Najnovšie - E-knihy strana 201 z 500

Knižní rozhovor s významným českým divadelním a rozhlasovým dramaturgem, dramatikem a pedagogem Janem Vedralem (* 1955) nabízí unikátní možnost sledovat na osudu jednoho tvůrce vývoj české divadelní a rozhlasové tvorby posledního půlstoletí. Kniha přitom nepředstavuje tradiční životopis jedné osobnosti, spojené nejvíce s pražským Divadlem na Vinohradech, jako spíše poutavý a zaujatý průhled do tvůrčího zákulisí, v němž se na pozadí autorova života dovídáme leccos dosud neznámého o pozadí klíčových událostí novodobé české divadelní a rozhlasové kultury. Jako člověk stojící uvnitř kulturního dění Vedral odkrývá mechanismy normalizační cenzury, postupné tání v letech osmdesátých, následně v rozsáhlé kapitole dosud málo historiograficky zpracované období transformace české kultury v letech devadesátých, včetně osobního zapojení do zásadních kulturně diplomatických snah o stabilizaci české kulturní sféry v podmínkách tržního hospodářství, až po poslední angažmá v novém tisíciletí. Důležitou součástí knihy je pak také Vedralovo angažmá pedagogické, i tuto profesi přitom sledujeme ve vývojových fázích, s ohledem na komplementárnost všech tvůrčích oblastí, v nichž se autor po celý život pohyboval. Rozhovor s profesorem Vedralem vedl a knihu připravil rozhlasový a divadelní historik Tomáš Bojda. Kniha je doplněna rozsáhlým jmenným rejstříkem a vychází k sedmdesátým narozeninám Jana Vedrala.

Zapomeňte na klasické cestopisy a průvodce. Tahle kniha není o tom, kam vyrazit na dovolenou, ale proč lidé v různých částech světa vnímají štěstí odlišně. Dánsko, Peru a Bali. Tři kontinenty. Tři kultury. Tři způsoby, jak proměnit život v umění být. Jak vypadá štěstí v zemi, kde se cení jednoduchost a pohoda? Jak tam, kde vyrůstá ze sounáležitosti? A co v krajině, kde se život měří harmonií, ne výkonem? Objevte s námi cesty hravých možností. Protože štěstí není destinací, ale způsobem, jak a kam kráčíme.

Zbierka dojímavých vianočných príbehov a zamyslení Maxa Lucada. Tieto príbehy – podobne ako vaše obľúbené vianočné ozdoby – majú rôzne tvary a veľkosti. Odohrávajú sa v rozličných prostrediach od starovekého Betlehema cez súčasné texaské mestečko až po nebeské sféry. Nájdete medzi nimi krátke zamyslenia aj príbehy rôznych dĺžok, ktoré vám predstavia Vianoce z pohľadu zatrpknutého seniora, osamelého podnikateľa alebo anjela Gabriela. Z každého príbehu na vás dýchne čaro Vianoc. „Význačnosť Vianoc,“ píše Lucado, „spočíva v tajomstve. V tajomstve, ako sa Boh stal človekom, prečo sa rozhodol prísť a ako veľmi musel milovať svoj ľud. Takéto tajomstvá nemožno pochopiť, rovnako ako lásku nemožno zaznačiť do grafu. O Vianociach sa najlepšie uvažuje v rovine fantázie, nie logiky.“ Presne v tom nám pomáhajú tieto jedinečné vianočné príbehy. Uprostred zhonu, ktorý nás v tejto časti roka zvykne rozptyľovať, nám ukazujú, ako Kristov príchod nadobro zmenil dejiny – a každého z nás. Formát: A6, viazaná s prebalom a zlatou razbou

„Řvoucí ticho“ je niterná výpověď o životě se ztrátou sluchu. Autorka s odvahou a jemností otevírá svět bariér i nadějí, bolesti i humoru. Kniha o tichu, které křičí i léčí.

Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu – právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme – a proč jednáme tak, jak jednáme.

