Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 57 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Vybrané spisy II.
Publikace navazuje na první svazek nových českých komentovaných překladů základních děl korpusu řeckých lékařských spisů, tradicí připisovaných Hippokratovi, tzv. Corpus Hippocraticum. Tento druhý svazek obsahuje spisy, které v dějinách evropského myšlení sehrály mimořádnou roli: spis O přirozenosti člověka (představující humorální teorii, jež se stala paradigmatickou teorií po řadu dalších staletí), spis O svaté nemoci (pojednává o epilepsii a jejím světském původu), spis O vzduchu, vodách a místech (podává základy klimatické medicíny) a spis věnovaný terapii, obsahující četné lékařské kazuistiky (Epidemie I). Knihu uzavírá pojednání věnované snům: O životosprávě IV. Součástí publikace je podrobný přehled všech spisů Corpus Hippocraticum. Autory překladů a komentářů jsou H. Bartoš, J. Černá, S. Fischerová, J. Országh a J. Souček, přehled spisů vypracovali J. Černá a J. Klouda. Editory svazku jsou H. Bartoš a S. Fischerová.
Natural History of Human Morality
A Natural History of Human Morality offers the most detailed account to date of the evolution of human moral psychology. Based on extensive experimental data comparing great apes and human children, Michael Tomasello reconstructs how early humans gradually became an ultra-cooperative and, eventually, a moral species.
V myšlenkovém světě Tomáše Halíka
Od sametové revoluce je Tomáš Halík stálicí naší veřejné scény. Muž mnoha profesí a zájmů, plodný autor; téměř barokně-renesanční osobnost. Pro mnohé autorita ve věcech křesťanského života. Donedávna měl obdiv široké veřejnosti. Dnes se, aspoň u nás karta trochu obrací. Tato kniha chce ukázat, že přitom nemusí jít jen o hru osudu a vrtkavost lidské přízně. Odhaluje, že stupňující se radikalita Halíkova politického aktivismu i jeho experimenty v životě víry vyplývají z myšlenkového rámce, v němž Halík nahlíží svět. Předložený text tedy nabízí čtenáři jasnější představu o tom, jak silně se filosofické přesvědčení promítá do praktických oblastí života.
Dějiny myšlení jsou i dnes místem stálých sporů: filosofických (přirozenost v. dějinnost), politologických (konzervatismus v. levicový liberalismus) i teologických (tradiční víra v. modernismus). Tomáš Halík tu zastává alternativní koncepce (dějinnost), Jiří Fuchs je hodnotí z opačných pozic. Snaží se ukázat, že teorie dějinnosti vede Halíka k myšlenkovému konformismu, který má v jeho praktickém myšlení neblahé následky. Jedním z nich je politický aktivismus, v němž Halík podporuje neomarxistickou agendu (multikulturalismus, genderismus, pervertovaná lidská práva, politická korektnost.) V katolickém myšlení přináší Halíkův modernismus napětí mezi jeho důrazy na jedné straně a vírou či přirozenou morálkou na straně druhé.
Na sklade 1Ks
11,00 €
Otázka jedincovi
Dielo Otázka jedincovi má zásadné miesto v tvorbe významného mysliteľa 20. storočia Mar-tina Bubera. Narastajúci záujem o Buberovu dialogickú filozofiu sa intenzívne týka aj spisu Otázka jedincovi, najmä pre jeho silnú väzbu na myslenie Sorena Kierkegaarda. Autor sa v diele zaoberá predovšetkým základnými otázkami filozofickej antropológie, filozofie dialó-gu, filozofie existencie, sociálno-politickej filozofie a teológie. Nosnou témou je rozpracova-nie konceptu zodpovedného jedinca, ktorý predstavuje korektív voči individualizmu aj ko-lektivizmu. Zodpovedný jedinec je redifiníciou Kierkagaardovej kategórie jedinca, ktorej Buber vyčíta najmä náboženský akozmizmus, z ktorého vyplývajú negatívne sociálno-politické dôsledky (napr. apolitickosť). Buber predstavuje človeka ako bytosť, ktorá sa stáva sebou samým (zodpovedným jedincom) nie v bytostnom vzťahu k sebe samému, ale k dru-hým ľuďom, či už ako jednotlivcom alebo ako spoločnosti a v bytostnom vzťahu k Bohu a k svetu. V tomto diele sa Buber zameriava na skúmanie vzťahu medzi bytostným vzťahom člo-veka k Bohu a k celku verejnosti.
The Tyranny of Merit
These are dangerous times for democracy. We live in an age of winners and losers, where the odds are stacked in favour of the already fortunate. Stalled social mobility and entrenched inequality give the lie to the promise that "you can make it if you try". And the consequence is a brew of anger and frustration that has fuelled populist protest, with the triumph of Brexit and election of Donald Trump.
