E-knihy - História strana 13 z 19

Po úspěchu publikace Utajené hrady a zámky I. (aneb Prahou po stopách panských sídel) se Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý znovu vydali do pražských ulic a zákoutí, pod povrch moderní zástavby i do archivů – a představují další skryté skvosty na místech, kde by je často nečekal ani poučený čtenář (vždyť kdo z dnešních milovníků památek ví například to, kde stával krásný zámeček Sakrabonka?). Pravda, některé z nich už naneštěstí najdeme jen pod zemí nebo v dobových pramenech. To ale přece neznamená, že bychom je měli obestřít „věčným mlčením“. Vždyť jejich krása uchvacovala současníky, paměť věků přežívá v místních názvech, srovnání nynějších a tehdejších areálů je navýsost zajímavé, byť leckdy smutné… Zvláštní pozornost autoři věnovali letohrádkům, na něž se v minulé knize prakticky nedostalo. Vylíčí je jako pozoruhodná místa vzestupu a pádu, zaniklé i dochované krásy, ale také milostných příběhů. A třeba dnešní Smíchov, to dnes už „utajené město“ jménem Břeh Panny Marie, jimi byl doslova protkán. Další přebohatou oblastí je okolí Botiče, kde propátráme zajímavosti existujících sídel, ale rovněž si představíme zbořený zámek s rozsáhlým parkem ve čtvrti, v níž o něčem takovém netuší ani místní. Odlehlejší části Prahy, na jejím jihu, jihozápadě, jihovýchodě, východě a severu, nejsou na pozapomenutá panská sídla o nic chudší; budeme se však muset vydat i pod povrch země a hluboko proti proudu času – a naše nálezy nebudou vždy šťastné. Nakonec si, stejně jako v předchozím počinu, dopřejeme malý úkrok za hranice Prahy: tentokrát do obce Zdiby, na jejímž území najdeme hned tři zámky. Kniha Utajené hrady a zámky II. je třetím svazkem nové edice Skrytá krása naší země.

Atlantída, Thule, Karpaty či Británia? Ako vznikli tieto pojmy, ktoré pravidelne používame? Prečo človek odpradávna hľadal na západe krajinu blažených alebo ako vznikla naša predstava o jednorožcovi? Na tieto a ďalšie otázky odpovedá vôbec prvá kniha v slovenskom prostredí, ktorej zámerom bolo vyrozprávať príbehy starovekých objaviteľov. Objavné cesty staroveku prevádzajú dobrodružstvami Egypťanov, Feničanov, Grékov a Rimanov plaviacich sa či pochodujúcich oceánmi a púšťami, a na pozadí týchto ciest vykresľujú fascinujúci príbeh toho, ako sa starovekému človeku rozrastal svet pred očami, ako sa poznatky o Stredomorí postupne premenili na predstavu o zemskej pevnine tiahnucej sa od západnej Afriky až po Čínu. Knihu dopĺňa cenný a u nás vôbec prvý preklad Pseudo-Skylakovho periplu do slovenčiny.

Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. Průnik latinského karolínského písma do českých zemí je na základě komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace směřující od IX. století do oblasti středního Podunají převážně z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Důležitý zlom nastal v polovině XI. století, kdy se původní pasivita (tj. závislost českých zemí na importu knih ze zahraničí) postupně mění v aktivní zapojení se Čech do tvorby latinských textů. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písařské školy působící při břevnovském benediktinském klášteře za opata Meginharda. Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků.