Rachel čelí ztrátě přítelkyně, zlomenému srdci i ztrátě práce. Vánoce jsou to poslední, na co myslí – dokud ji sestra nepožádá, aby v Surrey hlídala kokršpaněla Humphreyho a dědečka Erica. Péče o vzpurného seniora, útěkáře psa a příprava vesnické hostiny odhalí rodinná tajemství i nové přátelství. S pohledným stavitelem Benem, který má vlastní jizvy i šestiletou dceru, Rachel zjišťuje, že i v chaosu mohou vykvést láska, naděje a vánoční zázraky.

„Médium je posolstvo.“ Herbert Marshall McLuhan (1911 – 1980) Milí čitatelia, každé nové číslo muzikologickej revue Slovenská hudba ma inšpiruje zamyslieť sa nad novými podnetmi, myšlienkami či úvahami, ktoré spracovávajú autori jednotlivých príspevkov. Musím sa priznať, že pri treťom čísle 51. ročníka Slovenskej hudby som dlho váhala – akým smerom by sa mali uberať moje úvodné myšlienky? Načrieť do histórie dejín slovenskej hudobnej kultúry, alebo sa nechať unášať víziami budúceho vývoja hudby? Nové číslo Slovenskej hudby totiž prináša obe tieto polohy. Napokon som sa rozhodla venovať pár myšlienok účasti nových médií na formovaní hudobného vedomia, vkusu, tvorby. Marshall McLuhan, kanadský teoretik médií, literárny kritik, rétor a profesor anglickej literatúry, ktorý položil základy mediálnej teórie, tvrdil, že „... médiá sú tak všadeprítomné vo svojich politických, ekonomických, estetických, psychologických, morálnych, etických a sociálnych dôsledkoch, že žiadnu našu časť nenechávajú nedotknutú, neovplyvnenú, nezmenenú... Akékoľvek pochopenie spoločenských a kultúrnych zmien je nemožné bez znalosti spôsobu, akým médiá fungujú...“ (The Medium is the Message, 1967). V časoch, keď McLuhan formuloval tieto myšlienky, rocková hudba zažívala svoje vrcholné obdobie. McLuhan chcel upozorniť na to, že rozhlasové vlny, televízne obrazovky a ďalšie elektronické zariadenia menia vnímanie reality. Viac než kedykoľvek predtým začali byť médiá účastné na „tvorbe“ hudby, hudobných štýlov a žánrov. Nemožno poprieť, že v 20. storočí za zrýchleným tempom vývoja nových hudobných štýlov, smerov, žánrov (a to nielen v oblasti populárnej hudby) stál technologický vývoj. Pri pohľade do hudobnej histórie vidíme, že v minulosti sa hudba obrodzovala novým štýlom či žánrom vždy v priebehu niekoľkých desaťročí. V 20. storočí sa obrodný proces podstatne zrýchlil. V oblasti populárnej hudby spomeňme len blues, jazz, rock, hip hop a ďalšie nové štýly, ktoré do hudby priniesli nový vietor, novú energiu. Na počiatku digitálneho veku sa však zdalo, akoby sa tento vývoj spomalil. Dôvodom bol enormný nárast nových štýlov, žánrov a subžánrov, avšak zo žiadneho sa nestal taký výrazný mainstreamový žáner, ako tomu bolo napríklad v prípade rocku. Ako píše Ted Gioia: „Keď sa streamovacia platforma Spotify rozhodla definovať všetky hudobné štýly, vyšlo jej 1387 kategórií.“ Stačí si do vyhľadávača Google zadať EDM a (bez nároku na kompletnosť) zistíte, že medzi jej kategórie patrí Breakbeat, Breakbeat Hardcore, Breakcore, Chiptuning, Dance Rock, Digital Hardcore, Disco, Drum and Bass, EMB, Electro, Eurobeat, House, Glitch, Techno a mnohé ďalšie. Často len nepatrná zmena sonoristickej stránky, beatu a pod. prináša novú kategóriu a nový názov, platný pre úzky okruh autorov. V žiadnom období ľudských dejín hudba nebola tak zasiahnutá technologickými a ekonomickými premenami, ako v dnešnej dobe. Tie skrývajú v sebe obrovské nebezpečie pre všetkých, ktorí sa chcú živiť hudbou. Internet síce umožnil umelcom editovanie a distribúciu hudby, cena za tvorbu však výrazne klesla. Príjmy z nahrávok hlboko klesli a zvukové nosiče sa stali pre vydavateľstvá ekonomickou záťažou. Streamovanie a facebookové „lajkovanie“ sa stáva hlavnou, ale redukovanou sociálnou interakciou mládeže s hudbou; mládeže, ktorá sa nechá opájať „čistými“ melódiami (často upravenými cez Auto-Tune) nad repetitívnou rytmickou slučkou. Z melódií vymizli disonancie a tritón, ktorý funkčnej harmónii dodával napätie a život. Novodobí autori populárnej hudby digitálneho veku často siahajú po dokonalých a pravidelných vzorcoch, ktoré im umožňujú vytvoriť uhladenú hudbu. Druhá digitálna revolúcia v hudbe spočíva v tom, že sa takmer v každom rozhodujúcom kroku používa softvér a algoritmus. Umelá inteligencia dnes hudbu komponuje, interpretuje, organizuje, analyzuje jej komerčný potenciál, a napokon samotný produkt predáva spotrebiteľovi. Podarí sa umelej inteligencii skrotiť hudbu do podoby dokonalých a pravid

