Najnovšie - Česká beletria strana 80 z 195
zobraziť:
Mount Anne
"Mount Anne je nebezpečné stvoření. Hraje si s iluzemi. Je křivým zrcadlem a nekonečnou studní. Saje brčkem z méněcennosti. Vráží pletací jehlice do hlavy. Přejíždí kůži šmirglem. Patří do rukou odborníka. Nemá co dělat u malých holčiček. Nemá se kolem nich co vometat. Manon je růže hozená do kostela. Mount Anne je spolknutý granát. Mount Anne žije ve stínech. Vidět je, až když je příliš pozdě. Dýchá v každé manipulaci, v každém posměšku. Tolik touží po pozornosti. Mount Anne je nepřítel, který dostal zbraň. Je jedna a je jich nespočet. Přenáší se slovem a obrazem. Vchází očima, ušima i ústy. Zůstává v hlavě. Staví si tam sídlo."
Pozoruhodnou poému Mount Anne Ladislava Slezáka zdobí šité ilustrace Zdeňky Saletové.
Pepito (ne)plivej!
Červen 1945. Válka skončila a krajinou táhne podivné procesí skauti ve stejnokrojích vedou (a jeden se veze) velblouda dvouhrbého, přesněji velbloudici, které říkají Pepito. Zastaví, když se spustí dešťová přeháňka. U kandelábru velbloudici přiváží, nechají ji popásat a sami si vlezou do kabiny opuštěného vojenského náklaďáku. Když se déšť přežene, vyrazí dál. Před nimi je ještě dlouhá cesta a řada úsměvných epizod. Skutečný příběh z času, kdy nastalo období obnovování nové republiky, se odehrává mezi Vysočinou a Prahou. Skupina skautů z Havlíčkova Brodu našla v lesích zatoulanou velbloudici a jak velí jedno ze skautských přikázání rozhodli se jí pomoci. A tak vznikla fenomenální akce na záchranu exotického zvířete. Cesta velbloudice a skautů trvala týden. Na trase Havlíčkův Brod - Golčův Jeníkov - Čáslav - Kutná Hora - Kolín - Úvaly až do pražské Zoo. A jako malí skauti se záchrany zvířete účastnily pozdější výrazné osobnosti literární historik Jaroslav Med, filmový režisér Miloš Forman, odpůrce komunistického režimu Roman Bubák a další.
Kniha Pepito (ne)plivej! je beletristickým zpracováním tohoto příběhu. Autor Miloš Doležal po archivním výzkumu a setkávání s pamětníky napsal text, sestavený z krátkých kapitol-zastavení, ve kterých se potkává putování skautsko-velbloudí družiny, český venkov, bizarní i dramatické situace, vzájemné hovory, sen-horor, dozvuky války, opilí osvoboditelé, skautská družba s obyvateli, poválečná Praha
Součástí knihy jsou jedinečné archivní fotografie ze skautské cesty a ilustrace současného výtvarníka mladší generace Jakuba Grece.
Až zhasneme
Možná jste chtěli mít avantgardní kapelu, studovat literaturu a milovat se, ale nakonec jste jen kamínkem v marketingové pyramidě.
Román Jakuba Dotlačila Až zhasneme se vrací do poněkud mytizovaných devadesátých let „divokého mejdanu“. Dotlačilovy devadesátky však nejsou zrovna večírkově blýskavé, naopak je to trochu „maso“. Hlavní hrdina Jan studuje bohemistiku v době, kdy studium nic neznamená a nejdůležitější je chytit příležitost za pačesy. Tu chytí hlavně jeho strýc — jeden ze společníků zprivatizovaného masokombinátu v nejmenovaném severočeském městě. Jan se do podniku dostane jako letní brigádník. Masomlejn, na jehož začátku jsou živé krávy a na konci párky, tu ovšem zdaleka není jen metaforou dramatických společenských změn období transformace. Děj románu protne nejedna dobová kauza; někdejší naivita i iluze se tu připomenou hned v několika osudech. Za napínavou a propracovanou hospodářskoekonomickou zápletkou se však skrývá i hlubší generační výpověď, melancholické svědectví o tom, jak z nás devadesátá léta vykřesala snaživé občany kapitalistického státu.
