Knihy - História strana 11 z 58
zobraziť:
Krysí stezka
Při pátrání po osudech vlastních předků, kteří v ukrajinském Lvově padli za oběť holokaustu, se syn židovských rodičů Philippe Sands seznámil s Horstem Wächterem, synem prominentního nacisty Otta von Wächtera, jenž v letech 19421944 zastával ve Lvově funkci okupačního guvernéra. Bylo jisté, že Horstův otec měl podíl na osudu Sandsových příbuzných, kteří za jeho vlády až na jedinou výjimku přišli o život. Avšak v synově srdci stále zaujímá společně s matkou zvláštní místo. Horst je přesvědčen, že otec byl slušný člověk, optimista, který se snažil konat dobro, ale pohltily ho hrůzy způsobené jinými.
Ve snaze očistit památku rodičů zpřístupnil Sandsovi rozsáhlý rodinný archiv, jenž spisovateli umožnil do detailů zrekonstruovat všední i dobrodružný život vysokého důstojníka SS, guvernéra okupovaného Krakova a poté Lvova, obžalovaného z masové vraždy více než sta tisíc Židů a Poláků. Společně se Sandsem sledujeme Wächterovo idylické manželství a rodinný život, jeho nacistickou kariéru i útěk před spravedlností přes takzvanou krysí stezku, kterou se vydali Adolf Eichmann, Josef Mengele a tisíce dalších nacistů do Perónovy Argentiny, aby získali novou identitu.
Wächter se tři roky skrýval v rakouských Alpách, než se dostal do Říma, kde mu pomohl vatikánský biskup. Zůstal tam tři měsíce. Jeho únik z Evropy však přeťala záhadná smrt, vyvolávající spekulace o vraždě.
Agnessa - Zpověď ženy stalinského čekisty
Ústní vzpomínky Agnessy Mironovové (1903–1982), které zaznamenala orální historička Mira Jakovenková, poprvé otevírají dveře do pokojů a salonů Stalinových katů, nejvýše postavených důstojníků sovětské tajné policie během čistek ve třicátých a čtyřicátých letech. Kniha přináší mimořádné svědectví manželky ambiciózního příslušníka NKVD Sergeje Mironova, která se díky extrémně rychlé a úspěšné kariéře svého muže dostala na samý vrchol stalinské společenské smetánky, a po jeho popravě prošla vězením NKVD a Gulagem. Jde sice o zpověď, ale nikoliv o pokání. Agnessa s krajní upřímností vypráví o svém životě plném prudkých zlomů, aniž čehokoliv lituje. Bez obalu vzpomíná na světlé a šťastné dny svého mládí, luxusní život, krásné šaty a okázalé nicnedělání, kterému se oddávala v době, kdy miliony lidí umíraly hladem.
Nejednoznačná vypravěčka, kterou v těchto vzpomínkách objevujeme, je mimořádnou postavou, okouzlující a odpudivou zároveň. Její vzpomínky nejsou jen zajímavým životopisem; jde o fascinující text, který zprostředkovává mnohem více než jakýkoliv archivní dokument: každodenní život, lidské charaktery a mytologii období, které se stalo nejstrašnějším a nejkrvavějším v moderních dějinách.
Orální vzpomínky Agnessy Mironovové poprvé v roce 2008 vydala instituce Memorial. Později byly editovány, doplněny poznámkovým aparátem a rozsáhlou předmluvou historičky Iriny Ščerbakovové. V nové podobě je v roce 2019 vydalo prestižní nakladatelství AST, a z té vychází i naše připravované vydání.
Paměti česko-slovenského diplomata napříč režimy
Juraj Martoník nastoupil roku 1984 do diplomatické služby. Jaká byla cesta k tomuto postu v Československu? Jak zvládal „kočovný“ život v natolik odlišných místech naší zeměkoule, jakými jsou Mongolsko a Austrálie? Co mu přinesla doba po roce 1989? A které události tehdy promlouvaly nejen do jeho života, ale i do osudů každého z nás? Výsledkem autorova vzpomínání je unikátní pokus o propojení osobního příběhu, „velkých dějin“ a cestopisů. Seznamte se s místy a časy vzdálenými, a přesto stále blízkými.
