoré im robili spoločnosť, o krajine, v ktorej plynuli ich dni, o hraniciach a mapách, o cestovaní, jedle, zdraví, výchove či o počasí. Vysvetľuje, prečo niektoré mýty o stredoveku nie sú pravdivé, pripomína jeho prínos, pomenúva nedostatky, ale aj porovnáva možnosti vtedajšej spoločnosti s dneškom. Prameňov z tohto obdobia je oproti predchádzajúcim storočiam viac a historička bádala v okolitých krajinách aj vo vatikánskych archívoch. Z fragmentov ľudských osudov poskladala sčasti verný obraz, sčasti jeho interpretáciu a napokon porozprávala aj o sebe a o tom, ako stredovek prirodzene i zázračne ovplyvňuje jej život a svetonázor.

Kniha Století změn 1848 až 1948 Vás seznámí s událostmi, které se v průběhu těchto sta let udály. Od Jara národů v r. 1848, zavedení některých občanských svobod, probuzení národního uvědomění, průmyslovou revoluci, první světovou válku, hospodářskou krizi, druhou světovou válku až k poválečnému dělení světa a započetí cesty Československa k nereálnému cíli socialistického státu.

„Všechny cesty kdysi vedly do Říma. Dnes vedou do Pekingu.“ Svět se mění a je provázaný více než kdy v dějinách. Peter Frankopan, přezdívaný „rocková hvězda mezi historiky“, nabízí svěží pohled na síť vztahů vznikající podél někdejší Hedvábné stezky. Na východ od Evropy přes Rusko, Blízký Východ, Indii a Střední Asii až po Čínu se utvářejí nová mocenská centra – a v titulcích západních médií se o nich často nedočtete. Tato publikace jasně a s bravurou objasňuje témata, na nichž záleží budoucnost nás všech.

V dubnu 1944 se Rudolf Vrba zařadil mezi hrstku lidí, jimž se podařilo utéct z Osvětimi. Udělal to, aby odhalil pravdu o táboře smrti a varoval poslední Židy v Evropě před krutým osudem čekajícím na konci železniční trati. Rudolf Vrba propašoval ven vůbec první popis Osvětimi – a ten se dostal až k Franklinu Rooseveltovi, Winstonu Churchillovi nebo papeži. Strhující vyprávění od oceňovaného žurnalisty vás provede neuvěřitelným, a přece skutečným příběhem muže, který odhalil nejtemnější tajemství holocaustu.

Ukrajina sa zmieta v napätej vojne s Ruskom o zachovanie svojej územnej celistvosti a politickej nezávislosti. Súčasný konflikt je posledným v dlhej histórii bojov o jej územie a o uznanie jej existencie ako samostatného národného štátu. Oceňovaný historik Serhii Plokhy tvrdí, že ak chceme pochopiť prítomnosť a budúcnosť tejto krajiny, musíme najskôr spoznať jej minulosť. Ukrajinu, ktorá sa nachádza na križovatke medzi strednou Európou, Ruskom a Blízkym východom, formovali rozličné impériá, ktorým slúžila ako strategická brána medzi Východom a Západom – počnúc Byzanciou a Osmanskou ríšou, končiac Treťou ríšou a Sovietskym zväzom. Ukrajina bola po stáročia miestom, kde sa stretávali rôzne kultúry. Miešali sa tu usadlé a kočovné národy a na stepnom pohraničí sa stretávalo kresťanstvo s islamom, čo viedlo k vytvoreniu spoločenstva divokých bojovníkov známych ako kozáci. Súbežné pôsobenie katolíckej a pravoslávnej cirkvi tu zas vytvorilo náboženskú tradíciu, ktorá spája západné a východné kresťanstvo. Ukrajina bola aj domovom miliónov židov či rodiskom chasidizmu – a jedným z vražedných polí holokaustu. Plokhy skúma historickú identitu Ukrajiny na životoch hlavných postáv ukrajinských dejín: kyjevskoruského princa Jaroslava Múdreho, ktorého dcéra Anna sa stala francúzskou kráľovnou; kozáckeho vládcu Ivana Mazepu, ktorého Byron a Puškin zvečnili vo svojich básňach; Nikitu Chruščova a jeho chránenca Leonida Brežneva, ktorý sa napokon stal jeho nepriateľom, a aj na životoch hrdinov protestov na Majdane z rokov 2013 a 2014, ktorí stelesňujú súčasný boj o budúcnosť Ukrajiny. Ako vysvetľuje Plokhy, dnešná kríza je tragickým opakovaním histórie, pretože Ukrajina sa opäť ocitla v centre boja globálnych rozmerov. Kniha Brána do Európy poskytuje jedinečný pohľad na pôvod a potenciálne dôsledky najnebezpečnejšej medzinárodnej krízy od konca studenej vojny.

Množství předních alchymistů a mystiků své doby, kteří působili na území dnešního Česka, je ohromující. Právě jim vděčíme za jedinečnou atmosféru magična, jež naši zemi odlišuje od ostatních. České mystické odkazy zná celý svět: Golem, Voynichův rukopis, doktor Faust… Životy alchymistů ale nebyly jednoduché. Nechyběly intriky, útěky, vzestupy i pády.

Tato kniha je fascinujícím vhledem do osobních životů, psychologických profilů i manželství žen Hitlerových pohlavárů. Göring, Goebbels, Himmler, Heydrich, Heß, Bormann – jména, která jsou synonymem moci a vlivu ve třetí říši. Méně už budeme znát jména jako Carin, Emmy, Magda, Margaret, Lina, Ilse a Gerda... Až dosud se na ně nahlíželo jako na vedlejší postavy, jejich význam se opomíjel a zdálo se, jako by o vražedných činech svých manželů nic nevěděly, třebaže důkazy byly všude kolem nich: ukradená umělecká díla v pokojích jejich domů, otrocká práce a produkty vypěstované v koncentračních táborech na jídelních stolech…

Rozhlas prošel za 100 let své existence neuvěřitelným vývojem. A protože vždy přitahoval kreativní lidi s láskou k mluvenému slovu, jeho historie je bohatá na pozoruhodné události. Které z nich jsou ty nejdůležitější? Jak svou práci vnímá Martin Dorazín, Patricie Strouhalová, Dalibor Gondík, Jan Rosák nebo Lucie Výborná? S čím se potýká režisér, editor, zprávař, zvukař a další rozhlasáci? To a mnoho jiného zjistíte v knížce, která vám přiblíží nejen známé rozhlasové hlasy.