V poradí jedenásta básnická zbierka od Jána Martona, kultového avantgardného básnika zo Svitu. Povedali o zbierke Nektár: "Jankova zbierka nám v tomto povrchnom konzumnom svete dáva nádej, že poézia a umenie ešte stále žije, že hĺbka ducha trpezlivo vyčkáva na hladné a zvedavé duše po poznaní, po nahliadnutí za oponu. Básnici boli pre mňa vždy fascinujúci myslitelia srdcom, gentlemani, ktorí kašlú na to, aká je doba a držia sa svojich spôsobov; pripomínajú nám tak skutočné hodnoty veľmi diplomatickým spôsobom. A konkrétne v týchto básňach všetkým ženám Janko láskavo pripomína a vyvracia domnienku, že „všetci muži sú rovnakí“. Je to veľmi osviežujúce." Barbora Švidraňová – herečka a speváčka "Janove básne ma dostali – vedia prekvapiť, sú nežné aj odvážne zároveň, plné lásky, ktorá sa nezmestí do tradičných metafor. Každý verš dýcha obrazmi, čo sa striedajú medzi jemným humorom a tichým smútkom, medzi každodennosťou a vesmírom. Raz hravé, inokedy bolestne úprimné, dokážu spomaliť svet, otvoriť v nás dvere a vpustiť dnu svetlo, dotyk i otázky. Pre mňa je táto zbierka malým priestorom, kde sa dá znovu veriť v krásu slova a v cit, ktorý nepozná pózy." Vlado Krausz - textár, skladateľ a výtvarník

Příběh sleduje osmnáctiletého Silase, který skrze sny, podivné symboly a zamlčená rodinná tajemství zjišťuje, že v jeho nitru dřímá temná a stará síla — a aby pochopil sám sebe, musí se postavit minulosti, kterou před ním celý život skrývali.

Jaký je rozdíl mezi poměrem a proporcemi? Opravdu mají pětiúhelníky, šestiúhelníky a sedmiúhelníky svébytný charakter? Spočívá v proporcích tajemství velkého umění? V této krásné knížce představuje Michael Schneider průlomovou syntézu využití proporcí ve starověkém umění. Objevte užitečné nástroje a mistrovské techniky, jež se odráží v množství artefaktů, od chrámů přes poháry, obrazy, architektonické oblouky až po šperky.

Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci.