Marmont: Napoleonův maršál s cejchem zrádce
Auguste-Frédéric-Louis Viesse de Marmont se řadí ke spíše opomíjeným Napoleonovým maršálům, ač jeho život nebyl o nic méně pestrý než osudy těch nejznámějších. Jako tuctový venkovský šlechtic spolu s nimi vděčil za svůj vzestup Francouzské revoluci a hlavně setkání s o pět let starším Napoleonem Bonapartem, který si ho záhy a na trvalo oblíbil. Jemu pak sloužil 20 let věrně, stále a poctivě (i když nikoli bez občasné oboustranné nevole) – jako voják na taženích v Itálii, Egyptě, Rakousku, Španělsku, Německu, Francii, i jako civilní správce Napoleonem vytvořené provincie Ilýrie. Hodnost kapitána získal ve svých 19 letech, divizního generála v 26 letech, maršála v 35 letech – shodou okolností na naší půdě, za podíl na vítězství ve druhé Napoleonově bitvě na Moravě. Všechny Marmontovy schopnosti a zásluhy však následně přebil a smazal jediný jeho čin v posledních dnech Napoleonovy vlády, jímž se rázem stal jednou z černých ovcí napoleonské epopeje. Jeho jméno upadlo v opovržení a 100 let se používalo jako synonymum zrádce. Tento jeho skutek je také v podstatě jediný, který ohledně jeho osoby utkvěl v kolektivní paměti současníků i budoucích generací. Tato kniha se nepokouší vynášet soudy nad nejednoznačnou osobností a jejími činy, jen podrobněji zmapovat celý příběh pozoruhodného života.
Na sklade 2Ks
20,84 €
21,94 €
Velká sestra, malá sestra, rudá sestra
Kniha se zabývá ojedinělým osudem tří sester, které se zapsaly do historie Číny 20. století. Nejstarší Aj-ling (1889–1973) se provdala za H. H. Kchunga (1880–1967), který byl ministrem průmyslu, krátce i předsedou vlády Čínské republiky a rovněž guvernérem Čínské centrály banky. Po komunistickém převratu v Číně se Aj-ling s manželem usadili ve Spojených státech. Prostřední Čching-ling (1893–1981) se v roce 1915 provdala za Sunjatsena (1866–1925), zakladatele Kuomintangu, propadla komunistické ideologii a za vlády Mao-ce tunga patřila k předním funkcionářům strany. Nejmladší sestra Mej-ling (1898–2003) se provdala za generála Čankajška (1887–1975), během druhé světové války pomáhala Spojencům v boji proti Japoncům a v čínské občanské válce stála spolu s manželem v čele protikomunistické opozice. Po vzniku Čínské lidové republiky se přestěhovala na Tchaj-wan, kde se stala první dámou svobodné Číny. Po manželově smrti žila v New Yorku, kde nakonec zemřela v požehnaném věku 105 let. Kniha popisuje život sester od dospívání až do smrti, jejich vzájemné vztahy, neshody i dramatické osudy, které byly natolik spjaté s novodobou historií Číny, že vyprávění o jejich životě může sloužit zároveň i jako přehledný nástin čínských novodobých dějin.
