Najnovšie - Česká beletria strana 52 z 195
zobraziť:
Pierre de la Ravel, pařížský porodník
Profesor MUDr. Antonín Doležal, DrSc., je známý svými pracemi z porodnictví, klinické fyziologie, antropologie, filologie. Po desítky let se zabýval dějinami lékařství, což využil ve svém románu, který nás zavádí do Francie 18. století, kde bylo centrum vznikajícího vědeckého porodnictví.
Porodníci v tehdejší Evropě vytvořili svoji republiku vzdělanců, kde se vzájemně osobně znali, navštěvovali, diskutovali, pohotově překládali své knihy do dalších jazyků. V oboru, který byl po staletí vystaven největší zaostalosti, nastala revoluce, při níž byly využity poznatky fyzikální, anatomické i fyziologické. Porodnictví jako první lékařský obor se oprostilo od věky přetrvávajícího balastu a stalo se vědou.
Životní příběh hlavního hrdiny chirurga a porodníka Pierre de la Ravela uvádí čtenáře do této dramatické doby.
Autentičnost je založena na autorových hlubokých znalostech dobové lékařské literatury (autor je rovněž sběratelem starých lékařských nástrojů). Díky francouzskému stipendiu měl prof. Doležal navíc možnost poznat vzácné tisky v pařížské Bibliotheque Interuniversitaire de Médecine, navštívit archiv muzea vojenského lékařství a mnoho knihoven.
V historické literatuře je vždy místo pro tyrany, politiky, filozofy, válečníky, umělce, zřídkakdy se však nalezne prostor pro oblast medicíny. Čtenář této knihy může být zaskočen lékařským naturalismem, drastičností popisovaných událostí. Bude mít pocit, a to správný, že to, co se popisuje, se opravdu takto hrůzně stalo. Autor si nepotřeboval nic vymýšlet, podává jen obraz reality, kde pokrok se rodí v největších bolestech. Jeho román je svým způsobem splátkou tisícům neznámých, neokázalých hrdinů z masa a krve, kteří se milovali, trápili, nespali, chybovali, hledali a byli nezměrně oddáni nejkrásnějšímu lidskému povolání.
OBSAH:
Předmluva * 1. Pierre de la Ravel * 2. Pierrovo dozrávání * 3. Osudové rozhodnutí * 4. Studia * 5. John Hunter * 6. Potíže v Londýně * 7. Praxe * 8. Emilie a Charlotta * 9. Dauphinova svatba * 10. Narozeniny * 11. Co přinášel život * 12. Jezuité * 13. Těžké případy * 14. Julie * 15. Baron Holbach * 16. Voltaire * 17. Nové přístupy * 18. Život přináší překvapení * 19. Dosažení cíle * 20. Klára * 21. Revoluce * 22. Výročí vítězství * 23. Martovo pole * 24. Allons enfants de la Patrie! * 25. Gilotina * 26. Boj o život * Medailon autora * Biografické údaje některých významných osobností z oblasti vědy
Jen záblesk
Stárnoucí muž se vydá hledat dávno ztracené štěstí, protože už dál v sobě nesnese tu „prázdnotu mezihvězdného prostoru“.
Kdy byl vlastně život nejlepší? Když se potkali? Právě je vzali na olomouckou univerzitu, byli z toho v sedmém nebi, i když v pekle estébácké normalizace, ve které hamletovské „být, či nebýt“ znamenalo „bít, či být bit“. Přišly nezvládnutelné úkoly, děsivé zkoušky, setkání s moudrostí profesorů a vlastní pitomostí, ateliér, modelky, Osho, poezie, strach, odvaha, nedostatek spánku i zničujícího sexu. Ale všechno by se dalo vydržet, jen kdyby Ona, nádherná jako korunovační klenoty, neměla před svatbou. Netušili, že šťastně zoufalí prožívají zázrak.
Najde ji ještě po těch letech?