Slávny imaginárny cestopis Jonathana Swifta prvý raz vyšiel v roku 1726 a dnes sa považuje za dobrodružnú literatúru pre deti, hoci vznikol ako nemilosrdná satira na ľudstvo, štátne inštitúcie i dobové Anglicko. Kapitán Lemuel Gulliver v ňom rozpráva o neuveriteľných dobrodružstvách, ktoré zažil v Lilipute medzi trpaslíkmi, s obrami v Brobdingnagu, u čudáckych hvezdárov na lietajúcom ostrove Laputa či u múdrych koní Hujhnumov. Dielo vychádza v preklade Viktora Krupu bez úprav pre detského čitateľa, preto ho dopĺňajú vysvetlivky. Text sprevádzajú nádherné ilustrácie Petra Uchnára.

Zbierka 28 veselých príbehov Evy Bachletovej To dáš! – s podtitulom S humorom o živote ponúka čitateľom pohľad na svet, v ktorom žijeme úsmevnou formou. Autorka rozpráva príbehy zo svojho života s humorom, vtipom, satirou i nadsázkou. Knižka vychádza ako e-kniha vo vydavateľstve ViViT na ploche 94 strán (pdf). Veríme, že vás tento svieži titul pobaví, poteší a rozosmeje.

Slovenská mafie měla od počátku základnu i v Čechách. Dotkla se její chapadla také Stanislava Grosse a miliardáře Andreje Babiše? V knize se dozvíte víc na příkladech nejbrutálnějších slovenských mafiánů. Dozvíte se také, jak Václav Havel pomohl právě jim a jak se mu odvděčili. Samozřejmě neopomeneme jejich kontakty na největšího českého mafiána Františka Mrázka. Nejpodstatnější je ale slovenská napodobenina kauzy Krakatice pod jménem Gorila a to, jak si mafiáni v bílých límečcích brali za vzor pány Paroubka i Zemana. Stručně řečeno – mapujeme zde česko-slovenské bratrství v podsvětí...

Až teraz, po rokoch, sa ukazuje, že ohromujúca brutalita a nehatené terorizovanie hlavného mesta Slovenska bratmi Danišovcami malo v pozadí chladne kalkulujúci mozog spoločensky uhladeného super-podvodníka Žaluďa Steinhübela. Čím viac boli oni odporní, tým menší odpor stál v ceste Žaluďovým cynickým kšeftom. Doba však pokročila a Danišovci sa stali príťažou aj vlastným z podsvetia. Tak aj skončili. Žaluď ich nasledoval, pretože on sa zasa stal príťažou vyšších hráčov napojených na vládnu moc, ktorým zrejme robil bieleho koňa. Kšefty Tutiho a Žaluďa sa miešali so záujmami bratov Diničovcov. Ale celé jadro ich gangu (od oboch bratov, cez Deáka, Házyho a ukrajinských aj albánskych komplicov) zlikvidoval krvavo behom dvoch rokov konkurenčný klan sýkoriek. A nebolo obrany...

Po násilnej smrti mafiánskeho bossa východu Róberta Holuba sa rozhorela vojna medzi jeho nástupcami. Len čo tento krvavý stret ustal vzájomným vyzabíjaním, aj zásahom štátu, objavil sa nový boss. Jeho kriminálna kariéra trvala len polovicu toho času, za ktorý ukázala slovenská justícia svoju neschopnosť aj pri jasných dôkazoch a svedectvách dospieť k právoplatnému rozsudku. Nezmyselná rivalita Najvyššieho súdu SR so Špecializovaným trestným súdom spôsobila, že tento mafiánsky príbeh trvá dodnes.