Vodka v minulom storočí zabila v Rusku viac ľudí ako Hitler. A zabíja ich dodnes. Krajinu s imidžom superveľmoci už stáročia ničí závislosť na alkohole, ktorú podporujú autokratickí vládcovia. Po väčšinu času štátnu kasu až z tretiny plnili príjmy z predaja vodky a všetky pokusy zbaviť sa jej skončili katastroficky – na prohibíciu doplatil posledný cár aj posledný komunistický vodca. Reformy zmietli reformátorov, vodka zostala. Oceňovaná kniha popredného amerického rusistu prináša prekvapivý pohľad na ruské dejiny a jeden dôležitý faktor, ktorý zvyčajne podceňujeme, či rovno prehliadame. Zničujúce dedičstvo vodky je vari tou najväčšou politickou výzvou nielen súčasnej generácie ruských politikov, ale aj tých budúcich. Autor si kladie množstvo provokatívnych otázok: Akým spôsobom využívali ruskí vládcovia alkohol na upevnenie svojej autokratickej moci? Akú úlohu hral alkohol v cárskych sprisahaniach? Bolo katastrofálne rozhodnutie cára Mikuláša II. o prohibícii skutočným katalyzátorom boľševickej revolúcie? Stal by sa Sovietsky zväz svetovou veľmocou bez alkoholu? Ako prispela vodka k pádu komunizmu a poškodeniu verejného zdravia v 90. rokoch minulého storočia? Dokáže dnešný Kremeľ prekonať ťažkú historickú záťaž, zredukovať enormnú konzumáciu alkoholu v krajine a tým prispieť k skvalitneniu životnej úrovne, prosperite a demokracii v Rusku? Popredný svetový rusista dokladá, že deštrukčný alkoholizmus nie je súčasťou genetického kódu Rusov, ako skôr dôsledok politického systému, ktorý využíva a zneužíva vodku ako nástroj štátnosti. Kniha analyzuje úlohu vodky v rôznych historických obdobiach, od cára Ivana Hrozného až po aktuálnu putinovskú súčasnosť.

Nová kniha popredného britského historika Keitha Lowea Strach a sloboda je voľným pokračovaním čitateľsky mimoriadne úspešného titulu Krutý kontinent. Kým v prvej knihe autor s pozoruhodnou objavnosťou zobrazil všetky hrôzy povojnovej Európy, jeho nové dielo prináša panoramatický obraz všetkého, čo prišlo v nasledujúcich dekádach – nielen v Európe, ale na piatich kontinentoch. Nový svetový poriadok po roku 1945 znamenal koniec európskych impérií a zrodenie dvoch nových superveľmocí, ktorých spory viedli k novej globálnej studenej vojne. Vedci vyvinuli nové technológie, architekti navrhli nové budovy, ktoré vyrástli z rozvalín miest, politici volali po spoločenských zmenách a ľudia snívali o novom živote. Lowe postavil koncept knihy na výskume osudov obyčajných ľudí z celého sveta a ilustruje zásadné zmeny povojnového sveta na ich príbehoch a premene ich najväčších tráum na príležitosti k zmenám, ktoré majú na naše krajiny, mestá a rodiny dopad ešte aj dnes.

Autor, dlhoročný zahraničnopolitický redaktor, navštívil Čínu viackrát a v rozličných obdobiach, čo mu umožnilo zaznamenať a porovnávať jej obrovské premeny, ktorými prechádza táto najľudnatejšia, pôvodne zaostalá agrárna krajina v posledných štyroch desaťročiach. Čína v súčasnosti zaujíma druhé miesto najvyspelejšej hospodárskej veľmoci s ambíciami prepracovať sa v krátkom čase na čelo svetového rebríčka. Pochopiť tieto prudké a často aj neočakávané zmeny nemožno bez hľadania historických súvislostí, preto v knihe majú svoje miesto aj odkazy na minulosť, ktorá v podobe historických pamiatok tvorí významnú súčasť svetového dedičstva. Svoj podiel na tom, aká je Čína v tomto čase, majú aj ženy, napriek tomu, že v minulosti vždy mohli v spoločnosti zastávať iba podradné miesto. Autor ako skúsený štylista spája osobné zážitky a skúsenosti z rozličného obdobia súčasnej reformy s faktami zo svojho bohatého osobného archívu. Naznačuje tak ďalšie možné trendy vo vývoji, ktoré my, tu v starej Európe, nechceme priznať.