dostupné aj ako:
Ke Gogolovi a zpátky
Podzim roku 1989 a po něm hektická první léta devadesátá. Otevřené hranice, oceán nových možností a příležitostí. Taková je základna nového románu z prostředí studentského (nejen). Dětství a puberta hlavní hrdinky Anny Pišťárové, čerstvé studentky Fakulty architektury ČVUT, jsou zakotveny ve dvou předešlých knihách (Veškerá podobnost a jiné kotrmelce, 2001; Všechno, co svrbí, jednou svrbět přestane, 2007). Nyní ji čtenář má možnost sledovat v čase vypjatého politického konfliktu, kdy ale navrch získává groteska životního tápání, sveřepá snaha dotknout se skrz prizma hořkého humoru lidské podstaty. Anna prožívá první milostné soužití, potrat, rozpačitost ženské erotiky. Souběžně s jejím příběhem se v knize rozvíjí linie excentrického souputníka, důchodce Josefa Makowskiho a jeho lásky pozdního věku. V Anně, kromě jiného, uzrává i niterná potřeba generační konfrontace.
dostupné aj ako:
...a pak přišlo ráno
Vysvobození z noční můry. Druhá šance. Zázrak. Nebo jen nový den starého života. Rozbřesk přináší mnohé ovšem co pro nás má skutečně nachystáno, to se nedozvíme, dokud sami neotevřeme oči.
A nejinak tomu je i s touto sbírkou povídek a básní od nové vlny českých spisovatelů. Každý z autorů pojal zadané téma jinak. Po svém.
Vznikla tak žánrově pestrá antologie plná niterných zpovědí, humoru a mrazivých rozuzlení, u které nikdy nevíte, co přinese další stránka. Některá jména, jež zde najdete, dobře znáte z obálek bestsellerů. S jinými se setkáte nejspíš poprvé, ovšem rozhodně ne naposledy. Připravte se. Přichází ráno. A s ním třiadvacet probuzení.
Mezi přispěvateli nalezneme:
Theo Addair
Kristýna Dostálová
Jana Žirafice Fialová
Monika Fišerová
Pavel Kantner
Martin Koláček
Markéta Koryčanová
Lea Koudelová
Marek Kožušník
Dominik Landsman
Petra Langová
Tomáš Marton
Pavel Mondschein
Lucie Ortega
Lucie Peřinová
Andrea Pořízková
Kamila Prášková
Jiří Vondrovic
Rosana Zvelebilová
Milenky na hřbitově
Osobní eschatologie je jeden z nejobtížnějších komunikačních žánrů, ať už se mu dává průchod v literárním díle, v běžném dialogu nebo jen při osobním niterném usebrání. Velká literatura je takových otázek plná, je to, vedle milostného citu, asi to nejvážnější téma, které zasahuje nejen onu literaturu tzv. vysokou. Milenky na hřbitově Ireny Gálové (Graphic House, Ostrava 2019) jsou bolestnou výpovědí a snad i zpovědí senzitivní ženy. Irena Gálová je známa jako autorka především knih pro děti, původem slovenská spisovatelka žije dnes v Praze, má za sebou několik čtenářsky úspěšných knih, předlohy k televizním večerníčkům, rozhlasové hry. A nyní tedy přichází s knihou vlastních textů a vlastních fotografií, které se vztahují k posledním věcem člověka.
Krvavé slunce pod gilotinou
Kniha „Krvavé slunce pod gilotinou“ je dokumentární román popisující prorůstání nevolených struktur a zájmových skupin do politiky, státní správy, policie, justice. Nevymahatelnost práva a spravedlnosti se stalo běžnou praktikou a ti co nepatří do „party“ musí počítat se vším.
Hluboké znalosti okolností kolem solárního byznysu, které autorka načerpala coby předsedkyně Energetického regulačního úřadu, osobní zkušenosti a pocity, které prožívala, jsou ztvárněny ve střípcích skutečných událostí.
Pro plasticitu celého „solárního zločinu“ jsou v knize uvedeny další nezávislé pohledy a osobní zkušenosti. A to ze strany policisty, spolumajitele patentu pro solární aplikace a firmy, která solární elektrárny stavěla. Všichni se dostali na dosah krvavého slunce a rovněž pocítili ocelový chlad gilotiny.
V jednotlivých kapitolách nazvaných Mafiánov 1. až 49. se setkáte se skutečnými aktéry a potvrdíte si možná to, co jste v jiných sférách zažili sami.
Na sklade 1Ks
14,05 €
Smrt přišla z východu
Příběh tří dospívajících kamarádů na pozadí dramatických událostí konce šedesátých let. Jejich všední život doprovází big beat, alkohol, drogy, šedá nuda, první lásky - často neúspěšné. Ale především dramatické události srpnových dnů roku 1968 a 1969, listopadová stávka vysokoškoláků, hokejové zápasy se Sovětským svazem a dramatická chmelová brigáda roku 1968; které mají vliv na pokus o emigraci, zradu, a pokus o sebevraždu, který končí v psychiatrické léčebně Bohnice.