Na poslední chvíli
Kniha Na poslední chvíli je první vzpomínkou účastníka druhého československého vojenského odboje v Edici pamětí Československé obce legionářské. Vyprávění začíná dětstvím v Sovětském svazu a stěhováním na Slovensko, kde se autor vyučil prodavačem. Po vzniku Slovenského štátu pomáhal s přechodem uprchlíků do Maďarska. Jeho činnost nezůstala utajena a v únoru 1940 musel do exilu odejít i on. Přes Jugoslávii se dostal na Blízký východ, kde se stal příslušníkem československé armády. Zapojil se do obsazení Sýrie a bojů u Tobrúku. Posléze se dobrovolně přihlásil ke službě u československého letectva a prodělal letecký výcvik v Kanadě. Od ledna 1945 sloužil u 310. československé stíhací perutě RAF, ale na samém konci války byl při letecké havárii těžce zraněn, skončil v nemocnici a domů se vrátil až v září 1945. Pokračoval ve službě u letectva, do Prahy si přivezl anglickou manželku, ale převzetí moci komunisty v roce 1948 zásadně zasáhlo do jejich života. Miloslav Kratochvíl se rozhodl k druhému odchodu do zahraničí, který se mu za dramatických okolností zdařil.
Matteo Ricci. Jezuita v číně
Kniha líčí životní dobrodružství Mattea Ricciho (1552-1610) ctěného jako symbol prvního setkání Evropy a Číny. Tento jezuitský misionář jako první Evropan dlouhodobě pobýval v Říši středu. Oplýval nejen silnou osobností, ale také výjimečnou pamětí, ovládal dokonale čínskou řeč a stal se i prvním překladatelem děl klasického čínského kánonu do latiny, prvním zprostředkovatelem čínské kultury Západu.
V této velmi důkladné biografii se autorce, uznávané historičce vědy, podařilo shrnout důležité peripetie nekonečné cesty, kterou Li Madou, jak je Ricci čínsky nazýván, v čínské zemi a kultuře na konci významné dynastie Ming podnikl. Portrét, který životopis načrtl, ukazuje energického, odvážného misionáře obdařeného silnou láskou k vědě a podivuhodnou intelektuální zvídavostí, díky níž pronikl do tajů konfuciánské filozofie, čínské mentality a zároveň významně přispěl k vývoji matematicko-astronomického poznání v tehdejším čínském světě. Na rozdíl od předchozích pokusů o Ricciho biografii tento životní příběh neglorifikuje hrdinu či světce, neupřednostňuje apoštola či vědce, nýbrž ukazuje Ricciho jako člověka, historické a lidské rozměry kolosálních výzev, kterým musel v Číně čelit. Možná nejzajímavějším objevem však bude, jak relevantní jsou Ricciho poznatky, které nám i dnes, navzdory dobovým předsudkům, umožňují osvětlení toho, co se děje v Číně současné.
Mauthausen - konečná stanice
Druhé, textově i obrazově bohatě rozšířené vydání knihy o koncentračním táboře Mauthausen je příběhem o veliké bolesti, o smrti, ale také o obrovské vůli žít. Je o tom, co se skutečně událo a na co by se nemělo zapomínat. Základem knihy je vyprávění mauthausenského vězně Hanse Maršálka, které autor zpracoval a dále doplnil o desítky dalších příběhů, převážně českých vězňů. Bohatou obrazovou přílohu (neuvěřitelných více než sedm set fotografií a reprodukcí dokumentů) uspořádal a komentářem opatřil Jaroslav Čvančara. Jedná se o výjimečnou a nadčasovou publikaci.
Deník Ruth Maierové
Ruth Maier se v roce 1920 narodila do vídeňské židovské rodiny. Poté, co se v předvečer jejích 18. narozenin odehrála Křišťálová noc, nebylo už na co čekat – Ruth emigrovala do Norska. Nacistický teror ji však dostihl i tam, a tak byla deportována do Osvětimi. Její deníky spatřily světlo světa až ve 21. století a jsou víc než svědectvím doby: potkáváme v nich inteligentní ženu, jež zkoumá podstatu lidství a spravedlnosti i v těch nejtemnějších časech.