SUMERI sú prvým historicky doloženým národom na svete. Žili v oblasti medzi riekami Eufrat a Tigris na území dnešného Iraku, kde archeológovia vykopali z hlbín tisícročí trosky ich miest a poklady ich umenia. Kniha je doplnená časťou Pocta Vojtechovi Zamarovskému, ktorá prináša informácie o vykopávkach zo slávneho mesta UMMA z pera Drahoslava Hulínka.

Jan Bauer, jeden z nejoblíbenějších českých autorů historických knih, říká k jubilejnímu, XX. svazku Edice Český ČAS, tedy ke své knižní novince Tajemné stránky českých dějin: „Pokud jsem svou knihu nazval takto, nebylo by ode mne moudré všechno vybreptat předem. Proto jen stručně: můžete se těšit na sedmadvacet tajemstvím opředených příběhů, sahajících od dávné minulosti až do dvacátých let minulého století. Nechybí v nich neobjasněné (a nepotrestané) vraždy, vášeň, záhady, statečná střetnutí i zbabělé převlékání kabátů, na pravou míru uvedené mýty… Dostalo se i na „události“, které se nikdy nestaly, a přesto posloužily coby předloha pro krásná umělecká díla. A tím raději skončím, více si přečtete sami. Doufám, že i vás, stejně jako mě, zaujmou tajemné příběhy našich barvitých dějin. A chci vás ubezpečit, že se dostane i na ta habsburská strašidla, jak slibuji v podtitulu!“

Kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta o československém východním odboji za druhé světové války. Díky názorové svobodě, zpřístupnění nejutajovanějších archivních dokumentů a možnosti většího časového nadhledu se autorovi podařilo vrátit této kapitole dějin Čechů a Slováků, zkreslené později komunistickou cenzurou či různými legendami, historickou pravdivost. Publikace popisuje období, kdy se na Východě začínal utvářet náš odboj, a končí v předvečer Slovenského národního povstání. Můžeme se tak dozvědět o tom, jak se formovala československá jednotka, jak se ji vláda Sovětského svazu snažila využít pro své politické cíle nebo jak komunistická strana usilovala o získání rozhodujícího vlivu nad ní. Některé informace, jež kniha přináší, nejsou čtenářům příliš známé (dozvíte se např. o bližších okolnostech obvinění Ludvíka Svobody ze špionáže a jeho postavení před válečný soud anebo o snahách SSSR uzavřít mír s Německem). Kniha je velmi čtivá a je doslova nabita faktografickými informacemi, doplněnými svědectvím účastníků bojů (prostých vojáků i jejich velitelů), vyprávěními obyvatel ukrajinských vesniček, vzpomínkami osobností, úryvky z dopisů, tehdejšího tisku, z projevů politiků…

Desátky dnes pokládají někteří lidé za základ prosperity; pro jiné jsou jen symbolem temného středověku. Desátky jsou přitom i dnes spojeny s mnoha otázkami, například: Co měly společného s vyvražděním obyvatel ze Stedingu? Kterým pohanským božstvům byly obětovány? Dávali je vůbec první křesťané? Na tyto a mnohé další otázky hledá autor v knize Nové dějiny desátků odpověď. Cituje přitom důsledně z autentických dokumentů a nalézá v nich celou řadu překvapujících skutečností. Bohatě ilustrovaná kniha má obsáhlý poznámkový aparát a je bezesporu nejdůkladnější publikací zabývající se tímto tématem.