Letorosty samomluv
Ve svém čtyřiadevadesátém roce se autor několika desítek divadelních her, románů, memoárománů a filmových scénářů Pavel Kohout rozhodne pod „anonymním pseudonymem“ Pako naskočit znovu do nekončícího štafetového závodu – už se čtvrtou generací literátů a čtenářů doma i ve světě.
Zvolí k tomu náročnou „svěrací kazajku“ dramatických i anekdotických monologů, které se vážou ke každému z roků jeho života, a esemeskově stručných poznámek, které doplňují každý text a současně mapují lidský, občanský, umělecký i osobní stav autora Letorostů samomluv v dané době.
Na sklade 2Ks
16,87 €
dostupné aj ako:
Před lesem pokleknu
Les! Ano, právě to je skutečný hrdina této velmi sugestivně napsané vzpomínkové knihy. První životní úspěchy, mozoly i nárazy, ale především nadšení a umanutá snaha jít celý život bez kompromisů za vysněným cílem! Pamětník, rovný chlap a dodnes dříč. Takových je, říkáte si. Ne, není! Tenhle totiž umí i psát. A hodně dobře! Krása je četnost ladnosti v jednom rámu. Textem knihy doslova prostupuje všudypřítomná láska. K prvním dívkám, rodné hroudě, poctivé práci, zbrani, ale především k lesu, po jeho k hoře. Pro našeho hrdinu když ne jakési vlastní náboženství, tedy ráj jistě.
Přes práh
Laskavý příběh o nevšedním přátelství, který budete číst s úsměvem...
Filip Galvan je důchodce a vdovec. To první by mu ani tak nevadilo, ale to druhé ho nesmírně tíží. Uzavírá se ve svém bytě před životem, který by ještě mohl naplno žít, kdyby jen trochu chtěl. Dokud mu na dveře nezaškrábe kocour Olly a do jeho osamělého světa nevlétne energií překypující dívka Amálie, pro kterou nejsou zavřené dveře žádnou překážkou. I když jí je zabouchnete rovnou před nosem, ona na ně stejně směle zatluče podruhé, potřetí, zkrátka kolikrát bude potřeba. Amálie se totiž jen tak lehce nevzdává, což brzy pozná nejen Filip.
Přes práh je příběhem o jednom zdánlivě smutném muži, který je na zármutek příliš mladý, jedné veselé dívce, která miluje včely a žlutou barvu, a jejím přítulném kocourovi. Je to román o nevšedním přátelství a radostné cestě z osamělosti.
Půlnoční jezdec
Padesátiletého vdovce Luboše Pastýře sužuje řada problémů: od nemocí přes nevlastní dceru až po ztrátu mužského sebevědomí. Právě proto si pořídí rotoped a doufá, že se změnou pohybových návyků přijdou i změny celého života. Netuší však, že spolu s pedály rotopedu roztočí i spirálu bláznivých situací. Dojede nakonec ke svému štěstí a najde životní lásku? Pravděpodobně poslední kniha Miloslava Švandrlíka s neopakovatelným humorem završuje jeho bohaté dílo.
Spolu každý zvlášť
Autorka se vrací do dětství v naději zlatých let šedesátých a dospívání pod tlakem normalizačního lisu. Porodní bolesti sametové revoluce rezonují s těmi jejími. Znovu zažívá akceleraci a entuziasmus porevoluční doby, pro ni zatížený rozpadem rodiny, péčí o matku, ztrátou toho nejbližšího, a neustálým tryskem za hyperkinetickým synem. Představení se nachyluje k poslednímu dějství. Chybí role i pointa. I tak se stále těší na to, co přijde.
Temná rána
Temná rána může být něco v našich životech, co přichází z šera a zanechává nezhojitelné jizvy. Mohou to být také kocoviny po probuzení z nočních můr. Světlem, které nám v takových situacích ukazuje cestu vpřed, bývá mnohdy už jen černý humor. Autor ho naštěstí postavám, ponechaným jeho rozmarům, dopřává v patřičné míře.