Před několika týdny se život Zoey Kingové naráz změnil. Zjistila nejen to, že na rozdíl od své věhlasné matky v sobě nosí smrtící magii a je smrtivíla, ale dospěla také k trpkému poznání, že její nejlepší přítelkyně Violet není člověkem, o kterém se domnívala, že ho celý svůj dosavadní život zná.Od té doby se Zoey ze všech sil pokouší zapomenout, co se stalo, a ohlušit bolest na co nejvíce večírcích. To by se jí ovšem dařilo mnohem lépe, kdyby se jí stále nepletl do cesty Dylan Dae Park. Přitom je už dost na pováženou to, že tento smrtonoš ji musí nadále doučovat a trénovat v bojových sportech – a navíc předstírá, že polibek, k němuž mezi nimi kdysi došlo, se nikdy nestal.A jako by to nestačilo, Zoeyiny známky po přechodu na kolej Stříbrný havran taky nejsou žádná sláva. Ale aspoň tohle vypadá, že bude mít řešení, protože na akademii Everfall se blíží závěrečný turnaj a ve třech zkouškách, které ověří bojové umění, ale i inteligenci, odvahu a statečnost, může Zoey nasbírat dodatečné body na vysvědčení. Avšak už při prvním úkolu se ukáže, že to bude mnohem nebezpečnější, než si Zoey vůbec dokáže představit.A zanedlouho je jasné, že v sázce není pouze její vlastní život, ale i život lidí, kteří pro ni znamenají všechno…

Kniha vypráví o majiteli stavební firmy, kterého posedne zlý duch, jeho rodina se utká v boji se zlým duchem. Tento boj nebude lehký, na scénu se objeví Vincenzo, vymítač duchů a právě on s lékařkou psychiatrie si vymění názory ohledně těchto věcí. Jak to vše dopadne? Dočtete se v této zajímavé knize.

Novembrová obálka nášho časopisu zachytáva pohľad na vzácny kazetový strop ranogotického Evanjelického kostola v Kraskove na Gemeri. Impozantná stavba je dnes jednou z vyhľadávaných destinácií na tzv. Gotickej ceste, podobne ako chrámy v Plešivci, Štítniku či Ochtinej. Mal som to šťastie navštíviť ich spolu s priateľkou uprostred leta a ich architektúra a niekde viac, inde menej zachovaná fresková výzdoba v talianskom štýle sú doslova pokladom uprostred trocha ospalého a zabudnutého regiónu. Zachované organy a chóry v týchto chrámoch však nasvedčujú, že kedysi nevyhnutne boli tiež významnými centrami hudobnej kultúry – a práve tohto ducha sa im už roky úspešne snažia prinavrátiť naše kolegyne z Koncertného a festivalového oddelenia Hudobného centra. Festival Pro musica nostra, ktorý od r. 2018 neúnavne organizujú, má nezastupiteľnú úlohu v tom, že na tieto (a mnohé ďalšie) miesta opäť privádza kvalitnú hudobnú produkciu. Komorná hudba, často na žánrovom pomedzí, vynikajúci speváci a inštrumentalisti, architektonická a výtvarná nádhera… toto neskoré leto v nitrianskom a gemerskom regióne. Sme radi, že sa môžeme podeliť o zopár vizuálnych dojmov prostredníctvom fotoreportu. Už menej pozitívne správy prichádzajú z Banskej Bystrice. Mozartova „Figarka“ bude, ako sa zdá, na dlho jediným novým titulom v repertoári Štátnej opery. Divadlo, ktoré v slovenskom kontexte ponúkalo – v rámci svojich možností – pomerne zaujímavú dramaturgiu, dnes zápasí s existenčnými problémami a budúcnosť vôbec nevyzerá ružovo. O to viac v tejto situácii poteší novinka na doskách SND, ale aj úspešné česko-slovenské spolupráce na uvedení Smetanovej „Predanky“ vo viedenskej Štátnej opere či na pražskom koncerte Plácida Dominga, ktorému viac ako dôstojne sekundovali Adriana Kučerová a Rastislav Štúr. Speváckeho umenia, hoci najmä zborového, sa dotkneme aj v retrospektívnych pohľadoch jubilujúceho zbormajstra Dušana Billa v rubrike Svedectvá doby. Samozrejme, v typicky jesennom hudobnom živote sa toho deje oveľa, oveľa viac. Koncertná prevádzka beží na plné obrátky, sotva sa uzavrelo jesenné vydanie Konvergencií a Bratislava Mozart Festivalu, už sa naplno rozbehla Nová slovenská hudba. Čo sa nevošlo do novembrového vydania, nájdete v tom decembrovom… Tešíme sa na ďalšie stretnutia! Robert Kolář