Jen málokteré postavě našich dějin se dostalo takové pozornosti historiků, spisovatelů a umělců jako frýdlantskému vévodovi a generalissimovi císařských vojsk Albrechtovi z Valdštejna. Jeho vskutku mimořádný a dramatický osud, který jako by předem narýsoval horoskop významného astronoma, matematika a tehdy také astrologa Johanna Keplera, nás dodnes nepřestává vzrušovat. Zdá se, že je naplněn podivuhodným tajemstvím. Máloco tak fascinuje jako Valdštejnův závratný vzestup až do nejvyšších pater světské moci a slávy, po němž následuje strmý pád s cejchem zrádce a vyvrhele. Měl oprávněnou šanci stát se největším vojevůdcem třicetileté války, údajně sahal i po české královské koruně, skončil však jako „notorický říšský rebel“, pro kterého neexistoval jiný trest než zákeřná smrt z rukou irského žoldnéře. Ano, Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, jak znělo celé jeho jméno, svým pozemským životem i posmrtným věhlasem daleko překročil české hranice. Vždyť jen do roku 1910 prý obsahovala valdštejnská bibliografie přes dva a půl tisíce titulů! Jaký byl ale vévoda frýdlantský doopravdy, poodhrneme-li všeobecně rozšířenou – a obvykle nelichotivou – legendu? Na to jeho čtivým životopisem odpovídá známý spisovatel a popularizátor historie Jan Bauer. A jak je jeho dobrým zvykem, dokáže se ponořit pod „oficiální“ fakta, aby pro nás vykreslil nadčasovou osobnost, která ani zdaleka nebyla jen temná a negativní. Vždyť – jak autor píše – Valdštejn sice byl mimořádně domýšlivý, arogantní a bezohledný, ale míval i příjemnější tvář (o níž se většinou mlčí). Ovšem Jan Bauer všechny jeho tváře zasvěceně a lidsky popsal v XVIII. svazku Edice Český ČAS, který právě držíte v ruce.

Unikátna historická kronika prvýkrát preložená do slovenčiny!Výnimočná kniha, aká sa neobjavuje na knižnom trhu často, vznikla v roku 1488. Latinský text napísal Ján z Turca, muž, ktorý vládol mečom a perom, ba dokonca aj štetcom, pretože v knihe čitateľ nájde aj dobové ilustrácie – iluminácie. Prekladateľ Július Sopko venoval prekladu diela do slovenského jazyka roky svojho času. Svojím jedinečným obsahom sa rozsiahly odkaz kronikára Jána aj v súčasnosti stáva nevšedným dielom, ktoré otvára novú edíciu písomných pamiatok zo starých čias, ktoré hovoria nielen o živote pred mnohými rokmi, ale sú aj dokladom našej bohatej kultúrnej tradície. V origináli ručne písaná a stredovekým autorom Jánom z Turca ilustrovaná kniha je úžasným svedectvom našej minulosti, ozdobou každej knižnice. Do slovenského prekladu tohto stredovekého dokumentu sa začíta každý milovník mimoriadnych textov. Latinčina dýcha časom pol tisícročia. Originál Kroniky Jána z Turca, ktorú predkladáme slovenskej kultúrnej verejnosti, uchováva Rehoľa Piaristov v Nitre. So súhlasom provinciála Jána Kováča SchP vydavateľstvo Perfekt pripravilo túto nevšednú latinsko-slovenskú verziu. Vydanie stredovekej prvotlače v latinčine, ktoré obsahuje aj jej rozsiahly preklad do slovenského jazyka, si môže po prvý raz od roku 1488 prečítať aj slovenský čiatateľ. K obsahovej časti diela patrí tzv. Hunská kronika (starobylé dejiny Skýtov, Hunov a Maďarov), výklad o dejinách Uhorského kráľovstva od druhého príchodu Maďarov až po obdobie vlády kráľa Karola Róberta z Anjou, obdobie panovania kráľa Ľudovíta I. Veľkého, pôsobenie a osud kráľa Karola II. Malého vychádzajúc z predlohy Lorenza de Monacis. Kniha obsahuje aj výklad udalostí od smrti kráľa Karola II. Malého až po dobytie Viedne a Viedenského Nového Mesta kráľom Matejom Korvínom. V knihe sú zachované nádherné iluminácie, ktoré umocňujú stredoveký charakter diela.