Megtartó erő
A Megtartó erő egy magyar-sváb iparoscsalád életét rekonstruálja. Illés Klára idős szüleivel készült izgalmas életút interjúit dokumentumok, levelek, naplóbejegyzések és visszaemlékezések egészítik ki. Így bontakozik ki egy jellegzetesen XX. századi történet: a mindennapi küzdelem a szegénységgel, a kitelepítés, a katonaság és a jogfosztottság hétköznapjai; mindeközben a mobilitás lehetőségeinek keresése. A Megtartó erőmegrázó és eleven mikrotörténeti olvasmány. Illés Klára 1954-ben született Csatkán, népművelő. Kulturális területen dolgozott a Ferencvárosban és a Fővárosi Önkormányzatnál.
Tragédie v habsburském domě
Velké příběhy ve velké historii.
Rod Habsburků je bohatý na tragické osudy: od Marie Antoinetty přes Leopoldinu Brazilskou a Maxmiliána Mexického až po Karla I. historie mapuje osobní tragédie v mocném rakouském panovnickém rodě. Věrně a literárně zdařile vylíčila autorka životní pouť těchto čtyř tragických osobností.
Eichmann: Architekt holocaustu - Zločiny
Pečlivý až pedantický, hluboce věřící, lidmi ve svém okolí ceněný, ale trochu nudný účetní Adolf Karl Eichmann, zaměstnanec elektrotechnického závodu v porýnském Solingenu, městě proslaveném výrobou a zpracováváním oceli, byl kromě jiných předností i nadmíru plodným mužem. V rodině přišlo na svět celkem osm dětí: sedm chlapců a jedna dívka. Nejstaršímu z potomků mužského pohlaví, narozenému ve znamení Ryb dne 19. března 1906, bylo jako projev naděje v synův životní úspěch přiděleno otcovo křestní jméno, tedy Adolf. Upřesněněji: Adolf Otto.
„Otce jsem uznával v nejvyšší možné míře. Byl pro mne bezvýhradnou autoritou,“ svěří se Adolf Otto Eichmann po mnoha desetiletích.
Víra v bezvýhradnou autoritu..
Nelze ji nevnímat jako ústřední hnací sílu v zavrženíhodném životě tohoto muže. Vždy a všude se tím bude přiznávaně řídit. Od počátku až do konce, doslovného konce. V době, kdy třetí říše vítězila na všech frontách a chystalo se konečné řešení židovské otázky, což nebylo nic jiného než plán na zavraždění více než deseti milionů lidských bytostí. A stejně tak na sklonku nacistické éry, kdy v Sověty obklíčené Budapešti usiloval o likvidaci desetitisíců zdejších Židů a Raoulu Wallenbergovi, švédskému diplomatovi, který se snažil o jejich záchranu, vmetl do tváře svou vražednou mantru: „Vůdce mě pověřil tímto očistným posláním a já je hodlám za všech okolností splnit.“ Ještě zásadněji se vyjádřil pár týdnů před koncem války: „Plnil jsem dějinný úkol. Pocit, že mám na svědomím pět milionů Židů mě naplňuje tak neobyčejným uspokojením, že půjdu do pekla spokojen.“
Pak ovšem nadešly jiné časy.
Takže o šestnáct let později, kdy se před izraelským soudem už zcela aktuálně řešila otázka Eichmannovy osobní „cesty do pekla“, prohlásil: „Budete se možná smát, ale věřím v Boha, v Otce a Ducha svatého. Nebylo mojí touhou zabíjet lidi. Kdybych ale měl splnit rozkaz velitele koncentračního tábora k zabití jakéhokoli množství Židů plynem či zastřelením, nezaváhal bych nad splněním tohoto rozkazu ani na minutu.“
Takhle – od rozkazu k rozkazu – se ubíral život Adolfa Eichmanna.