Láska odlétá speciálem
Povídky Jaroslava Dobiáše mají švih, autor obdivuhodně šetří slovy a umí navodit sugestivní atmosféru. Ta výstižná úspornost, jakož i spíše lyrické než epické ladění, to mi připomnělo Minutové romány starého dobrého Petera Alten-berga. Ten byl ovšem polytematický, a rozhodně ne tak eroticky vyhrocený jako Dobiáš. Je vi-dět, že i tak otřepané téma jako naléhavá mužská sexualita se dá psát nekonvenčně a s espritem.
Kdy na slzy není čas
Postavu konfidenta STB a později odpůrce komunistického režimu Rudolfa Cukala si autor vybral záměrně, aby na jejím osudu ukázal, jak dokáže být spravedlnost někdy slepá a může rychle zničit lidský život.
Sledujeme příběh, který začíná v normalizačních sedmdesátých letech, reflektuje přelomový rok 1989 a končí po dvaceti letech, kdy byl vyhlášen tzv. lustrační zákon. Po jazykové stránce autor text postavil na častých dialozích, v nichž zúročuje svou zkušenost divadelního kritika. Pozoruhodností románu je, že v něm vystupují mnohé známé politické osobnosti, včetně Václava Havla, Jiřího Dientsbiera, Petra Pitharta aj. a zaznívají z jejich úst úvahy na téma směřování česká próza československé, potažmo české společnosti.
Zlaté vidění
Další kniha Martina Ryšavého, mj. autora oceňovaných próz Cesty na Sibiř a Vrač, je románem v odeslaných dopisech. Jejich pisatelka, po celý život spjatá s drsným a přízračně působícím severočeským regionem, se v nich ze svých životních zkušeností zpovídá muži, jenž v ní údajně vzbudil důvěru po jediném letmém setkání; kniha však neobsahuje žádnou jeho odpověď. Zlaté vidění tak můžeme číst jako nejednoznačným interpretacím otevřenou zprávu ze života současné hrdinky opakovaně zklamávané při hledání trvalejších jistot, například prostřednictvím alternativního životního stylu. Na místě adresáta se ocitá čtenář, který kromě jiného stojí před otázkou, zda protagonistka trpí fatální nezakotveností pro svou zásadovost a hrdý vzdor vůči autoritám a běžným očekáváním, anebo zda on sám se nakonec nestává obětí její manipulativní hry.
Jájínek
Muži mají (zatím ještě) na konci trupu poměrně směšně vypadající výrůstek, jakýsi vodovodní kohoutek, kterým se zbavují přebytečných a nezdravých tekutin, a také se s jeho pomocí rozmnožují (zatím ještě), což přináší všelijaké radosti.
Pojmenovávají jej různě a vztah k němu mají nadřazený. Co se ale může stát, když tato jejich součást, tento mocipán nebo klabrdón, v sobě odhalí intelektuální pýchu, a Wittgensteinův spis Tractatus logico-philosophicus se pro něj stane důležitější než sexování, což je dnes moderní název pro ty již zmíněné radosti?
To se vám jednou jeden takhle postižený mocipán nebo klabrdón, tedy čuráček, přiznejme barvu, zcela pošetile zamiluje do knihy o Malém princovi a začne s tím svého nositele tak dlouho otravovat, až ho ten pošle do háje, ať si teda jde. A tak jde ten pošetilý čuráček jménem Jájínek sám světem vezdejším a zažívá různé veselé i smutné příhody, jak už to tak v podobných knihách bývá.
A že jsou poučné (ty příhody), to nám věřte!
Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
Trilógia Hordubal, Povětroň, Obyčejný život je po umeleckej stránke nesporne vrcholom tvorby Karla Čapka. Aj na prahu 21. storočia pôsobí moderne a súčasne – nielen svojím posolstvom, ale aj bohatou vrstevnatosťou. Jednotlivé príbehy nemajú vzájomne súvisiaci dej. Spoločné postavy nie sú spojené časovou postupnosťou ani vykresľovaným prostredím a sú štýlovo rôznorodé. Spájajú ich však niektoré kľúčové témy – strach z osamelosti, potreba lásky, rozpor medzi všednosťou a poéziou, túžba po niečom, čo nás presahuje. V každom z nich hrá dôležitú úlohu smrť v niekoľkých podobách (v Hordubalovi je to motív vraždy, v Povětroňovi pád lietadla so smrteľnými zraneniami, v Obyčajnom živote srdcový záchvat) a táto hraničná situácia slúži k hľadaniu človeka. Čapkova trilógia je mementom pred zjednodušenými výkladmi sveta, podceňovaním druhého človeka, pustotou a zovšednením života a medziľudských vzťahov.