Kniha přibližuje dějiny Skandinávie jako specifické části evropského kontinentu od konce poslední doby ledové až po počátek jednadvacátého století. Čtenář se seznámí s nejdůležitějšími historickými událostmi a osobnostmi, které sehrály klíčovou úlohu při formování severské společnosti a kultury, a získá také základní informace o politickém, sociálním, kulturním a ekonomickém vývoji severní Evropy. Zvláštní pozornost je věnována rovněž postavení skandinávských zemí v hierarchii světového systému a jejich interakci s jinými regiony Starého světa. Obsáhlá mezioborově zaměřená publikace je určena pro všechny zájemce z řad širší veřejnosti a odborných kruhů o dějiny a kulturní, politický, sociální a hospodářský život Dánska, Norska, Švédska a Finska.

Leden roku 845. Mnoho let před příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Válka s Franky se blíží. Na nebezpečnou cestu do východofranské říše se vydává 14 českých knížat, aby se dala pokřtít. Kdo je vedl, a proč o nich české kroniky mlčely? Kdo byli první Přemyslovci a jak se do češtiny dostalo slovo „strach“? Lhal Kosmas nebo skrýval tajemství? Překvapivou analýzu historických pramenů čtenářům předkládají právník a politolog.

Publikácia Slovenské dejiny pre každého prináša pohľad na dejiny Slovákov a Slovenska od počiatku až po súčasnosť. V knihe autor vyberá z jednotlivých období najdôležitejšie udalosti a fakty. Z toho dôvodu kniha osloví široké spektrum čitateľov. Zvyšovanie kultúrno-historického povedomia a rozvíjanie vlastnej kultúrnej identity patrí k fundamentálnym potrebám človeka. Úsilím autora je poukázať na to, že naše dejiny nie sú čiernobiele, nudné a nezáživné. Toto rozprávanie o dejinách je zaujímavým a poučným čítaním. Kniha je obohatená o chronologický prehľad dejín, ktorý čitateľovi pomôže rýchlo sa zorientovať a nájsť hľadané obdobie. Publikácia je bohato ilustrovaná obrazovým materiálom. Najdôležitejšie udalosti čitateľ nájde aj na margu každej strany.

Nie všetko, čo sa odohralo v histórii, sa dostalo na stránky kníh o veľkých dejinách. Popri významných udalostiach sa prihodili aj malé vzrušujúce príhody, na ktoré sa časom zabudlo. No tieto epizódy či historky existovali a často niesli v sebe neoficiálnu pečať doby, v ktorej vznikli. Poľudštili dejiny, ktoré zaznamenali historici stroho a bez emócií. Na tieto historky storočia sadal prach. Bolo potrebné sfúknuť ho, lebo aj z nich sa skladá mozaika doby. Čitateľ sa dozvie, odkedy je na Dóme svätého Martina hromozvod, ako muž v brnení bežal Panskou ulicou, kedy zaparkoval koč posledný fiakrista a ďalšie zaujímavosti.