Jsou to zvláštní příběhy. Některé z nich by se mohly stát každému z nás třeba v kanceláři. I tam se mohou skrývat nevyzpytatelní démoni moderního věku. Některé se vynořily jako ozvěna drsných minulých časů. A některé nás možná teprve čekají, budoucnost může vypadat všelijak a vždycky jí nakonec budeme muset čelit my, lidé.
Všechny texty mají společnou rychlost, jakou se řítí vpřed. Stejně jako životní pouť autora, který povídky shromážděné v této knize vytvářel řadu let. Malou ochutnávkou vám mohou být jeho stand-upy, které možná znáte z televize, internetu nebo z návštěvy některého z živých vystoupení. K této směsi si přidejte pořádnou dávku absurdity, okořeňte špetkou nemravnosti (ale jen trochou) a ponořte se do světů, ze kterých se rádi vrátíte zpět do prosluněné reality. I když…
dostupné aj ako:
Až půjdeš, zavři za sebou
Na první pohled chytrá a bezproblémová holka, stejná jako všechny ostatní chytré a bezproblémové holky. Ve skutečnosti ale pětadvacetiletá Lucie neukotveně proplouvá životem a snaží se najít bezpečný přístav. Každodenně přitom bojuje s démony přítomnosti i minulosti. Když se seznámí s Tomášem, všechno je konečně, jak má být.
Je to tak ale doopravdy?
Jak daleko jsme schopni zajít, abychom obhájili to, čemu věříme?
A jak silní dokážeme být v situacích, kdy jsme sami na dně?
„Myslím, že kdybych to komukoli vyprávěla, nevěřil by mi. Proto jsem si to nechávala pro sebe..."
Na sklade 1Ks
14,54 €
Trnitou cestou
Další povídková kniha oblíbené spisovatelky ze žďárských hor Vlasty Pittnerové přináší líčení příběhů venkovských lidí v časech, kdy bylo vskutku nelehké se uživit. Ani těžká práce a víra v Boha nedokázaly vždy ochránit člověka před bídou a tak si mnozí z našich předků užili hladu, zimy a tmy dost a dost. Snad proto si také dokázali vážit chvil hezkých a uměli lépe vzdorovat nepřízni osudu v situacích, které si my už ani nedovedeme představit. Po stu letech tak autorka bezděčně kladei lidem dnešním velmi naléhavou otázku: jak se vy budete umět vypořádat s nepřízní osudu? S bídou, která, podle mnohých, už opět klepe na dveře.
Peklo
Po téměř sto dvaceti letech vychází Šlejharův novátorský román Peklo, odehrávající se během jediné noční směny v městském cukrovaru. Tovární prostor, jímž dané noci prochází hlavní hrdina, mladý inženýr kontrolující chod všech pracovišť, autorovo bezejmenné alter ego, je vybudován jako pekelný, bezcitně surový obraz moderního světa, ve kterém se člověk stává otrokem hmoty. Lidé pracující v útrobách mohutného průmyslového kolosu neznamenají o mnoho víc než součástky, které mají svou vyčerpávající činností přispívat k ustavičné, nikdy se nezastavující produkci. Od malých dětí, sirotků bez domova, až po vetché stařeny, jež jsou svým potomkům doma na obtíž, všichni dřou v mnohahodinových směnách zapřaženi do téže práce, mnozí tak i umírají, nejednou tragicky, a jsou okamžitě nahrazováni dalšími ze zástupů čekajících před tovární branou. Z tohoto světa nekonečné dřiny, bezcitnosti a často i surovosti vidí hrdina jedinou možnost úniku ve vysvobozující mystické moci lásky, již pro něho ztělesňuje dívka Marie. Za vidinou tohoto vysvobození po celou noc spěje, stále více si vědom toho, že bez lásky, hlubokého soucitu a skutečného sbratření všech živých tvorů se současný člověk nedokáže z ujařmujících pout moderní civilizace vymanit. Román, pojatý jako expresivní hudební kompozice a založený na básnické síle Šlejharova nezvykle vypjatého jazyka, svojí experimentální povahou v mnohém překonal dobu svého vzniku a působí dnes, kdy civilizační peklo nabylo snad ještě zákeřnějších podob, o to naléhavěji.