Michael J. Sandel argues that to overcome the polarized politics of our time, we must rethink the attitudes toward success and failure that have accompanied globalisation and rising inequality. Sandel highlights the hubris a meritocracy generates among the winners and the harsh judgement it imposes on those left behind. He offers an alternative way of thinking about success - more attentive to the role of luck in human affairs, more conducive to an ethic of humility, and more hospitable to a politics of the common good.
Predpredaj
18,50 €
Každodenní hrdina - Filozofické úvahy, 2. vydání
Kniha obsahuje množství podnětných úvah na témata, které zajímají i často znepokojují dnešního člověka. Z filozofického hlediska nám také poskytuje klíče k lepšímu vzájemnému pochopení a vybízí nás k hledání každodenního hrdiny, který spí v každém z nás.
O Bohu a pelikánech
Kniha O Bohu a pelikánech se v českém prostředí objevuje po více než třiceti letech od jejího původního vydání coby vlaštovka environmentální a feministické teologie. Její výchozí perspektivou je postoj úcty, soucitu a péče, které se nevztahují jen na svět lidský, ale zásadně se týkají i mimolidského stvoření. McDaniel se od mechanistických, antropocentrických i androcentrických představ radikálně odvrací k lásce, která vnímá svět jako jeden propojený organický celek. Naléhavě připomíná, že tento svět má hodnotu sám o sobě, a obrací naši pozornost ke všem tvorům, kteří jej spoluvytvářejí, byť by byli sebevíc přehlížení, trpící, ohrožení či utiskovaní.
Průvodce pro zmatené
Kniha E. F. Schumachera Průvodce pro zmatené představuje nanejvýš zajímavý pokus oživit filosofii v jejím původním významu jako lásku k moudrosti, průvodce životem a přístupu k duchovní stránce.
Ernst Friedrich Schumacher (19111977) byl britský ekonom německého původu. Studoval ekonomii, nejprve v Bonnu a Berlíně a poté v Británii na London School of Economics and Political Science. Před nacistickým režimem utekl zpět do Anglie. Po válce se jako poradce podílel na restrukturalizaci německého hospodářství. V roce 1955 odjel jako ekonomický poradce do Barmy. Tam rozvinul základní principy tzv. buddhistické ekonomie, založené na přesvědčení, že dobrá práce je nezbytná pro správný lidský rozvoj a že výroba vycházející z místních zdrojů pro místní potřeby je nejracionálnějším způsobem hospodaření. V roce 1973 vydal knihu Malé je milé (Small is Beautiful) o tom, jak by vypadala ekonomie, kdyby skutečně záleželo na lidech a přírodě; podle The Times jedna z nejvlivnějších knih vydaných od druhé světové války.
V roce 1971 konvertoval ke katolické víře. O svém vztahu ke katolické církvi jednou řekl: Byl to dlouholetý nedovolený vztah.
Ve své poslední knize vyzývá E. F. Schumacher k novému rozvoji vědy pro porozumění či moudrosti, jejichž postupná eliminace doprovázená rychlým a stále se zrychlujícím hromaděním poznání pro manipulaci instrumentálního, technického, vědecky racionálního vědění je podle něj největší hrozbou pro západní civilizaci.
Filosofie vrcholného a pozdního středověku
Sv. 6: Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery, který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu. Přeložil M. Pokorný.
Když rozpínají ruce, dotýkají se temnot
Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka). Problematika proměn identity kněze v moderní době představuje relevantní téma historické vědy a zároveň pohnutý příběh společenského stavu, který se ještě v polovině 19. století těšil nezpochybnitelné společenské prestiži. S postupujícím časem se ale nakonec stal pro některé vítaným terčem kritiky, symbolem zpátečnictví a reakce, pro jiné zase symbolem věčného řádu, legitimní autority, autentické služby nebo i mučednictví. Tak či onak kněžská identita ani ve 20. století nepřišla o své sakrální, spirituální, ba přímo mystické obsahy. Právě jim se autor podrobně věnuje, jak již ostatně napovídá název knihy.
dostupné aj ako:
Prameny křesťanské morálky
Křesťanská morálka, která se po několik staletí soustředila jen na povinnosti, zatuhla jako kámen, jenž se staví do cesty všemu, co teče a prýští. Je třeba znovu nalézt v srdci morálky i křesťanské osobnosti místo, kde přebývá tajný pramen Ducha, a zbavit ho nánosu půdy, aby mohl znovu ve vší síle vytrysknout. Tato kniha není pouze učebnicí, ale spíš průvodcem otevírajícím cesty a obzory.