Lemovaný utrpením a smrtí nesčetného množství nevinných lidí.
dostupné aj ako:
Generál Bedřich Homola
Výpravná publikace o armádním generálu in memoriam Bedřichu Homolovi, vrchním veliteli Obrany národa podzemní armády v protektorátu během druhé světové války. Obrana národa organizovala například ilegální přesun československých pilotů a leteckého personálu do zahraničí (ve výsledku zejména do Británie), zpravodajskou a sabotážní jednotku tvořili Homolovi podřízení a zároveň nejbližší přátelé, známí Tři králové Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek, Obrana národa se chystala na ozbrojené povstání, pokud by byla Hitlerova Třetí říše oslabena i zvenčí. Generál Homola byl zatčen gestapem na základě udání na Silvestra roku 1941 a po roce vězení a mučení byl popraven gilotinou 5. 1. 1943 v berlínské věznici Plötzensee. Po válce byl posmrtně povýšen na armádního generála, psaly se o něm oslavné články v novinách. Po roce 1948 byl však vymazán z oficiální historie národa jakožto buržoazní a reakční generál až do roku 1989. V roce 1998 byl znovu veřejně vzpomenut obdržel od prezidenta Václava Havla Řád bílého lva, nicméně zpět do základního povědomí národa se, stejně jako další hrdinové z dob první i druhé světové války, znovu nedostal. Kniha, kterou napsal vnuk Bedřicha Homoly Zdeněk Homola ve spolupráci s historikem Janem B. Uhlířem, má smazat dluh české historiografie, je určena jak pro laickou veřejnost, tak pro historiky, neboť obsahuje množství dosud nepublikovaných dokumentů a fotografií.
Dějiny a osudy
Dne 20. července 2019 ve věku 57 let zemřel významný český vojenský historik PhDr. Ivo Pejčoch, Ph.D.
Historii, o níž se zajímal již od dětství, vystudoval teprve po roce 1989. V prvních dvou polistopadových dekádách byl spoluvydavatelem odborného časopisu Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 až do své smrti působil jako vědecký pracovník Vojenského historického ústavu v Praze.
Během krátké doby, kdy mu bylo dopřáno věnovat se svému oboru, se stal autorem, spoluautorem, nebo editorem 82 knižních titulů a téměř sedmi stovek studií a článků. Specializoval se především na problematiku vojenské techniky. Jeho profesní záběr byl však mimořádně rozsáhlý. Naprostá většina jeho prací z dějin 20. století byla průkopnická a výrazným způsobem přispěla k zaplnění bílých míst v naší nedávné historii.
Sborník Dějiny a osudy věnovaný jeho památce, obsahuje celkem 13 odborných studií, věnovaných různým problémům z českých nejnovějších dějin. Jejich autory jsou renomovaní čeští historici, přátelé a kolegové Ivo Pejčocha. Kniha nevychází v nakladatelství Svět křídel náhodou Ivo Pejčoch patřil k jeho kmenovým autorům. Od roku 2006 zde vydal více než tři desítky čtenářsky mimořádně úspěšných titulů.
Sága rodu Benešů
Drobná knížka Sága rodu Benešů z pera Bohuše Beneše, synovce prezidenta dr. Edvarda Beneše a bývalého československého diplomata, který zemřel v USA v roce 1977 je původně součástí rozsáhlého vzpomínkového textu, kterému se věnoval Americe po dobu několika let. Vzpomínkami na širší rodinu Benešů z vlastního dětství poodkrývá zajímavé, někdy až drsné podrobnosti o předcích strýce Edvarda, ale i dalších, méně známých členech rodu, který byl nezvykle na druhou polovinu 19.století , velmi rozvětven.
Předložené memoáry Bohuše Beneše jsou postřehy a historky z české vesnice, které vypráví kluk, který mezitím dospěl a zestárnul. Čtenář se v nich dozví mnoho - nejen o životě členů této rodiny, ale také o tvrdé realitě tehdejšího venkovského života, úporné snaze o vzdělání svých potomků a jejich úspěších.