Bolest neutopíš
Syrovost života. Karamboly. Sex. Alkohol. A boj. Tak by se dal charakterizovat příběh, který je inspirovaný skutečnými událostmi a nezačíná právě šťastně. Víš, že jsem si vždycky myslel, že sex je pro mě ve vztahu na prvním místě? A teď vidím, že prostě jenom nechci být sám, vysloví jednoho dne Míra. Táhne mu na padesát, ale v podstatě stihl prožít dva životy. Dvě manželství. Leccos se mu v nich nepovedlo a na leccos je naopak pyšný. Jeho životní krédo? Hlavně se z toho nepodělat! I když to někdy opravdu bolí.
Maminka vaří líp, miláčku
Běla se za Pavla, jehož rodiče mají restauraci na malém městě, provdá z velké lásky. Kvůli budoucímu manželovi se dokonce vyučila kuchařkou, ačkoli odjakživa toužila být učitelkou. Pavel i jeho rodiče ji přitáhli k rodinnému podnikání, ačkoli Bělini rodiče i její kamarádky vztyčovali varovně prst. Sprcha přišla hned po svatbě. Tchyně Bělu pověřila, aby uvařila polévku, a tenkrát Běla slyšela tu větu poprvé: „Maminka vaří líp, miláčku.“
Podaří se jí manžela přesvědčit, že tahle věta opravdu není motivační?
dostupné aj ako:
Selská pýcha
Osudy lásky Štěpána Šlapánka a jeho ženy Bětušky Tondlové popisuje ve svém dalším románu oblíbená spisovatelka ze „Žďárských hor“ Vlasta Pittnerová. Příběh však není jen venkovskou idylou líčící, jaké bývaly obyčeje mezi selskými lidmi. Nepíše se v něm jen o dobrém otci, laskavé matce a věrné staré Rozáře. Idyla se totiž mění v drama, ve kterém pes Tygr dovede Bětuščina otce bránit proti lupiči vrahu. Tím je ovšem její muž Štěpán…
Mojenka
Magdaléna má ráda les, mech, kapradiny, různé odstíny zelené barvy, zvířecí stopy a parůžky. Nesnáší svoje nemožné jméno, chovatelský kroužek, kde „vězní“ zvířata, a přírodopisářku, protože ta její nadstandardní zájem o určité oblasti přírodopisu považuje za provokaci. A hlavně nenávidí parazity, hálky na listech stromů a raky. Proč? Protože její maminka je nemocná.
Silný příběh dívky, která se musí vyrovnávat se situací, kdy do úzkého rodinného kruhu zasáhne nemoc a otřese zdánlivými jistotami jako zemětřesení. Díky vřelému humoru a pevným vztahům mezi nejbližšími se podaří vyžehlit i Mojenčiny hodně „telecí“ nápady.
Olga Stehlíková má cit pro přesné odměření emocí, její příběh své čtenáře pevně lapí, citově zaangažuje, ale nevydírá. Navíc je tak nabitý zajímavostmi z říše zvířat, rostlin a stromů, že zatoužíte listovat encyklopediemi a bloumat lesem s očima navrch hlavy.
Na sklade 1Ks
21,95 €
dostupné aj ako:
Destrukce, 2. vydání
Destrukce je realistický román z českého venkova. Klíčovou postavou je učitel, který prchá před složitostí světa na vesnici, kde chce nalézt klid, řád a jistotu. Stát se součástí společenství, v němž má každý své místo, každá otázka svou odpověď a pravda je jasná a nepochybná. Že před světem neuteče, zjistí, když dětem ve třídě nedokáže zodpovědět jeden jediný dotaz. Netuší, co je má učit o světě, kterému sám nerozumí.