Kniha, poprvé publikovaná v roce 1985 a poté přeložená do všech významných světových jazyků, bývá označována za největší zlom na poli morální teologie přinejmenším od dob Tomáše Akvinského. Přesto se nejedná o žádný novátorský počin ba naopak. Jak už hlásá její název, jde o návrat k pramenům: k evangeliu jako normě křesťanského života a k Duchu svatému jako jeho Aktéru.
Evangelium, zvláště Kázání na Hoře, jasně ukazuje směr, kterým se má křesťan vydat, a Ježíš se netají tím, že je to cesta úzká a nepohodlná. Novověku se zdála dokonce natolik nepravděpodobná, že se ji snažil interpretovat poněkud schůdněji: vytesat stupně závaznosti a opatřit ji zábradlím jasných povinností, příkazů a zákazů. Otec Pinckaers bezmála po šesti stoletích boří tyto opory a vrací morálce její autentickou svobodu, její sepětí s teologií a mystikou, s přirozeností i milostí Ducha svatého bez které by byl křesťanský život sice krásným, leč neuskutečnitelným ideálem.
?
... Pokusíme se ptát na smysl života. Je to nejvyšší otázka, kterou si duchovně vyspělý člověk může dát. Ve vývojové řadě živočišných druhů je to totiž teprve člověk, který si ji může položit, uvažovat o ní a pátrat ve své poměrné duchovní schopnosti po poměrně hlubokém pochopení.
Je to klíčová otázka, která po tisíciletí zaměstnávala duchovně myslící jedince, kteří správně tušili, že je branou k dokonalejší až dokonalé duchovní vývojové cestě, že je branou k pochopení bytí Tvůrčího díla. A proto, že je též branou k pochopení sebe sama, - k našemu pojmu "já jsem", - k pochopení sebe v celkovém Bytí. K vlastnímu postoji vůči svému okolí, živému (organickému) i neživému (anorganickému). K pochopení své vlastní bytosti jako součástky celkové bytostné vývojové řady. K pochopení bratrství se vším, co jest jako jiná životní jednotka, než jsem já, ke stálému prohlubování svého chápání a pochopení až k poznatku, že vše, co jest, jsem já, - já, tato bytost, která je nyní člověkem, tato jednotka, která je částkou v nekonečném moři ostatních částek. A přece já jsem jednotou, jsem tím celkovým nekonečným Bytím, jsem všemi ostatními částkami, které jsem doposud považoval za oddělené, jednotlivé, - specifické bytosti. Pak ne mnohost a pestrost Tvůrčího díla, jak se mně doposud zdálo, ale jen jednota, vždy a všude.
Je to věčná otázka, která nutně vzniká na určité výši duchovního vývoje, která provokuje odpověď v hlubinách ducha, kam nižší vývojový tvor než člověk ještě svojí myslí nemůže dosáhnout.
Je to otázka, která ve všech dobách a ve všech duchovních kulturách přímo nebo nepřímo zaměstnávala člověka a tvořila základní a výchozí problém všech původních a pravých duchovních nauk.
Budeme se jí nyní zabývat. Bude hovořeno k těm, kteří již mnohé z duchovní nauky znají a kterým jsou známy alespoň běžné pojmy, obsažené v předchozích přednáškách.
Bude nutno přemýšlet o každé větě. Jestliže se bude zdát, že jsi pochopil, snaž se pochopit ještě hlouběji. Budeš-li vědět, že jsi pochopil vše, začti se znovu a pochopíš více...
Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami
Kniha Provincionalistovo bloudění akademickými chodbami žánrově navazuje na východiska dřívější charakteristiky filosofa provincionalismu. Tentokrát se jedná o aplikaci těchto východisek na autorovu dlouhodobou zkušenost s univerzitním prostředím. Své úvahy podrobuje pátrání po dějinných podmíněnostech toho, co bývá nazýváno ideou univerzity, a svá zjištění konfrontuje s tím, jak se mu jeví základní rysy současné situace.
Závažnou tezí knihy je, že stále intenzivnějším průnikem technologicky ovládaného myšlení značně ubývá na svéprávnosti zástupců akademické sféry. Ti jsou nároky univerzitního provozu stále více vtahováni do řešení administrativně technických záležitostí, čímž se ocitají pod tlaky, jež omezují možnost myslitelské aktivity. S těmito tendencemi souvisí posilování kvantifikativních metod při hodnocení jejich výkonu. Taková kritéria ovšem přestávají respektovat specifičnost určitých tradičních akademických zaměření. Dochází ke zvláštní standardizaci, jež se projevuje i ve vytváření akademické hierarchie. Vzniká osobitý typ úspěšného akademika, jenž je schopen požadované přizpůsobivosti.
Autor své postřehy zasazuje do obecnějších dějinných perspektiv, v nichž hledá odpověď na otázku po možných vyústěních současného stavu či po možnostech nastolené tendence nějak proměňovat.