Viedenská maľovaná kronika (po latinsky Chronicon Pictum) bola napísaná v latinčine v rokoch 1358 – 1370. Vo dvore kráľa Ľudovíta Veľkého sa neznámemu autorovi podarilo zaznamenať a spracovať naše dejiny v tak bohatej a širokej miere ako dovtedy azda nikomu. Rúško tajomstva sa však po čase podarilo poodhaliť a autorstvo veľdiela sa začalo pripisovať farárovi budinského kostola, Marekovi z Káltu (po latinsky Marcus de Kalt). Či už to bol skutočne Marek z Káltu, ktorý sa zaslúžil o zachovanie historických dokumentov, alebo ktokoľvek iný, jeho čin je ohromne významný. Veď predsa, nebudeme preháňať, keď povieme, že urobil obrovskú „službu“ vede. Zdokumentoval a uchoval nesmierne množstvo údajov, dát, epizód a mýtov pre budúce generácie. Dielo, doteraz celistvo nikdy nepreložené do slovenčiny, obsahuje okrem slovenského prekladu aj pôvodnú latinskú textovú časť doplnenú až 147 autentickými obrazmi zachovanými zo 14. storočia. Viedenská maľovaná kronika (po latinsky Chronicon Pictum) bola napísaná v latinčine v rokoch 1358 – 1370. Vo dvore kráľa Ľudovíta Veľkého sa neznámemu autorovi podarilo zaznamenať a spracovať naše dejiny v tak bohatej a širokej miere ako dovtedy azda nikomu. Rúško tajomstva sa však po čase podarilo poodhaliť a autorstvo veľdiela sa začalo pripisovať farárovi budinského kostola, Marekovi z Káltu (po latinsky Marcus de Kalt). Či už to bol skutočne Marek z Káltu, ktorý sa zaslúžil o zachovanie historických dokumentov, alebo ktokoľvek iný, jeho čin je ohromne významný. Veď predsa, nebudeme preháňať, keď povieme, že urobil obrovskú „službu“ vede. Zdokumentoval a uchoval nesmierne množstvo údajov, dát, epizód a mýtov pre budúce generácie. Dielo, doteraz celistvo nikdy nepreložené do slovenčiny, obsahuje okrem slovenského prekladu aj pôvodnú latinskú textovú časť doplnenú až 147 autentickými obrazmi zachovanými zo 14. storočia.

Náčrt knihy s podtitulom „Dvadsať ponaučení z 20. storočia“ vznikol ako dlhý facebookový status, napísaný v lietadle krátko po amerických voľbách. Jeden z najvýznamnejších znalcov novodobých dejín strednej a východnej Európy ním chcel varovať pred opakovaním chýb z minulosti. Na predchádzajúcom turné so zdesením zistil, ako rýchle Američania zabudli na základné historické udalosti, napríklad na hrôzy stalinizmu. V tej chvíli ho napadlo: Na čo všetko sme ešte zabudli? Tvrdí, že práve teraz je pre Američanov a Európanov dôležité pamätať si, čo sa v minulom storočí dialo v tridsiatych rokoch a nepripustiť demontáž právneho štátu. Dnešní autoritári robia to isté ako ich predchodcovia, keď ľudí zahlcujú zlými správami, aby sa dostali do depresie a rezignovali. Snyder tvrdí, že dejiny zmenili smer a dnes postupujú z východu na západ „ako by sa všetko, čo sa udeje u nás, najprv udialo u nich.“ Aj preto sa v knihe viackrát odvoláva práve na československé dejiny a cituje viaceré osobnosti z tohto regiónu. História sa neopakuje, ale ponúka ponaučenia. V dvadsiatom storočí európske demokracie podľahli fašizmu, nacizmu a komunizmu. Boli to hnutia, v ktorých vodca alebo strana sľubovali, že vypočujú ľud a ochránia ho pred globálnymi existenčnými hrozbami. Rozumné uvažovanie v nich nahradil mýtus. Európske dejiny ukazujú, že spoločnosti sa môžu rozložiť, demokracie môžu padnúť, etika môže skolabovať a bežní ľudia sa môžu ocitnúť v neočakávaných situáciách. História nás môže poučiť aj varovať. Dnes nie sme múdrejší ako Európania, ktorí sledovali, ako demokracia podlieha totalitarizmu. Ale keď sa politický poriadok zdá byť ohrozený, je našou výhodou, že sa môžeme poučiť z ich skúseností a bojovať proti nástupu tyranie, tvrdí autor.

Očité svědectví holocaustu. Její popis je natolik autentický, jako byste poslouchali vyprávění blízké osoby.