Netuší, jak jim poskytnout jistotu, když jeho samého rozdírá permanentní nejistota a úzkost. Ani vesnice mu na klidu nepřidá. Naději zpočátku upíná k autoritám obce, ale všechny se postupně drolí, stejně jako se drolí zdejší budovy. Namísto poklidného venkova odhaluje svět v rozvratu. Namísto ráje nachází umírající přírodu a vysychající studny. Zatímco učitel sleduje katastrofu nejasného původu, všichni předstírají, že se nic zvláštního neděje, protože kdyby se dělo, dávno by už přece někdo něco udělal. Destrukce rozplétá předivo příčin, které přivedly svět až na pokraj zkázy. Zkázy, za kterou nikdo nemůže, a přece za ni nese každý osobní odpovědnost. Environmentální a existenciální román přináší navzdory všemu naději, že život může mít smysl i uprostřed trosek. Že dokud se lze nadechnout, je možné takřka cokoli.
Bílá Voda
Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu.
Bílá Voda. Takto poeticky se jmenuje pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Právě sem o několik století později přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim zosobněný démonickým páterem Plojharem odvlekl v rámci Akce Ř všechny řádové sestry do sběrných klášterů.
Mladičká Evarista tehdy dostala na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Nezaváhala ani na okamžik. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha. Marně. Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu.
Psala jsem ten román s přestávkami deset let. Mezitím jsem četla materiály, které jsem objevila v archivech, mluvila s pamětníky, pobývala v klášteře a také prošla složitým duchovním hledáním, které mi pomohlo přiblížit se mým postavám i zevnitř. Myslím, že je to má nejprožitější kniha.
Kateřina Tučková o románu Bílá Voda
dostupné aj ako:
Hřích mám pořád v záloze
„Dívat se na svět očima padesátky je jako koukat do nedopité lahve vína,“ říká Lucie Šilhová. Už si prý dost užila, ale ještě ji něco dobrého čeká. A čím víc hladina klesá, tím víc pravd se dobírá. Třeba že hledat správnou podprsenku je jako hledat správného chlapa. Nebo že na nudistické pláži by měla ležet na zádech. A že když dojdou argumenty, není to tak zlé, jako když dojde toaletní papír. Dopřejte si taky pár doušků nadhledu, sarkasmu a nekorektnosti!
V Sokole a v Tasově
Šestý svazek Spisů Jakuba Demla představuje jeden z výkyvů jeho duchovního i politického světa, totiž plody jeho angažmá v Sokole z let 1923-1925. Nečekané ztotožnění se sokolskou organizací i se sokolským myšlenkovým světem dává dobově smysl – vzhledem k Demlovu znechucení světem katolickým i k slovansky laděnému nacionalismu, jenž ho se Sokolem spojuje. Dočasné zakotvení v Sokole spadá vjedno s trvalým zakotvením v rodném Tasově; a souvislost není jen časová. Následující svazek přinese texty z roku 1926, kdy nadšení pro Sokol slábne; proto ponese titul „V Tasově a v Sokole“.
Sokolská čítanka (1923) shrnuje články pro sokolské časopisy, vzniklé často na základě promluv pro sokolské akce. Představuje tak světský, ale přitom nikdy tak docela neduchovní protějšek Demlových knih katolicky kazatelských. Sestrám (1924) shrnuje články podobného rázu, adresované však speciálně ženám – Sokolkám, čtenářkám časopisu Sokolice a potenciálním čtenářkám Demlových knih. Česno (1924) shrnuje prózy ze stejné doby – formálně „nesokolské“, duchem však stejnorodé. Se sokolskými články je spojuje zejména téma „uzemnění“, zakotvení v konkrétním kraji a komunitě, i související téma ekologické. Šlépěje IX (1925) dokumentují Demlovy konkrétní lidské vztahy napříč sokolskou obcí, ale také počínající spory. Znejišťuje-li se Sokol – tím jistějším se jeví Tasov.
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