Nietzsche a bludný kruh
V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu. Kniha, která v originále vyšla v roce 1969 a čerpala také z řady tehdy málo známých pramenů, fragmentů z pozůstalosti a z korespondence, podnítila obnovený zájem o Nietzschovo dílo a výrazně ovlivnila řadu klasických textů moderní filosofie.
dostupné aj ako:
The Tyranny of Merit
These are dangerous times for democracy. We live in an age of winners and losers, where the odds are stacked in favour of the already fortunate. Stalled social mobility and entrenched inequality give the lie to the promise that "you can make it if you try". And the consequence is a brew of anger and frustration that has fuelled populist protest, with the triumph of Brexit and election of Donald Trump.
Michael J. Sandel argues that to overcome the polarized politics of our time, we must rethink the attitudes toward success and failure that have accompanied globalisation and rising inequality. Sandel highlights the hubris a meritocracy generates among the winners and the harsh judgement it imposes on those left behind. He offers an alternative way of thinking about success - more attentive to the role of luck in human affairs, more conducive to an ethic of humility, and more hospitable to a politics of the common good.
O svobodném rozhodování
Ve spise O svobodném rozhodování se slavný italský humanista Lorenzo Valla věnuje otázce, která trápila nejednoho myslitele, totiž vztahu svobody a předurčení, již mj. pojednal „poslední Říman“ Boëthius ve své Útěše z filosofie. Kniha vychází s původní předmluvou předního německého znalce renesančního myšlení P. R. Bluma.
Autonomie v dialogu
Kniha Autonomie v dialogu je součástí širšího projektu, který zkoumá Kantův „vynález“ autonomie prostřednictvím rozhovorů s vybranými postavami evropské filosofické tradice. Co je pravdy na podezření, že autonomie, chápaná jako sebevztah rozumného subjektu, není schopna náležitého vztahování se k jinakosti – ať už je jí míněna jinakost druhého člověka, světa či jinakost boha? Je nutno tuto základní Kantovu myšlenku opustit, a spolu s ní celou tradici „egologické“ racionality, nebo je možné ji nějak vylepšit pomocí impulsů od Kantových pokračovatelů či oponentů? Tento svazek zve čtenáře k promýšlení těchto otázek spolu s B. Spinozou, A. Schopenhauerem, F. Nietzschem, M. Heideggerem, K. Jaspersem nebo J. Patočkou…
Většina kapitol má své jádro ve statích, které byly psány se zřetelem k projektu „autonomie v dialogu. Druhá kapitola: Zvrácenost srdce a autonomie, in: L. Benyovszky – J. Matoušek (vyd.), Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. 7, Praha 2017, s. 125–141. Třetí kapitola: Metafyzika svobody u Kanta a Spinozy, in: L. Benyovszky – M. Pětová (vyd.), Bůh a božství v německém filosofickém myšlení, Praha 2020, s. 21–62. Čtvrtá kapitola: K Schopenhauerově kritice Kanta, in: Filosofický časopis (v tisku). Pátá kapitola: Tak chci, tak přikazuji. Kant a Nietzsche v dialogu, in: Reflexe, 54, 2014, s. 105–126. Sedmá kapitola: Rozumová víra mezi Jaspersem a Kantem, in: Filosofický časopis, 1, 2021, s. 53–73. Osmá kapitola: Patočka, Kant a otázka velkého smyslu, in: O. Sikora (vyd.), Patočka v kontextech, Červený Kostelec 2021 (v tisku).
Hitedben a Sorsod
Neville Goddard (1905 - 1972) barbadosi származású, amerikai metafizikai tanító. Azon nagy és karizmatikus misztikusok egyike, akik az "Új Gondolat" filozófiáját hirdették, és akik felismerték a törvényt, mely szerint "a képzelet teremti a valóságot".
Neville műveinek a varázsa abban rejlik, hogy már a puszta olvasásuk is óhatatlanul eljuttat bennünket a belső béke nyugalmas lelki és tudatállapotába, ami kulcsfontosságú eleme annak, hogy megjelenítsük életünk színdarabjában azokat a dolgokat, személyeket, eseményeket és körülményeket, amelyekre olyannyira vágyunk.
Ezen kötettel, ami a Hitedben a sorsod címet viseli, a szerző nem pusztán mélyebb betekintést enged a Biblia szimbólumainak jelentésébe, de miközben így tesz, tudományos részletességgel ismerteti meg velünk a sikeres teremtés legapróbb összetevőit, és magának a teremtés cselekedetének mikéntjét.
O zákonech v Teologické sumě
Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která rozhoduje o spravedlnosti zákonů, nebo je zákon pouze věcí dohody? Tomášova teorie zákona ukazuje, že morální principy nejsou relativní, ale jsou důsledkem objektivního řádu stvoření.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