Praha v množném čísle
Poviedková antológia o všetkých podobách Prahy, ktorú zostavili Radim Kopáč a Jakub Šofar. Nájdete v nej texty od spisovateľov ako Tyl, Čapek či Hrabal ale aj Karolíny Světlej. V antológii nájdeme Prahu historickú aj dnešnú, oknom salóna ale aj z ulice, centrum aj perifériu, Prahu stovežatú, magickú aj tajomnú. Tak ako ju videli romantici aj realisti či pražskí Nemci.
Nutrie
Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál? Jakou roli v tom bude hrát tango a nutrioterapie?
Příběh, který ukazuje, že svoboda, soudržnost a láska nejsou jen prázdná hesla.
Na mostě u Wienerů
Autor příběhů je blízký příbuzný všech, co po mostu chodí a zná jejich osudy. Jsou to lidé, kteří se přistěhovali, a kterým se pohraničí stalo domovem. Cesty a mosty v tomto kraji jsou součástí příběhů, které potěší, pohladí, vedou k zamyšlení. Dá se říci, že knížka je i manuálem, jak žít. Bez mobilů a barevných televizí. Je plná medu i kopřiv, smetany i octa, slunce i divokých mraků. Obdivu k lidem, kteří něco dokázali, smutku z toho, co bylo ztraceno, k čemu se dnes jen pomalu vracíme.
K pochopení textu slouží i sto padesát let staré, poutavé ilustrace obrázky domů, krajiny dřevěnek, jejich detailů, pečlivé práce řemeslníků. Nová knížka je návodem, jak přežít uspěchaný svět. Dát šanci něčemu, co bylo a možná je stále dosažitelné.
Čtenáři předchozích knih dostávají do rukou volné pokračování příběhů a nebudou ani tentokrát zklamáni.
Šeď strachostánků
John Doe, hlavní postava knihy, chtěl žít svůj život. Stal se však pouhým odrazem upadající společnosti, její víry, jejího boha, jejího života jak fyzického, tak duševního. Tato kniha vyšla ve spolupráci s kapelou Kruton a s ilustrátorem Antonínem Handlem. Básnické texty, které zde najdete, jsou zároveň písňové texty stejnojmenného alba výše zmíněné kapely. Jsou doprovozené pěti různorodými povídkami, jež vyprávějí několikerá utrpení Johna Doea
Matka v trapu
Sylvie má dobré místo, krásné děti, za manžela nadaného malíře. Když jede do školy, aby vyřešila další z pravidelných průšvihů svého syna Oskara, uvědomí si, že zatímco kvůli ostatním přicházejí oba rodiče nebo aspoň otcové, ona je tu jediná osamocená matka. Rodina, a hlavně Sylviin manžel Tomáš, si zvykli, že ona všechno vyřeší, zařídí, zaplatí… A v Sylvii, která vždycky chtěla vidět věci z té nejlepší stránky, se najednou něco zlomí…
Když láska schází…
Která z nás ten pocit nezažila?
Jestli se vás manžel už někdy zeptal „Co jsem zase udělal?“ nebo „Co ty po mně vlastně chceš?“, jistě vás nepřekvapí, co všechno by chtěla Silvie. Nejprve by chtěla, aby ji otec jako náctiletou tak despoticky nedržel doma a pouštěl ji ven. Pak by chtěla, aby její chlapec nepřišel na schůzku opilý. Později by od svého manžela chtěla, aby jí projevoval více náklonnosti, aby se milovali častěji než jednou do měsíce, aby netrávil odpoledne v dílně a večery u počítače. Chtěla by, aby nemusela bydlet s tchyní, která jí neustále předhazuje, že všechno dělá špatně. Chtěla by, aby na ní neposílala kontrolu ze sociálky. Také by chtěla, aby se jí manžel občas zastal, pomohl jí v domácnosti, aby napsal s odrůstajícími dcerami domácí úkoly. Chtěla by s rodinou chodit o víkendech na výlety. Chtěla by šťastné manželství a spokojenou rodinu. A lásku. A tak si najde milence, ale ani on není ten pravý. Ano, Silvie by toho chtěla moc.
Silviin život je vlastně jedna velká katastrofa. Naštěstí jí nechybí humor a v kritických chvílích i potřebný nadhled, díky nimž se dá i život, v němž schází láska, přežít…
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