Byl jsem Hitlerův pilot
SS-Gruppenführer Hans Baur (*19.6.1897 - 17.2.1993). Stíhač v první světové válce, jeden z prvních pilotů letecké společnosti Lufthansa, pilot Hitlerova letadla v předvolební kampani v roce 1932. Posléze byl pověřen vybudováním vládní letky a od té doby byl osobním pilotem Adolfa Hitlera až do konce jeho života. V roce 1957 vydal vzpomínkovou knihu Létal jsem s nejmocnějšími světa. Předkládaná kniha vychází z 5. německého vydání z roku 1979 Mit Mächtigen zwischen Himmel und Erde.
Mašínovi – Ve stínu šibenice
Téma bratří Mašínů stále rozděluje společnost. Lépe pochopit tehdejší situaci čtenářům pomohou intimní rozhovory spisovatele Vladimíra Mertlíka s Josefem Mašínem, Zdenou Mašínovou a dalšími žijícími pamětníky, které zasáhl teror komunismu po odchodu skupiny bratří Mašínů do Berlína. Kniha obsahuje desítky dosud nezveřejněných fotografií z rodinných alb.
Na sklade 1Ks
15,62 €
16,44 €
Ve vichru 20. století
Životní osudy Jaroslava Tomčíka byly mimořádně složité, plné zvratů a jeho životní cesta byla klikatá. Začínal jako učitel na malé východomoravské vesnici, prošel bojišti druhé světové války, a pak strávil řadu let ve Velké Británii jako důstojník naší zahraniční armády, a to v blízkosti nejvyšších politických a vojenských osobností československé emigrace v Londýně. Poválečné Československo potom poznal vskutku ze všech stran na Pražském hradě i v pankráckém a leopoldovském kriminále.
Soča (Isonzo) 1917/Josef Váchal a další čeští umělci v soukolí Velké války
Netradičně řešená dvojkniha obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množstvím padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uherské armády. Vojenský historik Josef Fučík líčí uvedené události na základě záznamů ve válečných denících, bojových hlášení, zmínek v historických pracích i vzpomínek účastníků a své vyprávění doprovází množstvím dobových fotografií a tabulek. Historik umění Jiří Kaše se naproti tomu soustřeďuje na osudy českých umělců, které kolo dějin vrhlo na zdejší bojiště. Největší pozornost je tu věnována grafiku, malíři a svéráznému mysliteli Josefu Váchalovi, jehož reflexe sočské fronty je nesporně umělecky nejzávažnější. Autor sleduje Váchalovu osudovou cestu válečnými událostmi, jeho výtvarné a literární aktivity v tomto dramatickém období života, ale zejména poprvé v úplnosti prezentuje veřejnosti výsledky unikátního uměleckohistorického výzkumu v obci Soča i nečekané souvislosti Váchalových zážitků s výzdobou litomyšlského Portmonea.
Biografie z kategórie história sa zameriavajú na opis a skúmanie životov významných historických osobností. Tieto knihy nám ponúkajú pohľad do života a príbehov jednotlivcov, ktorí zohrali dôležitú úlohu vo vývoji spoločnosti, politiky, vedy, umenia alebo iných oblastí.
V biografiách sa často rozoberajú naratívne aspekty životov jednotlivcov, od ich raného detstva a rodinného prostredia až po ich dospelosť a významné činy. Autori týchto kníh sa zaoberajú históriou a využívajú primárne a sekundárne zdroje, ako sú denníky, listy, rozhovory, oficiálne dokumenty a vedecké štúdie, aby rekonštruovali životné príbehy týchto osobností.
Historické životopisy nám umožňujú preniknúť do mysle a srdca týchto osobností a porozumieť ich motivácií, rozhodnutiam a vplyvu na svet okolo nich. Tieto knihy nám tiež poskytujú historický kontext a rámec, v ktorom tieto osobnosti pôsobili, a umožňujú nám vidieť, ako ich životné príbehy zapadajú do širších dejín.
